JMELÍ BÍLÉ – Viscum album
Jmelí je rostlinný parazit, který se přiživuje na stromech a bere
jim životodárnou mízu. I když ho v přírodě nacházíme často, obvykle
je vysoko a nedá se na něj dosáhnout, proto se sbírá na místech těžby
ze spadlých stromů. Drogu tvoří jen měkké části listů, bez bobulí,
můžeme ji bez námahy koupit v lékárně.
V současné době stresů, vysokých a nízkých krevních tlaků, má
jmelí mimořádný význam. Stejně jako česnek dokáže totiž regulovat
krevní tlak, tedy vysoký snižovat a nízký zvyšovat, čehož dosáhne
tím, že změkčuje a odstraňuje vápenaté usazeniny v krevních
cestách. Tím se stává prvotřídním preventivním prostředkem proti
tolik obávaným infarktům. Kromě tohoto dobrého účinku také
posiluje srdeční sval, pomáhá v klimakteriu, při neplodnosti, při
pocitech strachu, nervozitě a epilepsii, zastavuje krvácení a zvyšuje
imunitu.
Jmelí patří mezi mírně jedovaté rostliny, proto ho užíváme velmi
opatrné, v žádném případě nezvyšujeme doporučené dávky. Nejlépe
se užívá formou kapek, které přidáváme do čajových směsí. Jeho
preventivní protiinfarktové působení využíváme opakovaně, ale jen v
malých dávkách, neboť je to silná rostlina, která může být při
předávkování nebezpečná.
Název jmelí pochází z latiny – viscum
znamená lep. Jmelí má drobné bílé
plody, které jsou na dotek lepkavé. Aby
se na svém hostiteli mohlo usadit, musí
tam zůstat dostatečně dlouho a zapustit
zvláštní kořeny. Jmelí bylo odnepaměti
magickou rostlinou, připisovala se mu
zázračná moc. Keltští kněží odsekávali
na Nový rok zlatým srpem větvičky jmelí
s přáním štěstí a lásky. I dnes najdeme
jmelí během vánočních svátků skoro v
každé domácnosti.
BRUTNÁK LÉKAŘSKÝ – Borago offtcinalis
Chceme-li se pokochat krásou a užitkem této milé bylinky,
musíme si ji vypěstovat, protože ve volné přírodě neroste. Dobře se jí
daří na záhonu i v truhlíku na okně či balkonu. Drogu, kterou tvoří
celá kvetoucí nať, můžeme koupit také v lékárně.
Už podle starověkých lékařů přinášel brut-nák „radost a úlevu
srdci“. Toto jeho léčebné u-platnění se zachovalo dodnes. Brutnák
výrazně posiluje srdeční sval, léčí rozšířené srdce a neurózu.
Současně působí močopudně, Čímž také prospívá srdci. Čaj z
brutnáku čistí krev a posiluje nervovou soustavu, což rozšiřuje jeho
u-platnění v bylinkové praxi.
Brutnák účinkuje pomalu, projeví se až po delším užívání,
některé látky v něm obsažené jsou ve větších dávkách jedovaté, proto
dodržujeme doporučené dávkování, neužíváme ho dlouhodobě a jeho
dobré vlastnosti využíváme v čajových směsích.
Název brutnáku je odvozený od keltského borrach, což znamená
odvaha. Matthioli ho doporučoval při bušení srdce a k utišení
blouznění, což v jeho řeči znamenalo snížení teploty. Krásný modrý
kvítek brutnáku byl oblíbeným motivem na středověkých
tapiseriích.
MYDLICE LÉKAŘSKÁ –
Saponaria officinalis
Mydlice je téměř nezničitelná rostlina, kde se jednou usadí, tam
roste trvale. Kvete až koncem bylinkové sezony bohatými bílými
květy, nejraději na vlhkých loukách a u cest. Oficiální drogou je
kořen, ale ten se získává těžce, proto je výhodnější si jej koupit.
Podobné účinky má i vrchní část kvetoucí natě, kterou se lehce
můžeme zásobit sami.Název mydlice je odvozený od látek v ní
obsažených – saponinů, jež pohlcují tuky a ve vodě pění, podobně
jako mýdlo. Tyto v lidském organismu podněcují vylučování žluče,
žaludečních šťáv a dalších sekretů trávicí soustavy. Pomáhají také
průduškám zbavit se hlenů, mají protizánětlivé i močopudné účinky a
zlepšují metabolismus.Saponiny v mydlici mohou vyvolat potíže v
trávicím traktu, proto ji neužíváme samotnou a během potřeby jen
několik dní.
Latinské po jmenování mydli-ce je odvozeno od slova sapo –
mýdlo. Její pěnivý kořen se v minulosti používal k praní jemných
hedvábných látek a jako náhražka mýdla. V dobách antiky lidé
mýdlo ještě nepoužívali, jako prostředek k umývání ho v souvislosti
s mydlicí poprvé vzpomíná až Galenos.
JABLEČNÍK OBECNÝ – Marrubium vulgare
Tuto bylinku ve volné přírodě nenajdeme, ale poněvadž patří k
nejstarším léčivým rostlinám, často se pěstuje a dá se také koupit.
Drogu tvoří celá nať, kterou sbíráme na začátku rozkvětu.
Už antičtí léčitelé používali jablečník jako o-svědčený lék na
srdce. Uklidňuje srdeční arytmii a posiluje činnost srdce, jeho účinky
jsou podobné hlohu, s nímž se často kombinuje. Jeho hořká chuť se
dobře uplatňuje i v trávicím traktu. Můžeme jej přidávat do čajových
směsí ke zlepšení trávení, na nemoci jater a žlučníku.
Jablečník je spolehlivá bylinka, kterou můžeme užívat bez obav i
dlouhodobě. Jeho široké léčebné uplatnění bychom měli více
využívat preventivně.
Pojmenování marrubium pochází z hebrejského mab-nob, což
znamená hořká šťáva. Hořká chuť trávy spojená s příjemnou
jablečnou vůní jsou pro jablečník charakteristické. Jablečník patří
mezi nejstarší léčivé rostliny. Egypťané ho nazývali „býčí krev“ a
používali jako účinný prostředek proti různým druhům jedů a proti
astma. Ve středověku sloužil hlavně proti tuberkulóze.
TRUSKAVEC PTAČÍ – Polygonům aviculare
Tento často se vyskytující plevel roste především kolem cest,
přitom si ho obvykle ani nevšimneme, až při pohledu zblízka
můžeme rozeznat jeho drobné květy. Sbíráme celou rozkvetlou nať,
droga se dá občas také koupit.
Tato stará léčivá rostlina zastavuje krvácení každého druhu, má
však i mnoho dalších dobrých účinků. Léčí katar žaludku a střev,
rozpouští a vyplavuje močové kameny, cenná je také schopnost
zvyšovat krevní tlak. Čaj z trus-kavce prospívá při dně, revmatismu,
nemocech kloubů, silné menstruaci a dalších ženských potížích.
Nenápadnost truskavce se zrcadlí v jeho neškodnosti, v
terapeutických dávkách můžeme pít čaj bez omezení.
Truskavec znali a používali všichni známí lékaři. Galenos ho
považoval za jednu z nejlepších bylinek proti všem druhům zánětů,
sv. Hildegarda ho nazývala „zemské koření“ a jeho nať
doporučovala macerovat ve víně a užívat proti průjmům. Lonicerus
ho nazval „cestní tráva“ a tvrdil, že šťáva truskavce léčí všechna
jedovatá u-štknutí.
TURANKA KANADSKÁ –
Conyza canadensis
Nenápadné turanky si lidé málo všímají, i když se vyskytuje
téměř všude, spíše je problémem se jí zbavit, než ji najít. Naproti
tomu se k léčebným účelům používá zřídka a většinou se ani
neprodává, i když je to prvotřídní léčivá rostlina. Sbíráme horní část
natě, když začíná kvést.Turanka společně s přesličkou a kokoškou
patří k nejlepším rostlinným lékům na zastavení krvácení, přitom
nerozhoduje, zda jde o krvácení vnější nebo vnitřní. Je osvědčenou
přísadou do čajové směsi na zastavení ženského krvácení. Má i další,
mezi bylinkami zřídkavou vlastnost, že podporuje tvorbu bílých
krvinek, přitom je mírně močopudná a celkově čistí organismus.
Čaj z turanky je úplně neškodný, může se pít samotná, ale
vzhledem k jejímu hlavnímu účinku ji obvykle užíváme jen několik
dní.
Turanku přivezli z Kanady
do Francie v roce 1653 v bedně
s bobřími kožešinami. Její
neuvěřitelná
životnost
se
projevila tak, že její semena se
odtud rozšířila do celé Evropy,
dnes ji najdeme téměř všude.
Léčebně
začali
turanku
používat američtí lékaři v 19.
století a doporučovali ji při
žaludečních potížích i na rány.
KOKOŠKA PASTUŠÍ TOBOLKA-
Capsella bursa-pastoris
Tuto skromnou, podle typických kokošce podobných plodů lehce
identifikovatelnou rostlinku nalezneme v naší přírodě téměř všude.
Kokoška kvete dlouho, ale nať sbíráme co nejdřív, jakmile se začnou
otvírat drobné bílé květy. Tuto často užívanou drogu dostaneme také
v lékárně.Kokoška pastuší tobolka patří k nejlepším lékům na
zastavení krvácení každého druhu, vnějšího i vnitřního. Dobře
pomáhá při tak častém ženském krvácení. Její další dobrou vlastností
je schopnost regulovat krevní tlak, čistit krev a rozpouštět vápenaté
usazeniny v krevních cestách. Takových bylinek máme málo, proto
si kokošky vysoce ceníme i jako prevence kornatění tepen, sklerózy a
infarktu.I když se u kokošky nezjistily žádné nepříznivé účinky, při
dlouhodobém užívání ji dávkujeme raději méně a kombinujeme s
dalšími podobně účinkujícími bylinkami.
Latinské pojmenovaní kokošky bursa pastoris znamená měšec,
kapsička pastýřů. Vzniklo z toho, že její trojúhelníkové plody jsou
velmi podobné kapsám někdejších pastýřů. Jako léčivou rostlinu
používal kokošku už otec lékařství Hippokrates na problémy s
dělohou. Používám kokošky bylo rozšířeno během první světové
války, když nahrazovala těžce dostupné léky zastavující krvácení.
ZÁZVOR PRAVÝ – Zingiber officinale
Byl vyšlechtěný v tropických a subtropických oblastech, kde se
pěstuje k léčebným účelům i jako koření a potravina. Používá se
členitý kořen, který je u nás málo známý, ale občas se prodává,
někdy i jako čaj v nálevových sáčcích.Léčebné využití zázvoru
vychází z indické a-jurvédy, podle níž léčí zažívací ústrojí, zlepšuje
trávení a látkovou přeměnu. Potvrzuje to také jeho silná pálivá a
hořká chuť. Zázvor obsahuje účinné látky podobné acylpyrinu.
Zevně slouží spařený dřevnatý kořen formou horkých obkladů na
ztuhlé svalstvo krku, končetin a jiné svalové bolesti.Kvůli silnému
účinku používáme vnitřně zázvor velmi opatrně, neboť ve větších
dávkách může způsobit různé poruchy a celkovou slabost.
Zázvor pěstovali už Číňané,
kteří věřili, že přináší štěstí. Do
Evropy ho přivezli obchodníci
po slavné Hedvábné cestě.
Zázvor je oblíbenou pochoutkou
Italů, ti jsou přesvědčeni, že
dodává sexuální sílu. U nás
známe zázvor jako součást
koření kari. Je také součástí
mnoha hořkých likérů a vín.
JÍROVEC MAĎAL – Aesculus hippocastanum
Rozkvetlý jírovec patří mezi nejkrásnější stromy, proto se často
vyskytuje v parcích a kolem cest. K léčebným účelům slouží květy,
mladé listy, na podzim i plody, známé kaštany.
Čaj z jírovce prokrvuje všechny orgány těla, snižuje srážlivost
krve, roztahuje cévy a tepny. Má i protizánětlivé účinky a pomáhá při
menstruačních potížích. Hlavní uplatnění jírovce v bylinkářské praxi
je zevně proti revmatismu, ischiasu, na křečové žíly, záněty žil,
trombózu a poruchy lymfatického oběhu, kde patří k nej-lepším
rostlinným lékům.Jírovec vnitřně samostatně neužíváme, protože v
silnějších dávkách může vyvolat bolestí hlavy a zvracení, v čajových
směsích toto nebezpečí nehrozí.
Do Evropy se jírovec dostal
v 16. století z Turecka, kde už
tehdy sloužil při léčbě dýchá-
vičnosti koní. Jako léčivou
rostlinu ho prvně popsal
Matthioli v 16. století. Semena
jírovce – známé kaštany –
obsahují kumarin, díky němuž
jsou
jednou
ze
složek
opalovacích krémů, protože
tato
látka
chrání
před
ultrafialovým zářením. Kaštany
bychom měli nosit stále v
kapse, protože prý chrání před
zlem. Jsou účinné tak dlouho,
dokud neztratí lesk.
JINAN DVOULALOČNÝ – Ginkgo biloba
Je to posvátný strom, jehož vzhled a tvar listů je v rostlinné říši
ojedinělý. Proto se i u nás vysazuje jako okrasný strom v parcích a
zahradách. Listy jinanu se získávají těžce, proto drogu kupujeme v
lékárně, nejlépe už ve formě notových produktů.
Jinan se stal populárním zásluhou schopnosti zlepšovat
prostupnost stěn krevních vlásečnic, a tím krevní oběh. Roztahuje
cévy a zrychluje průtok krve, což se zvlášť projevuje v mozku.
Slouží také jako prevence kornatění tepen, odstraňuje pocit chladu
rukou a nohou, předchází odumírání tkání při jejich nedostatečném
zásobování krví.
U jinanu se nezjistily žádné nepříznivé účinky, přítomná živice
však dráždí žaludek, proto upřednostníme hotové výrobky, u nichž je
odstraněna, a ty můžeme užívat bez obav.
Jinan pochází z Číny a
Japonska, kde ho s oblibou
vysazovali
před
chrámy.
Botanicky nepatří mezi listnaté,
ani jehličnaté stromy. Zachoval
se jako jediný ze skupiny
stromů, které rostly už v
druhohorách před dvěma sty
miliony lety. V Americe nazývají
jinan „stromem dívčích vlasů“.
MOCHNA HUSÍ – Potentilla anserina
Na nenápadné porosty mochny nás obvykle upozorní jen její
křiklavě žluté květy. Mochna roste na loukách, blízko obydlí, často
vytváří souvislé porosty, proto se její listy sbírají lehce a rychle.
Drogu si však můžeme koupit i v lékárně.Lidové léčitelství
odpradávna využívá schopnost mochny uvolňovat křeče. Proto ji
ordinuje při kolikách břišní dutiny, menstruačních křečích,
bolestivých záchvatech způsobených ledvinovými a žlučníkovými
kameny. Používá se také k léčbě trávicího traktu, při střevním kataru,
průjmech, na zastavení krvácení a na močové ústrojí.
Mochna husí se dá lehce získat, má mnoho dobrých vlastností a je
úplně neškodná, což jí dává možnost širšího uplatnění v léčivých a
preventivních bylinných čajích.
Mochna ráda roste na místech, kde se pasou husy, což se
přeneslo do jejího názvu. Kdysi se jí připisovaly neobvyklé léčivé
účinky, proto dostala latinské pojmenování potens – mocný. Prosek
z kořene mochny je vynikající na hojení krvácející rány, proto se
uvažovalo o tom, že se stane povinnou výbavou lékárniček
zdravotníků během první světové války.
KYSELÁČ LUČNÍ – Acetosa pratensis
Známe ho z dětství jako „kyselé lístky“, které rostou na vlhkých
loukách a úhorech. Kyseláč má vysoký obsah vitaminu C a slouží
jako dobrý krev čistící prostředek. Zlepšuje také trávení, činnost
jater, žlučníku a střev. Zevně můžeme použít pomačkané lístečky
jako obklad na různé kožní záněty, vyrážky a nečistoty. Vysoký
obsah kyseliny šťavelové může vyvolat nevolnost až lehké otravy,
proto jeho působení využíváme s mírou.
Léčíme si nervy
V dnešním moderním uspěchaném světě je naše nervová soustava
každodenně vystavována vysoké zátěži. Z každé strany na nás útočí
stres, a nedivme se, že úspěšné firmy při náboru nových pracovníků
zajedno z kritérií povazují i vysokou odolnost proti stresu. Nervová
soustava řídí a ovlivňuje fungování celého organismu, proto její
správné funkci musíme věnovat zvýšenou pozornost. K udržení
dobré nálady, potřebného klidu a chuti do života máme v rostlinné
říši mnoho dobrých pomocníků, kteří nás bez vedlejších až
nebezpečných účinků zbaví bolesti, přivodí klidný spánek a duševní
pohodu.
Bezová šťáva na zánět nervů
V odšťavovači vymačkáme šťávu z čerstvých plodů. Na 1l šťávy
přidáme 3 dl bílého destilátu, naplníme do lahví až po zátku a
uložíme v chladničce, kde vydrží dlouho. Při jakýchkoliv bolestech
nervového původu užíváme třikrát denně 1 lžíci po jídle, ale jen
několik dní.
Čajová směs na uklidnění nervových záchvatů
Uděláme čajovou směs, do níž dáme tři díly semene kopru a po
jednom díle semene fenyklu, anýzu, natě máty a květu heřmánku.
Čaj připravíme obvyklým způsobem, přidáme lžičku kozlíkové
tinktury, podle chuti citron a med. Vypijeme po částech v průběhu 2-
3 hodin.
Likér proti všem nervovým onemocněním
Deset lžic nasekané čerstvé natě meduňky krátce povaříme v1l
bílého vína, scedíme, přidáme lžíci medu a šťávu z 1/2 citronu.
Pijeme teplé po stopce dvakrát denně.
Tinktura proti nervové slabosti podle českého bylinkáře
Karla
K její přípravě použijeme dva díly kozlíkové tinktury, k níž
přidáme pod jednom dílu tinktury z puškvorce a prhy. Užíváme 1
lžičku v 1/2 sklenici vody, ráno a večer. Tinkturu můžeme připravit
také ze sušených nasekaných bylin ve stejném poměru, který
zalijeme silným lihem a necháme macerovat.
Čajová směs na posílení nervové soustavy
Připravíme ji ze stejných dílů natě třezalky, řebříčku, rozmarýnu
a benediktu. Hotový čaj osladíme medem, můžeme jej užívat i delší
dobu.
Dostları ilə paylaş: |