S L a V y a n u n I v e r s I t e t I



Yüklə 34,22 Mb.
Pdf görüntüsü
səhifə100/202
tarix09.02.2017
ölçüsü34,22 Mb.
#7874
1   ...   96   97   98   99   100   101   102   103   ...   202

3apaaceHHbie  M acrH U W , 

hissəciklər (zərrəciklər) axım

 

i i o t o k   H a c m u .



HİSSƏ-HİSSƏ 

n a p e M .   n o   t o c t ä m ,   q acT aM H . 



Tarlanı  hissə-hissə  şumlamaq

 

B c n a x a T b  



n o j ı e   n o   M acTaM , 

romanı  hissə-hissə çap 

etmək

 naneMaTaTh 

p o M aH  

no   MacraM, 

aT. 


\ 

hissə-hissə  inteqrallamaq

  HHTerpHpoBaib  i 

n o   H acTHM ; 

hissə-hissə (parça-parça) o l-  \ 

maq

 

pa3Ö H TbC H ,  pa3BaJiHTbCH   H a   MacTH. 



!

HİSSƏLİ 


n p n j ı .  

1. 


p a ıjıe jn .ın .ıw .  C T p o H T .  

Hissəli armaturlama

 

p a s jı e jn .H o e  



apMHpo-  j 

B aH H e; 

2. 

H acTH M H tiH . 



6

o t  




Hissəli areal 

HacTHHHW H  a p e a n ,   c t o m .  



hissəli  qəlib

HaCTHHHblH  OTTHCK.

...HİSSƏLİ  ...'iacTHMH  (BTopaa  qacTb 

cjiojk


hwx


 

cjiob


,  yKa3bmaıomaH 

H a  


Taıcoe 

kojih


-

vecTBo  MacTeii,  KOTopoe  o6o3iıaMeHo  hhc- 

HHTejibHbiM  b  nep B o ö   MacTH). 

Birhissəli 

OAHOMaCTHblH, 



İtihİSSəlİ

 

JIByXMaCTHblH  (b 



JByX  MaCTHX).

HİSSİ 


npHJi.  

1. 


MyBCTBeHHbiiı: 

1) 


tjıopMH- 

pyeM biö,  ocymecTBjiHeMbiii  n p n   n o c p e n - 

cT B e  o p ra H O B   MyBCTB,  o m y m e H H i i,  b o c -  

npH aT H Ü . 

ffissi qavrayış

 MyBCTBeHHoe  b o c - 

npHHTHe, 

hissi təəssürat

 

MyBCTBeHHOe  Bne- 

MaTJieHHe; 

2) 


OTHocamHİica  k  ynoBJie- 

TBopeHHio  noJiOBoro  MyBCTBa;  TeJiecHWİi, 

ruıOTCKHÜ. 



İnsanda  hissi  təmayüllər

  nyB- 


CTBeHHbie BJieMeHHH  MejıoBeKa; 

2. 


MyBCTBH- 

TejIbHblft 

(cnOCOÖHblH 

BOCnpHHHMaTb  pa3- 



H paxeH H a).  6  p 

Hissi hüceyrələr

 

MyB- 



CTBHTejibHbie  KjıeTKH, 

hissi  sinirlər

 

nyB- 

CTBHTeJIbHbie  HepBbl, 

hİSSİ lİflər

  MyBCTBH- 

TejIbHbie 

KJieTKH.


H İS SİY Y A T  

c y m . 

1

.  MyBCTBÜTejibHOCTb



(cnOCOÖHOCTb  BOCnpHHHMaTb  BHemHHe 

pa3jıpaxeHHa). 

Dərinin hissiyyatı

  MyBCTBH- 

TeJibHOCTb  KoacH, 

eşitm ə  hissiyyatı

  qyB- 

CTBHTejibH

0

CTb  cnyxa;  2.  MyBCTBeHHOCTb 

(C n

0

C



06

H

0



CTb  BOCnpHHHMaTb  M T O - J I .   o p - 

raHaMH  qyBCTB). 

Insan hissiyyatı

  MyBCTBeH- 

HOCTb  nejıoBeKa; 

3. 


nyBCTBo: 

1) 


c n o co ö - 

HOCTb  OmymaTb,  BOCnpHHHMaTb  HBJieHHH 

06

r.eKTHBH

0

Ü  ÄeHCTBHTeJibHOCTH. 

Hissiyyat 

orqanları (üzvləri)

  opraHbi  MyBCTB;  2)  cno- 

coÖHOCTb  oco3HaBaTb,  nepexH B arb,  noHH- 

MaTb  m t  o  - ji .  Ha  ocHOBe  cb o h x   om ym e- 

h hh,  BneMaTJieHHÜ. 

Səm im i  hissiyyatlar 

HCKpeHHHe  HyBCTBä, 

n əcib  hissiyyat

 

6

na- 



ropoflHbie  MyBCTBa; 

x oş hissiyyat oyatm aq 

B03ÖyflHTb  floöpbie  MyBCTBa; 

3) 


h h ty h th b - 

Hoe  noHHMaHHe, 

3

HaHHe  h e r o - ji . 



H is- 

siyya tm a  əsaslanm aq

  onHpaTbca  Ha  cboh 

MyBCTBa;  4 )  co3HäHHe. 

Hissiyatmı

 (

huşunu

) 

itirm ək

  jiHuiHTbca  MyBCTB;  5)  ııpcnMyn- 

CTBHe  (MyBCTBO  oxıiflaHHa  M e r o - j ı .   Ha3- 

peBaıomero,  npencToam ero  hjih  HeH3BecT- 

H oro). 

H issiyyatım ız  bizi  aldatmamışdı 

Harne  npeflHyBCTBHe  He  oÖManyjıo  Hac; 

0  


hissiyya ta   qapılm aq:

  l . j j a B a T b ,   flaTb

BOJIK)  MyHCTBäM; 

2.  CeHTHMeHTajlbHHHaTb;

3. 

pacMyBCTBOBaTbca

.

H İS S İY Y A T P Ə R V Ə R  



npHJi.  HyBciBHTeJib- 

Hblii  (cnOCOÖHblÜ  5KHB0 MyBCTBOBaTb,  BOC- 

IipHHHMaTb),  BneHaTJIHTeJIblIblH.

H İS S İY Y A T P Ə R V Ə R L İK   c y m .   HyBCTBH- 

TeJIbHOCTb.

HİSSİYYATSIZ  n p H J i .   1. 

6

ecHyBCTBeHHbiü:

] )  

jınm eHHbiü 



h jih  

jınmHBmHÜCH 



c n o c o

6

-  I 



h o c t h   HyBCTBosaTb. 

Hissiyyatsız  bədən

 

6



ecMyBCTBeHHoe 

Teno;  2 ) 



He 

npoHBjıaıo- 

m n ü   HHKaKHx  MyBCTB,  HecnocoÖHwü  K  HX 

npoaBJieHHio. 



Hissiyyatsız  adam

 

6ecnyB- 


C TBeHH biü  M ejıOBeK; 

2 . 

( | ) H 3 H O J i .   H e n y B - 



CTBHTeJlbHWÜ 



( c o  

CJiaÖOH  MyBCTBHTejIb- 



: 

HOCTbK)  K  BHemHHM  pa3flpa*HTejIHM). 

H İSSİY Y A T SIZ LIQ   c y m .   1.  6eCMyBCTBeH-  | 

HOCTb;  2. 

( j) H 3 H O J I ,  HeHyBCTBHTejIbHOCTb. 

H İSSİZ  n p H J i .   1.  öecnyBCTBeHHbiH:  1 ) j i h -  



UieHHWH  CnOCOÖHOCTH  HyBCTBOBaTb. 

Hissiz

  

(huşsuz)  halda  yatan  xəstə

 

60

JibH



0

Ü, 


jıex a m H Ü   b  öecnyBCTBeHHOM  c o c t o h h h h ;

2)

  JIHHieHHblÜ  BCHKHX  HyBCTB,  O U iym eH H H . 





Hissiz  heyk^l

 

6

ecHyBCTBeHHaa 



CTaTya; 

j

3) 



He  npoHBJiaromHÜ  HHKaKHx  nyBCTB,  He- 



c n o c o

6

Hwü 

k  


h x   npoflBJieHHio; 

6e3ynacT-  ! 

H b iü , 

paBHoayııiHb.H. 

H issiz  adam

  6 e 3 - 

ynacTHwü  MenoBeK, 

hissiz xüdpəsənd

 

6

e c - 



MyBCTBeHHbiü  ə t o h c t ,  

hissiz ürək

 ÖeCHyB-  ! 

C TBeHH oe 



c e p jm e ; 

2. 


HeMyBCTBHTejibHbiü:

1)  CO  CJiaÖOÜ  HyBCTBHTejIbHOCTblO,  BOC- 



npHHMMHBOCTbK)  K  p a 3 f lp a -  

*eHHHM. 

H issiz  dəri

  HenyBCTBHTejibHafl  j 

K o x a , 

soyuğa qarşı  hissiz

 HenyBCTBHTeJib- 

Hblii 



XOJIOfly; 

2) 

HeOT3bIBHHBbIH,  paBHO- 



ayuiH biü. 



Ozgə əzablarına qarşı hissiz

 He- 

HyBCTBHTejIbHblÜ 



HyjKHM 


CTpaflaHHHM, 



gözəlliyə  qarşı  hissiz



  HeMyBCTBHTeÄbHWÖ

K  KpacoTe. 

I

H İSSİZ -D U Y Ğ U SU Z  



n p H J i .  

ııcqyrKHÜ. 

ÖecHyBCTBeHHWÜ,  paBHOflyTHHMÜ. 

H issiz-  \ 

duyğusuz adam

 

öecnyBCTBeHHbiü  MejıoBeK. 

H İSSİZLƏ ŞD İR İLM Ə  

c y m .  

o t   t j   a r .  



his-

 



sizləşdirilmək;



  o6e366jiH B aıiH e,  aHecTH3ü-  [ 

pOBaHHe. 



Dişin hissizləşdirilməsi

 

aHecTe- 


3HpoBaHHe  3y6a. 

j

H İS S İZ L Ə Ş D İR İL M Ə K   r j ı a r .   jınmaTbCH,  . 



6biTb  jınmeHbiM  HyBCTBHTeJibH0CTH; 

aH ec- 

Te3HpOB3TbCH,  6bITb  aHeCTe3HpOBaHHblM', 



o6e36öjiHBaTbCH,  6bm>  o6e36ojıeHHbiM. 

H İS SİZ L Ə Ş D İR M Ə   c y m .   o t   r j ı a r .  



his- 

sizləşdirmək;

 

aHecTe3ÜpoBaHHe,  o 6 e 3 6 ö - 

JiHBaHHe.

H İS S İZ L Ə Ş D İR M Ə K  

r j ı a r .   flHuıäTb,  jih- 

m H T b   HyBCTBHTejIbHOCTH,  fle jia T b ,  CfleJiaTb 

H e H y B C T B H T e jI b H b lM , 

ÖeCMyBCTBCHHWM

aHecTe3HpoBaTb,  o6e36ÖJiHBäTb,  o6e36o- 



jiH T b. 

Xəstəni hissizləşdirmək

 aHecTe3Hpo- 

B a T b   ö o j i b H o r o ,  

ayağı hissizləşdirmək

 

a H e c -  



T e 3 H p O B 3 T b  

HOiy.


H İS SİZ L Ə Ş M Ə   c y m .   o t   r j ı a r .  

hissizləş- 

mək;

 

a H e c T e



3

H p o B aH H e .

H İSSİZ LƏ ŞM Ə K  

r j ı a r .   ııo .T B c p r a ib C H ,  ı ı o ı ı -  

B e p r H y r b c a   aH ecT e3 H H   ( c T a T b   HenyBCTBH- 

Tejlb H b lM , 

6

eCHyBCTBeHHbIM ), 



06e3Ö0JIH- 

BaTbCfl. 



Xəstənin dişi hissizləşib

 

3 y 6  



6oJib- 

H o r o   n o f lB e p r c f l  a H e c T e 3 H H .

H İS S İZ L İK  

c y m .  

1. 

6

ecHyBCTBeHH



0

CTb: 


1)

 

c o c T o a H H e   ö e c H y B C T B e H H o r o . 



Bədənin 

hissizliyi

 

6



e c n y B C T B e H H O C T b   T e j ı a ;  

2) 


6e3- 

y H a c ra o e ,  xojıoflH oe  oTHomeHHe;  paBHO- 

j iy f f l H e ;  

2. 


H e n y B C T B H T e jib H O C T b . 

Soyuğa 

qarşı hissizlik

 

H eH yB C TB H TejibH ocTb 



k  

x o -  


Jioay, 

qəlbin hissizliyi

 

HeMyBCTBHTeJibH



0

CTb 


cep flq a.

H İSSO LU N A N  

n p n j ı .  

o m y T H M b ifi, 

omyTH- 

T eJib H b iü : 



1

.  T aK o fi,  K O T o p b iü   o m y f f la e T c a , 

HyBCTByeTCH. 

Hissolunan şaxta

 

o m y T H M b iü  



M o p o 3 ,  

hissolunan  ağrı

 

o m y T H M a a  



6onb; 

2. 


3 a M e T H w fi, 

3 H aH H T ejib H b ifi. 



Hissolunan 

üstünlük

 

o m y T H M b if i  n e p e B e c ,  



hissolunan 

nəticələr

 

o m y T H M b ie  p e3 y jib T a T b i, 



hissolu- 

nan  təsir

 

omyTHM oe  B JiM H H e.

H İS T O G E N E Z   c y m .   racToreH e3  (c

0

B



0

Kyn- 


HOCTb  3aK0H0MepH0  npoTeKammHX  B  XH- 

b o th w x   opraHH3Max  n p o n ecco B ,  o ö e c n e - 

H H B arom H X   B03H H K H 0B eH H e,  cyffleC TB O B a- 

H H e 


h  

B occT aH O B JieH H e 

TKaHefi).

H İS T O K İM Y A   c y m .   rHCTOXHMHa  (pa3flejı 

THCTOJlOrHH, 

H3yHaK)mHÜ 

XHMHHeCKHe 

CBOÜCTBa  TK aH eÜ   X H BO TH blX   H  H ejIO - 

BeKa).

H İS T O L O G İY A  



c y ı u .   rH C T O Jiö rH H   ( H a y K a

0  TKaHHX 

M H O rO K JleT O H H W X   X H B O TH W X   H 

M C Jio B e K a ).

H İS T O L O Jİ 

n p H J i .  

r H C T O J io rH H e c K H H   ( o t -  

HOCHfflHHCH  K  rH C T O JIO rH H ). 



Histoloji təd- 

qiqatlar

 

r a c T O J i o r a H e c K H e   H c c jıe f lO B a H H a .



H İS T O L O Q   c y m .  

r a c T Ö J i o r   ( c ı ı e ı i H i 'i H c r  

n o   racTO JioraH).

H İS -T O Z   c y m .  

c m .  

his-pas.


H İŞ  

M e a c n o M .   x m tii!  ( B o ^ m a c ,   y n o T p e ö -  

jıa e M b iii  ftjıa   n o H y K a H H a  p a G o n e r o   ö b iK a , 

B o jıa ,  ö y flB O Jia ). 

j

H İ Ş - H İ Ş   M e a c f l O M .   c m .  



hiş.

H İ Ş L Ə M Ə   c y m .   o t   r j ı a r .  



hişləmək.

H İ Ş L Ə M Ə K   r j ı a r .   n o H y K ä T b   c k o t   ( p a ö o -  

q e r o   ö b iK a ,  BOJia,  S y ä B O Jia )  B 0 3 rjıa c 0 M  



hiş

”   ( “ x h i i i ” ). 

!

H İ T L E R Ç İ   H C T o p .   I   c y ı n .   r H T J ie p o B e u  



( c o jif la T  

hjim  oı|)Huep 

H eM eq K O -tjjaııiH C T - 

CKOH 


apMHH); 

I I  


n p H J J .  

rHT.HepOBCKHİİ. 



H itlerçi işğalçılar

 

i’H T jıepoB C K H e 



3

ax B a T -



H H K H .

H İ T L E R İ Z M   n d o p .   1  c y m .   ra T J ie p m M :

1.  (jjauiH C T C K aa  Ä H K T a ry p a  

b

  T ep M aH H H , 



B 0 3 r jıa B n a B in a a c a   F H T Jiep o M  

b

  1 9 3 3 - 1 9 4 5  



r r . ;  

2. 


H a e o J io n c ı  cjıamHCTCKOH  flHKTaTypbi;

I I   n p H J i .   n İT jıep o B C K H H . 



Hitlerizm  tör- 

töküntüləri

 

n i'u ıe p o B C K o e   O T p e ö b e .



H İ Y L Ə   c y u i -   1.  yjıÖB K a  ( j i o b k h ü ,   x m p M H  

n p n e M ,  n p H M e H a e M b iii  x u ıa  flo c T H x e H H H  

M e r o - J i . ) ,   X H T p o cT b ,  y x H m p e H H e . 

Hiylə 

ilə ələ keçirmək

 

n p n o ö p e c T H   X H T p o cT b io , 



hiyləyə əl atmaq

 

n p H Ö e n ıy T b   k   yjıoB K aM , 



hiylə fıkirləşib tapmaq

 

n p m ıy M a T b   y jıoB K y;



2.

  y B ep T K a ,  MaHÖBp  (

j i o b k h h

  n p n e M ,  y n o -  

TpeÖ JiaeM biiı, 

mto


6

w

  yKJiOHHTbca 



o t

  n e r o -

j i h

6

o ,  H



36

e * a T b   n e r o - j ı . ) .  



Yenəhiylə-

  j 


lər işə düşdü

 

o n a T b   b  x o f l  n o u u iH   yBepTKH , 



düşmənin hiyləsi baş tutmadı

 MaHräp 


n p o -  

THBHHKa  H e  y n a j ı c a ;   0  



hiylə qurmaq

 

(dü

-  

zəltmək)

 

CTpOHTb  K 03H H   (T a Ü H b ie ,  KOBap- 



H w e ,  3 Jibie  yM HC Jibi)  n p o T H B   K o r o - J i . ;  

hiylə  işlətmək

 

x m p H T b , 



cxmpHTb, 

c ı u ı y -  

TOBaTb,  y x n m p a T b c a ;  

hiylə (kələk) gəlmək 

k i m ə   oÖ M aHW BaTb,  o Ö M a H y rb   K o r o .

H İ Y L Ə B A Z   n p H J l .   c m .  

hiyləgər.

H İ Y L Ə B A Z C A S I N A   H a p e M   . 

c m .  

hiylə- 

gəreəsinə.

H I Y L Ə B A Z L I Q   c y m .   c m .  



hiyləgərlik.

H İ Y L Ə G Ə R   I   n p H J i .   X H T p w ii:  1 .  c K p b i- 

B aıo m H H   c b o h   HCTHHHbie  H aM ep eH H a ,  n n y -  

IIIHH  H en p aM b lM H ,  OÖMaHTOBWMH  nyTSM H  

k   Ä OCTHxeHHK)  H e r o - J i . ;   jıy K ä B w ii,  k o -  

BäpHbifl. 



Hiyləgər adam

 

X H T p w iı  H ejıoB eK , 



hiyləgər tülkü

 

x m p a a   jıw c a , 



hiyləgər düş- 

mən

 

K O B ap H b iü   B p a r, 



hiyləgər olmaq

 

6biTb 



X HTpwM ,  jıyK aB biM ; 

2. 


B b ip a a c ä ıo m H H   x h t -  

p o C T b . 



Hiyləgər baxış

 

X H T pbiiı 



B 3 m a a ,  

hiy-

ləgər təbəssüm

 

x m p a a   y jıw



6

K a , 


hiyləgər 

gözlər

 

x m p b i e   m a 3 a , 



hiyləgər siyasət

 

x h t -  



p a a   n o jiH T H K a , 

hiyləgər davramş

 

x m p o e  



n o B e n e H i ıe ; 

II 


c y m .   x n r p e H ,   x H T p ıo r a , 

M o m eH H H K ,  J iy K ä B e u ,  ı u ı y r .

H İY L Ə G Ə R C Ə S İN Ə  

n   a  p  e  m  .  x H T p o ,  jıy - 

K äB o ,  n jıy r o B C K iı. 

H iyləgərcəsinə gülmək 

X H T po  C M e a T b c a , 



hiyləgərcəsinə göz vur- 

maq

 

X H T p o   n o a M H r a y T b , 



hiyləgərcəsinə 

gözlərini qıymaq

 

JiyK aBO   n p n m y p H T b c a .



H İY L Ə G Ə R L İK  

c  y  m   • 

x i n p o c T b ,   jıyK äB - 

c t b o ,   njıyTOBCTBÖ,  mejibM OBCTBÖ; 



hiylə- 

gərlik etm ək

 

x m p H T b ,  BHJiaTb,  H3BHBaTbca 



3

M e e ö ,  y ac o M . 



Niyə  hiyləgərlik edirsiniz? 

n o H e M y   x H T p H T e?

H İY L Ə L İ 

n p H J I .  

X HTpblH ,  C  X HTpeiIÖ Ü , 

jıy K ä B b iii. 



H iyləli adam

 

x H T p b iü   H eJioB eK .



H İY L Ə S İZ  

n p n j ı .  



ö e c x H T p o c T H b iö :

1.  4y>KIIbIH 

XHTpOCTH; 

npaM O Ä yiH H blH . 



Hiyləsiz  adam

 

Ə e c x H T p o c T H b iii  M enoB eK ;



2 .  H e   B b ip a x a ıo m H H   x h t p o c t h .  

Hiyləsiz 

baxış

 

ö e c x H T p o c T H b iii  B 3TJian; 



hiyləsiz 

sözlər

 

S e c x H T p o c T H b ie   c jıo B a ; 



II 

H a p e q .  

6

e c x K T p o c T H



0



Hiyləsiz  baxmaq

 

6

e c x m -  



p o c T H o   n n a a e T b .

H İY L Ə S İZ L İK  

c y m .   S e cx H T p o cT H O C T b .

H M  


M e x j j O M .   tm ,  x m :  1.   B b ip a a c a e T   c o m - 

H eH H e,  H e Ä O B e p n e ,  H p o H H io . 



Hm,  sən  də 

orada  idin?

 

m ,  



h  

t h   TaM  ö b u ı? ; 

2

.  y n o -  



T p e

6

j ı a e T c a   n p n   3 a rp y n H e H H H   h j i h   H e p e - 



HIHMOCTH  C K a3aT b, 

npoH3HecTH 

H T O - J I .

H O (H O -H O ) 

M e x n o M .   H y!  Hy-Hy!  ( y n O T p .  

3 B y K 0 n 0 « p a * a T e J ib H 0   j u ı a   n o H y K a H iıa   h jih  

p a s r o H a   K p y n H o r o   p o r a T o r o   c k o t b )  ;  0  

“ho” 

var-dağa  qaldırar,

  “


ho

” 

var-dağdan  en- 



dirər

 

c j i o b o   cjıO B y  p o 3 H b :  3 Jio e  c.fio b o   o



6

h - 


x a e T ,   f lo

6

p o e   c j i o b o   n o j (



6

a jıp H B a e T   (3 Jio e 

c j i o b o   p a H H T ,  n o

6

p o e   -   j ı e H m ) .



H O D A Q  

c y m .   1.  b o ji, 

3

anpa>K eH H biH   b   ro ıy r 



n o a   n e p e flH H M   apM O M ;  2 .   c m .  

hodaqçı.

H O D A Q Ç I 



c  y  m   ■  n o ro H H iH K  

6

h k o b ,   b o - 



ji o b ,   3 an p a )K e H H M X   b   r u ı y r   n o j ı   n ep en H H M  

flpMOM.

H O D A Q L IQ  



c y m .  

6

h k ,   n p e j



3

H a


3

HaHeHHbiii 

3 a n p a x K H   b   l u ı y r   n o a   n e p e a H H M   Hp- 

MOM.


H O -H A  

M e x j o M .   1.  c m . 



ho;

 

y n o T p e



6

jıs -  


e T c a   j y ı a   n o H y K a H H a   h j i h   p a 3 r o H a   K p y n - 

h o t o   p o r a T o r o   CKOTa;  2 .  o k p h k ,   K

0

T

0



pbiM

OCTaHaBJIHBaiOT  ÖblKOB  m iH  

6

}'İİB


0

J

10



B  b

ynpaacKe.

H O -H O   m e * / ( o M .  c m .  

ho-ha.

H O H O LA M A   c y m .  

o t

 

r j ı a r .  



hoholamaq.

H O H O L A M A Q   r j ı a r .  

p a 3 r .   noHyKärb 

(3acTaBJiaTb  6wcTpee  h h t h   TanıoBbiii  c k o t, 

noroH aTb  KpHKaMH  “Hy” ,  “h o ” ). 

Öküzləri 

hoholamaq

  noHyKaTb  ğm kob. 

,

H O Q Q A 1  c y m -   <$ÖKyc:  l.TpıOK  (jiobkhİİ,  j 



3(p(pCKTHbiH  npaeM);

  2.  HÖMep  (KaKoft-jı.  i 

HeOXHflaHHblH,  CTpaHHHH  nOCTynOK). 

Bu  : 

nə hoqqadır?

  ə t o   >ito  3a  (|)OKyc? 



hər cür  \ 

hoqqa  gözləm ək  olar

  k i m d ə n   m o x h o  

oacHnaTb  BcaKHe  (|)OKycw  o t  

x o r o ;

3. 

n e p e H .  



XHTpoyMHbiö  npneM , 

yjıO B K a, 

yxHmpeHHe. 

Hoqqası baş tutmadı

  e ro   (J)o- 

Kyc  He  y n a n c a ; 

bu hoqqaları sənə kim öy- 

rədib?

 

k t o   H a y m u ı  T e ö a   t b k h m   (jx flcy caM ?;





hoqqa çıxarr.  aq

 

BbiKHübiBaTb,  BbiKHHyTb, 



B H jıejib iB aT b ,  B b ia eJiaT b   c})OKycbi;  (j)O K yc- 

HHHaTb;  OTKaJibiBaTb, 

o t k o j io t b

 

KOJieHue 



(COBepmHTb 

H T O - J l .   HeOÖblKH O BeH HO e).

HOQQA2  c y m .   y c T a p .  

K aJibaH   ( n iH H a H a a  

ıp y Ö K a  

c  HameHKoiı 

a n a  

xypeHHa  oroıyMa).



H O Q Q A BA Z  c y m .   (j)ÖKycHHK,  /pıoK ä'i:

1.  apTHCT,  nOKa3bIBaiOHIHH  (})OKyCbI, 

x o h -  

ra e p ; 

2. 

n e p e H .  



t o t ,   k t o   c k j i o h c h   k  

T p ıo K aH ecT B y .

H O Q Q A B A Z L IQ   c y m . 

cj)ö k yc h h '-ı e c t b  o ; 

TpiOKäHeCTBO:  1.  3aiWTHe,  HCKyCCTBO  cj)o- 

KycHHKa;  x o n rjıe p c T B o ; 

2. 

n e p e H .  



06

pa3  neiicTBHH  (})OKycHHKa  (jıOBKana,  (j)Hr- 



jıapa,  ru ıy ra ),  MomeHHHiecTBO,  m a p jıa - 

t'İh c tb o ;  HeÖJiaroBn/iHbie  nponejiKH; 



hoq- 

qabazlıq etm ək

  cj)OKycHHHaTb  (n p n ö era T b  

k   K a K H M - n .   yjıoBKaM,  yxHmpeHHaM).

H O QQA ÇI  c y m .  

c m



hoqqabaz.



H O Q Q A Ç IL IQ   c y m .  c  



hoqqabazlıq.

HOL 


c y m .  

j n a n .  

b o j i h ö k  

(H rpym sa 

BHjıe 


K pyra 

h j i h  

ctu ııo cH y ro ro   m apHKa  Ha 

o c h , 


K 0T0paa  npH   6biCTpoM  BpameHHH  I 

ynepxH BaeTca  Ha 

o c h ) ;  

ronä.


HOLAVAR  c y m .  

( j p o j i b K .  

xonaB ap  (oflHa 

H3  pa3H0BHÄH0CTeii  TpynoBbix  n e c e n  



b

  j 


a3ep6aöjıxaHCKOM   ycTHOM  HaponHOM  j 

TBopqecTBe,  HcnonHaeMaa  3eMJiea.enbtıaMH  ! 

bo 

B p eM a 



naxOTbi). 

H olavar çəkmək

 

n e T b  



xonaBap.

HOLAV A RLA M A   c y m .   OT  r j ı a r .  



hala- 

varlamaq.

H O L A V A R L A M A Q  

r . n a r .  

"ia rarH B a T F ., 

3 a T a H y r b   x o n a B a p .

H O LD İN Q  

I  

c y m .   3 KOH.  



x o n jiH H r 

(npejı- 


ııpHaTHe,  (})HpMa,  aKunoHepHoe  oömecTBo, 

aB jıaıom eeca  BJiaaejibueM  la c T iı  h jih   Bcex 

aKHHİı  a p y ro ro   npennpH aTH a  h   ocym ec- 

TBJiaıomee  KOHTponb  Han 

h x

 

neaTejib- 



H o c n ı o ) ;   I I  

n p n j ı .  

x o J ia H H ro B b iii. 

Hol- 

dinq şirkəti

  x o jm H H r o B a a   K O M naH H a.

H O L L  

c y m .   x o j u i   (

6

o j i b m o e   n o M e m e H H e  



o ö m e c T B e H H b ix   M e c T a x   -   r o c T H H H u a x , 

T e a T p a x   h   T .n .  -   n p e ıiH a 3 H a H e H H o e   a n a  

O T jib ix a,  o x c ım a H H a ).

H O LLAND 

I   c y m .   r o J u ı ä m ı e u ,   ro Ju ıäH H K a; 



hollandlar

  r o J u ıa H jm b i  ( H a u n a ,   o cH O B H o e 

H a c e jıe H H e   ro jn ıa H H H H ,  a   T a K * e   j ı n u a ,  

o t


H O c a ııiH e c a  

k

 

ə t o h



  H au H H ),  H H jıe p jıa m m b i; 

I I  


n p H J i .  

ro ju ıäH jıC K H H . 



Holland  dili 

ro ju ıaH flC K H İı 

H3M K, 

hollandpendiri

  r o jı -  

jıa r m c K H ü   c b ip .

HO LLA N D CA   c y m .   H a p e n .   no-rojuıäH a- 



c k h



Hollandca danışmaq

 

roBopH Tt  n o - 



r o ju ı a n a c K H .

H O L LA N D İY A L I  c y m .  

c m



holland



 

I; 


r o j u ı ä n n e ı ı ,  

roJuıäHjiKa.

H O L M İU M  

c y m .  

x h m

.  roJibM H Ö   (



x h m h

n ecK H Ö   ə n e M eH T ,  c e p e ö p H C T O - c e p b iÄ   M e- 



T a ıu ı;  H c n o jib 3 y e T c a   n p n   n p o H 3 B o a c T B e  

c n e ıiH a J ib H b ix  

c t c k o j i

 

h



  T .n .) .

H O LO Q RA FİY A   c y m .  

r o J i o r p ä ( j ) n a   ( m c to ji 

n o J iy n e H H a   H 3 o 6 p a a c e H H a   o

6

r>eKTa,  o c h o -  



BaHHblÖ  H a  H H T ep cj)ep eH lIH H   b o j i h ) .

H O M E O ... 

r o M e o ...  ( n a c T b  

c j i o x h m x

 

c jio b


0 3 H a q a r o m a a : 

c x o h h m ö

,  n o n o S H b i ö ) .

H O M E O P A T  

c y m .   M e j ı .   r o M e o r ıä ’]  ( n p a 'i ,  

Jie> ıam H H   cp e n cT B aM H   r o M e o n a T H H ) .

H O M E O P A T İK  

n p H J i .   r o M e o n a r ı ı lıeCKH ii 

( o T H o c a m n ö c a   k   ro M e o n a T H H ). 



Homeopa- 

tik  dərmanlar

  r o M e o n a T m e c K H e   J ie K a p - 

CTBa, 

homeopatik müalicə

  ro M e o n a T H H e c - 

Koe  jıeneHHe.

H O M E O P A T İY A   c y m .   M e j ı .  roMeonäTHa 

(MeTOn  jıeKapcTBeHHoro  jıeneHHfl 

6 o J ie 3 -  

H e ö , 

3 a K jn o H a ıo fflH Ö c a  

n p H M e H e H iııı 



OHeHb  Majlbix 

JI03 


Tex  JieKapCTB,  KOTOpbie 

b  6ojibm H x  no3ax  BbBbmaıoT  y  3flopoBoro 

HeJiOBeKa  npH3HaKH  a a H H o r o   3 a6 o jıeB aH H a).

H O M O ... 

r o M o ...  ( n a c T b  

c j i o x h m x

 

c j io b


o 3 H a H a ıo m a a : 

c x o j i h m h

,  ejiH H w ö ,  n p H H a a -  

jı e x a ı ıiH Ö  

k

  o aH O M y  



h

  TOMy  a c e ).



H O M O F O N İY A  

c y m .  

M y

3



roMOtjjÖHHa 

(bhji 


M H o r o r o j ı o c n a  

M y3biK e, 



0CH0BaH- 

Hbifi 


Ha 

r o c n o jıc T B e   o ä h o t o  

rojıoca, 

oöbiH- 


h o  

B e p x H e r o , 

h  

n o a 'iH H e H H H   e M y   n p o H H x  



to jio c o b ).

H O M O G E N   n p H J i .  

roMoreHHMH  (oflHopojı- 

h m h   n o   c o c T a B y ,  n o   n p o n c x o J K fle H H io ,  n o  

CBOHM 

CBOHCTBaM).  (f)H3., 



X  

H M  . 


H om o- 

gen  tarazlıq

  roMoreHHoe  paBHOBecne, 



homogen  m ähit

 

ro M o r e H H a a  



cpe.ua, 

ho- 

mogen  reaksiya

 

r o M o r e H H a a  



peaK q n a, 

homogerı  m əhlul

 

ro M o re H H b ifl  p a c T B o p , 



homogen sistem

 

ro M o re H H a a   c n c T e M a , 



ho- 

mogen  p lastik  kütlə

 

r o M o r e H H a a   r u ıa c T -  



M acca, 

homogen reaktor

 roMoreHHHfi 

p e - 

aKTOp.


H O M O G E N L Ə M Ə   cy m .. 

ro M o re H H

3

ä u H a   (b  



T e x H H K e : 

npnnaH H e  oflHopoaHocTH  CTpo- 

eH H a   h  

cocTaBa  MeTajuıaM, 

crm a B a M , 

pac- 


TBOpaM,  SMyjIbCHaM  h   T .n.).

H O M O G E N L Ə Ş D İR İC İ 

I  n p m ı .  

roM ore- 

HH3HpyıomHH;  II  c y m .   roMoreHH3äTop.

H O M O G E N L Ə Ş D İR M Ə  

c y u ı .  

o t  


r n a r .  

homogenləşdirmdk.

H O M O G EN LƏ ŞD İR M Ə K   r : ı a r .   roMoreHH- 

3HpOB3Tb  (npHHaBaTb  OÄHOpOJIHOCTb  COC- 

TaBa 


h

  T .n.).

H O M O G E N L İK  

c y m .  

r

0

M



0

re H H


0

CTb  ( o « -  

H o p o aH O C T b   n o   c o c T a B y , 

n o  


n p o H c x o x -  

ÄeHHIO,  n o  

CBOHM 

CBOHCTBäM).



H O M O L O G İY A  

c y m .  

6 h o j i .  

ro M o .n ö rH a  

( c x o j i c t b o   o p ra H O B   o jiH H aK O B o ro   n p o H c -  



XOXaeHHH,

 

p aS B H B aro m H X C a 



H3

 

OflHHäKO- 



BblX  3aHäTKOB  H  O ÖHäpyJKHBaiOmHX  OJJH- 

HaK0B0e 


M o p cjD o jıo n w e cK o e  co o T H o m eH H e).

H O M O L O Jİ 

n p n j ı .   roM O Jioriw ecK H H   (H M eıo- 

m H H   oflH H aK O B oe  O T H om eH H e  k   q e M y - j ı . ,  

0 flH 0 3 H aT O b IH ,  CXOflHWH).  X H M .  

H om o- 

loji sıralar

 

ro M O Jio rH H ecK H e  p a jib i, 



6 h o j i .  

homoloji  orqanlar

 

roMOJioraHecKHe  o p - 



raHH.

H O M O P L A S T İK A   c y m .   roMoruıäcTHKa  (n e- 

peca^K a  TKaHefi 

h

  opraHOB 



ot

  HenoBeKa 

k

  qejTOBeKy).



HOMOSEKSUAL 

ı ı p n . ı .   roMOceKcyäJibHbiH.

H O M O SEK SU A LİST  c y m .   roMOceKcyajiHCT 

(

tot



kto


  CKJioHeH 

k

  roMoceKcyajiH3My).



H O M O S E K S U A L İZ M  

c y m .  

r o M o c e K c y ä j ı-  

H3M  (n p o T H B o e c T e c T B e H H o e   n o j ı o B o e   BJie- 

n e H H e  

k  


j ı n u a M   C B o e ro  

nojıa).


H O P   I  

Yüklə 34,22 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   96   97   98   99   100   101   102   103   ...   202




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

gir | qeydiyyatdan keç
    Ana səhifə


yükləyin