Zk-03-2016-12, př. 1 Počet stran: 116



Yüklə 3,11 Mb.
səhifə14/25
tarix18.12.2016
ölçüsü3,11 Mb.
1   ...   10   11   12   13   14   15   16   17   ...   25

6.4Vnitřní lékařství

6.4.1Ambulantní péče


V oblasti ambulantní péče v odbornosti vnitřní lékařství (101) působí celkem 61 ambulancí (v některých případech byla IČP agregována do 1 ambulance, např. v případě existence více ambulancí v jedné nemocnici). Z následujícího přehledu je vidět, že v každém okrese je alespoň jedna nemocniční ambulance (v okrese Žďár nad Sázavou jsou dvě, a to v Novém Městě na Moravě a ve Velkém Meziříčí). Nejvíce terénních ambulancí je v okrese Jihlava, nejméně pak v okrese Žďár nad Sázavou.

Největší hustota ambulancí je v okresech Jihlava (přes 15 ambulancí na 100 000 obyv.), nejnižší v okrese ZS, kde je průměrně 7,6 ambulance na 100 000 obyv. Rozdíly v počtu URČ na 1 AS odpovídají hustotě ambulancí v okrese: nejméně URČ mají v průměru ambulance z okresu Jihlava (méně než 900 URČ na 1 AS), nejvíce v okrese ZS (přes 1 800 URČ).

V ambulancích terénních jsou pak velmi výrazné rozdíly, které mohou být způsobeny i tím, že ambulance mají různě nasmlouvané ordinační doby pro veřejnost a nemusí např. fungovat celý pracovní týden. Z 10 ambulancí v okrese Havlíčkův Brod má 7 nad 1 000 URČ, v okrese Jihlava je 16 ambulancí (většina se sídlem přímo v Jihlavě), z nichž jedna má téměř 3 000 URČ a další 3 nad 1 000 URČ, naopak celkem 8 ambulancí má pod 500 URČ. V okrese Pelhřimov je 9 terénních ambulancí, z nichž 4 mají nad 1 000 URČ a jedna pouze 9 URČ v průměru na rok (jedná se o ambulanci, která začala vykazovat péči ke konci roku 2012). V okrese Třebíč se vyskytuje 13 terénních ambulancí, z toho pouze 3 mají nad 1 000 URČ, a konečně v okrese Žďár nad Sázavou mají 3 z celkem 7 terénních ambulancí v okrese více než 1 000 URČ.

Geografická dostupnost ambulantní péče dle Nařízení vlády č. 307/2012 Sb. je pro vnitřní lékařství stanovena dobou dojezdu do 45 minut.



I v případě absence ambulancí, které nedosahují hranice 500 URČ ročně, by nebyl s dostupností problém, jelikož z celkem 22 ambulancí pod 500 URČ se většina z nich nachází v obci, kde se vyskytuje i jiná, větší ambulance – doba dojezdu se tak nezmění. Pouze 5 ambulancí s méně než 500 URČ ročně sídlí v obcích, kde není jiná ambulance vnitřního lékařství – jedná se o ambulance v Ledči nad Sázavou, Počátkách, Černovicích, Žirovnici a v Kamenici nad Lipou. Dopad nezařazení těchto ambulancí do sítě ambulantních poskytovatelů je znázorněn v následující tabulce – je patrné, že i při absenci těchto ambulancí by doba dojezdu k nejbližší interní ambulanci nepřekročila 30 minut.



Místní dostupnost ambulantní péče dle Nařízení vlády č. 307/2012 Sb. je pro vnitřní lékařství stanovena na 45 minut.

V současné době je u všech obcí zajištěna místní dostupnost péče dle nařízení vlády.

Pro období 2015 – 2020 se nepředpokládá rozšiřování sítě. Případný nárůst ambulantních výkonů je schopna absorbovat síť poskytovatelů zvýšením kapacity ambulancí s nízkým počtem URČ.

6.4.2Lůžková péče akutní


Ke konci roku bylo v kraji evidováno 36 824 diabetiků, 17 536 mužů a 19 288 žen. Meziročně došlo k nárůstu počtu léčených diabetiků o 5 %. Na 100 tisíc obyvatel kraje připadlo v průměru 7 217 diabetiků, průměr v ČR je přitom 8196.

V oblasti lůžkové péče ve vnitřním lékařství jsou v Kraji Vysočina pacienti hospitalizováni ve všech pěti okresních nemocnicích a v roce 2011 existovalo lůžkové oddělení také v nemocnici ve Velkém Meziříčí.

Dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) má Kraj Vysočina v porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR podprůměrně hustou síť lůžkové péče ve vnitřním lékařství: Kraj Vysočina má nejnižší počet lékařů a 4. nejnižší počet lůžek v nemocnicích (v přepočtu na 10 000 obyvatel), počet obyvatel na jedno lůžkové oddělení vnitřního lékařství je 3. nejvyšší v ČR.

Celkově je ve všech nemocnicích vždy minimálně 60 lůžek a JIP, v nemocnici v Třebíči jsou lůžka oddělení vnitřního lékařství součástí společného lůžkového fondu (SLF), které dále zahrnuje obory pneumologie a ftizeologie a neurologie.

Následující tabulka ukazuje spektrum 10 nejfrekventovanějších MDC skupin na oddělení vnitřního lékařství. Jihlava má samostatné kardiologické oddělení a koronární jednotku – to vysvětluje nižší podíl případů na oddělení vnitřního lékařství. Naopak nemocnice v Novém Městě na Moravě a v Pelhřimově nemají samostatné plicní oddělení a většina z MDC 04 je hospitalizována na oddělení vnitřního lékařství.

Místní dostupnost je dle nařízení vlády definována dobou dojezdu 60 minut.

Vzhledem k existenci lůžkového oddělení vnitřního lékařství ve všech okresních nemocnicích je v současné době u všech obcí v Kraji Vysočina zajištěna místní dostupnost péče dle nařízení vlády. Dle následující tabulky, která ukazuje situaci zajištění dostupnosti lůžkové ortopedie 5 nemocnicemi zřizovanými KV, je z většiny obcí doba dojezdu k nejbližší obci s oddělením vnitřního lékařství do 50 minut.

Následující tabulka ukazuje, jaká je spádová oblast daných oddělení, tedy při jakém podílu hospitalizací pocházeli hospitalizovaní pacienti z okresu dané nemocnice a jaký je podíl hospitalizací, kdy pacienti pocházejí z jiného okresu. Nejvyšší spád má nemocnice v Třebíči – 10 % případů bylo u pacientů mimo okres.



Spektrum DRG bazí mezi nemocnicemi se příliš neliší, nejpočetnější je baze 0535 – srdeční selhání a 0540 – hypertenze.

Nemocnice Jihlava má od počátku roku 2010 specializované kardiovaskulární pracoviště II. stupně. Pro Kraj Vysočina je z hlediska kardiovaskulární péče dominantním zdravotnickým zařízením, jehož posláním je koncentrovat a poskytovat superspecializovanou kardiovaskulární péči pro celou spádovou oblast, čítající více než 500 000 obyvatel. Kardiovaskulární péče je v Jihlavě poskytována za spolupráce kardiologického oddělení Nemocnice Jihlava a soukromého subjektu Kardiocentrum Vysočina CZ, pracoviště invazivní a intervenční kardiologie. Úkoly centra jsou:

Provádění neakutních koronarografií a koronárních intervencí (často v jednom sezení) indikovaných v ambulancích a na lůžkách nemocnic Kraje Vysočina.

Provádění elektrofyziologických a ablačních zákroků indikovaných v ambulancích a na lůžkách nemocnic Kraje Vysočina.

Spolupráce v oblasti angiologie a periferních cévních intervencí. Výměna a společné vykazování dat o počtu provedených vyšetření, intervencí za všechny nemocnice, které tyto výkony provádějí.

Z hlediska budoucího vývoje nemocnic je současná struktura lůžek oddělení vnitřního lékařství považována za nedostatečnou, zejména v okrese Žďár nad Sázavou, kde v důsledku zrušení 30 interních lůžek v nemocnici Mostiště dochází k problémům při umístění interního pacienta na lůžko. V Nemocnici Třebíč je oddělení vnitřního lékařství součástí sjednoceného lůžkového fondu oborů vnitřního lékařství od roku 2013. I přes toto řešení se dlouhodobě potýká s nedostatkem lůžek a využívá kapacitních možností oborů umístěných v pavilonu MIO (dermatologické, infekční, pneumologie a ftizeologie).

Za předpokladu neměnné spotřeby péče ve věkových skupinách by se na odděleních vnitřního lékařství v součtu za všechny věkové kategorie oproti roku 2012 v roce 2030 zvýšil počet hospitalizací o 5 500

V letech 2000-2011 se průměrná délka hospitalizace snížila o téměř 2 dny, stále je však průměrná délka hospitalizace v ČR o více než 4 dny vyšší než v ostatních zemích Evropy.

Místní dostupnost lůžkové péče dle Nařízení vlády č. 307/2012 Sb. je pro vnitřní lékařství stanovena na 60 minut.

V současné době je u všech obcí zajištěna místní dostupnost péče dle nařízení vlády.

Pro období 2015 – 2020 se nepředpokládá rozšiřování sítě.

Případný nárůst hospitalizací bude kompenzován snižováním průměrné délky hospitalizace.

Dále bude pokračovat rozvoj specializace jednotlivých nemocnic. Příkladem je kardiologické centrum Nemocnice Jihlava.

Trendy, které budou ovlivňovat vývoj oboru jsou nové možnosti terapeutické endoskopie, rozvoj screeningových programů a pokroky v léčbě díky novým lékům, což bude mít vliv na řadu léčebných postupů.


6.4.3Lůžková péče následná


Okolo 10 % případů hospitalizovaných na oddělení vnitřního lékařství je následně přeloženo na lůžka následné péče nebo do zařízení sociální péče. Zde nejsou mezi nemocnicemi značné rozdíly. Mezi-nemocniční rozdíl je v překladech na akutní lůžko jiného zařízení (dvojnásobný podíl případů v Havlíčkově Brodě oproti Jihlavě).

Tabulka : Počty lůžek následné péče v nemocnicích Kraje Vysočina

Název nemocnice

Počet lůžek

Nemocnice Havlíčkův Brod

44

Nemocnice Jihlava

85

Nemocnice Nové Město na Moravě

70

Nemocnice Pelhřimov

46

Nemocnice Třebíč

104

Celkem

349

Nemocnice Havlíčkův Brod

Oddělení následné péče NHB má k dispozici 44 lůžek. Průměrná doba hospitalizace je aktuálně 34 dní. Příjem pacientů je příjmem z ostatních oddělení nemocnice. Obložnost činila v roce 2014 celkem 104,3.

Oddělení následné péče přebírá pacienty převážně z oddělení vnitřního lékařství, chirurgického, neurologického a ortopedického oddělení, dále onemocnění onkologická, urologická, plicní, nefrologická, dermatologická, gynekologická, stavy převážně subakutního či chronického charakteru. Přibližně u 5 % pacientů jde o symptomatickou péči o umírajícího nemocného.

Nemocnice nedisponuje paliativními lůžky ani lůžky DIOP. S pojišťovnami je nasmlouváno 7 lůžek sociálních, která spadají do kapacity 44 lůžek oddělení následné péče. Z důvodu plného využití lůžek oddělení následné péče pro pacienty dlouhodobě nemocné (viz. obložnost 104,3 %), nejsou využívána jako sociální.

Dlouhodobě oddělení tíží vysoká obložnost přesahující 100 %. Zbytek je řešen přistýlkami. Vzhledem k velikosti nemocnice a demografickému stárnutí společnosti se jeví jako potřebné navýšení a nasmlouvání dalších lůžek na oddělení následné péče cca na 70. Lůžka NIP by v případě rozhodnutí byla zvažována v počtu 2 až 3.

Nemocnice Jihlava

Nemocnice Jihlava provozuje 75 lůžek následné péče a to v následující struktuře:

Lůžka oddělení následné péče 55 lůžek

Paliativní lůžka 15 lůžek

Sociální lůžka (zvláštní ambulantní péče) 5 lůžek

Současný rozsah služeb poskrýváme lékařským i nelékařským personálem na úrovni jen mírně přesahující personální minima. Služby následné péče provozujeme jako mírně ziskové.

Počet lůžek dlouhodobé péče je na velikost nemocnice a rozsah služeb nedostatečný. Dalšímu navýšení však brání nedostatek prostor. Byl by ale limitován i personálními možnostmi.

Velká poptávka je po lůžkách geriatrické péče. Nemocnice má dostatek kvalifikovaných geriatrů a mohla by provozovat přibližně 20 lůžek této péče. Problém je, že požadavky na lékařský a zejména nelékařský personál jsou u tohoto typu péče vysoké, takže by úhradou péče ze ZP nebylo možno náklady pokrýt.

DIOP – kapacitně možno umístit 2 lůžka na ARO, větší počet není možno realizovat z prostorových důvodů.

Nemocnice Nové Město na Moravě

Oddělení následné péče Nemocnice Nové Město na Moravě má 70 lůžek. Obložnost se pohybuje okolo 90 %. Kapacita 70 lůžek se jeví jako dostatečná, v dohledné době neuvažujeme o jejím rozšíření.

5 lůžek je vyčleněno jako lůžka sociální z nichž jsou obsazena max 3, a to z ekonomických důvodů.

Paliativní péče je zajišťována ambulancí bolesti přímo v terénu ve spolupráci s Hospicovým hnutím Vysočina a Oblastní charitou Žďár nad Sázavou. Oddělení následné péče spolupracuje s Hospicovým hnutím Vysočina, dvě lůžka oddělení následné péče jsou určena pro pacienty nevyléčitelně nemocné.

Nemocnice nemá DIOP lůžka a ani o ně neusiluje. Výhledově plánuje zřízení 8 lůžek NIP.

Nemocnice Pelhřimov

Nemocnice Pelhřimov provozuje oddělení dlouhodobě nemocných, které má 46 lůžek a z toho 2 sociální lůžka. Kapacitně je oddělení dlouhodobě vytížené, a proto v případě, že to umožňuje zdravotní stav pacienta, spolupracuje s poskytovateli zdravotních služeb v regionu. Sociální lůžka jsou využívána v menší míře a to zejména s ohledem na způsob financování těchto lůžek.

V současné době nemocnice nemá volné prostory pro rozšíření kapacity oddělení.

Paliativní péče je zabezpečována Ambulancí bolesti, která spadá kompetenčně pod Anesteziologicko-resuscitační oddělení.

V následujícím období, výhledově v roce 2017 zvažuje nemocnice přestěhování gynekologicko-porodnického oddělení do hlavní lůžkové budovy. V případě úspěšné realizace tohoto záměru, bude uvolněna stávající budova oddělení. Následně je zvažováno rozšíření kapacity pro oddělení dlouhodobě nemocných v těchto prostorách. Odhadem by bylo možné rozšířit kapacitu o 40 lůžek. Nemocnice do doby změny financování sociálních lůžek, neuvažuje o jejich rozšíření.

Nemocnice Třebíč

Disponuje 104 lůžky dlouhodobé péče a 5 lůžky dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče.

Paliativní péče je prováděna operativně v rámci výše zmiňovaného počtu lůžek a nemocnice je zapojena do pilotního projektu mobilní hospicové domácí péče.

Sociální lůžka v současnosti neprovozujeme, smluvně jsou v počtu 20.

Zájmem Nemocnice Třebíč, příspěvkové organizace, je navýšit počet lůžek dlouhodobé péče o 15 - 20 lůžek, k tomu lze dojít buď transformaci akutních lůžek malých interních oborů na lůžka dlouhodobé péče při zachování ambulantního provozu, který je na velice vysoké úrovni, nebo vytvořením nových lůžkových kapacit v areálu nemocnice po dokončení výstavby PCHO. V rámci tohoto počtu má nemocnice naplánováno provozovat i 2-3 lůžka paliativní péče, která budou vybavena a více uzpůsobena domácímu prostředí a zajistí pacientům a blízkým větší soukromí a intimitu.

Jedním ze záměrů nemocnice, je také přesunutí 52 lůžek dlouhodobé péče z detašovaného pracoviště v Moravských Budějovicích do Třebíče, tento krok by zvýšil možnost otevření a provozování sociálních lůžek v počtu 20.

S přihlédnutím k demografickému vývoji obyvatelstva, je patrné, že potřeba péče na oddělení dlouhodobě nemocných bude narůstat. V případě, že nebude provedena změna zabezpečení péče osobám odkázaných na dlouhodobou péči, bude nutné zvažovat rozšíření struktury péče v kraji. Nemocnice v současné době považují stávající strukturu péče za dostatečnou a neplánují v nejbližším období rozšíření kapacity. Nemocnice Třebíč nadále předpokládá udržení lůžek DIOP ve stejném rozsahu a kvalitě.

6.4.4Následná intenzivní péče


Stručně lze následnou intenzivní péči (NIP) charakterizovat jako lůžkové zařízení sloužící k hospitalizaci pacientů dlouhodobě závislých na umělé plicní ventilaci. Tito pacienti jsou na jednotku NIP překládáni z pracovišť ARO a oborových JIP, pokud jsou již jinak ve stabilizovaném stavu a jejich hlavním problémem je neúspěšné odvykání od ventilátoru (weaning).

Problematikou následné intenzivní péče se v poslední době zabývala Pracovní skupina pro NIP a DIOP (ze zadání MZ ČR), jejímž výstupem byl materiál Následná a dlouhodobá intenzivní péče v ČR a na její činnost nyní navazuje Pracovní skupina pro restrukturalizaci intenzivní péče. Z hlediska následné intenzivní péče bude prioritou:

1. Včasné předání dlouhodobě ventilovaného pacienta z ARO na jednotku NIP (po 2 týdnech umělé plicní ventilace a 1 týdnu intenzivního odvykání od ventilátoru). Spolu s tím je spojená i plánovaná restrukturalizace lůžek intenzivní péče.

2. Po 3 měsíčním pobytu na NIP by péče měla být znovu přehodnocena, pacienti, u kterých selže odvykání od ventilátoru, budou primárně nabídnuti do programu Domácí umělá plicní ventilace (DUPV), ostatní dle klinického stavu na pracoviště DIOP.

3. Předpokládá se rozvoj DUPV jako péče, která zlepšuje kvalitu života pacientů odkázaných na ventilátor, ale je i ve srovnání s NIP levnější. Pracoviště NIP by měla být do budoucna garantem DUPV v regionu.

V současné době DUPV provozuje Nemocnice Nové Město na Moravě (aktuálně má 3 pacienty doma na umělé plicní ventilaci) a je připravena prostorově i personálně k provozování NIP v Kraji Vysočina v počtu 8 lůžek.

Problematika následné intenzivní péče a její řešení je jednou z priorit kraje. V současné době se zřizuje 8 lůžek NIP v Nemocnici Nové M+sto na Moravě, které bude tento typ péče zajišťovat pro Kraj Vysočina. Probíhají jednání se ZP, kterých se budou účastnit i zástupci kraje.


Yüklə 3,11 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   10   11   12   13   14   15   16   17   ...   25




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2020
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə