Taa
KpHBaa ı ı m m , nojıyqeHHaa ceneHHeM
KOHyca h jih uHflHnapa nJi0CK0CTbi0;
2. JI H H TB . TO * e , HTO ƏJIJHinCHC; 3. KOH-
Typ npeflMeTa, oqepTaHHa Me r o- J i . , Ha-
noMHHäioıUHe TaKyıo 3aMKHyryıo KpHByıo;
II n P H fl . 3JUIHnCHbIH (oTHOCaiIIHİİCH K
aruiHiıcy).
ELLİPSƏBƏNZƏR n p n j ı . ajuiHncoBHfljibiH,
ajuiHHTH'jecKHH. E llip sə b ən zər oynaq aa-
jiHnTHiecKHİi cycTaB.
ELLİPSİS I c y u j . jih h j-b . 3juihhchc (npo-
nycK b peHH K a K o r o - J i . aenco ııoapa-
3yMeBaeMoro, BOccTaHaariHBaeMoro cjıoBa);
II n p n a . aaJiHnTH'JecKHİi.
ELLİPSŞƏKİLLİ n p H J i . ajuiHncoo6pä3Hbiii
(HanoMHHaromHİi no 4>opMe əjuiHnc).
ELLİPSVARİ npHJi.ajJJiHJiTH'iecKHH (HMero-
uiHİi Bijfl, c|)opMy ajuınnca). E llipsvari y a r -
p a q ajuiHnTHHecKHÜ .jh c t.
ELLİPSVARİLİK
c y m . a.uiHinıiMiıoCTt
(cboİİctbo arrnHnTHHecKoro). Orbitin e l-
lipsvariliyi ajuiHnTHHHOCTb opÖHTbi.
ELLİPTİK n p H J i . ajlflHnTmecKHİi: 1. CBa-
3WHhm C BblHHCJieHHaMH, OTHOCHUJHMHCa
k əjıaHncy. E llip tik h əndəsə 3JujHnTH>ıec-
Kaa reoMeTpna, ellip tik fu n k s iy a m a T .
əjurHnTHMecKaa (JıyHKiına; 2. HMetoujHİi
(J)opMy ajuiHnca. c})H3 . E llip tik g ü zg ü sjj-
jınn'H :ellip tik orbit ajı-
jıunTmecKaa opÖHTa, elliptik qalaktikalar
anjiHnTHHecKHe ranaKTHKH; 3. ji h h r b .
ocHOBariFbiH Ha nponycKe K a K o r o - j ı .
jıerKO noflpa3yMeBaeMoro HJieHa npejj-
jiTOKeHHa. E llip tik cüm lə aajiHnTHiecKoe
npefljıoxeHHe.
ELLİPTİKLİK c y u j . əjuiHnTHHHOCTb (
cboh
-
CTBO
a iU IH n T H T C C K O ro ).
ELM c y m . HayKa: 1. HCTopmecKH cjjo-
xHBmaaca cncTeMa 3Haffliü o 3aKOHOMep-
HOCTflX pa3BHTH3 npHpOflbl H OÖmeCTBa.
A zərbaycan elm i a3ep6aüfl*aHCKaa Haysa,
elmin inkişafı pa3BHTHe HayKH, elmə x id -
mət etmə'k cayxHTb HayKe, elm ə m araq
göstərm ək npoaBHTb
HHTepec
k HayKe;
2. OTflenbHaa OTpacab
s t h x
3HaHHÜ. Ic ti-
m ai elm lər
oöıuecTBeHHbie
H ayK H,
dəq iq j
elm lər ToiHbie HayKH, hum anitar elm lər
ryManHTapHbie HajTCH, fü o lo g iy a elm ləri
c ^ H J io .ıo r H M e c K H e H a y K H ,
hüquq elm ləri
ropnflHHecKHe HayKH, təbiyyat elm ləri ec-
TecTBeHHbie HayKH; 3. HaBMKH, 3HaHHa, 06-
pa30BaHHe, noJiyHeHHbie 'ieflOBeKOM; elm
ağltn çıraqıdır Hayrca
- CBeTHJibHHK
yMa,
yneHbe -
CBeT,
HeyneHbe - TbMa; elm in
kö kü acı, barı şirin d ir KopeHb yıeH ba ro-
peK, a lurofl eaaflOK; elm əziyyətsiz olm az
6e3 MyKH HeT HayKH; ı u y Tj ı . H p o H . elm
dəryası 6e3flHa npeM ynpocra.
ELM İ n p H J i . 1. HayHHbiü: 1) OTHOcauiHÜca
k HayKe, CBOHCTBeHHbiü eü. E lm i məsələlər
HayHHbie
Bonpocu,
elm i a x ta rışla r
Hayn-
Hbie noHCKH, elm i iş HaynHaa pa6oTa;
2) 3aHHMaıomHHca pa3pa60TK0Ü BonpocoB
HayKH. E lm i işçi HaynHbiü paöoTHHK, elmi
sem inar
HayHHbifi
ceMHHap, elm i m üəssisə
HaynHoe yHpexaeHHe; 3) nocTpoeHHbiü Ha
HayiHbix npnHijHnax. E lm i m e to d Hayq-
Hbiü MeTOfl, elmi nöqteyi-nəzərdən c Hayq-
h o h tom kh 3peHHa; 2. yneHbiü. E lm i ad
y>ıeHoe 3BaHHe, elm i şura yıeH biü coBeT,
elm i katib yıeHbiü ceKpeTapb, elm i ə sə r-
lər ynenbie 3anHCKH.
ELM İ-ANALİTİK n p n a . HayHHO-aHSJiHTH-
160010. E lm i-analitikpublisistika HayHHO-
aHaJTHTHHecKaa nyöjjHijHCTHKa.
ELM İ-A TEİSTİK n p H J i . nayMHo-aTCHCTH-
necKHÜ .
ELM İ-BƏYAN
c y u j . y c T a p .
pHTÖpHKa
(yqeHHe 06 opaTOpcKOM ncKyccTBe h xpac-
HOpeHHH).
ELM İ-DİALEKTİK n p H J i . HayHHo-flHaneK-
TO Te C K H Ü .
ELM İ-EKSPERİM ENTAL n p H. u . nay-nıo-
3KcnepHMeHTänbHbiü. E lm i-e ksp e rim en -
tal baza HayiHO-aKcnepHMeHTajibHaa 6a3a.
ELM İ-ESTETİK n p H J i . HayHHO-əcTeTmec-
khh. E lm i-estetik fık ir HayHHO-acTeTHHec-
Kaa Mbicjib.
ELM İ-Ə D Ə Bİ n p H J i . ııay-ıııo-.iHTepaTyp-
Hbiü. E lm i-əd əd i fık r in y en ilikləri ilə tanış
olm aq 3HaK0MHTbca c h o b o ct8MH HayHHO-
jiH T ep aT y p H O Ü m m c jjh .
ELM İ-ƏLAQƏLƏNDİRMƏ n p HJ i . Haymo-
K O o p aH H aıjH Ö H H b iH .
E lm i əlaqələndirm ə
mərkəzi HayjHO-xoopjiHHauHOHHbiü uetiTp.
ELM İ-ƏM ƏLİ Hay>ı110-ııpaK iıj'ieckhü. E lm i-
əməli konfrans HayHHo-npaKTJwecKaa koh-
(JıepeHuHa.
ELMİ-FANTASTİK n p n j ı . ııay-iHO-cfıaınac-
THMecKHÜ. E lm i-fa n ta stik rom an HayHHO-
(jjaHTaCTHqeCKHH poMaH.
ELM
ELM
ELM İ-FƏLSƏFİ n p H J i . HayHH0-45HJi0cö(|ı-
ckhh. Nizaminin elm i-fəlsəfi görüşləri (ba-
x ışları) HayHHo-cj)HJiocot}ıcKHe B3rjıaflbi
HmaMH.
ELM İ-İQ TİSADt n p H J i . HayHHO-ƏKOHOMH-
hcckhh. E lm i-iqtisadi ə saslan n
ə y
i n
Ha-
;
yMH0-3K0H0MHHecKHe OCHOBW q e r o .
ELM İ-İLAHİ c y m . y c T a p . Teojıönra (pe-
JiHrH03HO-uepKOBHoe yneHHe o Eore).
ELMİ-İSTEHSALAT n p H j ı . HayHH0-np0H3- '
BÖflCTBeHHbift. E lm i-isteh sa la t kom pleksı
HayHHO-npOH3BOHCTBeHHbIH KOMnjieKC.
ELM İ-K Ə F c y m .
y c T a p . XHpoMäHTHa
(raflaııne no jihhh3m h 6yropKaM Ha Jia-
ä o h s x pyK, 0CH0BaHH0e Ha cyeBepHbix
npeÄCTaBJieHHHx o npeÄonpeaejıeHHH qe-
jıOBeqecKOH cyaböbi).
ELM İ-KÜTLƏVİ n p H ji . HayHHO-nonyJläp-
Hbifi. E lm i-kütləvifılm lər HayHHo-nonynap-
Hwe (J)HJibMbi, e lm i-kü tləvi ə dəbiyyat Ha-
ynHO-nonyjıapnaa JiHTepaıypa.
E LM İLİK c y m .
HayMHOCTb.
ELM İ-M ETO D İK n p H J i . Iiay4iıo-MCTO,1M-
necKHH. E lm i-m eto d ik m ərkəz HayHHO-
MeToaHHecKHH ueHTp, e lm i-m eto d ik şura
HayHHO-MeTOflHHeCKHH COBeT.
ELM İ-M ETO D O LO Jİ n p H j ı . nay-ıno-vte-
TOflonoriwecKHH.
E lm i-m eto lo ji əsasları
n ə y i n HayqH0-MeT0ji0Ji0rHHecKHe ocho-
Btı ? e r o .
ELM İ-M ƏD ƏNİ n p H J i . HayHHo-KyjibT\p-
Hbifi. E lm i-m ədəni həyat HayHHO-Kyjibiyp-
Haa XH3H6.
ELM İ-NƏZƏRİ n p n j ı . HayHHo-TeoperaHec- ;
khh. E lm i-nəzəri səviyyə HayHHO-TeopeTH-
qecKHÖ ypoBeHb, elm i-n əzəri təfəkkür Ha-
yHHO-TeopeTHHecKoe MbiuiJieHHe.
ELM İ-PED A Q O Jİ n p HJ i . ııaymıo-MeAarn-
nİHecKHH. E lm i-pedaqojifəaliyyət HayHHO-
neaaroniHecKaa jıeaTejibHocTb.
ELMİ-POPULYAR npHJi. HayHHO-nonyjıap-
Hbiii, c m . elm i-kütləvi.
\
ELMİ-PUBLİSİSTİK npHJ i . nay-iHO-ııyfijiH-
HHCTHHecKHH. E lm i-p u b lisistik proqram
HayHHo-rıy6jiHiiHcraqecKası nporpaMMa.
ELM İ-SƏNƏDLİ n p H j ı . ııay'ino-jOKVMeH-
TanbHbiH. E lm i-sən əd li fılm HayHHO-flOKy-
MeHTäjlbHblH ({jHJIbM.
ELM İ-SİYASİ r ıpHJi. HayHHo-noJiHTHHec-
khh. E lm i-siya si fə a liy y ə t HayHHO-nojiH-
THHecKaa AeHTeJibiıocTb.
ELM İ-TA R İX İ n p ı ı j ı .
HayHHo-ncTopHHec-
khİİ. E lm i-ta rix i sənədlər
HayH H O-H CTO-
pH H eC K H e
ÄOKyMeHTW.
ELM İ-TEXNİK İ n p HJ i . HayHHO-TexHHHec-
khİi. E lm i-texniki nailiyyətlər HayHHO-Tex-
HHnecKHe flOCTHxeHHa, elm i-texniki tərəq-
qi HayHHo-TexıiHHecKHH n p o ıp ecc, elm i-
fexniki inqilab HayHHo-TexHHHecKaa pe-
BOJHOLiHa, elm i-texn iki p o ten s ia l HayHHO-
TeX HHHeCK HH IIOTeHHHajI.
ELM İ-TƏC RÜBİ n p n n . HayHHO-npaKTH-
HecKHH. E lm i-təcrü b i konfrans HayHHO-
npaKTHHecKaa KOH(})epeımHa.
ELM İ-TƏD QİQA T n p n j ı . HayHHO-HccJie-
flOBaTeJibCKHÖ. E lm i-təd q iq a t institutu Ha-
yHHO-HccjıejıOBaTejibCKHH HHCTHTyT, elm i-
tədqıqat işləri HayHHO-nccJieflOBaTejibCKHe
paĞOTbi.
ELM İ-TƏ D Q İQ İ ı ı p n j ı . ııayHiıo-HccJie;ıo-
BaTeJIbCKHİI.
ELM İ-TƏD RİSİ rı pHJi . HayHHO-yHeÖHbiii.
ELM İ-TƏNQİDİ n p n j ı . HayHHO-KpHTHHec-
khh. E lm i-tən q id i m əqalələr HayHHO-Kpn-
THHeCKHe CTaTbH.
ELM İ-TƏTBİQİ npHJi. 1.
H ayH H O -npH K Jiafl-
höh; 2. HayHHO-BHeapeHHecKHH (cB33aH-
Hblii c BHeapeHHeM HayHHHX ÄOCTH>KeHHH
b npaKTHKy). E lm i-tə tb iq i m üəssisə Ha-
yHHO-BHeapeHHecKoe npeanpHaTHe.
ELM İ-TİBBİ n p HJ l .
HayHHO-MeflHHHHCKHH.
Elm i-tibbi ədəbiyyat HayHHO-MeflHHHHCKaH
jiHTepaTypa.
ELMLƏNDİRİLMƏ c y m . o t r j ı a r . elm -
ləndirilmək.
ELMLƏNDİRİLMƏK r j ı a r . npocBemäxbca,
öbiTb npocBeıueHHbiM.
ELMLƏNDİRMƏ c y m . o t r j ı a r . elm -
ləndirmək.
ELMLƏNDİRMƏK TJiar.
npocBemäTb,
npo-
CBeTHTb (pacnpocTpaHaTb 3iıaHHa, oöpa-
30BaHHe,
K yjib T yp y).
ELMLƏNMƏ c y m . OT rji a r . elmlənmək.
ELMLƏNMƏK r j ı a r . npocBemaTbca, npo-
cBeTHTbca (npnoöpeTaTb, npnoöpecTH 3Ha-
Hna,
cTanoBHTbca,
cTaTb npocBeıneHHbiM,
06pa30BaHHbIM).
EMB
ELMLİ n p H J i . o6pa3ÖBaHHbiii,
npocBemeH-
HblH, C 06pa30BaHHeM, C0 3HaHH8MH. E lm li
adam 06pa30BaHHbiH HeJioBeK.
ELM LİLİK c y m .
06pa3ÖBaHH0CTb,
npocBe-
UieHHOCTb.
ELMSİZ
n pH .o
. Heo6pa3ÖBaHHbiiı, HeBe-
xecTBeHHbrä. E lm siz adam Heo6pa30BaH-
Hfclİİ HejlOBeK.
ELM SİZLİK c y m .
Heo6pa3Ö B aHHO C Tb,
He-
BexecTBeHHOCTb, HeBexecTBO.
EL-OBA c y m . c o 6 n p . 1. ııapöa, jnoan.
E l-o b a tərəfindən salın m ış y o l flopora,
ııpojıoaceHHaa HapoaoM; 2. CTpaHa, Kpaft.
E l-o b a m g ə zm ə k o ö o h th Becb Kpaö.
ELOĞLU c y m . iCMJiäK, copö;ınlı. M ənim
eloğlum moh 3eMjıaK.
ELSİZ n p H J I . He HMeiOIUHH 6J1H3KHX H POÄ-
HblX, 6e3pÖaHbIH,
ELSİZ-OBASIZ n p n j ı . He HMeıoıuHH 6jih3-
khx h poflHbix; 6e3 pojıy n njıeMeHH.
ELTİ c y m . x eH a neBepa (6paTa Myxa).
ELTİLİK c y m . poacTBeHHbie oraomeHHa
Meamy
xeHaMH öpaTbeB.
ELTOKƏN c y m . f l Hajı . nepBbifl oceHHHfi
JlHBCHb.
EL-ULUS c y m . c o 6 n p . Hapög, jııöaH.
EL-YURD c y m - c o 6 n p .
Kpafi,
pöaHHa,
Hapöfl.
EM c y ı n . Ha3BaHHe 6yKBbi “M ” .
EMAL1 I c y m . 3Mäjib: 1. CTeKjıoBHflHaa
Macca, Henpo3paHHaa pa3HOBHflHOCTb raa-
3ypn. R əngli em al UBeraaa ƏMajib; 2. M ea.,
c tom a T . öjıecTflmee BemecTBo, noKpbi-
Baıomee Hapy*Hyıo nacTb 3y6a. D iş em alı
3yÖHaa 3Manb; 3. p a 3 r . əManeBaa KpacKa;
II n p n j ı . ƏMäneBbiH.
EMAL2 c y m - T e x . 1. o6pa6ÖTKa (Rhijıejı-
Ka, OTjıejiKa b n p o q ecce H3roTOBJieHHa).
A ğac em alı o6p a 6oTKa jıpeBecHHbi, em al
üsulları cnocoöw o6pa6oTKH, təzyiqlə em al
o6pa6oTKa jıaBJieHHeM, em al keyfıyyəti Ka-
necTBO o6pa6oTKH, p o la d ın emalı o6pa-
öoTKa CTajiH; ernal etm ək o6pa6aTbiBaTb,
o6pa6oTaTb (nojı.jepraTb, noaBeprHyTb Bbi-
aeiKe, oTfleJiKe b npoqecce MroTOBJieHHs);
em al olu n m a q a b iliy yə ti o6pa6aTbiBa-
eMOCTb; 2. nepepa6ÖTKa. N e ft emalı nepe-
paö o m a Hec})TH; n eft em alı zavodu Hecjwe-
nepepaöaTbiBaıomHH 3aBOfl, ağac em alı
kom binatı
flepcBOoöpaöaTbiBatouiHH kom-
ÖHHaT.
EMALAT c y ııı. y c T a p . roTOBbie H3flejma;
c m . tnəmulat.
EMALATXANA
c y m . MacTepcKäa:
1.
npea-
npHaTHe no peMOHTy hjih
H 3roTO B JieH H ro
KaKHX- J i . H3fleJiHÖ; noMemeıiHe TaKoro
npeflnpHaTiıa.
X a rra t emalatxanası CTOJiap-
Haa MacTepcKaa, tikiş em alatxanası uiBeö-
Haa
MacTepcKaa;
2.
noMeuıeHHe fljıa
xy-
flOXHHKa, CKynbnTopa; 3. nacTb
aexa.
Instrum ental em alatxana HHcrpyMeHTaJib-
Haa
MacTepcKaa,
m a şın -tra k to r em alat-
xanası ManiHHHO-TpaKTopHaa MacTepcKaa,
g ə m i təm iri em alatxanası cyjıopeMOHTHaa
MacTepcKaa.
EM A LÇI1 c y m . ƏMajiHpÖBiuHK (Macrep,
3aHHMaiOmHHCa ƏMajlHpOBKOH
H e r o - J l.) .
EMALÇI2 c y m .
o6pa6ÖTHHK,
o6p a6ÖTHHHa:
1. t o t , k to 3aHHMaeTca 06p a 60TK0Ö
n e r o - J i . ;
2.
cneıiHaıiHCT
no oöpaöoTKe
n e r o
-ji .
EM ALEDİCİ b 3H a n . n p H J i . o6pa6äTbi-
BaıoniHH. E m a led ici sən a ye oöpaöaTbi-
Baıomaa npoMbimjıeHHOCTb.
EMALETMƏ I c y m . o6pa6ÖTKa; II n p n j ı .
06pa6öT0HHbiii. E m aletm ə m aşınları 06-
paÖOTOHHbie
MaiUHHbl.
EM ALLI
n p H J i .
'jMä'iCBbiH, ƏMaJiHpÖBaH-
Hbiiı (noKpbiTbiü ƏMajibio).
E m allı q a b -
qacaq ƏMajmpoBaHHaa nocyfla.
EMBARQO c y m .
ro p H fl.
3Moäpıo: 1. 3a-
npemeHHe BB03a hjih BbiB03a n e r o - j ı . 3a
rpaHHiıy (TOBapoB, qeHHocTeii). N e fta lın -
m asına ( idxalına) em barqo ƏMÖapro Ha
bbo3 He(j)TH;
2.
3aflepacaHHe HMymecTBa
HHOcTpaHHOFO rocyflapcTBa, BH3BaHHoe
K a K H M H -J I . nOJIHTHHeCKHMH npHHHHaMH
(cyflOB,
rpy30B). E m b a rq o qoym aq Hajıo-
x h t b
3M6apro.
EM BLEM c y m . aMÖJieMa (npeflMer hjih
H3o6paxeHHe
K a K o r o - j ı .
npeflMeTa, a
TaKxe chmboji, BbipaacarouiHİı KaKyı o-Ji .
Hfleıo). Göyərçin sülhün em blem idir (rəm -
zid ir) rojıy6b - ƏMÖJieMa MHpa, fir m a n ın
em blem i 3M6jıeMa (JiHpMbi.
EM BRİOGENEZ c
y
m . ƏMÖpnoı eHes (npo-
uecc ƏMÖpHOHanbHoro
pa3BHTHa,
3apoflbi-
uıeBoe pa3BHTHe).
EMBRİOLOGİYA c y m . 6 H o Ji. 3M6pHOJiö-
rna (Hayxa, royqaıomafl pa3Bnme əmöpho-
hob). M üq a yisəli em briologiya cpaBHH-
TeJibHaa 3M6pH0Ji0rHa.
EM BRİO LO Jİ n p H J i . ƏMÖpHOJiora'iecKHH:
1. OTHOcauiHHca k ƏMÖpHOJiorHH. E m -
brioloji tədqiqatlar 3M6pH0Ji0rH>ıecKHe nc-
cjıeflOBaHHa; 2. CBa3aHHbiö c pa3BHTHeM
SMÖpHOHa. E m b rio lo ji in k iş a f ƏMÖpnojıo-
THHeCKOe p33BHTHe.
EM BRİOLOQ c y m . 3M6pHÖJior fcı/cıına-
JIHCT n o ƏMÖpHOJlOTHH).
EMBRİON I c y m . 6 h o j i . 3M6pHÖH (3apo-
flbirn MejıoBeKa hjih jkhbothoto); II n p n j ı .
3apönbiıueBbiH. Embriorı plazm ası 3apoau-
uıeBaa nna3Ma, em brion pərd ələri 3apoflM-
raeBbie o6ojiohkh.
EMBRİONAL n p h j i . ƏMÖpHOHänbHbiiı. E m -
b rional kisəcik ƏMÖpHOHaribHbiH MemoK,
e m brional in k iş a f 3M6pH0HaJib0e pa3BH-
THe,
em brional qanyaranm a ƏMÖpHOHanb-
H O e
KpOBOTBOpeHHe.
EMFATİK n p n j ı .
j i h h t b
. 3M(}3aTHMecKHH:
1 . OTJiHHaromHHca oco6oh ƏMoqnoHaJib-
hoİİ Bbipa3HTejibHOCTbra. E m fa tik nitq əm-
tfıaTHqecKaa penb; 2. np0H3H0CHMbiii c
3M(Jıa30H. E m fa tik vurğu əMcJıaTHMecKoe
yaapeHue.
EMFAZA c y m . j i h h t b . 3M(J)ä3a: 1. ycııjıe-
HHe 3M0HH0HajIbH0H Bbipa3HTejlbH0CTH
pe’M; 2. cnoco6 apTHKyjıaıjHH, co3Jiaıo-
iu h h oco6oe 3ByMaHHe HeK
0T0pbix cor-
JiaC H W X .
EMTİZEM c y m . Mefl. 3M({)H3eMa: 1. CKon-
jıeHHe
B 03 jjyxa
b opraHax, TKaHax opra-
HH3Ma; 2. 6oJie3HeHHoe yBejımeHHe o6t -
eMa jıencHX. A ğ ciyə r em jizem i 3M(J)H3eMa
jıerKHx.
EMFİZEMATOZ n p n j ı . , M ea., 3M(J)H3eMa-
TÖ3HbIH (CBOHCTBeHHMH 3M(j3H3eMe). Em~
fiz e m a to z qanqren 3M(|)H3eMaT03Haa
raH-
rpeHa, em fızem atoz şiş 3M(|)H3eMaT03Haa
onyxojib.
EMİSSAR c y m . ƏMHCcäp (
jihuo
, nocbLia-
eMoe c ceKpeTHbiM nojiHTHqecKHM
h
T.n.
nopyneHHeM
b
apyryıo CTpaHy).
EMİSSİYA1 I c y m . 3KOH. 3MHCCH3 (Bbl-
nycK ueHHbix 6yMar, 6yMajKHbix aeHer).
İstiq ra zm em issiya sı ə m h c cm 3aÜMa;
II n p H J i . 3MHCCH0HHWH. E m issiya bankı
3MHCCHÖHHbiH
6a H K ,
em issiya gəliri 3mhc-
chohhm h jioxoji, em issiya kursu (m əzən-
nəsi) 3MHCCHOHHWH KypC.
EMİSSİYA2 1 c y m . (j)H3. 3MHCCHa (H3-
jıyHeHHe 3JieKTp0H0B, hohob b BaKyyM hjih
ra3006pa3Hyi0 cpeay TBepflbiMH hjih acım-
khmh TeJiaMH). Term oelektron em issiya
TepM03JieKTp0HHaa 3MHCcHa; II n p m ı .
3MHCCHÖHHMH (jjeHCTByroiIIHH nocpejl-
ctbom 3m hcchh). E m issiya m ikroskopu
3MHCCH0HHBIİI MHKpOCKOn.
EM OSİONAL
n p n j ı . ƏMOUHOHänbHbiiı:
1. BbI3BaHHbIH 3MOUHeİI, HCnOJIHeHHblİİ
smoiihh. E m osional boya 3MOUHOHaribHaa
OKpacKa, em osional təsir 3M0iiH0HaJibH0e
BOsneHCTBHe, em osional hal ƏMOHHOHanb-
Hoe cocToaHHe; 2. .aerKo B036yxaaroıHHH-
ca. E m osio n a l xa ra kter 3MOHHOHajibHbiiı
xapaKTep.
EMOSİONALLIQ c y m . ƏMOUHOHaribHOCTb:
1. CBOHCTBO H KaMeCTBO SMOIIHOHaiIbHOrO.
İncəsənətin em osionalhğı ƏMOUHOHanb-
HOCTb HCKyccTBa, musiqinin em osionallığı
3MOIIHOHaJlbHOCTb My3bIKH; 2. CBOHCTBO
3M0HH0HaJibH0ro. A ktyorun em osionallığı
3M0UH0HanbH0CTb aKTepa.
EMOSİYA c y m . 1. əMÖuna (nymeBHoe ne-
pexHBaHHe, «ıyBCTBO nejıOBeKa). M üsbət və
m ənfı em osiyalar noJioacHTeJibHbie h o t-
pnuaTeJibHbie əm ouhh.
EM PİD İLƏ R c y m • 3 o o
ji
. TOJixyHW,
toji
-
KyHHHKH, IUiaCyWbH (ceM. HaCeKOMblX OT-
pajıa jiByKpwjıwx).
E M PİR İK 1 n p H J l . ƏMnHpHHeCKHH,
3 M n H -
pHiHbift (onHparomHÖca TOJibKO na onbiT,
(jjaKTbi). E m p irik m üşahidə 3MnnpnMec-
Koe Ha6jiK)jıeHHe, e m p irik fo r m u l əmtih-
pHMecKaa (JıopMyjıa, em p irik əyanilik əm-
nnpHMecKaa HanwjiHocTb.
EM PİR İK 2 c y m . ƏMnöpHK: 1. nocjıe,ıoB.a-
rejib 3MnnpH3Ma; 2. leJioBeK, npH3HaıoıuHH
TOJIbKO npaKTHMeCKyK) JieHTejIbHOCTb.
E M PİR İK LİK c y m . jMrınpHMHocTi,.
EM PİRİO K RİTİSİZM c y m . ({
j h j i o c
. '
jm
-
nHpHOKpHTHlIH3M (cy6T>eKTHBHO-HJiea-
jiHCTmecKoe HanpaBJieHHe
b
4)
hjioco
(J)
hh
KOHu a X IX
b
).
EMPİRİOMONİZM c y ı u . r f ı hj i oc . 3MHH-
PHOMOHH3M (cyÖieKTHBHO - HaeaJIHCTH-
MecKoe HanpaBjıeHHe b (})hjioco(})hh Ha-
Mana XX b., oTpHuaıoınee oöıeKTHBHOe
cymeciBOBaHHe MaTepHaribHoro MHpa; Ma-
XH3M).
EMPİRİOSİMVOLİZM c y m . r[)H.ıoc.
jm
-
nHpHOCHMBOJIH3M (pa3HOBHJIHOCTb 3MniI-
pH0KpHTHlIH3Mä,
COTJiaCHO
KOTOpOH pe-
aJIbHWİİ
MHp - 3TO COBOKynHOCTb
CHM-
bojiob
onbiTa, T.e. omymeHHfi).
EMPİRİYA c y m . 3MnHpiiH: 1. qeJiOBeqec-
khh onbiT BOcnpnaTHa BHeuiHero MHpa
nocp'ejıcTBOM opraHOB mybctb; 2. Ha6jıio-
jjeHHe b ecTecTBeHiibix ycjıOBHax, b o tjih -
HHe o t ƏKcnepHMeHTa.
EMPİRİZM 1 c y m . 3MnHpH3M: 1: (pwıo-
co(|)CKoe HanpaBJieHHe, npH3Haıoıııee MyB-
CTBeHHblH OnblT HejIOBeKa ejlHHCTBeHHblM
hctomhhkom no3HaHHa. Id ea listik em p i-
rizm HneaJiHCTHMecKHH 3MnnpH3M; 2. npH-
BepxeHHocTb k (|)aKTaM, onbiTy b yınepö
TeopHH, HayMHbiM oöoöuıeHHaM; II n pH. n.
ƏMnHpHHecKHİ*. E m pirizm fə lsə fə s i 3Mnn-
pnnecKaa 4nj.ococ[)Ha.
EMU c y m . 3 0 0 J1 . 3My (öojibinaa nTHua
H3 oTpajıa Ka3yapoB).
EMULSİYA I c y m ƏMyjibcııa: 1. XHjucocTb,
HacbimeıiHaa HepacTBopHMbiMH Kanejib-
KaMH K a K o i i - J i . jıpyrofi
xhjikocth
;
2. CBeroMyBCTBHTejibHbiiı cjioh Ha (Jjoto-
ıuıacTHHKe, (})0T06yMare; II n p n j ı . 3Myjib-
CHOHHbiii. E m ulsiya təbəqəsi 3MyjibCHÖH-
HblİJ CJIOİİ.
EMULSİYALI n p H ji . ƏMyjibCHÖHHbiü. E m u l- !
siyalı n eft əMyjibCHOHHaa He(})Tb.
EN1 I c y m . ııiHpHHä (npoTaaceHHe m e r o - ji .
b nonepeMHHKe). Yolun eni uiHpHHa jio-
ponı, otağın eni mupHHa KOMHaTbi, keçidin
eni uiHpHiıa n poxoaa, p a rç a m n eni uih-
pHHa TKaHH, barm aq enində uiHpHHOH b
naııeu, eni və uzunu eyn id ir jjjiHHa h uih-
puııa 0jiHHaK0Bbi; II n p H J i . norıepeMHbiii.
c t p o h T . E n kəsiyi nonepeHHbiii p a 3p e 3,
en p ro fili nonepeMiibiii npo(})HJib, en b a l-
kası nonepeMHaa öajiKa, en arm aturu no- j
nepeHtıaa apMaTypa, en ağızı nonepeMHaa
KpoMKa, en m işarı nonepeMHaa nHJia, en
dairəsi r e o r p . uiHpoTa (ojjHa H3 koopjih-
H3T, onpejjejıaıoıHHX nojıo*eHHe tomkh
Ha 3eMHoü noBepxHocTH; paccToaHHe o t
əKBaTopa no MepnjiHaHy, BbipaacaeMoe b
rpajıycax); 0 en in ə verm ək TOJiCTeTb; eni
ilə uzunu b ir olm aq 1. CTaTb KBajıpaTHbiM;
2. 6bITb KBajip aTHblM (06 OMeHb TOJICTOM
MenoBeKe).
EN2 c y m . j i Haj ı . 3HaK, BbixxeHHbiii Ha
rejıe jıOMauiHero cKOTa (TaBpo).
EN3 c y m . Ha3BaHHe 6yKBw “N ” (“H ”).
ENDEMİK n p h ji . ƏHjjeMHMecKHH, anneMHM-
Hbiö. (})H3HOJi., 300J1., 6 o t . E ndem ik
növlər 3HneMHHecKue BHjibi, e ndem ikcins-
lər ƏHjıeMHMecKHe nopojibi, endem ik b o -
ğ a z u r u Mejı. ƏHjıeMHMecKHİi 306, en d e-
m ik fo r m a la r 3HjıeMHMecKHe (})opMbi.
ENDEMİYA c y m . Mej(. ənneM M (3apa3-
Haa 6oJie3Hb, cymecrByıoıuaH TOJibKo
b
KaKOİ İ - Jl . MeCTHOCTH).
ENDİRİCİ n p HJ i . onycKaromHİi; cnycKHoö,
Dostları ilə paylaş: |