Charakteristika chemických zbraní



Yüklə 27.91 Kb.
tarix28.04.2017
ölçüsü27.91 Kb.
Chemické zbraně

 

 



1.      CHARAKTERISTIKA CHEMICKÝCH ZBRANÍ

 

Pod pojem chemické zbraně (CHZ) zahrnujeme chemické látky účinně působící na lidi, zvířata a rostliny a prostředky k jejich použití. Jejich rozhodující částí jsou otravné látky (OL), které lze hromadně vyrábět a masově používat. V poslední době se k ním často řadí i látky psychoaktivní, které ovlivňují psychický a zpravidla i fyzický stav osob, a látky fytotoxické, které negativně ovlivňují růst rostlin.



V současnosti ohrožuje světový terorismus těmito látkami obyvatele kdekoliv na Zemi. K použití chemických zbraní teroristy již došlo a pravděpodobnost další incidence se zvyšuje.

 

Charakteristika otravných látek

Mezi OL patří chemické prvky, sloučeniny nebo směsi, kterých lze za běžných podmínek použít k vyřazení či ničení osob, popřípadě zvířat. Proto musí mít vysokou toxicitu (jedovatost nebo dráždivost); chemickou a fyzikální stálost, dlouhotrvající účinek a schopnost působit v běžných atmosférických podmínkách. Měly by vyhovovat i  řadě dalších požadavků, jako je jednoduchost výroby; nesnadné zjištění zrakem a čichem, vysoká hutnost par ap. Dosáhnout splnění všech požadavků je v však velmi obtížné, proto v praxi používané OL splňují zpravidla jen některé z nich.

 

Charakteristika psychoaktivních látek

Jsou to látky, které způsobují u zasažených osob po určitou dobu duševní poruchy, popřípadě fyzickou neschopnost. Do jedné skupiny patří látky způsobující dočasné zneschopnění v důsledku oslepnutí či ohluchnutí, do druhé skupiny patří látky vyvolávající přechodné poruchy duševní činnosti. '

 

Charakteristika fytotoxických látek

Jsou to látky, jejichž ničivý účinek způsobuje opadávání listů, uhynutí květů a plodů či celých rostlin. Jsou známy i látky zastavující růst rostlin.

 

 



2. ROZDĚLENÍ OTRAVNÝCH LÁTEK

 

- podle fyzikálních vlastností - za normálních podmínek (tj. při teplotě 20 °C a normálního tlaku jsou OL ve skupenství plynném (např. fosgen), kapalném (např. yperit) a pevném (např. látky CS). Pří tomto rozdělení nejde o toxické vlastnosti OL, dostáváme však určitý obraz o vhodnosti jejich použití, charakteru vstupu do organismu a o době setrvání v ovzduší či na terénu;



- podle určení dělíme OL, na látky, jež slouží především k zamoření ovzduší (např. kyanovodík, fosgen; látka CS) a na látky určené k zamoření terénu a terénních předmětů (např. yperit, látky V ap.);

- podle stálosti na terénu.dělíme OL na prchavé, které účinkují asi do 30 minut

(např. kyanovodík, fosgen) a na trvalé, účinkující po dobu několika hodin, dní i déle (např. yperit, látky V);

- podle rychlosti účinku na organismus se OL děli na látky s okamžitým účinkem (např. sarin, kyanovodík) a se zpožděným účinkem (např. yperit);

- podle účelu užití se děli OL na látky se smrtelným účinkem (např. soman, kyanovodík) a na látky k dočasnému vyřazení z činnosti (např. chloracetofenon, látka CS).

 

Základní rozdělení je podle fyziologických účinků na organismus, neboť charakterizuje jejich nebezpečnost, způsob nutné ochrany a zpravidla i prostředky speciální očisty. Podle něj se děli na: .

- nervově paralytické ( sarin, soman, tabun, látky V),

- zpuchýřující (yperit, N-yperit, lewisit, fosgenoxim),

- všeobecně jedovaté (např. kyanovodík, chlorkyan),

- dusivé (např. fosgen, difosgen),

- dráždivé - se slzným účinkem (např. chloracetofenon), - všeobecně dráždivé (např: látka CS).

 

 



3. ÚČINKY OTRAVNÝCH LÁTEK A OCHRANA PŘED NIMI

 

Otravné látky nervově paralytické

 

jsou v současné době nejúčinnější známé OL. Vyvolávají těžká poškození centrálního nervového systému, aniž by zanechávaly jakékoli vnější příznaky zasažení. Reagují s cholinesterázou za vzniku velmi stálých sloučenin. Tím blokují její vliv na rozklad acetylcholinu, který se pak shromažďuje v nadměrném množství v organismu a způsobuje stálé dráždění nervových zakončení. Do organismu vstupují všemi cestami - ve formě par, jako tekutina při potřísnění, dýchacím ústrojím i okem.



Zpravidla jsou bez zápachu, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech a některé (např. sarin) i ve vodě. Mají v organismu kumulativní účinek a jejich působení je i v nepatrných koncentracích po dlouhou dobu nebezpečné. Zvlášť charakteristickým příznakem jejich použití je zhoršení zraku, které se navenek projevuje zúžením očních zornic (miózou) a subjektivně dojmem šera, nízkou ostrostí zrakových vjemů, popřípadě i tzv. vlněním se pozorovaných předmětů nebo dojmem přizemní mlhy. Dalšími projevy tzv. muskarinového efektu jsou nechutenství, průjmy, zvracení, pokles krevního tlaku a zpomalení srdeční činnosti. Projevují se í příznaky tzv. nikotinového efektu (blednutí, únava, záškuby a křeče svalstva, ochablost dýchacích orgánů a celého těla) a strychninového efektu (neklid, úzkost, deprese, útlum reflexů, rychlé povrchní dýchání, křeče a paralýza dýchacího centra).

K ochraně se používají ochranná maska (kyslíkový přístroj), prostředky ochrany pokožky a

úkryty s filtračně ventilačním zařízením.

 

Otravné látky zpuchýřující

 

            Hlavním představitelem této skupiny je yperit. Látky vstupují do organismu všemi vnějšími i vnitřními cestami. Po 4 až 8 hodinách vyvolávají charakteristické zčervenání pokožky a po 12 až 24 hodinách puchýře. Ty se postupně slévají a po 2 až 3 dnech praskají.



            Účinek se projevuje i celkovou otravou organismu. Tekuté zpuchýřující OL mohou zasáhnout kteroukoli část těla i parami. Zvlášť nebezpečné je zasažení oka, kdy je průběh účinku mimořádně rychlý. Jejich dalším výrazným rysem je, že se v organismu samy nerozkládají (působí kumulativně).

            Rány po zpuchýřujících látkách jsou hluboké, dlouho se hojí (až několik měsíců) a stávají se branou vstupu různých infekcí. Sama tekutá plazma v puchýřích je toxická, takže při jejich prasknutí, pokud se rozlije na zdravou pokožku, způsobuje další rozsáhlá zasažení.

            Před přímým potřísněním chrání ochranná maska (kyslíkový přístroj) a prostředky ochrany pokožky z pryže č,i plastických hmot. Neimpregnovaným textilním oděvem pronikají zpuchýřují  OL během několika minut. Před jejich výpary se lze chránit ochrannou maskou (kyslíkovým přístrojem) ve spojení s protichemickým či filtračním oděvem a v úkrytech s filtračně ventilačním zařízením.

            Přestože se zpuchýřující látky ve vodě rozpouštějí jen málo, jsou schopné zamořit vodní zdroje na řadu týdnů až měsíců. Jejich nebezpečnost se zvyšuje i tím, že se dobře rozpouštějí ve většině organických rozpouštědel (benzínu, petroleji, dichloretanu, v olejích a tucích). Navíc se vsakují do pórovitého materiálu (např. zeminy, omítky, k$že, cihel, potravin a jiných pevných látek).

 

Otravné látky všeobecně jedovaté

 

            Do této skupiny patří kyanovodík, chlorkyan a arzenovodík. S jejich použitím se však počítá stále méně. Do organismu pronikají převážně dýchacími cestami. Blokují biologické okysličování tkání a poškozují důležité orgány (játra, ledviny a srdeční cévní soustavu). Ochranu před jejich účinky poskytuje ochranná maska, kyslíkový přístroj a úkryt vybavený filtračně ventilačním zařízením.



 

Otravné látky dusivé

 

            Sem patří fosgen, difosgen a chlorpikrin. Do organismu vnikají hlavně dýchacími cestami, které také především poškozují. Způsobují otok plic (zaplavení plicních sklípků krevní plazmou, která zabraňuje průchodu kyslíku z plic do krve), který může vést až k zadušení. Zvláštní nebezpečí spočívá v tom, že se příznaky poškození zpravidla začnou projevovat po 3 až 4 hodinách.



            Použití značně omezuje jejich prchavost. Protože se široce používají v průmyslových chemických provozech, mohou v případě havárie ohrozit osoby, které s nimi pracují. Před účinky chrání ochranná maska (kyslíkový přístroj) a úkryt vybavený filtračně ventilačním zařízením.

 

Otravné látky všeobecně dráždivé

 

            Typickým představitelem je látka CS, používaná při policejních akcích a k výcvikovým účelům. Je to bílý prášek způsobují slzení, kašel, bolesti hlavy a dýchací potíže. Při styku s pokožkou způsobuje kopřivku a ve vyšších koncentracích lehké popáleniny. Zrak a dýchací orgány chrání spolehlivě ochranná maska a povrch těla izolační prostředky ochrany pokožky. Vhodnou ochranou jsou i úkryty.



 

Otravné látky dráždivé – slzné

 

            Většina látek patřících do této skupiny se nevyznačuje výraznými ničivými účinky. Jsou to většinou tuhé látky nebo rychle se vypařující kapaliny. Působí především na oči. Při styku s oční spojivkou a rohovkou vyvolávají podráždění (poškození) jejich nervových zakončení. Hlavním představitelem je v současné době chloracetofenon, používaný k dočasnému vyřazení osob při policejních akcích a při plnění diverzních úkolů. Před jejich účinky spolehlivě chrání ochranná maska a úkryty dobře izolované před průnikem vzduchu zvnějšku. Používají se ve formě par, dýmu nebo aerosolu.



 

 

4. PSYCHOAKTIVNÍ LÁTKY

 

            Do této skupiny patří látky vyvolávající narušení duševních pochod$, např. halucinace a navíc fyzickou neschopnost. Mezi nejznámější patří látky BZ a LSD. Vzhledem k tomu, že tyto látky vstupují do organismu převážně dýchacím ústrojím a zažívacím traktem, chrání před jejich účinky ochranná maska nebo úkryt. Příznaky zasažení se projevují po 20 až 60 minutách. K vyřazení osob dochází po 1 až 2 hodinách halucinacemi a fyzickým zneschopněním člověka.



 

5. FYTOTOXICKÉ LÁTKY

 

            Jde o látky, které způsobují opadávání listů, zastavení růstu či zničení rostlin. Mnohé z nich se v současné době běžně používají v zemědělství hospodářsky vyspělých zemí, protože v malých množstvích podporují růst vegetace. Ve velkých množstvích však ničí bud' všechnu vegetaci (totální herbicidy) nebo její část, ničí plevely (selektivní herbicidy). Třetí skupina způsobuje opadávání listů (defolianty).



            Podle působení se rozdělují na:

- kontaktní, které způsobují uhynutí té části rostliny, se kterou se dostaly do styku;

- systematické, které jsou v rostlině rozváděny, narušují látkovou výměnu, dělení buněk a na listech a na kořenech vyvolávají destrukční změny;

- půdní sterilizátory, které způsobují po určitou (krátkou nebo dlouhou) dobu zastavení růstu všech rostlin.



 


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2016
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə