j ı o r o ü o p .
Ta: 2. KoıiTopa KOiiTpaı eHTa.
KO'-'! ÄAKS İ Y \ I c y m . K O m päK U H H ( c y -
r e o j ı . K O H rp aıcH H O H n o e H a 'r a x e ı ı n e .
n a p T H H .
K O N T R A M A R K A I c y m . KOiırpaMäpKa:
H liu e ii MejKfly TeMHblMH H CBeTJlblMH
'l'dC-
t h m h .
Kontrast fotometr
KOHTpacTHMH
(})OTOMeTp.
K O N T R A S T L l I i p n j l . K OHTpäcTHblH ( c o c -
TaB Jiaıom H Ü K O H T p a cr; p e 3 K 0 n p o T H B o n o -
j i o x h h ü ) .
Kontrastlı hadisələr
K O H T p a cr-
;
H bie aBJieHHH;
korıtrastlı rənglər
K o m p a c T -
H b ie U B e ra .
K O N T R A S T L IQ
c y m .
KOHTpäCTHOCTb.
M aksimalkontrasthq
i J i o t o . MaKCHMarib-
H a a KOH TpacTH OG Tb,
kontrastlığın tənzimi
T e x . p e r y j ın p o B K a K o riT p a c T n o c T H .
K O N T R A S T L IL IQ c y m . KOHTpacTHOCTb.
Hadisələrin kontrasthhğı
K o ıiT p a c T n o c T b
ÜBJieHHH.
K O N T R F O R S
a p x n r .
C T p o H T . I
c y m .
K O H Tp(j)öpc (B e p T H K a ıtH b iü
Bbicryn creHH,
y K p e n jr a r o m ıiH e e , ıı p m a ı o ın H H e ü y c r o ö -
H HBOcTb).
Daş kontrfors
K a M e n n b iü k o h -
T p ( j) o p c ; I I r ı p n . a . K o m p c jra p c H b iH .
Kon
-
trfors dayaq
K O H TpcjD opcıibiü S b w o K ,
kon-
trfors dirəklər
K
0
H r p(})
0
p c H b ie c t o ü k h ,
K O N T R İB U S İY A I
c y u ı . K O H T p n ö y u n a :
1. Ä e H e x H a sı cyM M a, B 3H M aeM aa c n o
6
e>K-
a e H H o r o r o c y a a p c T B a b n o ji b 3 y r o c y j ı a p -
C T B a-n o ö eflH T e.T ia; 2 . A e H e x ıi b ie h H a r y -
p a fib H b ie n o ö o p b i , np0H 3B 0flH M bie H e ııp H a -
T eJieM c H a c e .a e H n a O K K y n n p o B aH H O ü h m
o
6
j ı a c T n ; I I n p n . J i . K OH TpnöyırH O H H W H .
Kontribusiya haqqı
(
vergisi)
K O H Tpn
6
y u n -
O H H bifl B3HOC, c m .
təzminat
(b l 3 i r a M. ) .
K O N T R Q A Y K A c y u j . T e x . K O H TpräÜ K a
( B T o p a a ra Ü K a , H aBHHM HBaeM aa 3 a o c h o b -
h o İ İ a j ı a
6
o j i b i n e ü npoM HO C iH ).
K O N T R O L I c y m . p a s r . K o n r p ö jib (H a
6
-
J iıo n e H n e c u e j ib io n p o B e p K n h j i h H ajı-
3 o p a ) ; 2 . n p o B e p K a .
Kontrol altına almaq
B33Tb riOJI K OHTpOJlb; I I n p H J I . KOHTpÖJlb-
HMÜ.
Korıtrol komissiyası
K O H T p o jib H M
k o m h c c m ,
kontrol nüsxə
6
h
6
j i .
k o h -
T po.H bH biü 3 K 3 e M rm a p ,
kontrollampa
3 J i , -
t e x .
K O H T p o J ib n a a jıa M iıa ,
kontrol rə-
qəm lər
ə k o h . K O H T p o jib H b ie HHcjıpbi.
K O N T R O L Ç U c y m . c m .
kontrolyor.
K O N T R O L L E R c y m . K O H T p ö jiJiep ( n p n -
6
o p a n a p e r y jın p o B a H H a p a ö o T b i ə jıe K T p o -
f lB n r a T e J ia b T p a M B a a x , T p o J u ıe H Ö y c a x n
t m . ) .
Kontrollerin dəstəyi
p y r c a K O H Tpojı-
j ı e p a .
K O N T R O L L U Q c y m . o
6
a
3
aınıocTH k o h -
Tpcwepa; KoıtTpo.ib.
Kontrolluq eləmək,
etmək
k i m ə , n e y o KompojiHpoBaTb
KOTO,
4 T O , OCymeCTBJiaTb KOHTpO/Ib
Ha j ı k e
m -, h
e
m .
K O N T R O L SU Z 1
n p n J i .
6ecKOHTp6jtbtibiü,
He HMetomnü KOHTpojta.
Kontrolsuz is
-
tifadə
6ecK0HTp0JibH0e Hcn0.ıtb30BaHHe;
II
H a p e n . öecKompoJibHo, 6e3 kohtpojih.
Kontrolsuz işləmək
paöoraTb 6e3 KOHTpojw.
K O N T R O L Y O R
I
c y m .
K O H T p o Jie p :
1. JIOJIXHOCTHOe
jih uo
, KOTOpOe npoH3-
bojiht
KOHTpojtb,
np oB epK y
K o r o - ,
H e r o - j ı .
Dəmiryol kontrolyoru
x e J ie 3 H o -
a o p o x H b i i i K o tr r p o J te p ; 2 .
T e x . n p n
6
o p ,
c j ı y x a m n ü j n a o cy m ecT B Jie H H a K o m p o .ııa ,
p e r n c T p a tiH H n e r o - j ı .
b
n p o u e c c e n p o -
I13BO/ICTBa; I I n p n . l . KOIITpOJtepCKHÜ.
K O N T U R I
c y m .
KÖHTyp: 1. B H em H ee
O H e p x a H n e n p e jtM e T a .
Hövzənin konturu
r H H p o r e o j t . K o m y p
6
a c c e ü n a ; 2 . ı p a -
c jın M ecK o e ıi3 o 6 p a> K e H H e j i h h h h , onepM H -
B a ı o m e ü
n p e jtM e T .
Konturunu çakmək
n ə y i n HaMepTHTb K o m y p M e r o ; 3. 3Ji . -
T e x .
c b a 3 b . 3 a M K H y ra a a e n b n p o B o jı-
h h k o b .
Konturların tutum rabitəsi
eMKOCT-
n a a CBa3b K O H TypoB ,
konturların qoşul-
ması
c o n p a x e H n e K o riT y p o B ; I I r t p ı ı j r .
K O H T ypH biü ( k
1
h
2 3 h a m. ) .
Kontur
xəritə
K o ıtT y p H a a K a p T a ,
konturxətt
k o h -
T y p H ası ( ııp e p b iB H C T a a , c o c T o a m a a H3 t o -
MeK) jt n H n a .
K O N T U R L A Ş D IR IC I n p t t J i . OKOHTypnBaıo-
m n ü .
K O N T U R L A Ş D IR IL M A c y u t .
o t
ı . ı a r .
konturlaşdırılmaq;
OKOHTypnBaHne.
K O N T U R L A Ş D IR IL M A Q m a r . O KoıiTypıt-
BäTbCH, Ö blTb O K O IITypeiIIIblM .
K O N T U R L A ŞD IR M A
c y m .
o t
r . n a r .
kon-
turlaşdırmaq;
OKOHTypHBaHHe.
K O N T U R L A Ş D IR M A Q r j ı a r . OKOHTypH-
BaTb, OKOHTypHTb.
K O N T U Z İY A c y m .
KOHTy
3ita (coTpaceriHe,
ymn
6 hjih TpaBMa opraHH3Ma 6e i noBpe*-
aeHHa fiapyjKHbix noKpoBOB
TeJia).
Ağır
kontuziya
ra x ejıa a KomysHa,
kontuziya
almaq
noJtyMHTb K0tiTy3Hi0.
K O N T U Z İY A L A N M A
c y m .
o t
r. Tar.
kontuziyalanmaq.
K O N T U Z İY A L A N M A Q
u ı a r .
rıojıyMHTb
K o ırry a H io .
K O N TU ZİY A LI 1 ı ı p n j ı . Koırry>KeHbiü (ııo -
.TyMHBinMÜ K o m y iH io ).
Konlııziyah adam
K o m y x e ıib iü Me.TOBeK; II
b
3 n a
m
. c y m .
K o m y * e t i b i ü , K o m y > K e ııa a .
K O N U S I c y m . KÖuyc: 1.
m a t . reoMeT-
p n M e c K o e Te.rıo, o 6 p a 3 y e M o e B p aıu e H tte M
n p a M o y r o jtb H o r o rp ey ro .rib H H K a BO Kpyr o ji-
H oro H3 KaTeroB.
Konusun həemi
o
6
ı>eM
K OH y€a;
2. o
n e M - J i . H M eıom eM cjjopM}'
KOHyca.
Vulkantn konusu
KOHyc
ByjiKatıa;
H n p n J i . KÖHycıibiü, koh h m cckhh : 1.
0T-
ııo c a m n ü c a k K O H ycy KaK re o M e rp ıiM e c -
KOMy Tejıy.
Konus səthi
KOHHMeCKaa n o -
BepxH ocrb; 2 . HMetotUHH
cjjopMy K OH yca.
K onusyay
a
b
t o . KOHHMecKaa
n p y x n H a ,
konus zenkovka
m
a ı ı ı .
K O H y c H a a
3ettKOBKa.
K O N U S A O X Ş A R ı ı p n . n . c m .
konusvari.
K O N U S A O X Ş A R L IQ c y m .
konıısvarilik.
K O N U S Ş Ə K İL L İ n p n j l .
c m .
konusvari.
r e x .
KonusşdhiHi boru
KOHycoo6pa3Haa
rpyöa,
konusşəkilli yiv
K O H m e c K a a p e 3 b 6 a .
K O N U S Ş Ə K İL L İL İK c y u ı . K O H y co o
6
p a
3
-
HOCTb, KOHyCOBMJII ’OCTb.
K O N U SV A R İ n p n J i . K O ity c o o
6
p ä
3
H biü, k o -
HyCOBHJtHblÜ, KOtiyCOnOIIOÖHblÜ, KOHyc-
ıt b iü , KOHHMecKHH. r e o r p . , r e o . n .
Ko-
nusvari vulkan
K o n y co B H j(H b iü ByriKaH,
ko-
nusvari dağlar
KOHHMecKtıe r o p b i ;
konus-
vari günbəz
K O H y c o o 6 p a 3 H b in KytıOJi.
K O N U SV A R İL İK c y m . K O iıy co o
6
p ä
3
H ocTb,
KOItyCOBHJIHOCTb.
K O N V E K S İY A I
c y u ı . cj)H
3. KOHBeKUHa:
1 . ı ı e p e n o c T e ıu ıa h j i h əjıeK rpH M ecK H X
:< ap aao B
jjBiı>Kyıueüca
c p e n o ü .
Təbii kon-
\>eksiya
e c re c T B e H ita H K OHBCKuna,
məeburi
konveksiya
B b i H y x / t e n n a a
k o h b c k u h h ;
2.
oÖMetr B 03flyxa M e*fly BepxıiHMiı
h
HHJKHHMtl CJIOHMM aTMOC(j)epbl, IlpOHC-
xojtatnHÜ o t n e p a B H C M c p H o m ı n a ı p e B a -
1
ıın a ; II
ı t p H. n . 1.
cj)H3.
kc
^
h b c k
rnBtibiü.
Konveksiya cərəyant
KOHBeKTHBHMÜ t o k ;
j
2. r e o r p . K O H B e K U n o ııııw ü .
Atmosferdə
konveksiyaprosesləri
KOiiBeKUHOtiHbie ıı p o -
]
ı ı c c c b i
b
aTMOccfıepe.
K O N V E K T O R c y t u . K o tiB e K T o p ( ıı a ıp e B a -
r e jib H b iü n p H Ö o p , rıp H M e n a e M b iü b c h c -
re M a x ı r e ı n p a J i b H o r o o T o ı u ıe n H a ) .
K O N V E N S İ Y A
c y m . KoıiBeııuHa (Jioronop,
c o u ıa u ıe ıın e MC*jıy locyjtapcrnaM H ııo
k a k o m y - ji . cnenH ajibiıoM y B oııpocy).
Dəmirvol konvensivası
*e;ıe3HOJtopo>KHaa
KOHBenuna,
konveıısiya bağlamaq
3aK.iK)-
HHTb KOHBeHUHtO; II r i pH. I . KOHBeimtl-
öıiHbiH.
Konvensiya tarifi
KOHBeHUHoınibiii
TapHcj).
K O N V E N T c y m . KOHBeırr (b neKOTOpblx
c r p a H a x :
tıa3BaHne Bbiöopıibix opraHOB c
OCOÖblMH 3aKOHOJtaTejIbHbIMH nO.IHOMO-
MHaMH).
Milli konvent
tıauHonajibtibiü k o h -
BeHT (HaHHOHaJibHoe coö p a tiH e bo O paH -
UHH b 3 n o x y 6yp> K ya3H oii
peB o.ııounH
KOHita XVI I I B.).
K O N V E R G E N S İY A c y m . KOHBepreHUHH:
I . coBnanetiH e k a
k h x
- ji . n p ra n a K O B
b
tıe3aBHCHMbix a p y r
o t n p y r a
aBJienuax.
Səslərin konvergensiyası
KOHBeprenuna
3ByKOB; 2.
6
h o j i . coBiıaaeH tıe K a K n x - J i .
CBOHCTB
0praHI13M0B pa3JIHMHbIX BHflOB
BCJtejtCTBHe npHCnOCOÖJieHHH K CXOJIHblM
ycjıoBnaM >kh3hh; 3 . cxo>K jıeH H e 3pn'rejib-
Hbix o c e ü rjıa3 ıta K a K O M- j ı . p accM aı-
pHBaeMOM 6jih 3 k o rıpeaMeTe.
Zəifkonver-
gensiya
cjıa
6
aa KOHBepreHuna.
K O N V E R G E N T (-L Ə R ) I c y ı n . :ı II ıı r i ( .
KOHBepreHTbi (3ByKn peMH, coB iıaB m n e b
o a h o m 3ByKe b n p o u e c c e pa3BH ihh flaıı-
ııo r o H3biKa); II n p n j ı . KOHBepreHTtiHÜ.
Konvergent səslər
KottBepreHTtibie 3ByKH.
K O N V E R S İY A
I
c y m .
KOHBepcua:
1 . j i h h i b . o 6 p a 3 ( ) B a ıın e
h o b o io c jıo B a
ııp n ııe p e x o jte xıaHitoH o c h o b u b Jtpyıyıo
rıapaflHiMy cjıoB oniM eH eıiH a;
tıarıpHM.,
a 3 e p 6 .
gül
(uBeTOK),
gül
(c m b h ch );
2 .
3 K O H . H3MeHeııne ycJioBHÜ p a ııe e Bbi-
ııy m e t ıııo r o
r o cy fla p cT B ctiH o ıo
latiM a;
II ı ı p HJ i . KOHBepcHÖıııibiü.
Konversiva
istiqrazı
KonBepcHOHHbiü iaeM;
va/vutanın
konversiyası
K oım cp cn a BamoTbi (o ö m cii
Baıııorbi jta ııııo ü crp aıib i ııa
n H o c T p a ı n ı ı . ı e
Baınorw ).
K O N V E R T I c y m . p a n . KOHBepr: I. cm .
zə rf'. Məktubu konvertə qoymaq
bjio>khh>
IIHCbMO B KOIIBepT; 2. pOJI OJICHJia
8
fj)OpMC
ııaK era juıa rpy/tıibix
jıcrcii; II
i i ç h j i
.
KOHBeprıibiü.
Konvert kağızt
K oıiB ep n ıaa
öyM aıa.