1. poruchy afektu afekt



Yüklə 22.93 Kb.
tarix09.02.2017
ölçüsü22.93 Kb.


PORUCHY EMOCÍ

Emoce jsou psychické jevy, které mají hodnotící význam, a proto jimi vyjadřujeme, zda je nám něco příjemné nebo nepříjemné, uspokojení nebo neuspokojení...


Anatomie – thalamus a limbický systém.
Afektivita = pohotovost k emočním reakcím.

Emotivita = celková dlouhodobá emoční charakteristika jedince


Char. rysy emocí:

  • subjektivita

  • polarita

  • aktuálnost

  • dynamičnost

  • asociativnost (vyskytují-li se vedle sebe 2 emoce různé kvality, vzniká z nich asociací nová emoce, která není jen jejich prostým součtem)

  • iradiace (výsledná emoce se uplatní dominantně a ostatní jsou jí podřízené)

  • přesun emocí (emoce se může přenášet z jednoho jevu na druhý)

Tělesné projevy emocí:



  • mimika

  • pantomimika (gesta, pohyby, držení těla...)

  • hlasový výraz

  • vegetativní a hormonální změny

Rozdělení emocí



  1. podle polarity:

  • kladné

  • záporné

  1. podle kvality:

  • nižší:

    • tělesné – směřují k udržené rovnováhy (žízeň, únava...)

    • individuální – člověk je prožívá jako vztah k základním jevům (radost, smutek, strach)

  • vyšší: mají sociální a společenský význam

    • sociální

    • estetické

    • etické


1. PORUCHY AFEKTU
Afekt = intenzivní emoce, která vzniká rychle, prudce po více či méně zřetelném podnětu a má konkrétní zaměření.

Městnání afektu – dojde k výbuchu na nepatrný podnět. Přesun afektu – jedinec na silný prvotní podnět nereaguje, ale na jiný, třeba již slabý podnět, bývá reakce bouřlivá. Sdružení afektu – k rozšíření emoční reakce na další předměty nebo osoby. Odreagování afektu = afektivní napětí bylo uvolněno nějakým jiným náhradním způsobem.


  1. afekt nezvládnutý – dotyčný není schopen v dostatečné míře ovládnout své chování. Není zde poruchy vědomí, ani amnézie.




  1. patický afekt – liší se od normálního a nezvládnutého:

  • ↑ intenzita

  • ↑ trvání (ne vždy)

  • na jeho vrcholu dochází ke krátce trvající kvalitat. poruše vědomí (obnubilaci)

  • po jeho odeznění je proto na období vrcholu amnézie

  • chování a jednání neodpovídá osobnosti postiženého

  • zpravidla končí spánkem, únavou, vyčerpáním

  • často vzniká na určitém terénu – opilost, demence, encefalopatie, hladovění, únava...




  1. afektivní stupor – na rozdíl od normálního průběhu afektu je fáze prvnostního zárazu vytupňována v afektivní stupor. Dostavuje se většinou po hrůzné události nebo situaci – postižený strne, není schopen pohybu či řeči, mimika a gestikulace se zastaví.




  1. afektivní ztlum (útlum) – objevuje se po nadměrném emocinálním podnětu – dojde k odsunutí afektu. Postižený reaguje klidně a bez emocí, emoční reakce se plně projeví až když pomine nebezpečí.




  1. afektivní raptus – afekt se mimořádně vystupňuje a prodlouží v trvání. Probíhá se značnou silou a energií. Může se být spojen s patickým nebo nezvládnutým afektem.




  1. paroxyzmální afekt (ictal emotion) – náhle, bez zjevné příčiny, obsahem je nejč. úzkost. Trvá většinou hodiny. Často v důsledku poruch temporálního laloku (u epilepsie apod.).




  1. zvýšená afektivní dráždivost – zvýšená pohotovost k patolog. afektivním reakcím.



2. PORUCHY NÁLADY
Nálada = déletrvající pohotovost k emočním reakcím určitého směru.

Faktory ovlivňující náladu: fyzikální (sezónní zimní deprese), chemické (drogy, psychofarmaka), somatogenní a metabolické (deprese u hypotyreózy, premenstr. krize, popudlivost při hypoglykemii a hypertyreóze), organické (afekce CNS), psychologické (traumatizující zážitky → deprese).


Charakter. rysy patických nálad:

  • intenzita – sebevětší odchylka norm. nálady zdaleka nedosahuje intenzity patické nálady

  • trvání – týdny, měsíce

  • nezávislost na psychogenních podnětech – je na delší dobu neodklonitelná

  • vliv na ostatní psych. funkce (myšlení, jednání, vzhled, osobnost) – silnější než u norm. nálady

  • podmíněnost chorobnými změnami CNS – je vždy součástí nějaké duš. poruchy




  1. Expanzivní nálady

    1. euforie – pocit pasivní „tupé“ spokojenosti – u afekt. a organ. psych. poruch, intoxikací...

    2. manická a hypomanická nálada – u afekt, poruch, schizoafekt. poruchy, organ. poruchy

    3. extatická nálada – pocit blaženosti, vytržení, štěstí, povzenesenosti




    1. rezonantní (zlobná) nálada – podrážděnost, nevlídnost, zvýšené sebevědomí

    2. explozivní nálada – hl. u epileptiků a chron. alkoholiků

    3. moria – veselá nálada s nemístným, netaktním a vulg. žertováním a obtěžováním okolí. Často u léze front. laloku.

    4. dysforie (rozlada) – oproti rezonantní náladě je mírnější a není přítomno zvýšené sebevědomí. U epilepsie, ment. retardace i u manického sy.




  1. Depresivní (mikromanické) nálady

    1. depresivní nálada

    2. bezradná nálada – bezradnost a neschopnost rozhodování

    3. anhedonická nálada – neschopnost prožívat štěstí, radost. Oproti apatickému nemocnému prožívají tuto neschopnost nešťastně.

    4. morózní nálada – zlostná, mrzutá, vyšší riziko sebevraždy




  1. Úzkostné (anxiózní) nálady

    1. anxieta a anxiózní nálada – subjektivně nepříjemný pocit obav a strachu. Strach nemá konkrétní obsah (narozdíl od fobie)

    2. fobie – patol. strach, perzistující a iracionální, z konkr, specifické situace, objektu nebo činnosti. Fobie není jedinec schopen potlačit vlastní vůlí, i když si je uvědomuje jako bezdůvodné pocity, ke kterým má kritický postoj.


3. PORUCHY VYŠŠÍCH CITŮ


  • nadměrný rozvoj vyšších citů

  • defekt vyšších citů

    • sociální tupost – porucha až úplná neschopnost citového kontaktu

    • moral insanity = anetičnost – vystupňování citového defektu do krajního egoismu, bezcitnosti, bezohlednosti

  • poruchy estetických citů

  • poruchy etikých citů

    • emoční depravace – mizení morálních zábran a stupňování pudového jednání při celkovém úpadku osobnosti

    • emoční degradace – úpadek celé osobnosti – city se redukují na oblast tělesných potřeb – zejména u organ. psych. poruch.


4. PORUCHY STRUKTURY EMOCÍ


  1. paratymie (paradoxní emoce) – emoce nejsou přiměřené aktuálnímu podnětu kvalitou ani kvantitou. Může se projevit též mimickou inadekvátností (nemocný se tváří plačtivě při veselé náladě, nebo se směje, přestože je mu smutno a úzko (paramimie).

  2. emoční ambivalence – současně jsou přítomné kladné i záporné emoce, nálady a city. Časté u schizofrenie, fobií, depresí.

  3. emoční oploštělost – afektivita setřelá, nevýrazná, neměnná, jsou lhostejní, neúčastní. U schizofrenie, organ. poruch, poruch osobnosti

  4. emoční labilita – měnlivé emoce

  5. emoční inkontinence – větší stupeň emoční lability. Nestálost a neschopnost udržet emoce v jednom směru. Střídaní emocí nemusí být však tak rychlé a je přítomna výraznější emoční odklonitelnost. Zejm. u organ. poruch.




  1. emoční tenacita – dlouhé přetrvávání emoce – opak emoční lability. U poruch osobnosti (fanatických).

  2. emoční inkongruence – prožívání a projev neodpovídá myšlenkovému obsahu. Pacient např. nezaujatě líčí hrůzné bludné prožitky – důležitý příznak schizofrenie




  1. alxitymie – neschopnost nebo obtížnost rozumět vlastním emocím. Výkyvy nálady většinou interpretují tělesně (somatizace), dochází k „řeči orgánů“.

  2. idisynkrazie – selektivní emoční přecitlivělost a odpor vůči různým vjemům a situacím (pilování, pohled na krev...)

  3. katatymie – výrazné emoční zkreslení někt. psych. funkcí – myšlení, úsudek, chování...




www.lpolach.cz

© MUDr. Ladislav Polách




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2016
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə