Zk-03-2016-12, př. 1 Počet stran: 116



Yüklə 3,11 Mb.
səhifə5/25
tarix18.12.2016
ölçüsü3,11 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   25

4.1Demografická situace


K 31. 12. 2013 žilo v Kraji Vysočina 510 209 obyvatel, 253 270 mužů̊ a 256 939 žen. Proti minulému roku došlo k poklesu o 998 osob, a tak dále pokračuje trend záporného celkového přírůstku obyvatel přerušený pouze roky 2005–2008. Přirozený přírůstek byl v roce 2013 záporný, tzn., že počet zemřelých v kraji převýšil počet živě narozených a ve srovnání s rokem 2012 v přepočtu na 1 000 obyvatel poklesl z hodnoty minus 0,1 na hodnotu minus 0,4. Kladný přirozený přírůstek zaznamenal pouze okres Žďár nad Sázavou a v okrese Jihlava se živě narodilo tolik dětí, kolik zemřelo osob. Celkový záporný přírůstek obyvatel podpořila také skutečnost, že se z kraje vystěhovalo více lidí, než se přistěhovalo, a to ve všech okresech.

4.1.1Demografický vývoj posledních let


Graf : Vývoj počtu obyvatel jednotlivých okresů kraje v období 1869 – 2012

Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel kraje v posledních letech klesá vlivem migračního i přirozeného úbytku. Klesá i počet přistěhovalých a usedlých cizinců.

Klesá počet narozených dětí, stoupá průměrný věk matky při narození.

Dále se zvyšuje podíl dětí narozených mimo manželství.

Pokračuje proces stárnutí obyvatelstva, zvyšuje se počet obyvatel starších

65 let a roste průměrný věk, zvyšuje se rovněž naděje dožití při narození.

Počet sňatků klesá, muži i ženy vstupují do manželství ve vyšším věku.

V Kraji Vysočina se projevuje nízká míra potratovosti.

4.1.2Predikce demografického vývoje


V roce 2050 bude žít na Vysočině pouze asi 450 tisíc obyvatel, což představuje úbytek proti současnému stavu o 12 %. Pokles počtu obyvatel na Vysočině bude patřit k nejvyšším v mezikrajském srovnání (podobný úbytek se očekává v Ústeckém kraji a většině moravských krajů). Počet obyvatel by měl ve všech krajích kromě Středočeského a Prahy soustavně klesat, úbytek může dosáhnout až 20 % (Moravskoslezský kraj). Takové jsou výsledky Projekce obyvatelstva v krajích do roku 2050.

Tabulka : Věkové složení obyvatelstva Kraje Vysočina podle věkových skupin, obě pohlaví, k 1. 1.

Zdroj: ČSÚěkové složení obyvatelstva kraje vysočina podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1.1.)

Na výsledcích projekce jsou znepokojující především změny v podílech obyvatelstva podle věku. V roce 2050 by měl klesnout podíl dětí mladších 15 let na 12,3 % z celkového počtu obyvatel kraje proti 14,8 % v roce 2013. Zhruba o tři čtvrtiny se v roce 2050 zvýší počet osob ve věku 65 a více let, když budou tvořit více než třetinu z odhadovaného celkového počtu obyvatel Kraje Vysočina. Podíl nejstarších obyvatel tak bude po Zlínském kraji druhý nejvyšší mezi regiony. Zastoupení obyvatel ve věku 15 - 64 let se sníží ve sledovaném období ze 68,1 % na 53,6 %.

Na základě vývoje věkového složení populace se bude index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí do 15 let) ve všech krajích prudce zvyšovat. V horizontu projekce by se index stáří mohl v jednotlivých krajích pohybovat v rozmezí 165 – 290 seniorů na 100 dětí, přičemž nejnižší by byl v hlavním městě Praze (vliv migrace) a nejvyšší ve Zlínském kraji. Na Vysočině by mohl dosáhnout hodnoty 277 seniorů na 100 dětí (třetí nejvyšší hodnota mezi kraji), když k 1. 1. 2013 tento ukazatel představoval 116 seniorů na 100 dětí.



Graf : Naděje dožití při narození v Kraji Vysočina dle projekce obyvatelstva

Zdroj: ČSÚ

V Kraji Vysočina průměrný věk v horizontu projekce dosáhne téměř 50 let a měl by být po Zlínském kraji druhý nejvyšší v regionálním srovnání.

4.2Zdravotní stav obyvatelstva


Hlavními příčinami úmrtí u obou pohlaví jsou nemoci oběhové soustavy, které tvoří podíl 45 % na úmrtí u mužů a 53 % na úmrtí u žen. V pořadí druhou příčinou úmrtí jsou novotvary, vyskytující se u 27 % mužů a 21 % u žen. Dalšími příčinami jsou nemoci dýchací soustavy, vnější příčiny, nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek, dále nemoci nervové soustavy.

Jedním z velice důležitých ukazatelů zdravotního stavu obyvatel určitého území je střední délka života neboli naděje dožití při narození. Jedná se o průměrný věk v dané populaci, tedy předpokládaný věk dožití jednotlivce při jeho narození v závislosti na faktorech, jako je strava, ekonomika země, stav zdravotnictví, úroveň kriminality, životní prostředí a další. Střední délka života byla v Kraji Vysočina v letech 2012-2013 u mužů 75,88, u žen 81,68 let. Kraji tak patří u mužů v celorepublikovém srovnání krajů druhé místo za hlavním městem Prahou (77,32), u žen vykazuje po hlavním městě Praze (82,08) a Jihomoravském kraji (81,88) třetí nejvyšší hodnotu.

Nejčastější příčinou hospitalizace u mužů i žen je onemocnění oběhové soustavy. Druhou nejčastější příčinou u mužů je hospitalizace z důvodu poranění, otravy nebo jiné vedlejší příčiny a u žen hospitalizace související s těhotenstvím. Následují hospitalizace spojené s nemocí trávicí soustavy a nemoci svalové a kosterní soustavy. Trendem v oblasti ošetření odbornými ambulancemi je patrný mírný nárůst počtu ošetření oboru chirurgie a vnitřní lékařství.

Demografická situace v Kraji Vysočina je velmi obdobná ostatním krajům České republiky. Díky příznivým faktorům je v kraji jedna z nejvyšších nadějí dožití. Základními demografickými trendy bude úbytek celkového počtu obyvatel kraje a zároveň významné zvyšování podílu osob nad 65 let v populaci. Podíl nejstarších obyvatel tak bude v dlouhodobějším horizontu po Zlínském kraji druhý nejvyšší mezi regiony. V důsledku stárnutí populace a zvyšování délky dožití se zvýší poptávka po navazující péči (paliativní péče, geriatrická péče, následná péče, sociální péče). Struktura nemocí a příčin hospitalizací je srovnatelná s průměrem ČR.


4.3Preventivní zdravotní péče


Klíčovým dokumentem prevence nemocí je dokument Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (dále jen „Národní strategie“), která je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR. Je rovněž nástrojem pro implementaci programu WHO Zdraví 2020, který byl schválen 62. zasedáním Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu v září 2012. Účelem Národní strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. Rozpracovává vizi systému veřejného zdraví jako dynamické sítě zainteresovaných subjektů na všech úrovních společnosti a je tedy určena nejen institucím veřejné správy, ale také všem ostatním složkám – jedincům, komunitám, neziskovému a soukromému sektoru, vzdělávacím, vědeckým a dalším institucím.

Primární prevence znamená předcházení vzniku nemocí, ovlivňování determinant, které působí na zdraví a snižování zdravotních rizik. Na primární prevenci nemocí navazují sekundární prevence nemocí, jejichž posláním je vyhledávat časná stadia poruch zdraví preventivními prohlídkami a screeningovými programy s cílem zlepšení šancí na úspěšnost léčby, a terciární prevence, která se zaměřuje na znovu nastolení zdraví, když již nemoc propukla, a to péčí, ošetřením, léčbou či zmírněním projevů nemoci nebo jejích symptomů. Aktuálně se začíná hovořit i o tzv. kvartérní prevenci, která se začíná zabývat aktivitami zdravotní péče zaměřenými na zmírnění dopadů či vyhnutí se následkům nepotřebných či nadměrných léčebných intervencí. Hlavním cílem Národní strategie je zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet.

Systém řízení ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí je založen na několika úrovních. Meziresortní úroveň zajišťuje Rada vlády pro zdraví a životní prostředí, na resortní úrovni se jedná zejména o Ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav, krajské hygienické stanice, zdravotní ústavy, zdravotní pojišťovny a Ústav zdravotnických informací a statistiky. Důležitá je i rozšířená spolupráce s nemocnicemi a dalšími poskytovateli zdravotních služeb , a to zejména ve smyslu podpory zdraví, následné péče a komunikace s pacientem, podobně jako institucionální zajištění poskytování dostupných informací tak, aby lidé mohli činit informovaná rozhodnutí o svém zdraví.

Při plnění úkolů je nezbytné spolupracovat se širokým spektrem složek společnosti – zejména s občany, rodinami, zástupci komunit, občanskými iniciativami, nevládním organizacemi, zastupitelstvy, odbornými společnostmi a institucemi, školami, podnikatelským sektorem a sdělovacími prostředky.

Nezbytná pro realizaci prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví na základě vědeckých poznatků je též podpora a spolupráce jednotlivých útvarů Ministerstva zdravotnictví, odborných lékařských společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, České lékařské komory, lékařských a pedagogických fakult a dalších.

Významnou roli v preventivní péči hrají také programy zdravotních pojišťoven. Ty jsou každoročně zaměřovány na jiné prioritní oblasti. Jedná se především o adresné zvaní na preventivní prohlídky, preventivní onkologická vyšetření nebo vyšetření zaměřená na včasnou identifikaci civilizačních chorob, vybraná očkování nebo programy podporující zdravý způsob života.



Preventivní zdravotní péče v Kraji Vysočina je realizována v souladu s Národní strategií pro tuto oblast. Systém řízení ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí je založen na několika úrovních. Důležitá je především rozšířená spolupráce s nemocnicemi a dalšími poskytovateli zdravotních služeb , a to zejména ve smyslu podpory zdraví, následné péče a komunikace s pacientem, podobně jako institucionální zajištění poskytování dostupných informací tak, aby lidé mohli činit informovaná rozhodnutí o svém zdraví.

Yüklə 3,11 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   25




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2020
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə