TKaHb; II n p i i . n . K p e n o -
B bifi.
Krep paltar
K p e n O B o e n .n aT b e .
K R E P . . .
K p en ... (n ep B a a c o cr a B n a a MacTb
Hä3BaHHH p a a a ıueJiKOBbix TKäHeü:
krep-
jorjet, krep-satin
h T .ıı.).
K R E P D E Ş İ N I
c y m . K peııaeu ııiH ( h j i o t -
Haa h TOHKaa M a r o B a a lueJiKOBaa TKäiib).
Qırmızı krepdeşin
K p acH b iü KpeıifleniHH;
II n p n .T . KpenjıeuiHHOBbiH.
Krepdeşın
yaylıq
KpenaeLUHHOBaa KocbiHKä.
K R E P-JO R JE T
I
c
y m .
K peıı->K op]K eT;
I l n p H . ı .
K p en -*
0p)KeT0Bbiü.
KREP-MAROKEN
I
c y m .
Kpen-MapoKeH;
II
r ı p n j ı . Kpeıı-MapoKenoBuü.
KREP-SATİN
I
c y m. Kpen-caTÜH;
II
npn.rı.
K pen-C äTH H O B blÜ .
K R E P-Ş İFO N
I
c y m .
Kpen-uiHc[)öH;
II n p H J l.
K pen-UIH(})ÖHOBbIH.
KRESLO c y u ı . KpecJio.
Rahat kreslo
yıoT-
noe Kpec.no,
yumşaq kreslo
MHrKoe Kpecjıo,
qədim kreslo
CTapHimoe Kpec.no,
toxunma
kreslo
urıeTeHoe Kpecjıo,
kresloda oturmaq
CHfleTb b Kpecjıe,
kraslodan qalxmaq
noa-
HaTbca (BCTäTb) c Kpecjıa,
kresloya əyləş
-
m ək
cecTb, onycTHTbca b KpecJio.
KRETİN c y ı u . KpeTHH, Kpen-iHKa (nejıo-
BeK,
CTpaaaiOIUHİİ KpeTHIIH3M0M).
i KRETİNİZM c y m . Me a . KpeTHHÜ3M (cjıa-
6oyMue BCJieflCTBHe HeHopMcLibHoro pa3-
BHTH3 IUHTOBHaiIOÜ xejıe3w).
KRETON
I
c y m . KpeTÖH (ıırıOTHaa x.ıon-
qaToöyMaxHaa TKarib juıa o6hbkh Meöe-
JIH);
II
n p HJ I . KpeTÖIIHblÜ, KpeTOHOBblİİ.
KREVET c y m .
3 0 0 .1 . KpeBeısa (MejiKHİİ
MOpCKOÜ CbeÄOÖHblH pa'lOK).
KREYSER
I
c y m . Kpeücep (KpyıiHbiü 6bic-
Tpoxoaıibiü, cHJibHO Boopyxenıibiü BOeiI-
Hbsii Kopaöjib).
Kreyser komandiri
KOMäH-
m p K peücepa;
II
ı ı pHJi . KpeücepcKHİİ.
Kreyser
əm əliyyatı KpeücepcKaa onepa-
una,
kreyser sürəti
KpeücepcKäa CKopocTb,
kreyser giicii
KpeücepcKaa MomHoc j b.
K R E Z O L
c y m . J i e c .
K p e
3
ÖJi ( o p r a ı ı n q e c -
K o e c o e n H iıe H H C , ııp H M C ııa e M o e B n p o n 3 -
BOJICTBe rUiaCTHHqäTblX MaCC, B3pbIBMalbIX
h
ayuıııcTbix BemecTB
h
mıa
npocjmnaK-
THMecKOÜ Iip o n H T K H f le p e B a ) .
KRİMİNAL
I
c y m . K p H M H iıiu (y ro jıo B H o e
fle .n o , n p e c T y ım e H H e ) .
Kriminal yoxdur
n ə d ə KpHMHHJL'ia Iie T , K pH M H H ä'l OTCyT-
CTByeT
b
m e m ;
II
n p H . n . K p n M H H äjib iib iii:
1. n p e c T y riH b iü , y ro jıo B H b iü .
Krimina/ ıışaq-
salma
M e f l. K pH M H H a.nbiibiü BbiKHflbiın,
kriminal iş
K p H v iH iıa Jib H o e f le jro ; 2. c b h -
3 a n n b i ü
c
KpHM H HajiH CTH K Oü.
Krimina!
xronika
K pH M H iıajibiıaM x p o ıiH K a .
K R İM İN A L İS T c y m . KpHMHiıaJiHCT (c ııe -
UHajIHCT n o
KpHMHIiajlHCTHKe).
K R İM İN A L İS T İK r ı p H . n . KpHMHiıa.nHCTH-
MecKHÜ.
Kriminalistik ekspertiza
KpHMH-
ııaflHCTHMecKaa 3K cnepT H .3a.
K R İM İN A L İST İK A 1 c y ıu . K pH M H H aJiüc-
THKä (lOpHflHM eCKaa AHCUHIIJlHHa, H3y-
M ä ro m a a M eıo flH K y
h re x H H K y p a c c / ı e a o -
BaHHa npecTynfleıiH Ü); II n p H J i . kphm h-
ııajiHCTHMecKHÜ.
Kriminalistika üsulları
KpHMHHa.nHCTHMecKHe MeTOflbi,
kriminu
-
listika texnikası
KpHMHHaflHcraMecKaa Tex-
HHKa,
kriminalistika laboratoriyası
Kpn-
M HHaflHCTHMeCKäa J i a 6 o p a r o p H a .
K R İM İN O G E N n p n j ı .
K p H M H H o reH H b iü .
Kriminogen vəziyyət (durum)
KpHM HHoreH-
H aa OÖCTäHOBKä.
K R İM İN O L O G İY A I c y m . KpnMHHO.nönıa
(yMeı n e o npecTyriH O C T H KaK co u n a jib H O M
a B J ie H n n );
II n p H fl. KpHMHiıojıorÜMecKHÜ.
K R İM İN O L O J İ ı ı p H . n . KpHMHH
0
Ji
0
i’HMec-
KHÜ (OTHOCaiUHÜCa K KpHM IIHanOrHH, CBa-
3 a ıııib iü
c H e ü ) .
Kriminoloji tədqiqatlar
K p H M H iıo jıo rH H e cK H e H cc.neflO B aH H a.
K R İM İN O L O Q c y m . K pH M H H O flör ( c r ıe -
UHaıtHCT n o k p h m h h o j i o i h h ) .
K R İO L İT c y m . r e o j ı . k p h o j i h t (M HHe-
p a n
113
r p y n n b i
cjaropHfloB;
n p H M e tıa e T a
b
3 Jte K T p o M eT a jı.n y p rH tı anıoMHHHH f ljıa n o -
jıyM eH H a əmcLHH h f lp .) .
K R İO S F E R c y ı u . K p n o c c jje p a (ııp ep b iB H C -
T a a h ı ı e n o c T o a n n a a n o K O H cjiH typauH H
o 6 o jıo M K a 3eM JiH b 3 0 iı e T e r iJ io B o r o B3a-
H M O fleü ciB H a a rM O ccjıep b i, rH flp o c c jje p b i h
JlHTOCCjiepbl).
K R İO S K O P İK n p H J I . cj )H3. KpHOCKOIItl-
MecKHÜ.
Krioskopik müşahidələr
k p h o c k o -
rtH M ecK H e n a 6 jııo fle H .H a .
krioskopik iisul
KpHOCKOiiHMecKHÜ M cıofl,
krioskonik sa~
bit
KpnocKomiMecKaH KoııcTaH ta .
K R İO S K O P İY A I C y LU . c j ) H3 . KpHOCKO-
ı ı ü a ( M e r o f l cj)H3HK0-XHM HM ecK0i’0 H ccvıe-
flO BaH H a, OCHOBatlHblH Iia H JMepCIIHH 110-
H H * e ıiH H T e M r ıe p a r y p b i 3 a M e p 3 a ıiH a p a c -
TB O pa);
II 11 p H JI. KpHOCKOnHMeCKHH.
Kri-
oskopiya üsulu
k p h o c k o i i h m c c k h ü Mer of l .
K R İO S T A T c y m . c ^ H ' i . K p H o c ıä T ( r ıp u -
6 o p ju r a
p a
6
oTW ı ı p n rıo ıiH > K etın b ix tcm -
ııep a T y p a x ).
K R İ S T A L
I c y u t . KpHcrajrı ( ınepjioe 'te ıo
b (jıopMe chmmc rpHMecKoro M iıovoıpaıı-
ııtiKa c (ijiockhm h ıpaııaMH h ııpaMbiMH
pe6pa.MH).
Kristalın bəsit forması
ııp ocraa
cj)opMa Kptıcrajı.na,
kristallarm quruluş tip-
ləri
THnbi cTpyK typ KpHcrajı.noB,
kristul-
lur optikası
oıiTHKa KpHCraJi.nOB,
kristal
|
simmetriyası
cHMMeTpna KpHCTa'uıoB,
kris-
i
talın üzləri
rp a n n KpHCTan.na; II n p HJ i .
I. r e o .n ., cj)h
3
. KpHCTanjıÜMecKHİi, Kpnc-
TanjiHMHbiü.
Kristal dənələri
KpHCTanjuı-
MecKHe 3epHa,
kristal maddə
KpHc ranflH-
MecKoe BemecTBO,
kristal hal
KpncTanflH-
MecKoe c o cT o a n n e,
kristal eisim
KpHc ı a ı -
jiHMecKoe Tejıo,
kristal soda
KptıcTanjııt-
MecKas cofla,
kristal siixur
KpncTanJiHMec-
Kaa n o p o fla ; 2 . n e p e t t . KpHCTİnbHbiü
(0
6e3yKopH3iıeHHo m ccthom , 6 e 3 y ııp e 4 -
hom neJiO B eK e).
K R İ S T A L L A R A R A S I
n p H J i . 1. M e x K p u c -
raJiJiH TH biü, H H T epK pH C Tafl.nH Ttibiü. r e x .
Kristallararası (interkristallit) korroziya
MeXKpHCTajtflHTHaa (H HTepK piICTa.njlH T-
H a a )
Koppo3Hfl; 2 . M exKpncTajibHbiü.
K R İ S T A L L A R İ Ç İ n p u . n .
T e x . B H yrpH -
KpHCTcLTflHMeCKHÜ.
K R İ S T A L L A Ş D I R I C I r r p H J i . KpMCTan.nH
3
ä -
UHÖHHblÜ (OTHOCaUIHÜCa K KpHCTäJUIH3a-
UHH).
Kristallaşdıncı aparat
KpHCTajuiH-
!
3 a u H o ııtib iü a n ı ı a p a T .
K R İ S T A L L A Ş D I R I L M A c y ı u .
0 1
r j ı a r .
kristallaşdırılmaq;
K pH C T aju]H 3äıiH a.
K R İ S T A L L A Ş D I R I L M A Q t j ı a r . K p H c ra n -
JIH30BaTbCH (KpHCrajUIH'iHpOBaTbCH). 6bl l b
KpHCTaJIJIH30BäHHblM (KpHCTaJIJIH3HpOBan-
HblM).
K R İ S T A L L A Ş D I R M A
I c y m . o t r j ı a r .
kristallaşdırmaq;KpMcnm\wydnm; II
ı ı p t u ı .
K p H C T an flH 3 au H O iııib iü .
K ristallaşdırm a
aparatı
KpHCTanjiHsanHomibiü aııııap ar.
K R İ S T A L L A Ş D I R M A Q r j ı a r . KpHCTaıuiH-
lÜ pO B aTb, KptlC'rcL'IJIH'İOBäTb (llOflBCpi ä l b,
rıo f lB e p i’iı y i b K p n c T a n .n H 3 a n ıiH ).
K R İ S T A L L A Ş M A l c y u ı . o t r . n a r .
kns-
taüaşmaq,
KpHCTaıuiH'iännH (ııponecc
0 6 -
pa'iOBaıına kphctiuijiok). cjın ı.,
r ex. ,
r e o j ı
.
Kristullaşmu istiliyi
T e ıın o r a KpHc-
TanJiH iaıiHH,
kristullaşma sürəti
c'Kopocı
1.
KpHcraruiH'iaıiHH,
kristallaşma jazııları
(Jja
3
b i K p n c T a ju iH
3
a u H n ; II n p H J i . r e o j i .
K pH C TajuiH3auM Ö H HbiH.
Kristallaşma suyu
K pH C TajTJiH 3auH O H H aa BOfla,
kristallaşma
şistliyi
KpHCTanjiH3auHOHHaa cnaH ueBa-
TOCTfc.
K R İS T A L L A Ş M A Q i’J i a r . 1. KpHCTaJMH-
3HpOBaTbCSİ, KpHCTajIJTH30BaTbCSI (CT3HO-
BHTbCfl,
CT3Tb
KpHCT3JIJTH3HpOBaHHbIM,
KpHCTajLiH30BaiTHbiM).
D uz kristallaşıb
c o j ib K pH C T M JiH S H p O B ajıacb ;
2
. n e p e ı ı .
npH oopeTaTb, npH oopecTH OTHeTjiHByıo,
acH yıo cjıopMy.
K R İS T A L L İK n p H J i .
KpHCTajuımecKHİi.
(|)H 3 .,
r e x . , r e o . a .
Kristallik quruluş
KpHCTaaJiHTecKaa CTpyKTypa,
kristallik
dənə
KpHCTajuTH>ıecKoe 3epH 0,
kristallik
kvars
KpHCTaJuiHHecKHH KBapu,
kristallik
generator
KpHCTajuiHHecKHİT reH epaTop,
b ista llik maddə
K pH C T aram ecK oe B em ec-
t b o ,
kristallik özək
KpHCTaruiHHecKaa
sneü-
Ka,
kristallik süxurlar
KpHCTaTuiHiecKHe
n opoabr.
K R İS T A L L İT L Ə R c y ı n . r e o j ı . K pn cT aı-
jiH T b i (M ejiK H e K pH C T anuibi, H e
HMeıoınHe :
acHO BbipaxeHHOÜ orpaHeHHOH tj’opMbi). !
K R İS T A L L İZ A T O R c y m . T e x . K pncT aı-
jiH3äTop (bhä xH M H H ecK oiı n o cy flw , npH-
M eH aeM O H
JIJIH KpHCTajIJTH3aiIHH).
K R İST A L L O İD c y m . r e o j ı . KpHCTauıönıl
(B em ec rBo, cnocoÖ H oe KpHCTaruiH30BaTbca
h
b
pacTBopeHHOM cocToaHHH npocaHH -
BaTbca H e p e 3 n e p e n o H K H ).
K R İS T A L L O K İM Y A c y m . KpHCTajuıoxH-
M Ha
(HayKa, H 3y4aıoın aa npocTpaHCTBeıı-
H o e
p a c n o jıo x e H H e h XHM HHecKyıo CBa3b
3TOMOB B K p H C T ajU iax ).
K R İS T A L L O K İM Y Ə V İ n p H J i . KpHCTan-
jıoxHMHtıecKHH.
Kristallokimyəvi analiz
KpHCTajUIOXHMH'ieCKHH anajiH3.
K R İS T A L L O Q R A F c y m . KpHCTaıuıörpacf)
( c n e u ;ı? J iH C T n o K p H C T ajı.n o ıp ac|]H H ).
K R İS T A L L O Q R A F İK n p n j ı . K pH C TaJU io-
rpacJuİMecKHH. cjj h
3
.
Kristalloqra.fık ox
KpHCTanJiorpacJjHHecKaa ocb,
kristalloqra-
f i k proyeksiya
KpHCTaruıorpacfwqecKası
n p oeK iına,
kristalloqrafik müstəvi
KpnCTan-
jıorpacjjH 'iecK aa nJi0CK0CTb.
K R İS T A L L O Q R A F İY A I c y m . KpHCTaıı-
jıorpä(})Ha (H ay K a o K pH C T aıuıax, h x cT poe-
HHH H CBOHCTBaX); li TipHJT. KpHCTaTJIO-
rpacf)HHecKHH.
Kristalloqrafiya tədqiqatlan
KpHCTajUTorpacj)H4eCKne HCCJiejıOBaHHsı.
KRİSTALLOOPTİKA
c y m .
KpHCTamıoÖll-
THKa (H ayK a, H 3 y H aro ın aa 3aKOHbi p a c n p o c -
TpaHeHHa
CBeTa b KpHCTanjıax).
K RİTERİ
c y m .
p a
3
T. KpHTepHH (n p n -
3H3K, Ha OCHOBaHHH KOTOpOI'O npOH3BO-
flHTca o q e H K a , o n p eaejıeH H e
hjih
K.ııac-
CHcjjHKaıiHa n e r o - J i . ; M epıuıo cyjmıeHHa,
oueH K n); c m .
meyar.
KRİTİK
n p H j ı . K pH T iw ecK H H (H a x o ıw m H H -
c a B K a K O M - J T . K paÜ H eM COCTOaHHH).
t e
x .
Kritik qiymət
K pH T H H ecK oe 3 H a 4 e -
HHe,
kritik dərinlik
KpHTHHecKaa rjıyÖHHa,
kritik y ü k
KpHTHiecKaa Harpy3Ka,
kritik
gərginlik
KpHTHnecKoe H anp axeH H e,
kri-
tik miiqavimət
K pH T H H ecK oe c o n p o T H B Jie -
H H e,
kritik sürət
K p H T H q e c K a a C K o p o c i b,
kr'ıtik temperatur
KpHTHM eCKaa T e M n e p a -
T y p a ,
kritik təzyiq
K pH T H H ecK oe jıaB JieıiH e.
KRİTİSİZM c y m . KpHTHUH3M: 1. KpHTH-
necKoe OTHOuıeHHe k q e My - j ı . ;
2 .
b c})h-
-TOCOCjDHH - H33BaHHe, KOTOpOe KaHT Jiafl
CBOeä cjjHJiococjjHH, BKJiıoqaıomeH Kpm'HKy
n03HaBaTejibH0Ö cnocoönocTH nejıoBeKa.
K RİZ
c y m .
Mej l .
K pH3 (OCTpO B 03HHKai0-
IKHÖ c o c y Ä iıc T b ifi c n a 3 M ) .
Hipertonik kriz
THnepTOHHHeCKHH KpH3.
K ROKET
I c y m . K p o K e T : 1. w r p a , n p ı ı k o -
T o p o f i H ip a ı o m H e y n a p a M H jıep eB sıH H b ix
MOJIOTKOB npO BOflaT CBOH ıı ıa p b i 4 e p e 3 BO-
p o T a ; 2 . H a ö o p n p H H a ju ıe jK H O cre H zuısı T a -
k o h H ip b i;
II n p n j ı . K p o K e T iib iH .
Kroket
şarları
K p o K e rH b ie m ap bi,
kroket meydan-
çası
K p o K e T H a a n .n o m a flK a .
KRO KETÇİ
c y m . HipoK B K poK eT .
K R O K U S c y m . T e x . K pÖ K yc ( ııo p o ıııo K
o k h c h
x e j ı e 3 a ,
ynoTpeÖJiaeMbiH ju ıa
i io j i h
-
poBKH M e T a u ıo B , c ı e K iıa , /ı p a r o u e ıiH b ix
K aM HeİI H T .fl.).
KRON1
I c y m . KpoH (MHHepanbHaa xp o ın o -
B aa
KpacKa).
Qırmızı kron
KpacHbiii Kpoıı;
II n p n j ı . KpöHOBbiü.
Kron boyası
K potıo-
Baa KpacKa.
KRON2 c y m .
KpöHä (aeH exu an
ejiHHHua
H eK o ıo p b ix eB p oııeöcK H x crpaH ; MOHeTa
oooTBeTCTByıomero jıocTOHiıcTBa).
Çex
kronu
4en ıcK a a KpoHa.
KRONBLOK
I
c y ı n .
r c x .
KpoHfxuÖK;
II n p H J i . K p o H Ö jıö m ib iii.
Kronbiok tiri
K p o H fw ıo m ıa a 6 a T K a .
KRONQLAS
I c y m .
K p o H r a ä c ( o i i t h m c c -
K o e
C TeK Jio, H e c o a e p x a m e e
C B H iıu a 11
o T J iH ia ıo m e e c a H e ö o jib m n M
ı ı o K a
3
a r e j ı e M
npeJiO M JieH H Si).
Kronqlas şüşəsi
CTeKJio
KpoHrjıaca; II n p H J i . K p o H rjıäc o B b iH .
KRONSİRKUL
c y a ı . K p o H u ü p K y jib : 1. r e o -
a e
3
. HHCTpyM eHT b BHjıe n p y x H H H o r o
u .n p K y .T a ,
p a c T B o p
K o ı o p o r o
t o h h o
y c T a ııa B JiH B a e T c a b h h t o m ; 2
.
T e x . ı ı p n -
6 o p AJia
H 3M ep eH H a
H a p y x H b ix
j u i h h
j ı e T a n e ü
M a ııiH H .
KRONŞTEYN
c y
m
. K poH iU T eÜ H : 1. K o c a a
n o m ı o p K a , B fle .ıaH H aa b
cTeHy, KOJ!OHHy
h T . n .
juıa nojmep*HBaHHa
q e r o - . n . ;
2
.
ropn30HTr-jibHaa o nopa juw
a e T a r ı e i ı
h j im M e x a H H
3
M a ,
Kpenamaaca
k
BepTH-
KajIbHOÜ
H O B ep X H O C T H .
KRONŞTEYNLİ
n p H J i . c
Kp
0HUrreÜH0M,
M M eıom H H K p o ıım 're Ü H .
Kronşteynli tir
H e t j j T . CTOJIÖ C K p O H m T e Ü H O M .
KROSS
I c y m . K p o c c ( 6 e r , o ö h h h o
Mac-
c o b w ü ,
n o
n e p e c e M e H H O Ü
M e c r a o c T H ) .
Kiitləvi kross keçirmək
n p o B o jiH T b M a c c o -
B biü K p o c c ,
krosda iştirak etmək
y w ac
r B o -
BaTb b K p o c c e ;
II n p n j ı . K p ö c c o B b iü .
Kross yarışlan
K p o c c o B b ie copeBHOBaHHH,
kross yolu
K p o c c o B a a T p a c c a .
KROSSVORD
c y m . K po ccB Ö p jl (3ajıaM a, ro -
ji0 B 0 J i0 M K a 110 p a s r a j ib i B a H H io c .h o b b B H jıe
cjiH rypbi, pasÖ H T O ft ıı a K B ajıpaTbi, K O T opw e
1
H y * H 0
3
a n o J iH H T b ö y K B a M H , m o ö b i n o 1 0 -
pH 30H TajıaM
h
BepTHK anaM noJiyM HJica p a a
o n p e j ı e J i e H H b i x c j i o b ) .
Krossvord həll et-
mək
p e m a T b K p o c c B o p jj.
KROVAT
p a
3
r .
I
c y m .
c m .
çarpavı
(b 1
3
h a M. ) ; K p o B äT b .
Dəmir krovat
* c -
J ie 3 iıa a K p o B aT i.,
ikiadamlıq
(
ikinəfərlik)
krovat
ji B y c n a m .ııa a
K p o B a ib ,
krovata
uzanmaq
JieMb n a K p o B a ib ;
Dostları ilə paylaş: |