Univerzita Palackého v Olomouci

ZÁVĚR

Práce nám ukázala, že výskyt neurocitizmu je u hráčů paintballu nižší než u testové normy. Předpokládali jsme, že test tento fakt potvrdí, rozdíl však nebyl oproti očekávání výraznější, ale jen v řádu několika procent (43% testová norma X 36% hráči paintballu). U extroverze se podle také očekávání potvrdila vyšší míra u hráčů paintballu (47% testová norma X 52% u testované skupiny). Míra extroverze byla u hráčů však výrazně za naším očekáváním, kdy jsme předpokládali výskyt až kolem 70%. Dalším zkoumaným rysem otevřenost, která je v testové normě uvedena cca 53% a u zkoumaného vzorku 70%. Otevřenost je tedy výrazně více přítomná u hráčů paintballu, což potvrdilo naše očekávání. Zajímavým výsledkem a překvapením pro nás byl výsledek dalšího osobnostního rysu, který test sleduje, přívětivost. Přívětivost je u testové normy ve výši 71% a u respondentů pak 45%. Předpokládali jsme vyšší míru schopnosti spolupráce, fungování v týmu apod., která bude mírně vyšší nebo stejná jako výskyt u testové normy. Svědomitost jako poslední část, která byla testována, skončila u hráčů paintballu ve výši 59% oproti testové normě ve výši 70%. Zde jsme očekávali vyšší míru u hráčů paintballu, dokonce výše než je testová norma. Očekávali jsme, že u hráčů se projeví cílevědomost ve smyslu tzv. „tahu na branku“ než vyšší míra lhostejnosti, nedbalosti a nedisciplinovanosti oproti testové normě. Rozdíl sice není výrazný, ale s ohledem na smysl a průběh hry paintball, byl výsledek překvapením.

Díky této práci jsme kromě odpovědí dostali také otázky. Jak by dopadlo srovnání hráčů olomoucké paintballové ligy před tím, než začali tento sport provozovat a dnes, abychom mohli jako jeden z vlivu na rozvoj osobnosti uvést právě paintball? V našem případě bohužel již nebylo takové srovnání možné provést. Součástí takové studie by byl i kvalitativní výzkum, např. případová studie, která by mohla odhalit i ostatní vlivy, které se na rozvoji podíleli, pozorování pak pro nastínění odpovědí na otázku, jaké konkrétní prvky hry se podílejí na formování osobnosti aj.

Souhrn

Práce pojednává o sportu a jeho možného vlivu na osobnost. Sport je většinou spíše fyzickou aktivitou, která lidem nabízí možnost aktivního trávení volného času, přičemž jeho rozvoj často kopíruje právě narůstající množství volného času u lidí s klesajícím množstvím fyzické práce, než tomu bylo např. v první polovině minulého století. Sportem, který jsme si vybrali jako zdroj bádání je paintball. Tuto hru, která je stále ještě realitně mladá jsme podrobili zkoumání z hlediska Cailloisovi kategorizace a zařadili ji do jeho systému. I když je tato kategorizace starší než historie paintballu, je díky její univerzálnosti a relativní dokonalosti použitelná do dnes.

Jako zdroj informací pro stanovené cíle jsme zvolili dotazník, konkrétně tzv. „big five“ NEO pětifaktorový osobnostní inventář. Na základě dotazníku jsme provedli analýzu osobnosti u hráčů, kterou jsme podrobili srovnání s testovou normou. Výsledky analýzy spíše potvrdily naše předpoklady, kdy jsme očekávali u testované skupiny nižší výskyt neurocitizmu, což se potvrdilo, ale jen o pouhých 7%. Předpokládali jsme vyšší míru extroverze, což se opět potvrdilo, ale také mírným rozdílem 5%, zde jsme rozdíl předpokládaly mnohem vyšší. Dalším zkoumaným rysem otevřenost. Zde jsme očekávali vyšší výskyt u testované skupiny, ale spíše s menším rozdílem, ten byl však nakonec větší v rozsahu 17% nárůst u zkoumaného vzorku ve srovnání s testovou normou. Přívětivost jsme očekávali u testové normy opět vyšší. Tento rys rozvíjí schopnost spolupráce a práce v týmu. S ohledem na princip paintballu však bylo překvapující, že tento rys není hráčům paintballu příliš vlastní a skončili celých 26% za testovou normou, což je zároveň největší rozdíl. Svědomitost jako poslední byla o 11% nižší oproti testové normě. Svědomitost je například popisována jako disciplinovanost, což bychom u sportu obecně a hlavně u paintballu očekávali, proto byl nižší výsledek opět překvapivý.

Kdybychom se však pokusili na základě výsledku analýzy zjednodušeně slovně zhodnotit hráče olomoucké paintballové ligy z hlediska jejich rysů osobnosti a využili přitom charakteristiky jednotlivých osobnostních dimenzí zjišťovaných právě NEO pětifaktorovým osobnostním inventářem jak je uvádí Hřebíčková a Urbánek (2001) a porovnat je s testovou normou, byl by popis následující:

Hráč olomoucké paintballové ligy více klidný, relaxovaný, vyrovnaný a stabilní, má vyšší sebejistotu. Je více aktivní, optimistický, zvědavý a otevřený novým věcem. Je tvořivý a pokrokový. Z negativních stránek je nutné uvést, že je více cynický, surový a bezcitný, zároveň je méně spolehlivý, nedbalý, lhostejný a požitkářský.

Pokud výše uvedené charakteristiky podrobíme bližšímu pohledu v kontextu zvládání stresové zátěže, můžeme tvrdit, že hráči paintballové olomoucké ligy jsou charakterově lépe vybavení ji zvládat, než jak je uvedeno v testové normě. Míra extroverze, zvědavosti, tvořivosti, vyrovnanosti s mírou lhostejnosti a cynismu můžeme pro zvládání stresové zátěže považovat spíše za žádoucí.

Paintball zapadá do klasifikace her se spíše pozitivními cíli (viz. Cailloisova kategorizace), lze ji tedy klidně doporučit jako vhodný typ sportu, který může mít pozitivní vliv na rozvoj osobnosti. Paintball je jistě kvalitním způsobem trávení volného času a příznivě působí na další aspekty lidského života (vůle, fyzická síla, pružnost, zvýšení reflexů apod.).

Seznam literatury

Berne, E. (1970). Jak si lidé hrají. Praha: Svoboda

Blatný, M. a kol. (2010). Psychologie osobnosti. Praha: Grada.
Blatný, M., Plháková, A. (2003). Temperament, inteligence, sebepojetí : Nové pohledy na tradiční témata psychologického výzkumu. Brno: Psychologický ústav Akademie věd ČR Brno.
Borecký, V. (2005). Imaginace, hra a komika (2th ed.). Praha: Triton.
Borecký, V. (1982). Světy hraček. Praha: Mona.
Buchtová, B. (2004). Psychologie a nezaměstnanost. Zkušenosti a praxe. Brno: MU.
Caillois, R. (1998). Hry a lidé: maska a závrať. Praha: Nakladatelství studia Ypsilon.
Coan, W.R. (1999). Optimální osobnost a duševní zdraví. Praha: Grada.
Eisertová, J., Švestková, R. (2011). Pobytové a volnočasové aktivity se zaměřením na problematiku canisterapie. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Frömer, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Hájek, B. (2004). Děti, vedoucí, volný čas. Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR.
Henning, G., Pelz, G. (2008). Transakční analýza terapie a poradenství. Praha: Grada.
Hodaň, B., Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex.
Hofbauer, B. (2004). Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál.
Horák F., Chráska, M. (1989). Úvod do metodologie pedagogického výzkumu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Hřebíčková, M. (2011) Pětifaktorový model v psychologii osobnosti : přístupy, diagnostika, uplatnění. Praha: Grada.
Hřebíčková, M. Urbánek, T. (2001). Big five NEO pětifaktorový osobnostní inventář. Praha: Testcentrum.
Huizinga, J. (1990). Jeseň středověku, Homo ludens. Banská Bystrica: Tatran.
Charvát, J. (1973). Život, adaptace a stres (3th ed.). Praha: Avicenum.
Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada.
Chromý, K., Honzák, R. a kol. (2005). Somatizace a funkční poruchy. Praha: Grada.
Jirásek, I. (2001). Prožitek a možné světy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Jůva, V. (2001). Základy pedagogiky: pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido.
Kořínek, M. (1972). Metody a techniky pedagogického výzkumu. Praha: Státní nakladatelství.
Loydl, E. (2010). O paintballu. Retrieved 12.3.2013 from the World Wide Web:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5e/O_paintballu2.pdf.
Magnello, E., Loon, B. (2009) Statistika. Praha: Portál.
Mazal, F. (2000). Pohybové hry a hraní. Olomouc: Hanex.
Mikuláštík, M. (2007). Manažerská psychologie. Praha: Grada.
Nakonečný, M. (1993). Základy psychologie osobnosti. Praha: Management press.
Neumann, J. (200). Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. (3th ed.). Praha: Portál.
Němec, J. (2004). S hrou na cestě za tvořivostí. Brno: Paido.
Papica, J. (1974). Metody sociálně psychologického výzkumu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Pauknerová, D. a kol. (2007). Psychologie pro ekonomy a manažery (2th ed.). Praha: Grada.
Pávková, J. a kol. (2008). Pedagogika volného času (4th ed.). Praha: Portál.
Pávková, J. a kol. (2003). Pedagogika volného času. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2003). Pedagogický slovník (4th ed.). Praha: Portál.
Rybárová, E. (1988). Psychologie a pedagogika pro dětské sestry. Praha: Avicenum.
Ryšavý, D. (2002). Metody a techniky sociologického výzkumu Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Skalková, J. a kol. (1985). Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. (2th ed.) Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Slepičková, I. (2005). Sport a volný čas (2th ed.). Praha: Nakladatelství Karolinum.
Štikař, J. (2003). Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum.
Večeřová-Procházková, A., Honzák, R. (2008). Stres, eustres a distres. Retrieved 12.3.2013 from the World Wide Web: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/04/09.pdf.
Zimmerová, R. (2001). Netradiční sportovní činnosti: náměty a metody pro školu i volný čas. Praha: Portál..
O paintballu Retrieved 12.3.2013 from the World Wide Web: http://www.prozijzivot.cz/o-paintballu
O paintballu Retrieved 12.3.2013 from the World Wide Web: http://www.hrabarev.cz/o-paintballu
Olomoucká paintballová liga Retrieved 12.3.2013 from the World Wide Web: http://paintball.pgo.cz/ol/olomoucka-liga
Alea. Retrieved 11.3.2013 from the World Wide Web: http://leccos.com/index.php/clanky/alea-iacta-est