Masarykova univerzita lékařská fakulta současné možnosti korekce presbyopie bakalářská práce Vedoucí práce: Vypracovala

3.4.1Výpočet akomodační šíře

Akomodační šíře se vyjadřuje v dioptriích, a lze ji vypočítat rozdílem převrácených hodnot dalekého a blízkého bodu v metrech:

AŠ = A_R - A_P [33]

3.4.2Měření akomodační šíře

Mezi nejčastěji používané subjektivní metody měření akomodační šíře patří Push-up a Push-down. Principem metody Push-up je přibližování pozorovaného znaku do bodu rozostření. U metody Push-down se naopak znak oddaluje a hledá se bod zaostření (rozeznání znaku). Obě metody jsou tedy založeny na nalezení blízkého bodu vyšetřovaného. Lze je provádět monokulárně i binokulárně.

Dalším měřením akomodační šíře je metoda rozptylky (Minus to blur). Pacientovi jsou předkládány rozptylky až do rozmazání znaku. Nevýhodou je však zmenšení obrazu (což je důsledek korekce rozptylkou), které může znemožnit pacientovo rozhodování, kdy se značka rozmaže.

Pro měření akomodační šíře se využívá také celá řada akomodometrů – Duanův, Glaserův, Monjého, Livingstonův a Princeovo pravítko. Duanův test je složen ze dvou silných čar, mezi nimiž je jedna tenká čára, která má tloušťku jedné úhlové minuty při sledování z 30 – 40 cm. Vergence vzdálenosti, ze které je ještě tato čára ostře viditelná (vzdálenost blízkého bodu), udává hodnotu akomodační šíře v dioptriích. Pokud má pacient astigmatismus, je vhodnější použít Glaserův test do blízka. Glaserův test je složen z tenké středové kružnice uložené v silném mezikruží. Obdobou Glaserova testu je Schenkův test. Další často používaná metoda je měření akomodační šíře pomocí Princeova pravítka. Princeovo pravítko se skládá z měřící části a posuvného jezdce, který slouží jako nosič pro tabulku s textem nebo Duanovou značkou. Vyšetřovaný posunuje jezdce směrem k oku tak dlouho, dokud se mu znaky nezamlží, tedy do té doby, než nalezne blízký bod P. Hodnotu vzdálenosti i vergenční hodnotu v dioptriích odečteme z pravítka. Vyšetřuje se buď každé oko zvlášť, nebo binokulárně. [27, 31, 33]


Obr. 4: Duanův a Glaserův test