1. NÁZev přÍpravku atarax 25mg potahované tablety kvalitativní a kvantitativní složení

SOUHRN ÚDAJU O PŘÍPRAVKU

1.NÁZEV PŘÍPRAVKU

ATARAX

25mg

potahované tablety

2.KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ složení

Jedna potahovaná tableta obsahuje hydroxyzini dihydrochloridum 25 mg

Pomocné látky: monohydrát laktózy aj..

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Bílá, podlouhlá, potahovaná tableta s půlicí rýhou.

Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

4.KLINICKÉ ÚDAJE

4.1Terapeutické indikace

Atarax je indikován k:

- symptomatické léčbě anxiety u dospělých;

- symptomatické léčbě pruritu;

- premedikaci před chirurgickým výkonem.

4.2Dávkování a způsob podání

Dospělí:

Symptomatická léčba anxiety: 50 mg/den ve 3 dílčích dávkách 12,5-12,5-25 mg u závažných případů může být dávka zvýšena až do 300 mg/den

Symptomatická léčba pruritu: počáteční dávka 25 mg na noc, dále dle potřeby až do dávky 25 mg

3-4x denně.

Premedikace před chirurgickým výkonem: 50-200 mg/den v 1 nebo 2 dávkách: jednorázová dávka 1 hodinu před operací, které může předcházet 1 dávka večer před anestezií.

Maximální jednorázová dávka by u dospělých neměla překročit 200 mg, maximální denní dávka je 300 mg.

Děti od 6 let věku

Symptomatická léčba pruritu: 1 mg/kg/den až 2 mg/kg/den ve 2-3 dílčích dávkách.

Premedikace před chirurgickým výkonem: jednorázová dávka 1 mg/kg 1 hodinu před operací, před ní lze podat stejnou dávku večer před anestezií.

Tabletami 25 mg není možné upravit vhodnou dávku pro děti mladší než 6 let.

Úprava dávkování

Přesné dávkování v rámci doporučeného dávkovacího rozpětí určí lékař podle reakce pacienta na léčbu.

U starších pacientů je vhodné vzhledem k prodlouženému účinku začít s polovinou obvyklé dávky.

U pacientů s poruchami jaterních funkcí se obvyklá denní dávka snižuje o 50%. Takže u těchto pacientů se doporučuje následující dávkování:

Symptomatická léčba anxiety: 25 mg/den ve 3 dílčích dávkách 6,25-6,25-12,5 mg u závažných případů může být dávka zvýšena až do 150 mg/den

Symptomatická léčba pruritu: počáteční dávka 12,5 mg na noc, dále dle potřeby až do dávky 12,5 mg

3-4x denně.

Premedikace před chirurgickým výkonem: 25-100 mg/den v 1 nebo 2 dávkách: jednorázová dávka 1 hodinu před operací, které může předcházet 1 dávka večer před anestezií.

Maximální jednorázová dávka by u dospělých neměla překročit 100 mg, maximální denní dávka je 150 mg.

U pacientů s poškozením renálních funkcí (středně závažným nebo závažným) se obvyklá denní dávka snižuje vzhledem ke sníženému vylučování metabolitu léčivé látky cetirizinu. Dávka hydroxyzinu by měla být snížena nebo interval mezi dávkami by měl být zvýšen úměrně ke snížení clearance kreatininu, např. polovina dávky v případě středně závažného poškození renálních funkcí nebo ¼ dávky v případě závažného poškození.

4.3Kontraindikace

Hypersenzitivita na hydroxyzin dihydrochlorid,, cetirizin, jiné deriváty piperazinu, aminofylin, etylendiamin nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.

Porfyrie.

Těhotenství a kojení (viz bod 4.6)

4.4Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Atarax se musí používat opatrně u pacientů se zvýšeným rizikem epileptických záchvatů.
U malých dětí snáze dochází k rozvoji nežádoucích účinků přípravku na centrální nervový systém (viz bod 4.8). U dětí je také častěji než u dospělých popisován výskyt epileptických záchvatů.
Atarax má anticholinergní účinek. Proto je třeba opatrnosti při jeho podávání pacientům s glaukomem, obstrukcí močových cest, sníženou gastrointestinální motilitou, myastenia gravis nebo demencí.
Pokud je Atarax podáván současně s jinými látkami tlumícími centrální nervový systém nebo s léky, které mají anticholinergní vlastnosti, je třeba upravit dávkování (viz bod 4.5).
Během léčby se nesmí požívat alkohol (viz bod 4.5).
Opatrnosti je třeba u pacientů s predispozicí k srdeční arytmii nebo u pacientů současně léčených léky, které mohou srdeční arytmii vyvolávat. U pacientů s prodloužením QT intervalu v anamnéze je třeba zvážit užití alternativní léčby.
U pacientů s poruchami jaterních funkcí nebo se středně závažným nebo těžkým poškozením renálních funkcí se obvyklá denní dávka přípravku snižuje (viz bod 4.2).
U starších pacientů je vhodné vzhledem k prodlouženému účinku začít s polovinou obvyklé dávky.
Léčbu je třeba přerušit alespoň 5 dnů před alergologickým testováním nebo metacholinovým bronchiálním provokačním testem, aby nebyly ovlivněny výsledky testů.
Přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými vrozenými poruchami galaktózové intolerance, s vrozenou laktázovou deficiencí nebo glukózo-galaktózovou malabsorpcí by neměli užívat tento lék.

4.5Interakce s jinými léčivy a další formy interakcí

Pokud se Atarax užívá současně s látkami tlumícími centrální nervový systém nebo s látkami, které mají anticholinergní vlastnosti, může zesilovat jejich účinky. V takovém případě je nutná individuální úprava dávkování.

Alkohol zesiluje účinky přípravku.

Hydroxyzin antagonizuje účinky betahistinu a inhibitorů cholinesterázy. Léčbu přípravkem je třeba přerušit alespoň 5 dnů před alergologickým testováním nebo před metacholinovým bronchiálním provokačním testem, aby nebyly ovlivněny výsledky testů.
Hydroxyzin se nesmí užívat současně s inhibitory monoaminooxidázy.
Hydroxyzin snižuje presorické působení adrenalinu. Hydroxyzin antagonizoval antikonvulzivní působení fenytoinu u potkanů.
Bylo prokázáno, že cimetidin 600 mg 2x denně zvyšuje sérovou koncentraci hydroxyzinu o 36% a snižuje maximální koncentraci jeho metabolitu cetirizinu o 20%.
V pokusech in vitro je hydroxyzin inhibitorem CYP2D6 (Ki: 3.9 µM; 1,7 µg/ml). Maximální plazmatická koncentrace je po podání 50 mg hydroxyzinu u lidí asi 70 ng/ml, viz 24x méně než Ki. Avšak ve studiích tkáňové distribuce potkanů byl pro hydroxyzin nalezen poměr jaterní tkáň/krev asi 10. Tudíž potenciální interakce se substráty CYP2D6se může vyskytnout v malých násobcích doporučené terapeutické dávky, např. v případě předávkování.

Významná skupina substrátů CYP2D6 zahrnuje tricyklická antidepresiva (např. imipramin), antipsychotika (haloperidol, risperidon) a celkové analgetikum tramadol.

Hydroxyzin nemá v dávce 100 µM inhibiční účinek na izoformy UDP-glukuronyl transferázy 1A1 a 1A6 v mikrozomech lidských jater. Inhibuje izoformy cytochromu P450 2C9, 2C19 a 3A4 v koncentracích (IC50: 103-140 µM; 46-52 µg/ml), které jsou významně vyšší než maximální plazmatické hladiny. Proto je nepravděpodobné, že by přípravek nepříznivě ovlivňoval metabolismus léčiv, které jsou substráty těchto enzymů.
Metabolit cetirizin nemá v dávce 100 µM inhibiční účinek na cytochrom lidských jater P450 (1A2, 2A6, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4) a izoformy UDP-glukuronyl transferázy.
Vzhledem k tomu, že je hydroxyzin metabolizován alkohol-dehydrogenázou a CYP3A4/5, lze očekávat zvýšení koncentrace hydroxyzinu v krvi v případech, kdy je hydroxyzin podáván současně se silnými inhibitory těchto enzymů. Je-li však inhibována pouze jedna metabolická cesta, může ji druhá částečně kompenzovat. Skupina silných inhibitorů CYP3A4/5 obsahuje: indinavir, nelfinavir, ritonavir, klarithromycin, itrakonazol, ketokonazol a nefazodon.

4.6Těhotenství a kojení

Studie prokázaly reprodukční toxicitu u některých druhů zvířat .

Hydroxyzin prochází placentární bariérou, jeho koncentrace v plodu jsou vyšší než u matky.

V současné době nejsou k dispozici relevantní epidemiologické údaje týkající se užívání Ataraxu v průběhu těhotenství.
U novorozenců, jejichž matkám byl v pozdních stadiích těhotenství a/nebo při porodu podáván Atarax, byly bezprostředně po narození nebo v následujících několika hodinách pozorovány tyto účinky: hypotonie, poruchy pohybu včetně extrapyramidálních poruch, klonické pohyby, deprese CNS, hypoxické stavy novorozenců nebo retence moči.
Atarax by se proto neměl v průběhu těhotenství užívat.

Atarax je kontraindikován v době kojení. Je-li léčba přípravkem nezbytná, je třeba kojení přerušit.

Podávání hydroxyzinu během porodu se nedoporučuje.

4.7Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Atarax může zhoršovat schopnost reakce a soustředění. Pacienty je třeba na tuto možnost upozornit a varovat je před řízením auta nebo obsluhou strojů. Atarax se nesmí užívat současně s alkoholem nebo jinými sedativy, protože potencuje jejich účinek.

4.8Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou spojeny zejména s účinky tlumícími CNS nebo paradoxní stimulací CNS, anticholinergním působením nebo hypersenzitivitou na přípravek.

1. 
   Klinické zkoušení
   

Níže jsou v tabulce uvedeny nežádoucí účinky zjištěné po perorálním podání hydroxyzinu v placebem kontrolovaných klinických studiích, jejichž četnost byla nejméně 1% po podání hydroxyzinu. Počet pacientů byl 735 ve skupině s hydroxyzinem podávaným až do dávky 50 mg denně a 630 pacientů ve skupině s placebem.

Nežádoucí účinky (NÚ)	% NÚ po hydroxyzinu	% NÚ po placebu
Ospalost	13,74%	2,70%
Bolesti hlavy	1,63%	1,90%
Únava	1,36%	0,63%
Sucho v ústech	1,22%	0,63%

Postmarketingové zkušenosti.

Dále jsou uvedeny nežádoucí účinky podle systémového působení a jejich četnosti na základě marketingových zkušeností s přípravkem.

Vyjadřování frekvence: velmi časté(1/10); časté (1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Srdeční poruchy:

vzácné: tachykardie

Poruchy oka:

vzácné: poruchy akomodace, rozostřené vidění

Gastrointestinální poruchy:

časté: sucho v ústech

méně časté: nauzea

vzácné: zácpa, zvracení

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:

časté: únava

méně časté: malátnost, pyrexie
Poruchy imunitního systému:

vzácné: hypersenzitivita

velmi vzácné: anafylaktický šok
Vyšetření:

vzácné: abnormální hodnoty jaterních funkcí

Poruchy nervového systému:

velmi časté: ospalost

časté: bolesti hlavy, sedace

méně časté: závratě, nespavost, třes

vzácné: křeče, dyskineze
Psychiatrické poruchy:

méně časté: agitace, zmatenost

vzácné: dezorientace, halucinace
Poruchy ledvin a močových cest:

vzácné: retence moči

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

velmi vzácné: bronchospasmus

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

vzácné: pruritus, erytematózní vyrážka, makulopapulózní vyrážka, kopřivka, dermatitida

velmi vzácné: angioedém, zvýšená potivost, fixní lékový exantém, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza, multiformní erytém, Stevens- Johnsonův syndrom
Cévní poruchy:

vzácné: hypotenze

4.9Předávkování

Příznaky zjištěné po značném předávkování jsou spojeny zejména s nadměrným anticholinergním účinkem, útlumem nebo paradoxní stimulací CNS. Patří mezi ně nauzea, zvracení, tachykardie, pyrexie, ospalost, narušený reflex zornic, třes, zmatenost a halucinace. Může následovat porucha vědomí, respirační deprese, křeče, hypotenze nebo srdeční arytmie. Mohou vést až k prohlubujícímu se kómatu a kardiorespiračnímu kolapsu.
Je třeba soustavně sledovat základní životní funkce, monitorování EKG a zajistit dostatečný přívod kyslíku. Ve sledování srdeční činnosti a krevního tlaku je třeba pokračovat tak dlouho, dokud není pacient po dobu 24 hodin bez příznaků. U pacientů s mentální retardací je třeba kontrolovat, zda nedošlo k současnému požití jiných léků nebo alkoholu a v případě potřeby jim podat kyslík, naloxon, glukózu a thiamin.
Je-li třeba podat látku s vazopresorickým působením, podejte norepinefrin nebo metaraminol. Epinefrin nesmí být podáván.
Emetika nemají být podána u pacientů s obluzeným vědomím nebo křečemi pro riziko aspirace. Může být proveden výplach žaludku po předchozí endotracheální intubaci. Po výplachu může být v žaludku ponecháno aktivní uhlí, avšak nejsou dostatečná data podporující účinnost tohoto opatření. Hemodialýza a hemoperfuze má diskutabilní účinek.
Údaje z literatury uvádějí, že v případě závažných, život ohrožujících anticholinergních účinků, které na jinou léčbu nereagují, může být užitečná terapeutická dávka fysostigminu. Fysostigmin ale nepoužívejte k pouhému udržení pacienta při vědomí. Při současném požití cyklických antidepresiv může použití fysostigminu vyvolat záchvaty a neodvratnou zástavu srdce. Fysostigmin rovněž nepodávejte pacientům s poruchami srdeční vodivosti.

5.FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: anxiolytika, deriváty difenylmethanu

ATC kód: NO5B BO1

Léčivá látka hydroxyzin dihydrochlorid je derivátem difenylmethanu bez chemické příbuznosti s fenothiaziny, reserpinem, meprobamatem nebo benzodiazepiny.
Mechanismus účinku

Hydroxyzin dihydrochlorid netlumí činnost mozkové kůry, ale jeho účinek je způsoben potlačením aktivity určitých klíčových oblastí subkortikální části centrálního nervového systému.

Farmakodynamický účinek

Antihistaminové a bronchodilatační účinky byly prokázány experimentálně i potvrzeny klinicky. Antiemetický účinek byl potvrzen apomorfinovým i veriloidovým testem. Z farmakologických a klinických studií vyplývá, že hydroxyzin v terapeutických dávkách nezvyšuje žaludeční sekreci ani aciditu a ve většině případů má mírné antisekretorické působení. Po intradermálním podání histaminu nebo antigenů se prokázalo zmenšení otoku a zarudnutí u zdravých dospělých dobrovolníků a u dětí. Hydroxyzin také účinně tlumí pruritus u různých forem kopřivky, ekzému a dermatitidy.

Při poškození jaterních funkcí může antihistaminové působení jedné dávky přetrvávat až 96 hodin po podání.
EEG záznamy ukazují u zdravých dobrovolníků anxiolytické a sedativní působení. Anxiolytický účinek byl potvrzen pomocí různých standardních psychometrických testů. Polysomnografické záznamy pacientů trpících úzkostí a nespavostí prokázaly nárůst celkové doby spánku, snížení celkového trvání noční bdělosti a zkrácení latence usnutí buď po jedné dávce nebo po opakovaných denních dávkách 50 mg. U úzkostných pacientů docházelo při dávce 3x50 mg denně ke snížení svalového napětí. Nebyly pozorovány žádné poruchy paměti. Po skončení 4týdenní léčby anxiózních pacientů se neobjevily žádné abstinenční příznaky.
Nástup účinku

Antihistaminový účinek nastupuje po perorálním podání přibližně za 1 hodinu. Sedativní účinky se projevují po 30–45 minutách po podání tablet.

Hydroxyzin má také spasmolytické a sympatolytické účinky. Má slabou afinitu pro muskarinové receptory. Hydroxyzin vykazuje také mírné analgetické působení.

5.2Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Hydroxyzin se z gastrointestinálního traktu rychle vstřebává. Maximální plazmatické hladiny (C_max) je po perorálním podání dosaženo přibližně za dvě hodiny. U dospělých je po podání jedné perorální dávky 25 mg C_max koncentrace obvykle 30 ng/ml a při podání dávky 50 mg je C_max 70 ng/ml. Při opakovaném podávání jednou denně se koncentrace zvyšuje o 30%. Biologická dostupnost hydroxyzinu po perorálním podání je asi 80%.

Distribuce

Hydroxyzin se v organismu dobře distribuuje a obvykle dosahuje vyšší koncentrace ve tkáních než v plazmě. Zdánlivý distribuční objem je u dospělých 7 až 16 l/kg. Hydroxyzin proniká po perorálním podání do kůže. Koncentrace hydroxyzinu v kůži je vyšší než v séru jak po jednorázovém, tak i po opakovaném podání.

Hydroxyzin přestupuje přes hematoencefalickou a placentární bariéru, jeho koncentrace v plodu je vyšší než v těle matky.
Biotransformace

Hydroxyzin je intenzivně metabolizován. Tvorba hlavního metabolitu cetirizinu - derivátu karboxylové kyseliny (asi 45% po perorální dávce), je katalyzována alkohol-dehydrogenázou. Tento metabolit je silným periferním antagonistou H1 receptorů. Bylo nalezeno i několik dalších metabolitů včetně N-dealkylovaného metabolitu a O-dealkylovaného metabolitu s plazmatickým poločasem 59 hodin. Hlavním enzymem této metabolické cesty je CYP3A4/5.

Eliminace

Eliminační poločas hydroxyzinu u dospělých je přibližně 14 hodin (rozmezí 7-20 hodin). Celková clearance vypočtená z výsledků studií je 13 ml/min/kg. Pouze 0,8% dávky se vylučuje nezměněno močí. Hlavní metabolit cetirizin je vylučován převážně nezměněn močí (25% z perorální dávky hydroxyzinu).

Specifické skupiny pacientů

Starší pacienti

Farmakokinetické vlastnosti hydroxyzinu byly zjišťovány ve skupině 9 zdravých starších osob (69,53,7 roku) po podání jedné perorální dávky 0,7 mg/kg. Poločas eliminace hydroxyzinu se prodloužil na 29 hodin a distribuční objem se zvýšil na 22,5 l/kg. U starších pacientů se proto doporučuje snížit denní dávku (viz bod 4.2).

Děti

Farmakokinetika hydroxyzinu se hodnotila ve skupině 12 dětí (6,14,6 roku, 22,012,0 kg) po podání jedné perorální dávky 0,7 mg/kg. Plazmatická clearance dosahovala přibližně 2,5násobku v porovnání s dospělými. Eliminační poločas byl kratší než u dospělých – přibližně 4 hodiny u 1ročního pacienta a 11 hodin u 14letého pacienta. V dětském věku je tedy nutná úprava dávkování (viz bod 4.2).

Poškození jater

U pacientů s jaterní dysfunkcí způsobenou primární biliární cirhózou byla celková clearance přibližně 66% ve srovnání se zdravými jedinci. Eliminační poločas se zvýšil na 37 hodin a sérová koncentrace karboxylového metabolitu cetirizinu byla vyšší než u mladých pacientů s normální funkcí jater. U pacientů s postižením jaterních funkcí je tedy nutno snížit dávku nebo počet denních dávek (viz bod 4.2).

Poškození ledvin

Farmakokinetika hydroxyzinu byla sledována u 8 pacientů s těžkým poškozením renálních funkcí (clearance kreatininu 247 ml/min). Plocha pod křivkou (AUC) se nezměnila výrazným způsobem u hydroxyzinu, ale zvětšila se pro karboxylový metabolit cetirizin, který se z organismu hemodialýzou dostatečně neodstraňuje. Aby se zabránilo výraznější kumulaci cetirizinu po opakovaném podání hydroxyzinu, je nutno u pacientů s poruchou renálních funkcí denní dávkování hydroxyzinu snížit (viz bod 4.2.).

5.3Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Farmakologické studie akutní, subakutní a chronické toxicity u hlodavců, psů a opic nevyvolaly žádné závažné signály. Letální dávka 50 (LD50) byla u potkanů po perorálním podání 690 mg/kg, u myší 550 mg/kg, po intravenózním podání u potkanů 81 mg/kg a u myší 56 mg/kg.
Jednorázové perorální podání dávky 100 mg/kg vyvolávalo u psů příznaky deprese, ataxie, křečí a třesu. U opic se po podání perorálních dávek přesahujících 50 mg/kg objevovalo zvracení a intravenózní dávky 15 mg/kg vyvolávaly křeče. Intraarteriální injekce vedla u králíků k závažnému tkáňovému poškození.
V izolovaných Purkyňových vláknech psů hydroxyzin v dávce 3x10^-6 M zvýšil potenciální dobu účinku s náznaky možné interakce s draslíkovými kanály podílejícími se na repolarizační fázi. Ve vyšší koncentraci 3x10^-5 M docházelo k výraznému poklesu potenciální doby účinnosti, což může svědčit o možné interakci s vápníkovými a/nebo iontovými kanály. Hydroxyzin způsobil inhibici draslíkových kanálů u buněk lidského neuroblastomu a transfektovaných žabích oocytů s IC50 10,7 uM, což je koncentrace výrazně přesahující terapeutické koncentrace. Koncentrace hydroxyzinu potřebné k vyvolání účinků na srdeční elektrofyziologii jsou však 10x až 100x vyšší než koncentrace potřebné k blokování receptorů H1 a 5-HT2. U psů, kteří byli při vědomí, jejichž pohyb nebyl omezen a byli sledování telemetrií, vyvolal hydroxyzin a jeho enantiomery obdobné kardiovaskulární profily, i když existovaly některé drobné rozdíly. V rámci studie s použitím telemetrie hydroxyzin (21 mg/kg p.o.) mírně zvýšil arteriální krevní tlak, srdeční frekvenci a zkrátil intervaly PR a QT. Nebyl zjištěn účinek na intervaly QRS a QTc, proto je nepravděpodobné, že by v normálních terapeutických dávkách měly tyto drobné změny klinický význam.
Subakutní toxicita byla testována u psů v dávkách 50 mg/kg, po kterých se objevovala nauzea, třes a křeče. Potkani přežívali 30 dnů po podání perorálních dávek hydroxyzinu ve výši 200 mg/kg/den.
Chronická toxicita se testovala u potkanů v perorálních dávkách do 50 mg/kg, aniž by se objevily nějaké příznaky nebo histopatologické odchylky. Dávky 10 mg/kg snižovaly koncentraci a životnost spermií. Perorální dávky do 20 mg/kg/den po dobu 6 měsíců nebyly u psů spojeny s žádnými příznaky či biologickými nebo histopatologickými odchylkami.
Teratogenicita se posuzovala u březích hlodavců. K výskytu fetálních malformací a potratů docházelo při dávkách nad 50 mg/kg hydroxyzinu vlivem kumulace metabolitu norchlorcyklizinu. Teratogenní dávky jsou mnohem vyšší než terapeuticky užívané dávkování u člověka. Amesovým testem nebyla prokázána žádná mutagenní aktivita. Výzkum na myším lymfomu prokázal v přítomnosti S9 a při koncentraci 15 g/ml malé zvýšení mutací nízkého rozsahu. Tato dávka byla blízká maximální úrovni toxicity v dané studii. Studie mikronukleové indukce u potkanů vyzněla negativně. Vzhledem k tomu, že při výzkumu in vitro byly zjištěny jen nepatrné účinky a výzkum in vivo byl negativní, nepovažuje se hydroxyzin za mutagen.
Výzkumy karcerogenního účinku nebyly s hydroxyzinem na zvířatech provedeny. Přípravek však není mutagenní a během několika desetiletí klinického používání s ním nebylo spojeno žádné zřejmé riziko vzniku nádorů.

6.FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

monohydrát laktosy,

granulovaná mikrokrystalická celulosa

magnesium-stearát

koloidní bezvodý oxid křemičitý,.

Potahová vrstva:

potahová vrstva Opadry Y-1-7000 bílá (hypromelosa 2910/5, oxid titaničitý, makrogol 400)

6.2Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3Doba použitelnosti

5 let

6.4Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25^oC v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5Druh obalu a velikost balení

PVC/Al blistr, krabička

Velikost balení: 25 potahovaných tablet.

6.6Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.DRŽITEL ROZHODNUTÍ o REGISTRAci

UCB Pharma SA, Brusel, Belgie

8.REGISTRAČNÍ ČÍSLO

70/891/92-C

9.DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

30.12.1992/ 10.12.2009

10.DATUM REVIZE TEXTU

10.12.2009

/