S L a V y a n u n I v e r s I t e t I


öaHKOBCKHİi  k o h c o p ~   U nyM ,  neft  konsorsiumu



Yüklə 34,22 Mb.
Pdf görüntüsü
səhifə179/202
tarix09.02.2017
ölçüsü34,22 Mb.
#7874
1   ...   175   176   177   178   179   180   181   182   ...   202

  öaHKOBCKHİi  k o h c o p ~  

U nyM , 


neft  konsorsiumu

  ııecjjTfliıoH   k o h -  

c o p ıiH y M .



K O N S P E K T   c y m .  

KOHcneKT  (K p a T K o p e 

n H c b M e H H o e  

H 3 J io x e H H e  

c o f l e p x a H H a  

n e r o - j ı . ) .  

Kitabın  konspekti

  K OH cneKT 

KHHrH, 

konspekt(ini)  tutmaq

  cocTaBM Tb 

K O H cneK T  q e r o - j ı . ,   K O H cneK TnpoB aTb,  3a- 

KOHCHeKTHpOBaTb,  IipOKOHCneKTHpOBaTb

q  


t

 o  - 


j i

 .

K O N S P E K T İV   I  n p H J i .   KOHcneKTHBHbiH. 



Konspektiv ifadə etmə

  K 0H cneK TH B H 0e  H3- 

jıo a c e H H e ; 



II  H a p e n .   KOHcneKTHBHO.

K O N S P İR A S İY A  

c y n ı .  

K O H C H H päuH sı:

1 . 

M eTO flbi,  n p H M e H a eM b ie  H arıera n b H O H  



o p ra H H 3 a H H e fi  a n a   c o x p a H e H H a   b   T aÖ H e 

e e   aeaTeJifcHO CTH   h   qjıeH O B . 



Konspirasiya 

məqsədilə  istifadə etmək

  ııc n 0 J ib 3 0 B a T b   b 

ı i e j ı a x   K O H c n H p a u H n ;  2 .  C T p o r o e   c o ö j h o -  

fle H H e  

TaiİHM. 

Konspirasiya  qaydalarmı 

pozmaq

  n a p y ııiH T b   n paB H Jia  K O H cn n p au H H .

K O N S P İR A T İV   1  n p H J i .   KOHcnnpaTHBHbiH 

(CBH3aHHbIH  C  K O H C nH paU H eİİ;  TaHHblH, 

n o Ä n o jT b H b n ı). 

Konspirativ  təşkilat

 k o h c -  

nnpaTHBHaa  o p ra ıiH 3 a u H H ;  II  ı ı a p e 1! .  

K OIIC nH paTH B H O .



K O N S P İR A T İV L İK   c y m .  

KOHcnnpaTHB- 

HOCTb  (riO JIO X eH H e  K O H C nH paT H B H O ro). 

;

K O N S T A N T A   c y ı n .  

MaT. ,   (j) H 3 .,  x h m .  

K O H C T ä m a   ( n o c T o a H H a a   B ejiH 'iH H a  b  p a a y  

M3MeHtffOIHHXCa).

K O N S T İT U S İO N   r ı p H H .  

K O iıC TH TyanÖ H - 

H blfİ  (OCHOBaHHblH  H a  KOHCTHTyHHH  B  1

3  h  a  h . ) .  



Konstitusion  quruluş

  KOHCTHTy- 

HHOHHHH  C T p o ö , 



konstitusion  hüquqlar 

K OH C TH TyuH O HH bie  n p a B a .



K O N S T İT U S İO N A L   n p H J i .   KOHCTHTyuHO- 

H ajlb H b lH   (O TH O C am H İİC a  K  CTpOeiIHK)  o p -  

ra H H 3 M a ).

K O N ST İT U S İO N A L İS T   c y m .   KOHCTHTyuHO- 

HaJIHCT  (CTOpOHHHK  KOHCTHTyiIHOHarlH3Mä).



K O N S T İT U S İO N A L İZ M   c y m .   KOHCTHTy- 

H H 0H aıiH 3M   ( T e n e r iH e   b  n o j m r H K e ,   b   H a y - 

K e  

rocyaapcTBeH H oro  npaBa,  npH 3HaıoLLiee 

H aH Jiy ’i u ı e i i   c H creM O H   y n p a B J ie H H a   k o h c -  

THTyiLHOHHyiO  M OHäpXHIO).

K O N ST İTU SİY A  

c y m .  

KosıCTHTyuM:

].  ochobhoİİ  3äKOH  rocyflapcTBa,  oııpe- 

ae.naıoLUHH 

ero  oömecrBeHHoe  h  i ocyaap- 



CTBeHiıoe  y c ı poiicTBO. 

Dövlətin Konstitu- 

siyası

 KoncTHTyıiHH rocyaapcTBä, 

Azərbuy- 

can  Respublikasının  Konstitusiyası

  K o h - 

cth tv h iw   A3ep6aiifl*aHCKOİİ  Pecnyo.ııiKH; 



2 .  cTpoeHHe 

opraHH3Ma, 

o6yc.aoB.ıeHHoe 

oııpejıejıeHHbiM  cooTHomenHeM  b  pa3BH- 

t h h   opraHOB  h  TKaHeü; 

II 

ı ı pHJi .   kohc- 

THTyuHÖHHbiH  (k 

3 ha 4. ) .  



Konstitusiya 

qanunu

 

KOHCTHTymroHHbiü  3aK0H; 



kons- 

titusiya məhkəməsi

  KOHCTHTyuHOHHbiii  cyjı 

(c y a ,  KOHTpoJiHpyıomHH 

coöjTiofleHHa  no- 

Jio*eHHÜ  neücTByıomeH  KOHCTHTyuHH).

K O N ST İT U S İY A Ç I 

c y m .   KOHCTHTyuHOiıa- 

JIHCT  (CTOpOHHHK  KOHCTHTyUHOHaiH3Mä).

K O N ST İT U S İY A L I 

n p HJ i .   KOHCTHTyunÖH- 

HblÜ  (OCHOBäHHblÜ Ha KOHCTHTyUHH). 

Kon- 

stitusiyalı dövlət quruluşu

 

KOHCTHTyuHOH- 

Hbiü  rocyaapcTBeHHbiü  crpoü, 

konstitusiya- 

lı monarxiya

 

KOHCTHTyuHOHHaa  MOHapxwa.



K O N S T R U K S İY A   I  c y m .   KOHCTpyruiHH:

1.  CTpoeHHe,  ycrpoücTBo, 

B 3aH M H oe  p a c -  

nojıoaceHMe  uacTefi  (coopy*eHHH,  Mexa- 

HH3Ma). 

Təyyarənin  konstruksiyası

 

kohc- 


TpyKuna  caMoaeTa, 

körpünün konstruksi- 

yası

 

KOHCTpyKuıiH  MocTa; 



2 . 

coopyxenne 

cjıoxH oro  ycıpoücTBa,  a  TaK*e  OTaeab- 

Hbie  HacTM,  e r o   cocTaBjraromHe. 

Dəmir

- 

beton  konstruksiyalar

 

xejıe306eT0Hiibie 

KOHCTpyKUHH, 

polad konstruksiya

 

cTaib- 


naa  KOHcrpyKUHa; 

3 .  j i h h t b .  

coneTaHHe 

cjiob,  paccMaTpHBaeMoe  co  croponbi  hx 

rpaMMaTHMecKHx  cBa

3eü. 

Sintaktik kons- 

truksiya

 

CHHTaKCHMecKaa  KOHCTpyKima, 



feli konstruksiya

 

marojibHaa  KOHCTpyKUHa; 

I l n p HJ i .   KOHCTpyKUHÖHHbiü.  r e x .  

Kons- 

truksiya  m ateriallan

 

KOHCTpyKUHOHHbie 

MärepHaribi, 

konstruksiya poladı

 

KoncTpyK- 

UHOHHaH  CTaJlb.

K O N S T R U K S İY A L I 

n p H j ı .  

K ä K o ü - . l .  

KOHCTpyKUHH  (OÖbl HHO  B  COMOT.  C 



npHJiaraTe.ribHbiMH). 

Yeni  konstruksiyalı 

qurğu

 

yCTäHOBKa  HOBOH  KOHCipyKIJHH, 



mürəkkəb  konstruksiyalı  maşın

 

MauiHHa 


CJIO)KHOÜ  KOHCTpyKUHH.

K O N S T R U K T İV  

n p HJ i .   KOHcrpyKTHBHbiii'.

1.  OTHOCaiUHÜCH  K  KOHCTpyKUHH.  TeX.

K onstruktiv  m öhkəm iik

  k o iic tp y K T h B iıa a  

u p o 'r ı ı o c r b ,  

k o n stru ktiv  x ü su siyyə tləri 

n  




y i

 n   k o H c rp y K T H B iıw e  

o c o O e m ıo c T H

4  e  r  o , 



maşmm konsiruktiv surəli

 KOHCrpyK- 

THBHaa  CKOpOCTb  M aiIIHHbl;  2 .  'iaK O H,  KO-

I o p w ii 

m o x h o

 

h o jio



)

k h t i


b

  o c n o B y   M e r o -



J I HÖO,   HJIOaOTBOpHblÜ,  pe3yJIbTäTH B H bIiİ. 

K o n stru ktivp la n

  K OH crpyKTHBHbiH  r r a a ı ı, 



konstruktiv  tə k lif

  K O tıcT pyK T H B H oe  n p e z ı- 

jio>KeHHe, 

konstruktiv görüş

  KOHCi pyKTHB- 

n a a  

BcrpeHa,  konstruktiv m övqe



  K O H cıpyK - 

l’HBHafl  n03HUHH.



K O N ST R U K T İV İST   I  c y t u .   KOHCTpyKTH- 

b h c t  (ııocjıeaoBaTejib  KOHcrpyKTHBH3Ma);

II  I i p i I J I .   KOHCTpvKTHBHCTCKHH. 

K O N ST R U K T İV İZM   c y m .  KOHCTpyKTHBH3M:

i . 


H a n p a B J ie riH e   b  a p x m e K T y p e  

X X   b ., 

c T p e M a u ıe e c a   k   M aK C H M aü b iıo ii  B b ip a3 H - 

TeHbHOCTH  H  3KOIIOMHHHOCTH  KOHCTpyK- 

HHÜ;  2 .  OflHO  H3  (j)OpMäTHCTHMeCKMX  H a n - 

paB jıeH H Ü   b  a H T e p a r y p e  

X X   b ..  n o a M e r ı-  

a ı o m e e   x y a o x e c r p e ı i H H Ü   o 6 p ä 3   K p aü riH M  

TeXHHUH3M0M,  l 6  JT paK U H eÜ . 

K O N S T R U K T O R   I 

c y m .  

K O H crp y K T o p :

1. 

TOT,  KTO 



KOHCTpHpyeT 

4TO-J1.,  C03aäeT 

KoııcTpyKHHio 

Me i '

o

ji . 

Kosm ikgəminin 

konstruktorlan

 

KOHCTpyKTopw  KocMHnec- 



! 

Koro  KopaÖJia, 



baş  konstruktor

 

raaBHbiü 

KDHCTpvKTop; 

2 . 


Ha

6op  MacTeü,  aeTaneü,  . 



m

  KOTOpMX  aeT H   CTpOHT 

pa3Hi>ıe  coopy- 

*eHHa; 


II 

ııpHJi.   KOHcrpyKTopcKHÜ. 



Kon-

 



struktor biirosu



 

KOHcrpyKTopcKoe 

6ropo. 

K O N S T R U K T O R L U Q  

c y 


m  

.  upotjıeccHH, 

aearejibHocTb,  pa

6o ra   KOHcrpyKTopa. 



K O N SU L  

c y u j .  



c y ı u .   KÖHcyjı:  l.aojı>K- 

h o ctiio c  .thuo,  upeacTaBJiaıomee  n  3amH- 

maıouıee  HHTepecbi  cBoero  rocyaapci’Ba  h 



ero  ;p a * a a n   b  Ka KOM- j ı .   nyHKTe  apy- 

ıo ro   rocyaapcTBa. 



Baş  konsul

 

renepäiib- 

uwii  Koncyjı; 

2 . 


H c ı  o p .  

I )  


THTyjı  Ka*- 

a o ro   H3  anyx  Bbl

6opilbIX  BHCUIHX  aOJDK- 

nocTHbix  jih u   b  apesneM   Phmc; 

2 )  

1 LİHO 


oöjıe'ieıınoe  HcnojiHHTejibHoü  BJiacTbK)  bo 

cppanriHH  b  ııepuoa 

KOH cyaı>ci’Ba;  3 ) 

jihijo, 


ııo cH B iu ee 

3t o t  


TH'rya;  II 

ı ı p n j ı .   köh- 



cyjibCKHİi. 

Konsul səlahiyyət(lər)i

 

KoııcyJib- 

CKHf  HOJIHOMOMHa.

K O N SU L X A N A   c y u x .   KÖHcyjihcTBO:  l.  «

h ii

-  j 

JiOMaTHHecKoe  npeacıaBHTeaı>cTBO, 

bo

3-

i'JiaHjW eM oe  K o ııcy jıo M :  2 .  ä jıa m ıe ,  ı a c   ııo - 

MeıuäCTCH  T ä K o e   ıı p c ii c ıa i im e .H .c iB O .

K O N SU L L U Q  

c y u ı .   I .  aoa*ııocTi>,  ofia- 

■jäHHocTH,  do.iiiomohhh  Koııcyjıa;  konsul- 

tııq  etınək

 

KOHcyjibeTBOBa'rı.; 



2 . 

Koııcyjıı.- 

ctbo:  l ) anıijıoMa'rrmecKoe  npeacraBH-

Te.nbCTBo, 

B03rjiäBjiHeM0e 

K o ııc y a o M ;

2 )  

laaHHe,  rae  uoMemaeTCH  Taıcoc  npea- 



craBH'reJibcTBo.  İstanbulda  Azərbaycan 

Respublikasınm   konsıdluğu

 

KOiıcyjıı>cTBO 



Ä3ep6aiia)KaHcKoü  PecnyöjiHKH 



C t3m - 

6yjıe; 

2 . 


HCTop.  

BpeMH 


ynpanaennH  koh- 

cy.'ia  b  apeBHeM  Phmc  b  ııepnoa  pecııyö- 

aıiKrı; 

3 . 


ııc  ı  op.  bo  cppaunHH:  BpeMH 

o t 


n e p e B o p o r a  

HanoneoHa  BoHanapıa 

9  Hoa

6pa  1799  r.  (18  6pu)Mepa)  flo  npo- 



B03r.rıaıueHHH 

H M iıepH H   b 

1804 

r .


K O N SU L T A N T  

c y rn .  p a

3 r.  KOHcyab'räHT 

( t o t,  k io   aaeT  KOiıcyjibraHHH  no  Bonpo- 

caM  CBoeü  cneuHaübHocTH).  Elm i konsul- 

tant (m əsləhətçı)

 

HayMHbiü  KOHcyjTbram.



K O N S U L T A S İY A  

p a


3 r.  I  cyuj .  

KOHcyab- 

TälJHH:  1.  COBeiUäHHe  CIieUHäJlHCTOB 

110 

Ka KOMy- . ü.   Bonpocy.  H üquqşünaslarm  



konsultasiyası

 

Koncyju>TauHa  lopııcroB; 



2 . 

coBeT  cneunäJiHcra  n o   k a k o m y - ji . 

B o n p o c y . 

K onsultasiya  alm aq

 

noayHHTb 



KOHCyabTauHio; 

3 . 


flonojiHHTejibuaa  no- 

Mouib  npeııoflaBaTejiH  yHauiHMca  b  vcbo- 



etuiM

 

npeflMeTa.  K onsultasiva  keçirm ək 



ııpoBoaHTb  KOHcyjibTanHH;  4.  ynpexae- 

nue,  OKa3biBaK)iuee  nOMOHjh  nocpeaCTBOM 

coBeroB  cııeuHaJiHcroB  n o   k e k h m - j i .  

B o n p o c a M ; 

II 

n p n a .   K OiıcyjibTaU H Ö H H H İi. 



K onsultasiya  biirosu

 

KOHcyjibiauHOiıııoe 



6ıopo,  konsultasiya saatlan

 

Koncy.ıibiauH- 



oııııwe 

M acbi,


K O N T A K T   I 

c y u j .   T e x .   KOiıräKT: 



1

.  co- 


IipHKOCHOBCHHe  npOBOaiIHKOB  a'ieKTpHMec- 

K oii  n e ıiH . 



Kontaktm yevilm əsi

  h  j l i o c   k o h -  

TäKra,  kontaktı  bərpa etm ək

 

Bocci'aııoiiHi ı, 



KOHTäKT; 

2 . 


MeCTO  TäKOK)  COIlpHKOCIIO- 

bchhh; 


3 . 

l  e x .   ııpHcııoco

6jıeıiHe,  o6ec- 

n e w H B a ıo m e e  

raKoc  conpHKOcnoBeıiHe; 

II  ı ı pHJi .   KoınäKTHbiü.  K ontakt g ərg in - 



liyi

 

3 J i . - T e x .   KoırraKTiıoe  HaııpH*enHc.



K O N T A K T L l 

n p n j ı .   KoırraKTiibiH  (HMeıo- 

uiH İi  KOH i aKT  r   1 

3

Ha M. ) ,  



Kontaktlı qa v- 

naq

 

KOinaKiHäH  cBapKa,  kontaktlı tranzis- 



tor

 

3 J I . - I CX.   KOHI’aKTIlblH  rpaHİHCTOp.



K O N T E K ST   1  c y ı u .   KoıneKCT:  ]. 

. [ h h i b .  

3aK0HMCIIHafl 

B  CMWC.'IOROM  OTHOIUeHHH 

qacTb  TeKCTa,  HOiBOJiHKjinası  ycranoBHTb 

inaMcııne  BxojiHLuero  b  nero  cnoüa  hjih 

cİ)pa

3U.  Sözün  m ənasm ı kontekstdə m üəy- 



yən  etm ək ycı aHOBHTb  3HaMeHHe  c;ıoBa  b 

K o ıiT e K c ie ;  2 . 

n e p e H .  

o  


tom ,  mto 

p a c -  

CMaTpHBaeıca  KaK  ne-ioe,  CBH

3yi0Luee  h 

oö-bsıcıiHioLnee  k 

a  


k h 

e  


- ji .  (j)aKTbi,  aejıe- 

hhh.  M əsələyə  dünya  hadisələri  konteks- 



tində  baxm aq  paccMaıpHBaTb  Bonpoc  b 

KOHTCKCTe  MHpOBHX 

COÖblTHÜ; 

1]  I i p i i . n   . 

KOHTeKCTHblİİ.

K O N T E K ST U A L  

n p n . ı .   . j i hHr B.  KOiıreKC- 

Tyäjibnwü.  K ontekstual əhatə  KOHTeKCTy-  ; 

a n b H o e   O K p y x e H H e .



K O N T E Y N E R   I 

c y m .  



KOHieÜHep:  1. 

BMec- 


m nHine,  ııpeaHa3Ha>ıeHHoe  arra  nepeB03KH 

rpy30B  6e3  ynaKOBKH.  K onteynerlə  y ü k  



g ö n d ərm ək nocbmaTB,  nocjıaTb  ıpy3  koh- 

TefiHepoM; 

2 . 

BMecTMJiHine  jvjm  HayHHOÜ 



annapaTypw  Ha  kocmhmcckhx  paKerax  h 

t .h .; 

II 

n p HJ i .   KOHTeÜHepHMH.  K o n tey- 



ner daşım aları KOHTeÜHepHbie  nepeB03KH.

K O N T İN E N T  

c y m .   KOHTHHeHT 



(OflHa 

H3 


OCHOBHblX  KpyiIHWX  MacTeü  CyiHH,  OKpy- 

xeıiHa}!  OKeaHOM);  MaTepHK.  A frika  ko n - 



tinenti  AcfıpHKaHCKHÜ  KOHTHneHT.

K O N T İN E N T A L  

n p HJ l .   KOHTHHeHTänbHblfİ. 



K o n tin e n ta l  ö lkələr  KOHTHHeHTaTbHbie 

CTpaHbi;  kontinental iqlim  KOHTHHeHTajib- 

HWÜ  KJIHMaT 

( c  


CyXHM,  xapKHM  JieTOM  H 

XOJIOflHOÜ  CHOKHOÜ  3HMOÜ).



K O N T İN E N T A L L IQ  

c y u ı .   KoıiTHHeHTİıib- 

HOCTb.  İqlim in  kontinentallığı  k o h th h c h -

i ajibHocTb  ıoiHMaTa.

K O N T İ N G E N T   I  

c y m .  

KOHTHHfenT:  l . c o -  

B O K y n ııo c T b   j ı ı o j ı e ü ,  

o6pa3yıomHX  ojiho- 

poxiHyıo 



b

 

Ka KOM- j ı .  



OTHOLueHHH 

ıpyn- 


ny,  KaTeropHio.  Ş a g ird  kon tin g en ti  koh- 

T H H r e n r   yM am H X Cü, 



tələbə kontingenti cry- 

JTeiIMeCKHÜ  K O H TH H ieiIT;  2 .  b o   B H eııiH eü  

T o p r o B jıe : 

ycTanoBJieıiHoe 

K o.ıiH M eciB o  t o -  

B a p a ,  K O T o p o e   c ı p a ı ı a   M OJKer  BBe3TH  h j i h  

BbiBe3TH  sa 

r p a H H u y ;  I I   n p H n .  

k o h th h - 

reHTHblH  (HOpM HpyeM blÜ  HOCpejICTBOM  KOII- 

THHreıiTa  b o  

2  


3 Ha ı . ) .   K on tin g en t m ü- 

q avilə 

3 K O H .   K O H TH H ieiiTH blÜ  

aoroBop,

K O N T İ N G E N T L Ə Ş D İ R İ L M Ə  

c y m .  

OT 


r.'i

 a  r . 


kontingentləşdirilmək.

K O N T İ N G E N T L Ə Ş D İ R İ L M Ə K   r j ı a r .  

k o h

-

THHI CHTHpOBai'bCH, 



6

bITb  KOHTHIII CHTHpO- 

BaHHblM.

K O N T İ N G E N T L Ə Ş D İ R M Ə   c y m .   o   r  r . n a r .



kontingentləşdirmək.

K O N T İN G E N T l^ Ə Ş D İR M Ə K   r j ı a r .  

k o ii-  

T H H reH l’H pOBäTb  (O rp aH H H H B ai’b,  OVpaiIH- 

HHTb,  onpejıe.T siT b,  o n p e fle -iH T b   K O H nıreH T, 

H o p M y   q e r o - j ı . ) .

KOıNTOR  p a

3

r .  I  c y m .   KOHiöpa:  1. 

06

- 

u ie e   H asB a H iıe  y n p e a m e H H Ü   h ji h   OTne.noB 

n p e n n p H a r H a   c   ajiM H H H C T pai'H B iıo-xoiH Ü - 

CTBeHHHMH  (JjyHKUHaMH. 

Qazıma kontoru 

K OHTOpa  ö y p e n n a ,  



kontorda  işləmək

  p a - 


6

o ı  aT b 



KOHTope;  2.  ııoM emeHHe  TaKoro 

ynpoiüieHHH  h j i h   O T u ejıa;  II  n p H j ı .   k o h -  

T o p cK H Ü . 



Kontor  dəftərləri

  K o m o p c K H e  

k h h i  h ,  

kontor işçiləri

  (


qulluqçuları)

  k o h -  



TopcKHe  c jıy x a m n e .

K O N T O R Ç U   c y m .   KOHTÖpuiHK:  i .   K o n r o p -  

c k h ü   c j ı y x a ı n n ü ;  



2 .  3 a B e a y ıo u iH Ü   k o h t o -  

p o ü .


K O N T O R Ç U L U Q   c y m .   p a

6

o r a ,   AOJiXHOci’b, 



OÖSI3äHHOCTH  KOHTOpLUHKa.

K O N T O R K A   c y m .   KOHTÖpKa  (BbieOKHİi 

nH C bM eH H blÜ   CTOJl  C  HaKJlOHHOÜ  JİOCKOÜ, 

3 a   KOTOpbiM  p a

6

o T a ro T   c ı o a   h j i h   chhm   ııa 



b h c o k o m   c r y j ı e ) .

K O N T R A B A N D   I  c  y  ı n .  c  

m

  

kontrabanda; 

II  n p H J i .   K OH TpaƏ änjiH biH   (aB Jisu o u iH iıca 

K

0



H T p a

6

aH,ıi



0

H ). 


Kontrahand mal

  k o h  



ı p a-

ÖäHJIHblÜ  TO B äp.



K O N T R A B A N D A   c y u ı .   p a

3

r.   K

0

H ip a

6

än- 



aa:  1.  TaÜHbiH  öecnouuiH H H biü  npoı?o3  Me- 

p e 3  


rocyjjapcTBeH iıyıo  rpa ıra n y   T()BapoB, 

u eıiH O C T eü . 



Kontrahanda ilə məşğul olmaq 

3aHHMaTbca  KOHTpaöaııjioü;  c m .  

qaçaq- 

malçtlıq;

 

2.  caMLiü  TOBap.  u c h h o c ih ,  ııpo- 



Be

3

eifHbie t^khm   cno co ö o M . 



Kontrahandam 

almaq  (götiirmək)

 

H3i>HTb  K oırrpaöaııjiy.



K O N T R A B A N D A Ç I  p a

3

i ’. 



I  c y m .   K o m p a -  

6

aH aH C T  ( t o t ,   k t o   ja ıiH M a e rc H   KOHTpa- 



Ə a iijıo H );  K O H ipaöaH jiH C T K a; 

II  ıı p  h j i .   k o ii- 

ip a ö aH Ä H C T C K H İı;  C M . 



qaçaqmalçı.

K O N T R A B A N D A Ç IL IQ   c y r u .   p a ' j r .   l . 's a ı r  

H 'in e   K o m p a ö a H / ı o H ;  



2 .  3aHHTHe  K om p a- 

ö aH jiH C T a;  c  m  . 



qaçaqmalçthq.

KONTRABANDÇI 



m  . 

kontrahandaçı.

K O N T R A BA N D Ç IL IQ  

c m



kontrahandaçılıq.

K O N T R A B A S  1  c y m .   K o m p a

6

ä c   ( c ı p y n -  



Hblİİ  CMWWKOBMH  M y'!l,IK;LibIlblÜ  Hl l Cl p y -  

\ıe n T   c a M o r o   H H3K 0I0  p e i H c ıp a ) ;  ü   I i p n . i .  

K o n v p a ö ä c n b i ü ,  K O H ip a ö aco B M Ü . 

Kontra- 

has  notu

  K o m p a ö a c H a s ı  n o r a .

K O N T R A B A SÇ I  c y w .   K o ır r p a

6

acHCT 



(

mv

- 

i b iK a n r ,  H rp a ıo m H Ü   ıı a   K O H v p a ö a c e ).



K O N T R -A D M İR A L   I  c y m .   Komp-ajiM H- 

pän:  1.  nepB oe  (MJiajıuıee)  BouııCKoe  ajlMH- 

pa_ıibCKoe  3BaHHe; 

2. 


jih u o ,  ııo c jn ıje e   ə t o  

iB aııue;  II  n p n j ı .   KOHTp-ajiMHpänbCKHH. 

Kontr-admiral  rütbəsi

  K oınp-aA M H paib- 

CKOe  3BäHHe.

K O N T R -A D M İR A L L IQ   c y m .   'iB aırae  K o tn p -  

a j iM u p a a a .



K O N T R A FA K SİY A   c y u ı .  

3

KOH.   KOHTpa- 

c})aKUHa  (H C n0.Jlb30B aH H e  KaKHMH--T.  o p -  

raiIH3aH H HM H ,  (JjHpMaMH  H  T.Iİ. 



Yüklə 34,22 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   175   176   177   178   179   180   181   182   ...   202




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

gir | qeydiyyatdan keç
    Ana səhifə


yükləyin