t h coBceM H cnop-
t h j i c a ;
3.
nypHeTb, noaypHeTb;
4.
TyxHyTb,
npoTyxäT b, npOTyxHyTb.
Ət xarab olub
m h c o
npoT yxJio; 0
qanını xarab etmək
k i m i n n o n o p T H T b K poB b K O M y ;
kefixa-
rab oldu
H c n o p T H J io c b H a c T p o e H H e ,
xarab
eləmək
k i m i n o p T H T b , n c n o p T H T b , H3Öa-
jıOBaTb K o r o ;
xarab olmaq
HcnopTHTbcn;
H36aji0BaTbcsı;
işlər xarabdır
neJia iu i o x h ;
ürəyixarab olmaq
1 . 6 e 3 J i . CTaHOBHTbCH,
CTaTb jıy p H o K O M y - j ı . ;
2. pacTpöraTbcn;
başını xarab etm ək
k i m i n
K p y x H T b ,
BCKpyxHTb ro .a o B y k o
m
y
(jiHHiHTb c n o -
c o ö h o c t h 3/ıpaB O p a c c y jK jja T b ) ; M o p o n H T b
rojıOBy k o m y ;
başı xarab oimaq
c b h x -
H y r b c a ;
başı
(
başdan) xarabdır
o h cyMa-
c m e a iH H H , n o M e m a H H b iii.
X A R A B A
I
c y m .
pyÄHa,
p a 3 B ä n H H a
( y n o T p . o
6
b i H H o b o m h . m . : p y n H b i,
p a 3 B a n H H b i): 1 • t o , h t o o c T a jıo c b , y u e j ıe j ıo
o t p a 3 p y u i H B i ııe r o c f l C T p o e H H a ;
2.
C T p o e -
HHe,
H a x o Ä f lm e e c a b
KpaÜHe 3anyuıeHH0M
c o c t o a h h h , p a
3
B a ıııö x a .
Ev xarabaya dö-
nüb
a o M n p e B p a T im c f l b p a 3 B an H H y ,
ağlına
gəlmirdi ki, belə xarabada yaşayacaq
He
Mor nojryMaTb,
h t o ö y q e T
*HTb b
T a K o ii
p a 3 B a n ıo x e ;
II n p H J i .
1 .
pa3pyuıeHHHİi.
Xaraba ev
p a 3 p y m e H H b i ii a o m ;
2.
p a 3 o p -
eHHbifi, onycTomeHHbiii.
Xaraba kənd
pa-
3 o p e H H o e c e j ı o ;
xaraba qalmaq:
1 . p a 3 -
p y ıu ä T b C H , p a 3 p y H iH T b c a ; n p e B p a m a T b C H ,
n p e B p a T H T b c a b p y H H b i;
2.
p a3 o p a T b C H ,
pa3 0 p H T b C H , OnyCTOUläTbCH, OnyCTOIHHTb-
c h ; o 6 e 3 J iıö jıe T b ;
xaraba qoymaq:
1.
npeB-
p a m a T b , n p e B p a T H T b b p y H H b i;
2.
p a 3 o p -
HTb, p a 3 o p iİ T b , o n y c T o u ıä T b , o n y c T o m Ä T b .
X A R A B A X A N A
c y m .
c m .
xarabahq.
X A R A B A L A N M A
c y m . o t r J i a r .
xara-
balanmaq;
3anycTeH H e.
X A R A B A L A N M A Q
r j ı a r .
3
anycTeTb (npH-
XOÄHTb, npHİİTH B COCTOHHHe 3a 6 p o u ıeH '
h o c t h ; onycT eT b, o6e3JiıoaeT b).
X A R A BA LA ŞD IRM A
c y m . o t r j ı a r .
xa-
rabalaşdırmaq.
X A R A B A L A Ş D IR M A Q
r j ı a r .
3
anycKäTb,
3anyCTHTb (d o b o h h ti> , noBecTH
,130
c o c -
TOHHHH
pa3pyiUeHHfl).
X A R A B A L A ŞM A
c y m . o t r j ı a r .
xara-
balaşmaq.
XAR
XARABALAŞM AQ
r j ı a r . c m .
xarabalan-
maq.
XARABA LIQ
c y m .
1.
p a 3 B ä jiH H b i, p y H H b i;
2. Tpymö6bi.
X ARABAZAR
c y m .
1.
p a 3 B ä ıiH H b i, p y H H b i;
2.
T p y u ıö ö b i.
XARA BA ZA RLIQ
c y m .
1.
c m .
xarabazar;
2.
3anycTeHHe (3a6p0iueHH0CTb, 6e3Jiıofl-
HOCTb).
X A R A B Ç IL IQ
c y u ı . c K h e p n o c T i. ,
räflocTb.
X A R A B E D tC İ
n p n j ı . n ö p T f liu H Ü .
XA R ABLAM A c y m .
o t r j ı a r .
xarabla-
maq.
X A RABLAM AQ
r j ı a r .
1. nöpTHTb,
H c n ö p -
T H T b :
1)
n p H B O flH T b , n p H B e c T H b ı u ı o x o e
cocToflHHe, yxyfluiHTb.
Mətni xarablamaq
HcnopTHTb TeKCT,
işi xarablamaq
u c n o p -
T H T b f le n o ,
münasibətləri xarablamaq
nc-
n o p T H T b
OTHOHjeHHfl;
2)
n p H H H H H T b , n p H -
H H H H T b B p e fl, p a C C T p a H B a T b , p a C C T p O H T b ,
H p H B O flH T fc, n p H B e C T H B
60Jie3HeHH0e
CO -
c t o h h h c .
Göziinü xarablamaq
n o p T H T b
r jıa 3 a ,
səhhətini xarablamaq
n o p T H T b 3 flo -
p o B b e ;
3)
O K a 3 b iB a T b , 0 K a 3 a -rb jıy p H o e r i i h -
smne
H a k o t o - j i .
Uşaqları xarablamaq
nopTHTb
fle T C İİ;
2.
O C K B e p H flT b , O C K B e p H H T b
h t o - j i . ( H a p y u iH T b H H C T O T y n e r o - J i . ) ;
3.
n ö pT H T bC H ,
HcnöpTHTbCfl:
1) craHO-
B H T b csı,
CTaTb fly p H b iM ,
C K B e p H M M .
A xır
vaxtlar xarabiamısan
b
n o c j ı e f l H e e BpeMH
Tbl HCIIOpTHJICH;
2)
CTaHOBHTbCfl,
CTaTb
x y * e
b
M o p an b H O M o t h o i h c h h h
.
Bu cavan
son zam anlar xarablayıb
3TOT M o jıo f l o ä
H e ^ o B e K n o c j ı e f l n e e BpeM H H c n o p T H J ic H ;
4 .
C n jlO X O B ä T b ( flO n y C T H T b O IU IO U IH O C Tb ;
o ıu ıo u ı a T b ) .
Burda xarabladın
3 fle c b ( t m )
c r m o x o B a j ı.
X A R A B L A Ş D IR IL M A
c y m .
o t
r n a r .
i
xarablaşdırılmaq.
X A R A B L A ŞD IR IL M A Q
r j ı a r . n o p T H T b C H ,
6 b iT b H c n o p n e H H b iM k c m - j i .
X A R A BLA ŞD IR M A
c y r u . o t r j r a r .
x a -
rablaşdırmaq.
X A R A BLA ŞD IR M A Q
r j r a r . n ö p r a T b , n c -
IIÖpTHTb.
|
XARA BLA ŞM A
c y m .
o t r J i a r .
xa ra b -
j
laşmaq.
\
XARABLAŞMAQ
r n a r .
nöpiHTbCH, u c n ö p -
T H T b c a , c m .
xa. ablamaq
3.
j
i
i
j
X A R A B L IQ
c y m .
1.
H crröp^fC fiH O C Tb;
2 . cK B e p H o e ( r u ı o x o e ) K a n e c T B o
q e r o - j r .
X A R A K İR İ c y m . xapaKÜpH (bha caMoy6Hİi-
cT B a, npH H H T bifi y nnoH C K H X c a M y p a e B -
B c n a p b iB a H H e X H B O Ta
KHHxanoM).
X A R A K TE R
c y ı u .
xapäKTep: 1.
C
0
B
0
K y n -
HOCTb O npefleJIfllO IU H X CBOİİCTB, 0TJIH 4H -
T ejib H aa
0
C
06
eHH
0
CTb.
Landşaftın xarakteri
xapaKTep
jıaH fliııacjy ra,
xəstəliyin xarakteri
x a p a K T e p 3 a 6 o jıeB aH H fl,
inkişafın xarakteri
xapaKTep pa3BHTHa,
təsadüfi xarakter da-
şımaq
HMeTb ( h o c h t b ) c jıy H a iiH b iH x a p a K -
T e p ,
məcburi xarakter
o 6 fl3 a T eJib H H Ä x a -
p a K T e p ,
davamlı xarakter
3aTHXHOH x a -
p a n e p ,
hadisələr ciddi xarakter aldt
c o -
6
bITHfl npHHSIJIH (n p H O Ö p eJIH ) C epbe3H bIH
x a p a K T e p ; 2 . j i h t . o 6 p a 3 , c o f l e p x a ı u H i i
THnH M H bie, o
6
o
6
m e H H b ie n e p T b i
k
a
k
o ii
-
j i h
6
o r p y n n b i flio fleH .
Xarakterlər kome-
diyası
KOM eflHa
xapaKTepoB,
xarakterlər
olduqca canlı təsvirolunmuşlarxapaKTepbi
H 3 o 6 p a a c e H H c n0pa3H T C JibH 0H xHBOCTbK);
3.
c m .
xasiyyət.
X A R A K T E R İK
n p n j ı . x a p a K T e p H b iii, t h -
n m H b i f t , c n e q H ( |) m e c K H H .
Xarakterik əla-
mətlər
x a p a K T e p H b ie npH 3H aK H ,
xarakterik
xüsusiyyət
x a p a K T e p H a s o c o ö e H H o c T b ,
xa-
rakterik qoxu
c n e q H fjjH H e c K H İi 3 a n a x ,
xa-
rakterik rəng
x a p a K T e p H b iii U BeT.
X A R A K T E R İS T İK A
c y m . x ap a K T e p H C T H -
K a:
1.
c m
.
xasiyyətnamə;
2 . J i H T e p .
06
-
p n c o B K a x a p a K T e p H b ix n e p T n e p c o H a a c a ,
r e p o a ;
3.
M ä T . u e j ı a a H a c r a jja H H o r o fle cn -
TH H H oro jıo ra p H (J)M a ;
4.
o c h o b h o İ İ rp a ıJiH -
HecKHii noK a3arejib
n e r o - j r .
X A R A K T E R İZ Ə
I b c o M e t .
xarakterizə
etm ək
x a p a K T e p H 3 0 B a T b :
1
.
fla B aT b , a a T b
x a p a K T e p n c T H K y ;
o x a p a K T e p H 3 0 B a T b ;
2 . COCTäBJlflTb, COCTaBHTb OTJlHIHTejTbHyiO
n e p T y ,
0
C
06
eH H
0
CTb k o t o - , n e r o - J r . ;
xarakterizə olunmaq
(
edilmək
) xapaKTe-
p H 3 0 B a T b c a ,
6
biTb 0 x a p a K T e p H 3 0 B a H H b iM ;
I I c y ı u . x ap a K T e p H C T H K a.
X A R A K T E R L İ
n p H J i . 1. c ... x a p a K T e p o M .
Cəngavər xarakterii
c
ö o h u o b c k h m x a -
p a K T e p o M ;
2 . K a K o r o - j ı .
x a p a K T e p a .
M aliyyə xarakterli çətinliklər
TpyflHOCTH
c{)H H aH co B o ro x a p a K T e p a .
ı
X A R A K T E R S İZ n p ı u ı . ĞecxapäKTepHMH,
cjıaöoxapäKTepHM H.
X A R A K T E R S İZ L İK c y m . öecxapäK T ep-
HocTb, cjıa6oxapäKTepHOCTb.
X A R A L c y m . x a p ä ii (ö o jib m o ii MemoK).
Pam bıqla dolu xarallar
HaÖHTbie x jıo n -
kom xapajiM .
X A R Ç O c y m . x ap Liö (
bhji
rpy3HHCKoro cy n a
H3 öapaHHHM e
oc tpm m h
npHnpaBaMH).
X A R D A L I c y m - r o p m u a : 1. TpaBHHHCToe
p a c T e H H e c e M . K p ecT O H B eT H b ix ,
c
M ejı-
KHMH
XejITMMH
UBeTKaMH H ıu ıo n a M H -
cıpyHKaMH, H3 eeMHH KOToporo nojıyMaıoT
ıın m eB o e pacTMTejibHoe Mac/ıo
h a tjiH p -
H o e M a c jıo ; 2 . p a3 M 0 J3 0 T b ie c e M e H a s t o t o
p a c T e H iw , a T a ı a c e H 3 r0 T 0 B n a e M a a H3 h h x
o c T p a a n p n n p a B a
k
n n m e ; I I
n p H J i .
r o p 'iH 'iH b iH : 1 . o t h o c h i u h h c s k r o p H H iıe .
X ardal toxumları
ropHHHHbie ceMeHa;
2 .
H3roT0BJieHHbiH H3 ceMaH ropHHUM.
X ardalyağı
ropMHHHoe Macjıo;
x a rdalya-
xısı (yaxması)
ro p ım H H K (KycoK SyM ara,
noKpMTMH cjıoeM ropHHiibi, npHMCHae-
MbiH KaK jıeKapcTBeHHoe cpencTBO, bm-
3MBaıomee npHJiHB KpoBH);
xardal qabı
ropHHHHHua.
X A R Ə Z M İ e y m . My 3 . “Xope3MH” (OTjıejı
b
MyraMe “ M a x y p ” ).
X A R IL D A M A c y m . o t r j ı a r .
xarılda-
maq;
xpycTCHHe; CKpHneHHe.
Buzutı ayaq
altında xarıldaması
xpycTeHHe Jibaa nofl
HoraMH.
X A R IL D A M A Q r n a r . l . xpycTCTb (H3;ıa-
BaTb xpycT).
Qar ayaq altında xanldayırdı
ı
CHer x p y c re jı n o jj HoraMH; 2. CKpaneTb }
(H
3
»aBaTb cK p n n ); 3. m enecTeTb, H3jja- 1
BaTb meJiecT.
X A R IL D A TM A c y m . o t r j ı a r .
xanldat-
maq.
X A R IL D A T M A Q
r j ı a r .
1. np0H3B0jiHTF)
xpyCT;
x e B a n
c xpycTOM;
2 .
np0H3B0-
flHTb rn o p o x .
X A R IL T I c y m . 1. xpycT, xpycTeHHe (cy-
x o h TpecK o t n e r o - J i . jıoM aıom erocH,
p a 3 j j p o 6 j ı a e M o r o
h T .n.);
2 . m e jıe c T ; ı u o -
p o x .
X A R İC c y m . 1. BHemHOCTb (BHemHHİı, Ha-
pyxH bffl bhji n e r o - J i . ) .
Binanın xarici
BHeıımocTb 3flaHHa;
2 .
3arpaH H qa (3apy-
ö e x H b i e c T p a H b i , H H O c T p a H H w e r o c y a a p -
CTBa).
Xaricə getm ək
e x a T b 3 a r p a H H iıy ,
xaricdə yaşam aq
x r n b
3 a
r p a H H iıe ö ;
3.
M y 3 .
b
coneTaHHHx:
xaric oxumaq
(çalmaq)
n e T b ( n r p a T b ) B b im e h j i h H H * e
B H a p y m e H H e n o j ı o x e H H o r o 3 B y K o p n jıa ;
xaric dəftəri
K H H ra H cx o jiH m H X
6
y M ar
(jlO K yM eH TO B )
;
xaric etmək:
l.y n a ıiH T b ,
yÄSJIHTb (3aCTaBJIHTb, 3aCT3BHTb yXOJIHTb,
yÜTH
K o r o - j ı .
O T K y f l a - j ı . ,
noKHHyib
K a K o e - j ı . M e cT o );
2.
HCKJiroHäTb, h c k j h o -
HHTb (B blB O ^H Tb, BblBeCTH H3 HHCJia H Jie-
h o b K a K O H - n . o p ra H H 3 a ıiH H , yjıajiH T b,
y jıa n H T b H3 y n e
6
H o r o 3 a B e fle H H a ); o t h h c -
jiH Tb, OTHHCJiHTb;
xaric olmaq (olunmaq):
. 1. yaariH T bC H ,
6
biTb y jıajıeH H b iM H3 k a -
K o r o - j ı . M e c T a ;
2.
HCKJHOHaTbCH,
6
biTb
HCKJlIOHeHHblM H3 HHCJia HJieHOB K 3 K O H -
j i h
6
o
o p r a H H 3 a u H H .
Partiyadan xaric
olunmaq
6
biT b
HCKJHoneHHbiM
H3 n ap T H H .
XARİCDƏN
H a p e n . 1. H
3
BHe, C H a p y x n (c
B H em H efl, H apyacH O H
CTopoHbi).
Xaricdən
yaxşı görünür
c H a p y * H B birjısm H T ( b h a h o )
x o p o m o ;
2. H3-3a
rp a H H H b i.
XARİCİ
n p n j ı .
1. B H em H H Ö : l ) H a x o j ı a -
m H İic H , p a c n o J io a c e H H b iH B H e, 3 a n p e a e -
jıaM H K o r o - J i .
X arici mühit
BH euiH H fl
c p e jıa ,
xarici aləm
B H euiH H H M Hp;
2 ) npen-
CTaBJIHIOmHH C
060
İİ BHemHIOIO CTOpOHy
h e r o - ji
.
X arici görünüş
B H eniH H H B i a ,
xarici əlam ət
B H em H H H n p H
3
H aK ;
3)
o t -
HOCHIHHHCH
K
CHOUieHHHM
C H HOCTpaH-
hmmh
ro c y jıa p c T B a M H
. Xarici siyasət
B H em -
hhh
noJTH TH Ka,
xarici ticarət
bhcuihhh
T o p r o B J ia ,
xarici bazar
BH efflH H İi
pm hok,
xarici əlaqələr
B H eııiH H e C H onıeH H H ,
xarici
düşm ənlər
B H e m H H e
B p a r a ;
2.
H a p y a c -
H b lö : 1 )
HaXOJIHmHHCH
C H a p y * H
HJIH
BHe
n e r o - j ı .
X arici divar
H a p y X H a n C TeH a;
2)
n p e Ä C T a B Jia ıo m H H
c o ö o h h h c to
B H ern -
hioio
C T o p o H y ,
He
K a c a ıo m H H c a B H y rp e H -
hch
cym H O C T H .
Xarici oxşarlıq
H a p y a c H o e
cx ojictbo; 3 ) Me f l . npHMeHaeMHä arr.;
jıen eH H H n e p e 3 n o B e p x H O C T b r c j ı a ,
k o x h .
Xarici məlhəmlər
HapyxHbie Mä3H; 3. hho-
CTpäH H M H : 1 ) OTHOCHmHHCH K HHOMy r o -
cynapcTBy,
c T p a H e .
X arici təbəələr
hho-
C T p a H H b ie
nojıaaHHbie,
xarici qonaqlar
H H o c T p aH H M e
rocTH,
xarici dillər
hho-
cTpaHHbie h3mkh,
xarici dövlətlər
h h o -
CTpaHHwe rocynapcTBa; 2) OTHocHmHÜca
K BejieHHK) BHeiHHeH nOJIHTHKH.
Xarici
işlər nazirliyi
MHHncTepcTBO HHocTpaıı-
hmx jıejı; 4. 3arpaHmHMH:
1)
npHB03HMMH
H3-3a rpaHHqbi; HMnopTHbiö.
Xarici mallar
3arpaHHHHue TOBapbi,
xarici televizor
3a-
rpaHHHHblH TejieBH30p;
2 )
CBH3aHHbIH c
Bbie3aoM 3a rpaHHuy.
Xarici pasport
3a-
rpaHHHHbiH nacnopT,
xarici səfər
3arpa-
HHHHan noe3jjKa; II c y m . HHocTpäHeu,
HHOCTpäHKa.
Xaricilərlə görüşmək
BCTpe-
THTbCH c HHocTpaHijaMH,
xaricilərlə m əş-
ğul olmaq
3aHHMäTbcn c HHocTpaHqaMH.
XARİCİLƏŞDİRMƏ c y m . o t r j ı a r .
x a -
riciləşdirmək.
XARİCİLƏŞDİRM ƏK
r j ı a r .
n p H fla B a T b ,
npnaaTb
bhji
HHocTpaHqa (HHOCTpaHKH).
XARİCİLƏŞMƏ c y m . o t r j ı a r .
xarici-
j
ləşmək.
j
XARİCİLƏŞMƏK r j ı a r . CTaHOBHTbCH, CTaTb ;
nojıoÖHMM HHOCTpaHuy (HHocTpaHKe) no
BHJiy, no K3KHM-JI . HHblM npH3HäKaM.
XARİCİYYƏ c y m .
b
npouiJiOM: Ha3B3HHe
MHHHCTepCTBa HHOCTpaHHblX
fleJI.
X A R İQ Ə
c y m .
1.
nyjıo:
1)
CBepxiıecTecT-
BeHHOe HeOÖMCHHMOe HBJieHHe, BbI3BaH-
r o e BOJimeöcTBOM;
2)
oömhho mh. h. :
xa -
J
riqələr nyneca
(h c h to HeoöbiHHoe, yflH-
BHTeJibHoe).
X ariqələr yaratmaq
TBopHTb
nyjıeca;
2. cBepm eHHe (ocymecTBJieHHe j
6ojibfflHX 3aMbicji0B).
Misilsiz xariqələr
dövrü
ə n o x a HecjibixaHHbix CBepmeHHH.
XARİQƏLİ n p H J I . 'iyjIHMH, HeOÖMHHMH
(HMeromHii
BOJimeÖHyro CHJiy),
Hyjıofleä-
CTBeHHMH, CBepX'beCTeCTBeHHMH, BOJimeÖ-
Hbitt.
Burada heç bir xariqəli şey yoxdur
3Jiecb ııeT HHHero CBepxbecTecTBeHHoro.
XARİQƏLİLİK
cyuı .
BO.TiueScTBO, neoöbİM-
HOCTb,
CBepXieCTeCTBeHHOCTb.
XARİQÜLADƏ n p H J i .
C B ep x ı> e cT ec T B eH -
ıibiö: 1. He o6t>hchhmmİİ ecTecTBeHHbiM
0Öpa30M; HyjıecHbiö.
Xariqüladə qüvvələr
OBepxıecTecTBeHHbie chjim ,
xariqüladə
hadisələr
CBepxıecTecTBeHHbie HBJieHHH;
2.
n e p e H .
HeoöbinäfİHbiii,
npeBbimaro-
mHH oöbiHHyro wepy b h e m -
ji
.
X ariqü-
ladə qabiliyyətə m alik olmaq
oöuajıaTb
CBepX'beCTeCTBeHHblMH
CnOCOÖHOCTHMH.
XARİQÜLADƏLİK c y m . cnepxbec-recTBCH-
HOCTb, HeoÖblHäHHOCTb.
XARİZM ATİK
n p H J I . X a p H
3
MäTMLieCKHH
(BOJieBOH,
BJiacTHbiii).
Xarizmatik lider
xa-
pH3MaTHHecKHÖ jın n e p .
XARLAMA c y m . o
t r j ı a r .
xarlamaq;
3acäxapHBaHHe.
XARLAMAQ r j ı a r . 1.
3acäxapHBaTbcn,
3
a-
cäxapHTbCH
( r y c T e T b ,
3arycTeTb,
B b m en H B
caxap - o BapeHte,
Mene). M ürəbbəxar-
layıb
BapeHbe
3acaxapnjıocb,
bal xarlayıb
M ejı
3acaxapHJica; 2.
cT aH O B H T b ca, cT aT b
K pyrlH aT blM , K pyiIH T H aT blM , pblX JIblM
(o
C H e re , J ib jıe h T .n .) .
XA R LA N D IRM A
c y m . o t r n a r
. xarlan-
dırmaq.
XARLANDIRMAQ r j ı a r . nepeKHiiHTHB Ba-
p e H b e , jıo B ecT H
jjo
3 a c a x a p H B a H M .
XA R LA N M A
c y m .
o t
r n a r
. xarlanmaq;
3acäxa.pmamıe.
XARLANMAQ r j ı a r .
c m .
xarlamaq.
XARLANMIŞ n p n j ı . 3acäxapeHHblH
. X ar-
lanmış mürəbbə
3acaxapeHHoe Bapcwbe.
XARLAŞMA c y m . o t TJi ar .
xarlaşmaq.
XARLAŞMAQ r j ı a r .
3
acäxapHBaT
5
>ca,
3
a-
C äxapH T bC H .
XARLIQ c y m - ocpaMJieHiıocTb, nocpaM-
J ie H H O C T b .
XARRAT I
c y m . C T o jıa p
(paöoHHH
n o
06
-
p a ö o T K e
jıepeBa
- S o j ı e e t o h k o h h T m a -
TeJIbH O Ä, HeM n p H lUIOTHHHbHX p a ö o T a x ) .
X a rra t işləm ək
paöoTaTb CT0Jiflp0M;
II
n p H ü .
CTOJiäpHMİi.
Xarratyapışqanı
C TO JiapH blH K Jie ü .
XARRATXANA
c y m .
CTOJiÄpHaH (MacTep-
CKaa no o
6
pa
6
oTKe
h
H3roT0BJieHHi0 H3-
jieJiHH H3 jıepeBa); p a 3 r . CTOJiäpKa.
XARRATLIQ I
c y m . CTOJiflpHHHecTBo ( p a -
6
o T a ,
p e M e c j ı o ,
3aH H T H e
c T O J ia p a ) ;
II
n p H J i .
CTOJiflpHMH.
Xarrütlıq alətləri
CTOJiapHbie HHCTpyMeHTM,
xarratlıq işi
CTO JiapH afl paÖ O T a,
xarratlıq emalatxanası
C TO JiapH afl M a c T e p c K a a ;
xarratlıq etmək
CTOJIflpHHHaTb.
XART c y ı u - xpycT, xpyn.
XARTAXART
H a p e n .
c
x p y cT O M ,
c
x p y -
n o M ,
c TpecKOM.
Qəndi xartaxart yem ək
c
x p y c T O M
ecTb
c a x a p .
XARTHAXART c y m .
c m .
xartaxart.
X A R T I L D A M A c y m .
o t
r j ı a r .
xartıl-
damaq.
X A R T I L D A M A Q r n a r . x p y c T e T b (H
3
naB aTb
x p y c T ) ; x p y c T H y r b ; x p y n a r a , x p y n n y T b .
X A R T I L D A T M A c y m .
o t
r j ı a r .
xartıl-
datmaq.
X A R T I L D A T M A Q r j ı a r . x p y c T C T b , x p y -
n a T b ; 1. n p o H 3 B o a H T b x p y c T , x p y n ; 2 . c
xpycTOM *eB aTb (pa3aceBbiBaTb, ecT t).
X A R T I L T I c y m . x p y c r e H H e , x p y n a H b e .
i
X A R T İ Y A 1. H a
3
B aH H e p a a a n p o r p a M M H b ix
ÄOKyMeHTOB o
6
m e c T B e H H o - n o J iH T m e c K o r o
3 H a n e H H a k a k o h - ji . o p r a H H 3 a u H H , h b h -
* e H H a h T .n .
Olimpiya xartiyası
O jih m -
n H H C K aa x a p T H a (H a
3
B aH H e y c T a B a O jih m -
roıäcK H x
H i p ) ;
2.
c T a p H H H a a p y K o n H C b ,
o ö w m h o H a n a n n p y c e h j i h n e p r a M e H T e ;
3. b JlpcBH&H P y cn :
n o c j ıa H H e ,
rpaMOTa.
X A R T L A M A
c y m .
o t
r j ı a r .
xartlamaq.
X A R T L A M A Q r j ı a r .
c m
.
xartıldamaq.
X A R T L A T M A c y m .
o t
r j ı a r .
xartlatmaq.
X A R T L A T M A Q r j ı a r .
c m
.
xartıldatmaq.
X A R T U T c y m . x ä p T y r ( q e p H a a T y r a ) .
X A R - Z Ə L t L n p H J I . HeCMaCTHbffl, 3J10C>läCT-
H b iiı, ro p e M b i'iH M H .
X ar-zəlil olmaq
6
bm >
H ecH acT H b iM ;
0
xar-zəlil oiasan!
n p o K J ia -
T H e: ii t o
6
h n o c T H r j ıo T e ö a H e c ı a c T b e .
X A S
1
c y m . y c T a p . b t o p h h k .
X A S
2
n p H J i . 1. cB Ö iıcTB eH H biH , n p H c y u iH H ,
xapaKTepHbift.
Müəllimə xas olan
cboh-
C TB eH H biiı y q H T e J iıo ,
xalqa xas olan
n p n -
cymHÜ H apoay,
xas olan əlam ət
xapaK-
r e p H b i ü
npH3HaK,
öziinə xas olan tərzdə
b
CBOHCTBeHHOiı (npH cym eft) eMy M anepe;
2.
‘rprcTbiif, ö e s rıpHMecH.
X as p o la d
h h c -
\
T a a C TaıiB,
xas gümüş
H H C T oe c e p e ö p o ;
!
3.
H C T o p . n p H H a a n e x a m H ü T o n b K o r o -
c y a a p ı o .
Xas əsgər
b o h h , n p H H a a ııe a c a B -
i u h ü j i h h h o ıu a x y ; 4 . Ö Jia r o p o f lH b iü , a B o p -
8
HCKOTO npO H C X O X JieH H a.
X A S A n p h j i . p a
3
r . n o f lx ä p H C T b iü .
Xasa
çörək
n o f lx a p H C T b iü x n e
6
.
X A S - X A L İ S n p H J I . HaCTOHIHHÜ, HCTHHHblH,
nÖ flJlH HH blÜ .
X A S İ Y Y Ə T c y u ı . x a p ä K T e p (coB O K ynH O C T t
OCHOBHMX yCTOÜHHBHX ÜCHXHHeCKHX
c b o h c t b
q e jıo B e K a , o Ö H a p y x H B a ıo ın H x c a
b
e r o n o B e a e H H H ).
S ərtxasiyyət
c y p o B b iü
x a p a K T e p ,
yumşaq xasiyyət
MarKHü xapaK- !
Tep,
ağırxasiyyət
T aace.T biü
xapaK Tep,
gö-
zəl xasiyyət
n p e K p a c H b iü
x a p a K T e p ,
onun
xasiyyətidir...
ə t o b e r o x a p a K T e p e ...,
xa-
siyyəti belədir
x a p a K T e p y H e r o TaKOB (T a -
k o h ) ,
bu xasiyyətlə uzağa gedə bilməzsən
c 3THM (TaKH M ) x a p a K T e p o M n a jıeK O He
n o ü f l e ı u b ,
xasiyyətimiz tutmadı
(m m ) x a -
p aK T e p a M H H e
c o u u i h c i . .
X A S İY Y Ə T C Ə
n a p e ‘i . x a p ä K T e p o M , n o
x a p ä K T e p y .
Xasiyyətcə atasına çəkib
x a -
p ä K T e p o M n o m e j ı
b
o T u a ,
xasiyyətcə bir
birindən fərqlənirlər
n o x a p a K T e p y
o t j i h -
H aıoTcH a p y r
o t
^ p y r a .
X A SİY Y Ə TLİ
n p H J i . c k a k h m - j i . x a p a K -
T e p o M .
Pis xasiyyətli
c n jıo x H M x a p a K T e -
p o M ,
tündxasiyyətli c
K p y T b i M
x a p a K r e p o M .
X A SİY Y Ə T N A M Ə
c y u j . x a p a K T e p ü c T H K a
(OcfjHHMaribHblÜ ÄOKyMeHT, COflepxaiHHH
OT3biB, 3aK.rn o 'ie H H e o H t e ü - J i . T p y g o B o ü
h
06
ıu e c T B e H H
0
Ü jıeaT ejib H O C T H ).
X asiy-
yətnamə təqdim etmək
n p e n c ra B H T b x a p a K -
TepH C T H K y,
şagirdin xasiyyətnaməsi
x a -
p aK T ep H C T H K a y H eH H K a,
iş yerindan xa-
siyyətnamə
x a p a K T e p H C T H K a c M e c T a
pa-
ÖOTbl.
X A SSƏ
c y u ı .
c b ö h c t b o
(KanecTBO,
n p n -
3HaK, c o c T a B J ia r a m n e o T Jiıw H T eJibH yro o c o -
ö e H H O C T b K o r o - , H e r o -
jt.).
Fiziki xas-
sələri
n e y i n
(})H
3
H H e cK H e
cBOÜCTBa
n e r o - J i . ,
əsas xassələr
0 C H 0 B H b i e c b o h -
CTBa,
metalın xassələri
CBOiıCTBa M e T a ju ıa ,
balm xassələri
CBoHCTBa M e jja ,
müalicəvi
xassəsi
n ə y i n j ı e n e Ö H o e c b o ü c t b o H e r o .
X A SSƏ Lİ
I l p H J l . C K a K H M - J I . c b o h c t b o m .
M üxtəlif xassəli maddalər
B e m ecT B a c p a 3 -
JTffHHblMH CBOÜCTBaMH.
XAŞ c y m .
x a r u
(KyuıaHbe
H3
6
a p a H b H X
h
K
0
p
0
BbHX H O * e K ) .
X AŞA1
c y m .
6
o t . ə c n a p u e T (K
0
p M
0
B
0
e
h
M ejıo H O C H o e
p acreH H e
c e M .
6
o
6
o B b ix ).
X AŞA2
c y m .
6
o J i b i u o ü M e rn o K ; c m .
xaral.
X A ŞA L
p a
3
r . I n p H J i . Ğ p ıo x ä c T b iü ,
6
p w -
x ä T b iü , n y 3 ä c T b iü , n y 3 ä T b iü .
Xaşal olmaq:
1. CTaHOBHTbCfl, C TaTb
6
piOXaCTB!M, ııy-
3aTbiM ;
2 .
6
biTb
6
p ıo x a T b iM , n y 3 aT b iM ;
I I c y u ı .
6
p ı o x ä H ; n y
3
aH .
X A Ş A L IQ
c y m . y n a c T O K ,
3aceaHHbift
3
C-
napııeTOM.
XAŞALQARIN
I
c y m .
6
p ıo x ä H ; n y
3
äH .
I I n p H n . ö p r o x ä c T t ı ü ,
6
p r o x ä T b iü .
X a-
şalqarın kişi
6
p r o x a T b iü M y x H H H a .
X A Ş A L Q A R E V L I Q c y m . ö p ro x äT O C T i., n y -
3äTO CTb.
X A Ş A L L A N M A c y m .
o t r J i a r .
xaşal-
lanmaq.
X A Ş A L L A N M A Q n ı a r .
c m .
xaşallaşmaq.
X A Ş A L L A Ş M A c y m .
o t
r j ı a r .
xaşal-
laşmaq.
X A Ş A L L A Ş M A Q r j ı a r . CTaHOBHTbCfl, CTaTb
ö p ıo x a c T b iM (n y 3 a T b iM ).
X A Ş A L L I Q c y m .
6
p ıo x ä c T o c T b , nysäTO C Tb.
X A Ş X A Ş I c y m . M aK: 1. T p aB aH H C T oe p a c -
T eH H e ce M . M aKOBbix, c o a e p x a m e e M Jien -
H b iü c o k h j ı a ı o m e e ı u ı o a b BH jıe K o p o -
6
o h k h c M ejiKHM H ceM eH aM H ; 2 . c e M e H a
3 T o r o p ac T e H H sı, y n o T p e ö J ifle M b ie b n n u ı y ;
II
n p n j ı .
M ä K O B H Ü :
1 . O T H O c am H Ü c a k
M aK y.
Xaşxaş toxumu
M aK OBbie c e M e H a ; |
2 . jjo Ğ U B a e M b iü H3 M aK a.
Xaşxaş yağı \
M aK o B o e M a c j ıo ;
xaşxaş fəsiləsi
M aK O B w e
j
(H a3B aH H e c e M e iic T B a
j ıs y j ıo J ib H b ix T p a B fl-
[
H H C T b lX p a C T e H H H ,
K
K O T O p O M y
OTHOCflTCa
M 3 K , H H C T O T eJI H f lp .) .
X A Ş X A Ş Ç İ Ç Ə K L İ L Ə R c y u ı .
6
o t . m b k o -
H B eTH ble.
X A Ş X A Ş L I n p n j ı .
M äK O B W Ü ( n p H ro T O B J ie H -
H b iü
c M aKOM ).
Xaşxaşlı bulka
M aKOBafl
6
y iK a.
X A Ş X A Ş L I Q c y m . M e c ™ o c T b , n o p o c ı u a a
M aK aM H; M aK O B aa n jıaH T aH H fl.
X A T A c y m .
Dostları ilə paylaş: |