Velký tělní : 84%

velký tělní : 84%

• velký tělní : 84%

• ( systémový)

• malý (plícní): 9%

• Srdce : 7%

• Celkový objem krve :4,5 – 5,5 l

• žíly, pravé srdce a malý oběh

• = nízkotlaký systém ( rezervoár )

• arterie = vysokotlaký systém ( zásobovací funkce)

• 84% systémový oběh

• Průtok krve :

• Mozek : 13% MV

• Myokard: 5% MV – nesmí poklesnout ( selhání oběhu) – v zatížení až 5x více

• Ledviny : 20 – 25% MV

• Kosterní svaly: 21 -25% MV- v zatížení až 20 x více

• Trávicí ústrojí + játra ( období trávení) : 24 -30%

• Kůže ( v klidu ) : 10%

• Kostra : 3%

vegetativní nervový systém

• vegetativní nervový systém

• (sympatikus X parasympatikus)

• vasokonstrikce - sympatikus ( ve svalech a srdci však vasodilatace)

• Parasympatikus- bez vlivu na cévy

• metabolická autoregulace: CO2, ADP, laktát, ↓ pH, histamin =>vasodilatace ve svalech

ze srdce do dalších částí těla

• ze srdce do dalších částí těla

• v systémovém (velkém, tělním) krevním oběhu mají tepny silnou stěnu

• tlakový pulz = přechodné zvýšení tlaku v aortě při systole levé komory (výše systolického krevního tlaku)

krev z těla do srdce

• krev z těla do srdce

• zabezpečuje žilní návrat krve k srdci a to:

• svalovou pumpou

• dýcháním

• sací silou srdce

• žilní pumpou (spirálovitá svalovina žilní médie)

lymfatickými cévami proudí lymfa = míza (pochází z tkáňového moku)

• lymfatickými cévami proudí lymfa = míza (pochází z tkáňového moku)

• hlavní funkcí je odvádění přebytečné tekutiny a bílkovin z mezibuněčného prostoru do krve

• účastní se dále na imunitních reakcích organismu

= arteriální krevní tlak

• = arteriální krevní tlak

• tlak, který je vyvíjen na stěny cév při transportu krve oběhovým systémem

• Sleduje se systolický a diastolický krevní tlak. První (systolický) je fází vypuzování okysličené krve ze srdce a druhý (diastolický) je fází plnění srdeční komory neokysličenou krví

klidové hodnoty 120/80 mmHg

• klidové hodnoty 120/80 mmHg

• systolický

• diastolický

metoda palpační

• metoda palpační

• metoda auskultační

při dynamické práci se ↑ hlavně systolický tlak (nejméně při malé intenzitě nebo dlouhodobé vytrvalostním výkonu, nejvíce při submaximální intenzitě zatížení až na 180-240 mmHg), diastolický tlak se mění jen mírně, může i lehce klesat

• při dynamické práci se ↑ hlavně systolický tlak (nejméně při malé intenzitě nebo dlouhodobé vytrvalostním výkonu, nejvíce při submaximální intenzitě zatížení až na 180-240 mmHg), diastolický tlak se mění jen mírně, může i lehce klesat

při statické práci: změny TK souvisí se změnami nitrohrudního tlaku (Valsalvův manévr),

• při statické práci: změny TK souvisí se změnami nitrohrudního tlaku (Valsalvův manévr),

• většinou dochází ke ↑ systolického (140-160 mmHg) i diastolického (80-100 mmHg)

• po dlouhodobém silovém tréninku dochází k fixaci ve formě hypertenze (vzpěrači)

Výskyt v průmyslově vyspělejších zemích 15-20%( nad 60 let již 30-40% v populaci )

• Výskyt v průmyslově vyspělejších zemích 15-20%( nad 60 let již 30-40% v populaci )

• jeden z nejzávažnějších rizikových faktorů ICHS

• Definice: u dospělého (TK) větší než 140/90 mmHg prokazované aspoň u 2 ze 3 měření TK v průběhu několika týdnů.

• hraniční hypertenze 140-160/90-95

• mírná hypertenze 140-179/90-105

• středně těžká hypertenze 180-199/106-114

• těžká hypertenze víc jak 200/ víc jak115

• v 90% se jedná o tzv. primární (esenciální) typ hypertenze, sekundární vzácnější ( ledviny, těhotenství)

Endokard : uložen pod myokardem, pokrývá srdeční chlopně, náchylný k zánětlivým procesům ) pozánětlivé změny na chlopních – zúžení, nedomykavost

• Endokard : uložen pod myokardem, pokrývá srdeční chlopně, náchylný k zánětlivým procesům ) pozánětlivé změny na chlopních – zúžení, nedomykavost

• Myokard: příčně pruhovaná svalovina ( aktin, myozin)

• Perikard : vazivová tkáň, brání nadměrnému rozpětí srdce, a srdce před okolím, dva listy a mezi nimi dutina ( výpotek)

• Normální váha srdce :

• Muž - asi 300g

• Žena - 250g

• Novorozenec- do 20g.

Autonomie (autonomní srdeční systém – sám si udává základní frekvenci)- samostatnost srdeční činnosti

• Autonomie (autonomní srdeční systém – sám si udává základní frekvenci)- samostatnost srdeční činnosti

• Automacie (střídání stahů a ochabnutí srdeční svaloviny)- zprostředkováno převodním systémem

• Dráždivost (na vzruch odpoví srdce systémem „vše nebo nic“)

• Stažlivost-inotropie(frekvence stahů)

• Vodivost- chromotropie (schopnost myokardu vést vzruch formou impulsů)

= dává podnět a zajišťuje jeho šíření srdečním svalem

• = dává podnět a zajišťuje jeho šíření srdečním svalem

• SA (sinusový uzel) – sám tvoří vzruchy pro srdce s frekvencí 80x za minutu

• AV (síňokomorový uzel) – je schopen také tvořit vzruchy pro srdce, ale s poloviční frekvencí

• K šíření vzruchu dále slouží:

• Hisův svazek (HS)

• Tawarova raménka (TR)

• Purkyňova vlákna (PV)

Vzruch se šíří:

• Vzruch se šíří:

• od endokardu k epikardu

• od hrotu k bázi

• vzniká tak synchronní aktivace myokardu – systola komor.

ATP – energii pro resyntézu ATP získává myokard pouze aerobně (za přístupu O2)

• ATP – energii pro resyntézu ATP získává myokard pouze aerobně (za přístupu O2)

• základní potřeba O2 myokardem je asi 9 ml O2 na 100 g tkáně za minutu = 24-30 ml O2 za minutu celým srdcem

• spotřeba živin:

• volné mastné kyseliny

• LA

• glukóza

• aminokyseliny

tlakové čerpadlo – plní se krví, kterou poté vypuzuje jednosměrně do aorty (plícnice)- srdeční chlopně

• tlakové čerpadlo – plní se krví, kterou poté vypuzuje jednosměrně do aorty (plícnice)- srdeční chlopně

• krev je uváděna do pohybu rytmickým střídáním kontrakce (systola) a relaxace (diastola) srdečního svalu

• Anatomicky se skládá z:

• pravé a levé síně, které jsou od sebe odděleny přepážkou

• pravé a levé komory, taktéž mezi sebou odděleny přepážkou

• mezi síněmi a komorami jsou síňokomorové cípaté chlopně

• mezi pravou komorou a plícnicí a mezi levou komorou a aortou jsou chlopně poloměsíčité

• srdeční revoluce = má dvě fáze:

• diastola = uvolnění (síně a komory se plní krví. Otevřené chlopně mezi síněmi a komorami, uzavřené chlopně mezi komorami a plícnicí resp. aortou)

• systola = stah (jednak vypuzení krve ze síní do komor, takže postavení chlopní se nemění. Poté vypuzení krve z komor do plícnice resp. aorty. Musí být uzavřené chlopně mezi síněmi a komorami a otevřené chlopně mezi komorami a plícnicí, resp. aortou)

Nervové řízení

• Nervové řízení

• Parasympatikus

• snižuje srdeční frekvenci, sílu srdečního stahu a vzrušivost srdečního svalu

• Sympatikus

• zvyšuje srdeční frekvenci, sílu srdečního stahu i vzrušivost srdečního svalu

Humorální řízení

• Humorální řízení

• Katecholaminy (adrenalin a noradrenalin zvyšují srdeční frekvenci)

• Glukagon (zvyšuje srdeční činnost)

• Hormony štítné žlázy (zvyšují srdeční činnosti)

Systolický srdeční objem (Qs)

• Systolický srdeční objem (Qs)

• = množství krve přečerpané jedním stahem každé komory

• v klidu = 70 ml

• Minutový srdeční objem (Ǭ)

• = množství krve přečerpané za časovou jednotku

• výpočet: SF x Qs

• 70 tep.min-1 x 70ml = 5 l.min-1

Minutový srdeční objem - klidový

• Minutový srdeční objem - klidový

• potřeba prokrvení v pokoji vyžaduje minutový objem asi 5 litrů

• u trénovaných je QS vyšší, což jeho srdci umožňuje pracovat v pokoji i při stejné submaximální intenzitě zatížení nižší SF

• Q = QS x SF

SF, HR, TF: 70/min

• SF, HR, TF: 70/min

• dána aktivitou sinusového uzlíku

• ovlivňující faktory :

• - genetické dispozice ( vagotonie, sympatikotonie)

• - trénovanost ( vytrvalost)

• - teplota tělesného jádra ( vzestup teploty o 1°- TF o 10)

• - poloha těla (vleže nižší)

• - klimatické podmínky ( v chladu klesá )

• - typ tělesné zátěže ( nejvyšší u submaximální intenzity)

• - psychická zátěž

• - trávení ( při trávení se zvyšuje)

• - únava

• - reflexní dráždění ( baroreceptory, chemoreceptory)

• - látkové vlivy ( hormony, stimulancia , př. adrenalin, kofein, efedrin)

Tep se nejčastěji zjišťuje v místech, kde tepny procházejí blízko kožního povrchu, například na tepně vřetení na zápěstí, na krkavici ad.- palpační metoda

• Tep se nejčastěji zjišťuje v místech, kde tepny procházejí blízko kožního povrchu, například na tepně vřetení na zápěstí, na krkavici ad.- palpační metoda

srdeční frekvence : 70/min

• srdeční frekvence : 70/min

• systolický objem = tepový objem): 70 ml

• minutový objem srdeční = srdeční výdej : 5 l/min

• TEPOVÝ KYSLÍK : 6 – 8 ml

• VO2:SF

• - množství kyslíku dodané tkáním jedním tepem

• - ukazatel výkonnosti i ekonomiky práce transportního systému

• (čim vyšší, tím příznivější)

• ejekční frakce 60 %

• poměr mezi objemem krve na konci diastoly ( 120 ml) a systolickým objemem ( 70 ml)

složka transportního kardiorespiračního systému

• složka transportního kardiorespiračního systému

• změny:

• - reaktivní – bezprostřední reakce organismu

• - adaptační – výsledek dlouhodobého opakovaného tréninku

fáze úvodní = ↑ TF před výkonem

• fáze úvodní = ↑ TF před výkonem

• mechanismus: emoce (více u osob netrénovaných) a podmíněné reflexy (převládají u trénovaných osob)

• startovní a předstartovní stavy

fáze průvodní = při vlastním výkonu roste TF nejdřív rychle (fáze iniciální), →zpomalení, →ustálení (rovnovážný stav)

• fáze průvodní = při vlastním výkonu roste TF nejdřív rychle (fáze iniciální), →zpomalení, →ustálení (rovnovážný stav)

• mechanismus: podmíněné a nepodmíněné reflexy, tělesná teplota, hormonální a látkové změny v krvi

fáze následná = návrat TF k výchozím hodnotám, zpočátku rychleji, postupně pomalejší

• fáze následná = návrat TF k výchozím hodnotám, zpočátku rychleji, postupně pomalejší

• mechanismus: nepodmíněné reflexy, látkové změny v krvi vycházející ze svalů

klidové hodnoty 60-80 ml

• klidové hodnoty 60-80 ml

• při výkonu zvýšení na 120-150 ml, nejdřív rychlý nárůst, pak zpomalení a ustálení, max. hodnoty při TF 110-120

• závisí na rozměrech, kontraktilitě myokardu, plnění srdce a periferním odporu

klidové hodnoty kolem 5 litrů/min

• klidové hodnoty kolem 5 litrů/min

• při výkonu zvýšení na 25-35 litrů/min

• roste s minutovou spotřebou kyslíku

tepový kyslík = minutová spotřeba kyslíku

• tepový kyslík = minutová spotřeba kyslíku

• klidové hodnoty 6-8 ml

• při maximálním zatížení zvýšení na 15 ml, u žen je nižší

• Index W170 = výkon, kterého by jedinec dosáhl při TF 170

• lineární závislost TF na intenzitě zátěže

tepny, vlásečnice, žíly

• tepny, vlásečnice, žíly

• při zátěži - redistribuce krve v cévním řečišti na podkladě kompenzační vasokonstrikce, v některých orgánech splanchnické oblasti a vylučovacího systému vasokonstrikce, tzn.  průtoku (zpočátku i v kůži),

• ve svalech, srdci vasodilatace, tzn.  průtoku

• zásobení CNS konstantní, pro odvod tepla později vasodilatace v kůži

souvisejí s trénovaností

• souvisejí s trénovaností

• 1. strukturální změny

• 2. funkční změny

srdce

• srdce

• fyziologická hypertrofie a dilatace

• hmotnosti

• cévy

• množství kapilár ve svalech

u vytrvalostního tréninku

• u vytrvalostního tréninku

• hypertrofie excentrická = dilatace komor

• u silového tréninku

• hypertrofie koncentrická = ↑ tloušťka stěn, ale zmenšení dutin

• Dosažení trvá několik let. Běžné u vrcholových sportovců u rekreačních výjimečné.

↓ klidové TF = sportovní bradykardie

• ↓ klidové TF = sportovní bradykardie

• extrémní hodnoty 30-35 tepů/min

• ↑ klidového systolického objemu

• na 80-100 ml

• při zátěži až 150-200 ml

• ↑ max. minutový objem ( zatížení)

• až 35 l/min