p a c x o a , pacxöflO BaHHe.
X Ə R C L Ə M Ə K
m a r . pacxö/joBaTb, H3pac-
XOJIOBaTb,
TpäTHTb, HCTpaTHTb ( n e H b iu ) .
Qənaətlə xərcləmək
pacxoaoB aTb ək o h o m -
h o ,
ərzağa xərcləmək
H3pacxoaoBaTb Ha
npoflOBOJibCTBHe, k i m ə
xərcləmək
p a c -
X0Ä0BaT6 Ha K o r o .
X Ə R C L Ə N M Ə c y m . o
t
r n a r .
xərclən-
mək;
p a c x ö jı, pacxöaoBaK H e.
Gəlirlərin
xərclənməsi
pacxoflOBaHHe ä o x o ä o b ,
döv-
lət vəsaitinin xərclənməsi
p a c x o flO B a H H e
rocyaapcTBeHHbix
c p e sc T B ,
xammalm xərc-
lənm əsi
pacxoflOBaHHe cbipba.
X Ə R C L Ə N M Ə K
r n a r .
p ac x ö flO B aT b ca , Ö H T t
H3paCXOflOBaHHbIM; T päT H T bC a, ÖblTb
HC-
T p aH eH H b iM .
Yüz min manat xərc/ənib
hc-
TpaneHO
c t o t u c j w
MaHaTOB.
X Ə R C L İK
c y m . pacxoflHbie
fleH
b m .X ə rc -
liyim yoxdur
y
Memj
H eT
neHer
H a
pacxo-
flbi,
xərclik vermək
flaT b a e H b r a H a
pac-
XOflbl.
X Ə R C -M Ə S A R İF c y m -
3
aT p äT b i,
pacxöflbi.
X Ə R Ç Ə N G ' I c y m . 3 0 0 f l . paK: 1.
noK pw-
T oe n a H q n p e M n p e c H
0
B
0
ÄH
0
e
6ecn03B 0-
HOHHOe XHBOTHOe
C
KJiemHHMH y
rOJIOBbl
H
Ö prom K O M ,
Ha3blBaeMbIM
OÖblHHO
ıueft-
k o h ;
2.
paK KaK ro m ıa .
Suda b işm işxər-
çəng
BapeHbie
p aK H ;
3.
b r o p o c K o n e :
o
qe-
JiO B eK e, p o flH B m e M c a b
KOHiıe
h ioh si, b
Hiojıe,
K o r f la
co jiH ae
H a x o flH T c a b
co3Be3-
flHH
PaKa;
II
n
p
n ji .
päKOBbiiı, päHHH.
Xərçəng qını
paK O B b ifl n a H iı w p b .
X Ə R Ç Ə N G 2
I
c y m .
paK
(
3
Jio K aH ecT B e H -
Haa o n y x o j i b H a p y * H b ix h j i h BHyTpeHHHX
o p ra H O B M ejıo B eK a h j i h ) k h b o t h o f o ) .
Qa-
raciyərxərçəngi
paK
neneHH; II
n p H J i .
päK O BM H .
X ərçəngşişi
paKOBaa o n y x o ji b .
X Ə R Ç Ə N G C İK c y m . y M e H i r n .
p a n Ö K .
X Ə R Ç Ə N G K İM İL Ə R c y m . 3 0 0 J 1 .
p aK O -
o 6 p ä 3 H b i e ,
p a K o o 6 p a 3 H b ie
acHBOTHbie
(KJiaCC XHBOTHblX THna HJieHHCTOHOrHX,
oÖHTaıomHx npeHMymecTBeHHO b BOfle).
X Ə R Ç Ə N G L İ
n p H f l . p äK O B b ift
.
Xərçəngli
xəstə
paKOBblH ÖOJIbHOÖ.
X Ə R Ə K I
c y m .
1. h o c h jik h (n p H c n o c o 6 -
jıeHHe H3 flByx n a p a J u ıe jib H b ix n a jıo K ,
C K p eıu ıeH H b ix flepeB aH H biM H acTH JioM ,
Kyc-
KOM TK3HH H T . n . , flJIH nep eH O C K H THJKeC-
Teii h jih jn o a e ö ).
Xəstələri xərəklərə qoy-
maq
yxjıaflMBaTb 6ojibHbix Ha h o c h jik h ,
sanitar xərəyi
caHHTapHbie h o c h jik h ,
bre-
zent xərək
6pe3eHTOBbie h o c h jik h ;
2.
k o -
6hiıiKa (flepeBHHHaa noflCTaBKa nofl CTpyHbi
My3biKam,Hbix HHCTpyMeHTOB, H anp., Ha
CKpnnKe, KaMaHqe h T .n.); II n p n j ı . ho -
CHJlOHHblH.
X Ə R Ə K Ç İ e y m . ııocHJibmı-iK.
X Ə R Ə K Ç İL İK c y m . pa6 o T a HOCHJiuıiHKa.
X Ə R Ə K D A R c y m . c m .
xərəkçi.
X Ə R Ə K D A R L IQ c y m . c m .
xərəkçilik.
X Ə R Ə N G Ə n p n j ı . p a 3 r . 6e3aJiä6epHbiH
(He0präHH30BaHHbiiı,
6ecnopaflOHHbiii,
jıencoMbicjıeHHbiH
b
o 6 p a 3 e x h 3 h h ,
b
no-
CTynKax).
X Ə R Ə N G Ə L İK c y m ■ 6 e3 an ä6 e p m ım a, He-
p a 3 6 e p iıx a , 6ecnopäflO K , KaBapfläK.
X Ə R İF n p
h
ji
.
c y M a c m e f lm H iı,
yMaıiHmeH-
Hbiö, noMĞmaHHbiH (o nenoBeKe, cıpaflaıo-
meM HCHXHMeCKHM paCCTpOHCTBOM), Bbl-
XHBmHH H3
y M a.
X Ə R İF L Ə M Ə c y m - o t r j ı a r .
xərijləmək.
X Ə R İF L Ə M Ə K r j ı a r . noM euıäTbca (
cohth
c
yMa, cıaTb ncHXHHecKH HeHopMajibHbiM);
BbDKHTb H3 yMa.
X Ə R İF L Ə Ş M Ə c y m . o t r n a r .
xərijləş-
mək.
X Ə R İF L Ə Ş M Ə K r j ı a r . noM em äTbca, Tpö-
H y rıc a , HÖKHyrbca,
co h th
c yMa.
X Ə R İF L İK c y m . cyMacmecTBHe, yMonoMe-
mäTejibCTBO, n0MemaTejibCTB0.
: X Ə R İT Ə c y m . KäpTa: 1. M e p re * seMHOİi
n0BepxH0CTH.
Coğrafı xəritə
reorpatj^H-
»ıecKaH KapTa,
xəritənin miqyası
MacmTaö
KapTbi; 2.
TaKoiı * e n e p T e x c ııpeHMy-
mecTBeHHMM yqeTOM t o t o h jih HHoro cne-
HHaribHoro npH3HaKa.
Dünyanın siyasixə-
ritəsi
nojiHTHHecKan KapTa MHpa;
3.
'iep -
T e x 3Be3flHoro H e6a, noBepxHocTH Heöec-
h o to
Teüia.
Ulduzların xəritəsi
KapTa
3Be3fl,
Ayın xəritəsi
KapTa
JlyHbi.
X Ə R İT Ə Ç Ə K Ə N c y m . KapTÖrpacjD (cne-
HHariHCT n o KapTorpat})HH, n o cocTaBJie-
hhk
) reorpacj)HHecKHx KapT).
X Ə R İT Ə Ç İ c y m . c m .
xəritəçəkən.
X Ə R İT Ə Ç İL İK c y m . KapTorpä(j)HH: 1. Hay-
Ka o cocTaBJieHHH reoıpacjiHHecKHx KapT;
2. cocTaBJieHHe
reorpacjiHHecKHx KapT.
XƏRİTƏŞÜNAS c y m . KapTÖrpacjj, cneıma-
j i h c t n o K a p T o r p a $ H H .
X Ə R İ T Ə Ş Ü N A S L I Q
I
c y ı u . K ap T o rp äc jjH fl
(Hayxa
o
cocTaBJieHHH reorpacj)H'iecKHX
K apT);
II
n p H J i . K ap T o rp ac^H H ecK H ü .
X ə-
ritəşünaslıq şöbəsi
K apT O ipacjD m ecK H H o t -
f le jı.
X Ə S A R Ə T c y m . n o B p e a g ıe H H e : l . n o B p e x -
ncHHoe,
ncnop'ieHHoe mccto m
q e m -
n .
j
tlasardakı xəsarət
n o B p e a g ıe H H e H a 3 a -
;
6 o p e ,
istehkamın xəsarətini düzəltmək
h c -
n p aB H T b n o B p e x f l e H iıe
6
acT H O H a; 2 . n o B -
p e x f l e H H o e M ecTO H a T e Jie.
Bədən xəsa-
rəti
T e jıe c H o e n o B p e x f l e H H e ;
xəsarət ver-
mək
noBpexflaTb, noBpeflHTb (HapymaTb,
H a p y m H T b q e j i
0
CTH
0
CTb, H c n o p T H T b , n o -
AOMaTb, nopaHHTb);
xəsarətyetirm ək
c m .
xəsarət vermək; xəsarət almaq
n o jıy H H T b
n o B p e a m e H H e .
X Ə S Ə R Ə D D l N Y A c y m .
MyHcı-iHK (
t o t
,
k t o
n e p e H e c MyKH, T H x e jıw e H cn b iT aH ira),
M y n e H H q a .
X Ə S İ S
I
n p H J I . İ M I I b lI İ , KOpbİCTHHH; CKy-
n ö i i :
1.
x ä f l H b i ii, c K ä p e f lH b iü .
Son dərəcə
(ijrat)xəsis
C K y n o ii f lo K p aÄ H o c T H ; 2 . H a
h t o , b
ı e M . y M e p e H H b iü b
n e M - j ı . ,
c f l e p x a H H b i iı b n p oH B JieH H H
h e
r
o - ji .
Sözə (söz dem əyə) xəsisdir
o h C K yn H a
c jıO B a,
tərifə xəsisəm
h
C K yn H a n o x B a ıib i;
II c y m . CKynöii, CKyneu,
C K p a ra .
X Ə S İ S C Ə S İ N Ə ı ı a p e ' i . c K y n o , x ä f lH O , c
XäflH O CTbK ), ajIHHO.
X Ə S İ S L Ə Ş M Ə c y m . o t r j ı a r .
xəsisləş-
mək.
X Ə S İ S L Ə Ş M Ə K r n a r . CTaHOBHTbCH, cT aT b
ajiHHbiM (cKynbiM, xaflHbiM).
X Ə S İ S L İ K c y m . än H H o c T b , c K y n o c T b , x ä a -
HOCTb.
Xəsislikdən aclıq çəkmək
r o n o f la T b
o t C K y n o d H ;
xəsislik etm ək
e K y n H T b c a ,
x a f lH H n a T b ; c K p a a c H H 'ia T b ;
xəsislik gös-
tərmək
n p o H B JM T b aJiH H O cTb ( c K y n o c T b ,
X aflH O C T b).
X Ə S P U Ş
I
c y m . B o p , * y jiH K , M o m eH H H K ;
II
n p n j ı . acy jiH K O B äT b iii.
X Ə S P U Ş L A Ş M A c y m . o t r j ı a r .
xəspuş-
laşmaq.
X Ə S P U Ş L A Ş M A Q r j ı a r . CTaHOBHTbCH, c r a T b
X yjIH K O B aT blM .
XƏSPUŞLUQ
c y m . BopoBCTBÖ, x y jib H jw ec-
t b o , M o m e H H H H e c T B o ;
xəspuşluq eləmək
xyjibHHHaTb, MomeHHHHaTb.
XƏSTƏ
I n p H J i . 1. 6oJibHÖii: I ) CTpaflaıo-
mHİi k a k
o
h - ji .
6ojıe3Hbio.
X əstə adam
öoJibHOİi HejıoBeK,
xəstə qadın
ƏoJibHaa
xeH m H H a;
2)
no p a x eH H b ift k a k o ü - ji .
6ojıe3Hbio (o c o c t o h h h h OTflejibHbix opra-
h o b ).
Xəstə ürək
öon& H oe c e p fliıe ,
xəstə
mədə
öojibH ofi xejıyn oK ;
3)
n e p e H . cbh-
fleTejibCTByromHİi o 6ojıe3HH, 6ojıe3HeH-
HblÜ.
Xəstə baxiş
ÖOJIbHOH B30p,
xəstə gö-
rünüş
öojibHOö bha;
4)
n e p e H . H eeerecT-
BeHHHMH, HeHopManbHbiH.
Xəstə təxəyyül
öojibHoe BooöpaxeHHe; 2.
6ojıe3HeHHbiii:
1) noflB ep xeH H b iü 3a6oJieBaHHHM, n a c r o
öojıeromH İi.
Xəstə uşaq
6ojıe3HeHHbiü
p e -
6 6 h o k ;
2)
Bbi3biBaeMbift
6ojıe3Hbio.
Xəstə
halda
b 60Jie3HeHH0M c o c t o h h h h ;
3.
CTpa-
fläromHii, cTpafläıibHecKHü (BbipaxaıomHH
CTpaaaHHe).
Xəstə (əzabli) baxış
erp aflaın ,-
HeCKHH B3rjlHfl; II C y m .
1. ÖOJIbHÖH,
öojibHaa (jih iio, CTapaaaıom ee K a K o ü - j ı .
6ojıe3Hbio).
Gəzən xəstə
xoaaHHÜ 6oJibHoü,
sağalan xəstə
Bbi3flopaanHBaıomHÜ 6 o a b -
h o h ,
vərəmli xəstə
Ty6epKyjıe3HWİi
6o flb -
h o ü ,
qızdırmalı xəstə
aHXopajwıHHÜ 6oJib-
H o ü ,
ağır xəstə
THJKejibiH ö o jib H o f t,
ambu-
latorxəstə
aM
6
y jı a r o p H b iii
öoflb H oü,
tera-
pevtik xəstə
TepaneBTHHecKHÜ 6oJibH ofi,
cərrahi xəstə
x n p y p r H H e c K H İ i
6
o J ib H o ü ,
ruhi xəstə
fly m eB H
060
JibH
0
Ü,
xəstəyə qul-
luq
y x o f l 3 a
6
ojibH biM ,
xəstənin müayinəsi
o ö c jıe a o B a H H e ö o ji b H o r o ,
xəstəni dindirmə
p a c c n p o c ö o a b H o r o ,
xəstəni yoluxma
n o -
cem eH H e 6ojib H oro;
xəstələr
ö o J ib H b ie .
Xəstələrin qəbulu
np neM öonbH bix,
xəstə-
ləriyoxlama
o
6
x o f l
6
o jib H b ix ;
2.
n e p e H .
c r p a c T H b iü (3aH fliibiü)
jııo6HTejib n e r o - J i . ;
t o t , k t o HMeeT ciöioHHOCTb, o c o ö o e npH-
d p a cT H e k H e M y - j ı .
K inoxəstəsi
cTpacT-
HblÜ,
3aHflJlbIH JHOÖHTenb KHHO,
futbol xəs-
təsi
3aflfljibiü jıroÖ H Tejib (
6
o jıe jib iıiH K ) cj)yr-
6
o j ı a ;
xəstəsi olmaq
n ə y i n
3a6oaeTb
h e
M .
Balıq ovunun xəstəsi olmaq
3a6oJieTb
p w ö a ji K o ü ;
xəstə düşmək
cjıenb b n o c T e jib ,
3 a 6 o jıe T b ;
xəstəyatm aq
JieacaT b öo jib H b iM ;
xəstə olmaq
6
biTb öoabH M M
(6oJibHoii), 6o-
JieT b , 3 a 6 o a e T b ;
xəstə eləmək, xəstə sa/maq
x ə s
x ə s
k İ m İ B bl3B aTb 6 o J ie 3 H h ,
6
bITb npHMHHOH
T a a c e j ıo ö 6 o jıe 3 H H k o t o , q b e f t ; 0
xəstə
olmayan canının qədrini bilməz
k t o H e
60
-
jı e j ı , t o t H e 3 H aeT q e H b i 3 flo p o B b fl;
xəstə
yatan ölməz, əcəli yetən ölər
y M H p a e T He
TOT, KTO
JieXMT
ÖOJIbHblM,
a
TOT, K KOMy
C M ep T b n p H i ı u ı a .
X Ə S T Ə H A L n p H J i . 6ojıe3HeHHbift,
xhjim h
.
X Ə S T Ə H A I.L IQ c y m . 6ojıe3HeHHocTb,
x h
-
JlOCTb.
X Ə S T Ə X A N A I
c y m .
1.
f x j j i b i ı ı i u a (y>ı-
p e x f l e H H e , b K O T o p o e n o M e ıu a ıo T
6
o Jib -
h w x ÄJifl J ie H e H M ) .
Şəhər xəstəxanası
r o -
p o a c K a f l ö o jib H H ija ,
uşaq xəstəxanası
a e T -
c K a a ö o jib H H u a ,
ruhi (psixi) xəstəliklər xəs-
təxanası
n c n x H a T p m e c K a f l ö o jib H H u a ,
yo -
lıtxucu xəstəliklər xəstəxanası
Ö o jib H H U a
HHtfıeK U HO H Hbix
3 a 6 o jıe B a H H Ä ,
onkoloji
xəstəxana
o H K O J io r m e c K a a Ə o Jib H H u a,
xəs-
təxanaya qoymaq
k i m i y jıo acH T b ( n o j ı o -
M T b ) b ö o jib H H iıy K o r o ;
2.
jıe n e Ö H H u a
( jı e n e ^ H o e y q p e x a e H H e c n e u H a n b H o r o ıı a
3
-
J
H an eH H fl).
Göz xəstəxanası
r jıa 3 H a a j ı e n e ö - I
H H iıa ;
II
n p n j ı . ö o Jib H İW H b ift.
Xəstəxana
\
rejimi
ö o j i b H m n b i f t peacHM ,
xəstəxana çar-
payısı
6
o jib H H H H aa K o fn ca,
xəstəxana ara-
bacığı
6
ojib H H H H afl K aT aıiK a.
X Ə STƏ X A N A D A X İL İ n p H J i . BHyıpn6ojıı>-
h o t h h h .
Xəstəxanadaxili xəstələnmələr
nHyrpH6o.ıbiımnhit' 3adoneBmmı.
X Ə STƏXANADANK ƏNAR
n p H J i . B H eö o jib -
h h h h w h .
Xəstəxanadankənaryardım
B H e- |
ÖOJIbHHHHafl
nOMOIUIı.
X Ə S T Ə X A N A L I
n p H J i . H M e ıo m H ft
6ojib-
H H iıy , c ö o ji b H H u e f t .
Xəstəxanalı qəsəbə
n o c e n o K c ö o jib H H iıe f t.
X Ə S T Ə -X Ə S T Ə I h a p e h . 6yayHH 6ojib-
h w m
(öyflyHH
Ə o jib H o ft).
X əstə-xəstə işə
çıxmaq
B bixoÄ H T b H a p a ö o T y
(öynym )
ÖOJlbHblM;
II n p H J I .
T O J l b K O
B
O
M H . H .
Ğ o jib H M e.
X əstə-xəstə uşaqlar
6
o jib H b ie
fleTH .
X Ə ST Ə L Ə N D İR M Ə
c y u ı . o t r j ı a r .
xəs-
tələndirmək.
X Ə S T Ə L Ə N D İR M Ə K r j ı a r . k i m i ; 1.
Bbi-
3MBaTb, Bbi3BaTb 6ojıe3Hb
y k o t o ;
2.
3 a-
p a a c a T b , 3 ap a 3 H T b k o t o K a K o f t - j ı .
60
-
n e 3 H b io .
XƏSTƏLƏNMƏ
c y m . o t r j ı a r .
xəstə-
lənmək;
3
a
6
ojıeBäHHe.
Qriplə xəstələnmə
3a6oneBaHHe rpn n n oM ;
xəstələnmə dərə-
cəsi
3a6ojıeBaeM ocTb.
Xəstələnmə dərəcə-
sinin
(
hallarımn
)
uçotu
yneT 3a6ojıeBa-
eMOCTH.
XƏSTƏLƏNMƏK
m a r .
3
a
6
oJieBäTb,
3
a
6
o-
jıe T b ,
p a 3 r . xBopäT b, 3axBopäTb (c ıa r b ,
6
bITb ÖOJIbHblM, CTpaaaTb K a K O H - J I .
60
-
jıe
3
Hbio).
Ağır xəstələnm ək
Tflacejıo
3
a
6
o -
jıeTb,
uşaq xəstələnib
peöeHOK 3a6ojıejı.
XƏSTƏLƏTM Ə
c y u ı . o t r n a r .
xəstə-
lətmək.
XƏSTƏLƏTM ƏK
r j ı a r . c m .
xəstələndir-
mək.
XƏSTƏLİK c y ı u . 6ojıe3Hb: 1. KOHKpeTHoe
3a6ojıeBaH H e (H apyıueH H e HopMajibHoft
*H3Heae»TejibH0CTH opraHH3Ma; paccTpoft-
CTBO 3flOpOBbfl).
YoluXUCU Xəstəlik
3apa3Hafl
6ojıe3H b,
göz xəstəlikləri
rjıa3Hbie 6 o jıe3 -
h h ,
xəstəliyin kəskinləşməsi
oöocTpeH H e
6oJie3HH,
xəstəliyin ağırlaşması
ocjıoac-
HeHHe 6oJie3HH,
xəstəliyin gedişi
TeneHHe
6oJie3HH,
xəstəliyin səbəbləri
npHHHHbi
60
-
jıe3 H H ,
xəstəliyin yayılm ası
p a c n p o cT p a -
HeHHe 6ojıe3H H ;
xəstəlik çəkmək
6
ojıeTb,
n p o ö o n e T b ;
xəstəliyin tarixçəsi
HCTopHfl
6ojıe3HH,
xəstəlik vərəqi
öojibHHHHbift jih ct;
xəstəliyə tutulmaq, xəstəliyə mübtəla ol-
m aq
6
oJieTb, 3a6ojıeT b;
xəstəliklə çarpış-
maq
ö o p o T b c a c 6 ojıe3H b io,
xəstəliyinə
görə işdən azad olunm uşdur
Dostları ilə paylaş: |