Farmakoterapie


Tab.č.4: Eliminační plasmatické poločasy (hod.) v různých vývojových stádiích u dětí (léky vylučované ledvinami)



Yüklə 311 Kb.
səhifə2/8
tarix31.01.2017
ölçüsü311 Kb.
1   2   3   4   5   6   7   8

Tab.č.4: Eliminační plasmatické poločasy (hod.) v různých vývojových
stádiích u dětí (léky vylučované ledvinami)

nedonošení novorozenci

lék  7 dní  7 dní 7-14 dnů >14 dnů dospělí
ampicilin 4-6 4 2,8 1,7 1-1,5

penicilin G 3,8 2,6-4,9 1,7-2,6 1,4-3,8 0,7

gentamicin 4,1-13,8 3,4-6,5 3-5,6 3-5 2-3

meticilin 2,4-3,3 1,3-3,3 0,9-3,1 0,8-1,8 0,5

tobramicin 5,6-11,3 4,6 3,9 1-2

digoxin 90 26-170 11-37 30-60



Literatura:

1) Gilman J.T., Gal.P.: Pharmacokinetic and Pharmacodynamic Data Collection in Children and Neonates. A Quiet Frontier.Clin.Pharmacoki-

net. 23:1-9, 1992

2) Grundmann M.: Farmakokinetika v dětském věku I. Pediatrie pro praxi 1:38, 2000

3) Grundmann M.: Farmakokinetika v dětském věku II. Pediatrie pro praxi 2:84, 2000

4) Grundmann M.: Farmakokinetika v dětském věku III. Pediatrie pro praxi 3:135, 2000

5) Grundmann M.: Lékové interakce III. Int.Med.Prax. 5:49-50, 2000

6) Kearns G.L., Reed M.D.: Clinical Pharmacokinet in Infants and Children. A Reappraisal.Clin.Pharmacokinet. 17(Suppl.1):29-67, 1989

7) Walson P.D.: Pediatr.Clin.Pharmacol.Therap. In: Avery´s Drug Treatment, ed. T.M.Speight and N.H.G.Holford, ADIS Sydney, 4th ed., s.127-171, 1997

Léčba horečky u dětí


MUDr.Jaroslav Slaný, CSc.

Klinika dětského lékařství FNsP Ostrava


Definice:

Je to zvýšení tělesné teploty, arbitrážně jsou definovány : subfebrilie (do 37.8C), febrilie (horečka), hyperpyrexie (nad 41 C)


Měření teploty u dětí:

Axillárně (min. 5 minut)

Per rectum (min. 2 minuty,přepočet vůči axillární–odpočet 0,3–0,7 C)

Sublinguálně

Tympanálně

Kožní teplota (prst ruky)


Patofyziologie:

Horečka vzniká působením endogenní či exogenní pyrogenů. Mezi exogenní pyrogeny patří zejména bakteriové toxiny, lipopolysacharidy membrán bakterií, virů, imunokomplexa, antigeny, rozpadové produkty bb., výpotky, extravazáty, nekrotická tkáň apod. K endogenním pyrogenům řadíme produkty aktivovaných lymfocytů, makrofágů a dalších bb., zapojených do imunitní reakce organismu (interleukiny 1 alfa,1 beta, 2, 6, dále jsou to inteferony alfa, beta 2, gama, tumor nekrosis faktor alfa a beta, faktory stimulující kolonie CSF).

Efekt působení těchto faktorů je stimulace produkce prostaglandinu E2 v termoregulačním centru hypotalamu s následným efektem zvyšování tělesné teploty.

Při tomto ději dochází ke zrychlení chemických reakcí (van´t Hoffovo pravidlo), zvyšování katabolismu (zejména proteolýza), aktivaci a proliferaci T- lymfocytů (s následnou zvýšenou produkcí mediátorů imunitní odpovědi, protilátek etc.), zvyšuje se produkce interferonu, stoupá baktericidní schopnost granulocytů. Vyšší tělesná teplota, spolu se současným snížením Fe, Zn a Cu v plazmě je navíc nepříznivá pro růst a množení bakterií i virusů.

Další stoupání teploty (nad 40 C) však prohlubuje negativní dusíkovou bilanci, metabolickou acidózu, pokles diurézy, dehydrataci až oligémii, může být extrasystolie. Subjektivně je cefalea, anorexie, myalgie, letargie, somnolence, mohou nastat febrilní křeče u batolat, při lytickém poklesu teploty až šok apod., postupně může docházet k selhání výše uvedených obranných mechanismů organismu, hypertermie nad 43 C pak způsobuje centrální smrt.

Proto v organismu existují taktéž endogenní antipyretické mechanismy (zvýšení produkce PGE2 veden k produkci vasopresinu a kortikoliberinu, v dalším průběhu toto vede k tvorbě jak kortizolu, tak MSH, což zpětně snižuje produkci PGE2).


Léčba:

Vzhledem na příznivé efekty elevace teploty je k jejímu event. snižování nutno přistupovat velmi uvážlivě. Léčebný zásah vyžaduje teplota vyšší nežli 38 C (38,5 C) a zejména, jedná- li se o teplotu déletrvající.


Kauzální

Příčiny horečky jsou: infekce, nádory, autoimunitní a alergické reakce, nekróza a rozpad tkání, endokrinní a metabolická onemocnění, hemolytická krize, onemocnění CNS a další.

Horečka neznámého původu“ (FUO)- trvá déle než 3 týdny, teplota je nad 38C: statisticky vzato je její příčinou ve 40% infekce, ve 30% nádory, ve 20% autoimunity. (Taktéž z hlediska forenzního je nutno při pátrání po etiologii FUO pátrat v tomto pořadí – 1.+2. bod mají prioritu vzhledem k nebezpečí z prodlení s event. fatálními následky quod vitam !!)
Symptomatická:

a/ fyzikální

Touto léčbou je vždy vhodné začít:



Zábaly (nejlépe 3- vrstevný, střední tkanina namočena ve vodě cca 18-25 C, přiložen na 5 – 10 minut, event. opakovat 3x), sprcha vlažnou vodou, infuze „přes led“.

!! CAVE – studená akra při současné horečce (= centralizace oběhu, nastupující šok), (hnisavé) kožní afekce.



Zvýšený příjem tekutin (na každý 1C nad fyziologickou tělesnou teplotu se přidává 20% potřeby tekutin navíc. Kojenec má denní potřebu tekutin 130- 150 ml/kg, u velkých dětí je to 20- 40 ml/ kg).

Tekutiny by měly obsahovat sacharidy (obrana proti acidóze a katabolismu, na každý elevovaný 1C přidat 12% denního přívodu energie).


b/ farmakologická

Při elevaci teploty nad 39 C:

Analgetika - Antipyretika:

( !!! CAVE: při jejich podávání na dehydrataci, poruchu periferního oběhu, šok, poruchy výdeje tepla)

Tato (nehomogenní) skupina má antipyretický, analgetický, antiflogistický, antirheumatický účinek.

Jejich mechanismus spočívá jednak v  inhibici cyklooxygenázy a tím snížením syntézy prostaglandinů (kyselina salicylová, NSA) nebo v kombinovaném působení na periferii i centrálně, např. urychlením biotransformace prostaglandinů, zásahem do metabolismu serotoninu apod. (paracetamol, aminofenazon a další).

Tyto látky tlumí periferní bolestivé podněty v zánětlivém ložisku a taktéž ovlivňují vnímání bolesti v CNS. Tlumení bolesti je nezávislé na opioidních receptorech.

!! V dětském věku při léčbě horečky podávat raději preparáty bez kombinací s dalšími komponentami.



Salicyláty (!! Krvácivé komplikace, bolest břicha, nauzea, Reyův syndrom!- proto zásadní odklon od užití této skupiny při akutních horečnatých onemocněních u dětí do 12 let)

Dávkování : 60 mg /kg /den (1,5 g/m2 /den)



Paracetamol (!! Jaterní poruchy, vazba na glutathion)

Dávkování: max 60 mg / kg/ den ve 3-4 dávkách, odstup jednotl. podání 4 hodiny

Forma: tbl, tbl effer, susp, sir, supp

Ostatní aminofenazon, propyfenazon – v antipyretických indikacích u dětí se neužívají

NSA – deriváty kyseliny propionové - ibuprofen

Dávkování: 20 – 30 mg /kg /den, ve 3- 4 dávkách

Forma: tbl obd., sirup

Má spolehlivý účinek antipyretický i analgetický (což je i v pediatrii výhodná kombinace- např. u otitis media apod.).


Literatura:

1)Buchanec J., Javorka K.: Poruchy termoregulácie u dětí, Čs. pediat., 48, 6, 334 – 336, 1993

2)Sitzman, F.C.: K patofyziológii horúčky, Detský lekár, 2, 70-72, 1994

3)Poljak V. a kol., : Manuál infekčních nemocí, Solen, 2000




Yüklə 311 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2020
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə