Souhrn údajů o přÍpravku název přÍpravku lidocain 2% kvalitativní a kvantitativní složENÍ

SOUHRN ÚDAJů O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lidocain 2%
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Lidocaini hydrochloridum monohydricum 43 mg, což odpovídá lidocaini hydrochloridum 40 mg, ve 2 ml.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok.

Popis přípravku: čirý bezbarvý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

• 
  Lokální anestezie: navození krátkodobé anestezie v chirurgii, gynekologii a stomatologii a rovněž navození blokády nervů a navození kaudálního nebo jiného typu epidurálního bloku.
  
• 
  Kardiologie: prevence a terapie ventrikulárních extrasystol a ventrikulární tachykardie spojené s akutní fází infarktu myokardu a jinými projevy ischemické choroby srdeční; Lidocain 2% může být použit k terapii léky navozené ventrikulární arytmie včetně arytmie v důsledku intoxikace digitalisem.
  

4.2 Dávkování a způsob podání

K navození lokální anestezie se přípravek aplikuje subkutánně a/nebo intramuskulárně; při léčbě arytmií intravenózně a/nebo intramuskulárně.

Lokální anestezie: obvyklá dávka pro navození blokády nervů je 5-10 ml přípravku Lidocain 2%; k anestezii prstů na ruce a noze se podávají 2-3 ml.

Maximální dávka přípravku Lidocain 2% je 10 ml; tato dávka nemá být v průběhu 24 hodin opakována.

Kardiologie: jednotlivá intravenózní dávka pro dospělé je 1-2 mg/kg, nejvýše však může být podáno 100 mg. Tuto dávku lze opakovat v intervalech 3-5 minut až do celkové dávky 300 mg.

Intravenózní infúze: obvykle se podává 50-100 mg jako i.v. „bolus“ injekce, následuje 30 minutová infúze rychlostí 4 mg/min a 2 hodinová infúze 2 mg/min, poté udržovací infúze 1 mg/min až do zlepšení stavu pacienta. Po druhém dni léčby se doporučuje dávku snížit. Intravenózní infúze se obvykle podává po dobu 24-36 hodin.

Intramuskulární injekce: podává se 2-4 mg/kg tělesné hmotnosti v intervalech 4-6 hodin do gluteálního nebo deltového svalu. Jednotlivá dávka by neměla přesáhnout 200 mg. Při infarktu myokardu má být před převozem do nemocnice podána intramuskulárně dávka 4 mg/kg (200-300 mg).

4.3 Kontraindikace

• 
  Hypersenzitivita na lidokain nebo výskyt křečí po podání léku v anamnéze;
  
• 
  atrioventrikulární (AV) blokáda II.-III. stupně a porušená intraventrikulární vodivost;
  
• 
  Adams-Stokesův syndrom, těžká bradykardie nebo syndrom chorého sinu (sick sinus syndrom);
  
• 
  kardiogenní šok;
  
• 
  signifikantní snížení funkce levé komory.
  

U pacientů s glaukomem je kontraindikováno retrobulbární podání.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Zvláštní opatrnost je nutná v případech poruch jaterních funkcí, oběhové nedostatečnosti, hypotenze, nedostatečné funkce ledvin a epilepsie, kdy je potřeba snížit dávky. Zvláštní péče je také doporučena při léčbě dětí a starších pacientů.

Lidokain prostupuje placentou několik minut po i.v. podání, proto je třeba se vyvarovat jeho podávání v období těhotenství. Před použitím lidokainu u kojících žen je třeba důkladně zvážit, zda-li přínos převáží nad riziky.

Při použití k lokální anestezii v dobře prokrvených tkáních je třeba dbát na to, aby lidokain nebyl aplikován do krevního řečiště.

Během léčby je nutné monitorovat EKG. Pokud se vyskytne dysfunkce sinu, prodloužení P-Q intervalu, rozšíření QRS komplexu nebo nová arytmie, měla by být dávka snížena nebo by mělo být podávání ukončeno, je-li to nezbytné.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Plazmatickou hladinu lidokainu zvyšují tyto léky: chlorpromazin, cimetidin, propranolol, pethidin, bupivakain, chinidin, disopyramid, amitriptylin, imipramin a nortriptylin.

Kombinace s antiarytmiky třídy Ia (např. chinidin, prokainamid, disopyramid) vede k prodloužení Q-T intervalu a pouze vzácně může dojít k atrioventrikulární blokádě nebo fibrilaci komor.

Fenytoin zesiluje kardiodepresivní účinky lidokainu.

Kombinace lidokainu s prokainamidem může vyvolat neurologické nežádoucí účinky (delirium, halucinace).

Lidokain může zesilovat účinky neuromuskulárních blokátorů (myorelaxancií), protože omezuje přenos na neuromuskulární ploténce.

Při intoxikaci digitalisem může lidokain zvýšit závažnost již existující AV blokády.

Nadměrné požití alkoholu zesiluje účinek lidokainu ve smyslu respiračního útlumu.

4.6 Těhotenství a kojení

Lidokain prostupuje placentou několik minut po i.v. podání, a proto je lépe se jeho podávání v období těhotenství vyvarovat. Použití lidokainu u kojících žen vyžaduje pečlivé zvážení, zda přínos převáží nad rizikem.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pokud nežádoucí účinky nepůsobí obtíže, není třeba žádného omezení při řízení dopravních prostředků a obsluze strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Centrální nervová soustava: apatie, závratě, neklid, nervozita, somnolence, dezorientace, nauzea, zvracení, pocení, poruchy vidění, diplopie, třes, klonické křeče, záchvaty typu grand mal, respirační útlum, apnoe, zmatenost.

Kardiovaskulární účinky: hypotenze, kolaps, bradykardie, oběhový šok nebo srdeční zástava, poruchy vodivosti. Pravděpodobnost výskytu těchto nežádoucích účinků je vyšší po podání vyšších dávek lidokainu.

Mohou se vyskytnout alergické reakce (hypersenzitivita) na lidokain.

4.9 Předávkování

Při předávkování lidokainem byly zaznamenány účinky na centrální nervovou soustavu (CNS) a na kardiovaskulární systém. CNS symptomy mohou být léčeny benzodiazepiny (např. diazepam), barbituráty s ultrakrátkým účinkem (např. thiopental) nebo krátkodobým působením (např. fenobarbital). V případě předávkování během anestezie je doporučeno podání krátkodobého myorelaxancia (např. sukcinylcholin).

V akutní fázi předávkování lidokainem je dialýza neúčinná.

Pro zvládnutí kardiovaskulárních příznaků lze použít atropin, který může v dávce 0,5-1 mg podané i.v. pomoci upravit bradykardii a poruchu vodivosti, zatímco pro léčbu hypotenze jsou podávána sympatomimetika spolu s agonisty beta receptorů.

Při zástavě srdce je nezbytné okamžité zahájení masáže srdce.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: anestetika (lokální), ATC kód: C01BB01 (antiarytmika, třída Ib).

Lidokain je lokální anestetikum amidového typu, látka stabilizující membránu a antiarytmikum třídy Ib podle klasifikace Vaughana Williama. Vyvolává anestezii dvěma způsoby: brání vzniku a vedení nervového vzruchu. Lokální anestetika včetně lidokainu působí prostřednictvím snížení permeability membrány neuronu pro ionty sodíku. Práh elektrické dráždivosti postupně stoupá a tak dochází k blokádě vedení. Nástup anestetického účinku je rychlý a blokáda může trvat 1 až 1,5 hodiny. Lidokain je široce používán k infiltraci, k blokádě nervů, k epidurální, intravenózní regionální a subarachnoideální anestezii.

Při použití jako antiarytmika působí lidokain potlačením diastolické depolarizace a spontánní tvorby potenciálu v komorách. Látka neovlivňuje AV vedení a nemá žádný vliv na síň. V terapeutických dávkách neovlivňuje srdeční frekvenci a nemá negativně inotropní účinky (kardiodepresivní účinky).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

METABOLISMUS

Lidokain je rychle metabolizován jaterními mikrozomálními enzymy, oxidativní N-dealkylace proběhne během několika minut. Zdá se, že rychlost metabolismu závisí na průtoku krve játry a v důsledku toho může být zpomalena u pacientů po infarktu myokardu a/nebo při městnavém srdečním selhání. Lidokain je metabolizován na monoethylglycinxylidid (MEGX) a glycinxylidid. Oba metabolity mají mnohem slabší antiarytmické účinky než mateřská látka. Z důvodu rychlého metabolismu jsou pro udržení potřebné terapeutické hladiny v krvi (1,5-5 μg/ml) nutné opakované i.v. „bolus“ injekce nebo kontinuální infúze (perfúze).

NÁSTUP A TRVÁNÍ ÚČINKU

Po i.v. „bolus“ podání bývá zaznamenán nástup účinku za 45-90 sekund. Nástup účinku 2% roztoku lidokainu je přibližně 15 minut. Pokud pacient nemá onemocnění jater nebo chronické jaterní selhání, odezní antiarytmické účinky jednorázového i.v. podání během 10-20 minut z důvodu distribuce léku. Trvání účinku po i.m. podání není dobře dokumentováno.

DISTRIBUCE

Distribuční prostor zahrnuje:

Mozkomíšní mok: lidokain prostupuje hematoencefalickou bariérou pasivní difúzí. Údaje shromážděné z literatury prokázaly, že u 10 pacientů bylo maximální plazmatické hladiny dosaženo 25 minut po podání a hodnoty v mozkomíšním moku dosáhly maxima za 70 minut po podání subkutánní injekce v dávce 2 mg/kg.

Tkáně: lék je distribuován do vysoce prokrvených tkání, např. do ledvin, plic, jater a srdce a také do tukové tkáně.

Placenta: lidokain prostupuje placentou pasivní difúzí. Prostup lidokainu placentou může být dostatečný k dosažení toxických hladin v krvi plodu. Po subarachnoideální injekci lze lék detekovat v krvi matky i plodu; koncentrace jsou však nízké ve srovnání s koncentracemi po epidurálním podání. Lidokain rychle prostupuje placentou, objevuje se v krevním oběhu plodu během několika minut po podání matce. Poměr hladiny v pupečníkové krvi ke hladině v krvi matky po intravenózní a spinální anestezii se pohybuje mezi 0,5 a 0,7, ale byly zaznamenány i hodnoty až 1,32. Lék lze detekovat v moči novorozence po dobu 48 hodin po porodu.

Vazba na bílkoviny krevní plazmy: vazba lidokainu na bílkoviny plazmy závisí ve velké míře jak na plazmatické hladině léku, tak i na plazmatické koncentraci alfa-1-kyselých glykoproteinů (AAG). Vazba lidokainu na bílkoviny krevní plazmy se pohybuje v rozmezí od 33 % do 80 %. Bylo pozorováno, že vazba byla zvýšena u uremických pacientů a u nemocných s transplantovanou ledvinou a že k jejímu zvýšení dojde po akutním infarktu myokardu. Posledně uvedená skutečnost je také charakterizována vzestupem hladin AAG. Zvýšená vazba na bílkoviny může snížit dostupnost volného lidokainu nebo může dokonce způsobit zvýšení celkových plazmatických hladin léku.

EXKRECE

Přibližně 90 % léku je vyloučeno ve formě metabolitů a 10 % v nezměněné podobě ledvinami. Vyloučení nezměněného léku močí částečně závisí na pH moči. Uvádí se, že vyšší acidita moči má za následek vyloučení vyšší frakce lidokainu.

Není známo, zda je lidokain vylučován do mateřského mléka. Při podávání léku kojícím matkám je zapotřebí opatrnosti.

Biologický poločas lidokainu po i.v. podání je 1,5 až 2 hodiny. Může být prodloužen na 24 hodin při podávání léku infúzí. Biologický poločas je delší u pacientů s onemocněním jater. U pacientů se selháním jater a/nebo srdečním selháním se doporučuje 40% snížení dávky.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

REPRODUKČNÍ TOXICITA

Studie na zvířatech prokázaly, že dávky až 6,6 krát vyšší než dávky lidokainu používané k léčbě u lidí nijak nepoškodily plod. Neexistují dobře kontrolované studie u těhotných žen. Tuto skutečnost je třeba pečlivě zvážit před podáním lidokainu ženám v produktivním věku, zvláště v prvním trimestru.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Chlorid sodný, voda na injekci.

6.2 Inkompatibility

Po smísení lidokainu s amfotericinem, methohexitalem nebo sulfadiazinem dochází k precipitaci. V závislosti na pH roztoku může být lidokain inkompatibilní s ampicilinem.

6.3 Doba použitelnosti

5 roků.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Ampulky z bezbarvého skla, podložka z umělé hmoty; krabička.

Velikost balení: 10 x 2 ml, 100 x 2 ml.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

EGIS PHARMACEUTICALS PLC, Budapešť, Maďarsko.

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

01/758/92-S/C.

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

18.12.1992 / 22.2.2006.

10. DATUM REVIZE TEXTU

20.2.2008

Strana (celkem 5)