-
podle etiologie – křivkový, indexový, z decentrace
-
obecná klasifikace
-
pravidelný - jednoduchý, složený, smíšený, ryze smíšený, přímý, nepřímý, šikmý, biobliqus
-
nepravidelný [30]
1.3.2Příznaky
U astigmatismu je snížená zraková ostrost jak do dálky, tak do blízka i s nejlepší sférickou korekcí. Pokud pacient čte, zaměňuje znaky jako G, C, O a D. Také si lze všimnout kompenzačního postavení hlavy, což může vést ke skolióze. Dalšími příznaky jsou bolest hlavy, blefaritida, hordeolum a červené oči. [17, 30]
1.3.3Korekce astigmatismu
Fyziologický astigmatismus do +0,5 D není většinou nutné korigovat. Vyšší astigmatismus se koriguje torickými čočkami, kontaktními čočkami nebo chirurgicky. [30]
1.4Fyziologické změny refrakce
Refrakce není během celého života konstantní. Podléhá pomalým fyziologickým a někdy i patologickým změnám. Zrak není plně vyvinut ihned po narození. Tato skutečnost je dána tím, že sítnice je předsunutá část mozku. Vidíme tedy mozkem. A stejně jako se dítě musí naučit základním dovednostem (psaní, počítání), musí se také naučit vidění.
Většina dětí se rodí hypermetropických (+2 až +3 D) a během vývoje se oko stává emetropickým. Emetropizace probíhá ve dvou fázích, infantilní a juvenilní. Infantilní fáze probíhá přibližně v prvních 3 letech života. Oko narůstá z původních 17-18 mm při narození na 23 mm. Od 3 do 15 let se růst oka zpomalí. Při této pomalejší, juvenilní fázi narůstá oko už jen o 0,1 mm/rok. Zvětšující se předozadní délka oka je kompenzována změnou lomu rohovky a čočky. Kdyby tato kompenzace neprobíhala, vznikla by myopie o velikosti – 15 D. Společně s předozadní délkou oka roste i rohovka. Během prvního roku narůstá z 9,5 mm na 11 – 12 mm a její lomivost se také snižuje, a to z 51,1 D na 45 D. Čočka roste během celého života. U novorozence má čočka přibližně kulovitý tvar o průměru 4 mm. Tento rozměr se však již během prvního roku života téměř zdvojnásobí. Lomivost čočky se postupně snižuje z 33 D na 18 D.
Během života lze pozorovat dvě fáze hypermetropizující (ve věku předškolním a dospělém) a dvě fáze myopizující (školní věk a stáří). Nejstabilnější období, v souvislosti s refrakcí, jsou kolem 20. a 50. roku.
Druhou skupinu představují patologické změny refrakce. Tyto změny jsou náhlé a lze je rozdělit do tří skupin – oční onemocnění a úrazy (tupé poranění může navozovat myopii), celková onemocnění (cukrovka) a léky (miotika, mydriatika, antidepresiva atd.). [1,6, 30]
Dostları ilə paylaş: |