5.1.2.1Indikace a kontraindikace
Podle velikosti refrakční vady jsou pro fotorefraktivní keratektomii vhodní pacienti s krátkozrakostí menší než - 6,0 D, dalekozrakostí menší než + 4,0 D a astigmatismem menším než 4,5 D. [14] Podle Vlkové a Horáčkové [6] jsou indikací pro PRK nižší refrakční vady a to myopie do - 3,0 D, hypermetropie do + 2,0 D a astigmatismus do 2 D.
I když je metoda LASIK v současnosti nejvíce rozšířená, je PRK stále využívána a to hlavně tam, kde LASIK není možné provést. PRK se používá u pacientů, u kterých se vrací eroze epitelu, u těch kteří dříve měli dystrofii přední bazální membrány, podstoupili již operaci LASIKu nebo radiální keratektomii. PRK je také doporučována u pacientů, kteří mají tenkou (pod 450 μm), příliš plochou (keratometrie pod 40 D) nebo naopak strmou (keratometrie 48 až 50 D) rohovku a u kandidátů s nepravidelným astigmatismem a s podezřením na glaukom. Jak již bylo zmíněno výše, u pacientů, kteří provozují kontaktní sporty nebo jsou v armádě, hrozí při LASIKu dislokace lamely. Z tohoto důvodu je pro ně metoda PRK vhodnější. [22, 23]
Kontraindikace fotorefraktivní keratektomie jsou obdobné jako u LASIKu. Operace by se neměla provádět u osob mladších 18 let věku nebo s nestabilní refrakční vadou. Nevhodní pacienti jsou se systémovým, autoimunitním, imunodeficientním onemocněním, těhotné nebo kojící.
Dostları ilə paylaş: |
