Zk-03-2016-12, př. 1 Počet stran: 116

4.2Zdravotní stav obyvatelstva

Hlavními příčinami úmrtí u obou pohlaví jsou nemoci oběhové soustavy, které tvoří podíl 45 % na úmrtí u mužů a 53 % na úmrtí u žen. V pořadí druhou příčinou úmrtí jsou novotvary, vyskytující se u 27 % mužů a 21 % u žen. Dalšími příčinami jsou nemoci dýchací soustavy, vnější příčiny, nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek, dále nemoci nervové soustavy.

Jedním z velice důležitých ukazatelů zdravotního stavu obyvatel určitého území je střední délka života neboli naděje dožití při narození. Jedná se o průměrný věk v dané populaci, tedy předpokládaný věk dožití jednotlivce při jeho narození v závislosti na faktorech, jako je strava, ekonomika země, stav zdravotnictví, úroveň kriminality, životní prostředí a další. Střední délka života byla v Kraji Vysočina v letech 2012-2013 u mužů 75,88, u žen 81,68 let. Kraji tak patří u mužů v celorepublikovém srovnání krajů druhé místo za hlavním městem Prahou (77,32), u žen vykazuje po hlavním městě Praze (82,08) a Jihomoravském kraji (81,88) třetí nejvyšší hodnotu.

Nejčastější příčinou hospitalizace u mužů i žen je onemocnění oběhové soustavy. Druhou nejčastější příčinou u mužů je hospitalizace z důvodu poranění, otravy nebo jiné vedlejší příčiny a u žen hospitalizace související s těhotenstvím. Následují hospitalizace spojené s nemocí trávicí soustavy a nemoci svalové a kosterní soustavy. Trendem v oblasti ošetření odbornými ambulancemi je patrný mírný nárůst počtu ošetření oboru chirurgie a vnitřní lékařství.

Demografická situace v Kraji Vysočina je velmi obdobná ostatním krajům České republiky. Díky příznivým faktorům je v kraji jedna z nejvyšších nadějí dožití. Základními demografickými trendy bude úbytek celkového počtu obyvatel kraje a zároveň významné zvyšování podílu osob nad 65 let v populaci. Podíl nejstarších obyvatel tak bude v dlouhodobějším horizontu po Zlínském kraji druhý nejvyšší mezi regiony. V důsledku stárnutí populace a zvyšování délky dožití se zvýší poptávka po navazující péči (paliativní péče, geriatrická péče, následná péče, sociální péče). Struktura nemocí a příčin hospitalizací je srovnatelná s průměrem ČR.