Co je to krevní tlak?

Jaký nález má hypertonik na očním pozadí?

V prvním stádiu hypertenze je nález na očním pozadí normální. V dalších stadiích se objevuje poškození cév ve smyslu sklerózy očních cév. Ve třetím stádiu se objevuje postižení sítnice někdy až otok papily.

43. Má lékař při vyšetření stanovit i výšku rizika onemocnění srdce?

Protože víme, že prognózu pacienta s hypertenzí ovlivňují různé rizikové faktory, je nutno u pacienta stanovit i jejich výskyt.

Mezi rizikové faktory patří:

• 
  Věk (zvýšení rizika s postupujícím věkem)
  
• 
  Pohlaví (muži jsou ohroženi více než ženy)
  
• 
  Kouření
  
• 
  Porucha lipidového (tukového) metabolismu
  
• 
  Cukrovka
  
• 
  Obezita
  
• 
  Nedostatek pohybové aktivity
  
• 
  Vysoký příjem sodíku
  
• 
  Konzumace alkoholu
  

44. Jak se toto riziko stanovuje a má to nějaký vliv na další léčbu?

U každého pacienta s hypertenzí je třeba stanovit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Toto riziko se velmi jednoduše stanovuje podle tabulky, která vychází z projektu SCORE a její užívání je doporučeno Evropskou a Českou kardiologickou společností.

Riziko stanovíme podle tabulky. Do tabulky zaneseme věk, pohlaví, výskyt kouření, výšku systolického krevního tlaku a hodnotu celkového cholesterolu. V tabulce najdeme příslušnou hodnotu rizika.
Riziko vyšší než 5% je již významné a znamená, že během 10 let máme 5% pravděpodobnost úmrtí na srdečně cévní onemocnění.
Při stanovení rizika za použití tabulek lze demonstrovat, jak odstranění některého rizikového faktoru vede ke snížení rizika.
Příklad: Muž 55 let, kuřák, hladina cholesterolu 7 mmol/l, systolický krevní tlak 140 mm Hg. Stanovené riziko podle tabulky 11 (vysoké).
Příklad zavedení preventivních opatření: pacient přestal kouřit, zaveden dietní režim, pokles hladiny cholesterolu na 5 mmol/l. Podle tabulky snížení rizika na 4 (není vysoké).
Do skupiny vysokého rizika pak patří automaticky pacienti, kteří se již se srdcem léčí a pacienti s cukrovkou.
Riziko vyšší než je vypočítané mají pacienti se známkami aterosklerosy (nález sklerotických plátů při ultrazvukovém vyšetření, vysoké kalciové skóre- vyšetření srdečních tepen speciální RTG metodou), pacienti s rodinným výskytem kardiovaskulárních onemocnění (výskyt onemocnění u příbuzného muže do 55 let, ženy do 65 let), osoby s nízkou koncentrací HDL (hodného) cholesterolu, osoby s porušenou tolerancí glukosy a osoby s nálezem zvýšených ostatních rizikových faktorů (C reaktivní protein, fibrinogen, apo-lipoprotein B, Lp(a)).

45. Kdy se provádějí speciální vyšetření ke zjištění příčiny vysokého krevního tlaku?

Pokud má lékař podezření na sekundární příčinu hypertenze, pak provádí další speciální vyšetření. K tomuto podezření ho přivede anamnéza (například onemocnění ledvin v rodině, bušení srdce při nádoru feochromocytomu..), fyzikální vyšetření (otoky, slabý tep na tepnách dolních končetin..) nebo laboratorní vyšetření (nízký počet červených krvinek, známky poruchy funkce ledvin).

Na sekundární hypertenzi je třeba myslet i u pacientů, u kterých je nález velmi vysokého diastolického tlaku a u kterých se ani kombinací několika léků nedaří dosáhnout uspokojivé hodnoty krevního tlaku.

46. Co je to syndrom bílého pláště?

Často se stává, že krevní tlak naměřený u lékaře je vyšší, než krevní tlak naměřený doma nebo při tlakovém holteru. Pokud je rozdíl vyšší než 20 mm Hg v systolickém a 10 mm Hg v diastolickém tlaku, jedná se o fenomén bílého pláště.

Syndrom bílého pláště je pak definována jako přítomnost hypertenze v ordinaci lékaře a normální krevní tlak naměřený doma.
Odhalení této skutečnosti je velmi důležité, protože pokud by byla léčba u pacienta nastavena podle hodnot krevního tlaku stanoveného v ordinaci, mohlo by v běžném životě docházet k hypotenzi (nízkému tlaku). Tento syndrom bývá vysvětlován stresem a úzkostí pacienta při návštěvě lékaře.

47. Co je to maskovaná hypertenze?

Pokud pacient má normální tlak u lékaře a vysoký tlak naměřený při domácím měření, jedná se o maskovanou hypertenzi. Podle některých studií se maskovaná hypertenze vyskytuje až u 10% starších pacientů. U pacientů s tímto syndromem je uváděn vyšší výskyt komplikací.

48. Jak se vysoký tlak léčí?

Léčba vysokého krevního tlaku se skládá z režimových opatření (správná tělesná hmotnost, dietní opatření, omezení přívodu soli, fyzická aktivita a úprava příjmu alkoholu) a z léčby medikamentosní (pomocí léků). Léčba bývá doživotní.

Správně vedená léčba s dosažením správných hodnot krevního tlaku snižuje riziko komplikací.
Velký důraz má být kladen na režimová opatření. Režimová opatření mohou vést i k normalizaci krevního tlaku bez použití léků.

• 
  Léčba se zahajuje vždy, pokud je systolický krevní tlak vyšší nebo roven 180 mm Hg nebo diastolický krevní tlak vyšší nebo roven 110 mm Hg.
  
• 
  Léčba se zahajuje vždy, pokud je systolický krevní tlak vyšší nebo roven 140 mm Hg nebo diastolický krevní tlak vyšší nebo roven 90 mm Hg. a pacient má vypočítané riziko vyšší než 5% podle SCORE nebo má riziko nižší než 5% ale má přítomny známky poškození cílových orgánů.
  
• 
  Léčba má být zvážena u pacientů s vysokým normálním tlakem (130-139/85-89 mm Hg) po prodělané CMP nebo koronární příhodě, u diabetiků nebo u osob s kumulací rizikových faktorů.
  

49. Jaký tlak mám mít při správné léčbě?

Cílem léčby je normalizovat TK na hodnoty pod 140/90, u mladších pacientů, diabetiků a pacientů s onemocněním ledvin je cílem hodnota 130/80 (hodnoty naměřené u lékaře).

Pokud si pacient měří TK doma, pak by hodnota TK v klidu neměla přesahovat 135/85 mm Hg (pacienti bez diabetu a onemocnění ledvin).

50.