Oběhová soustava

 

1 

 

Oběhová soustava

 

 

- 

Zajišťuje stálý tělní oběh v

 

uzavřeném cévním systému

 

- 

motorem je srdce 

Krevní cévy

 

- 

jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev

 

- 

dělíme je:

 



 

Tepny (artérie)

 

- 

pevné (krev proudí pod velkým tlakem), pružné (mají ve stěnách elastická vlákn

a) 

- 

vedou krev ze srdce (okysličená)

 

- 

větví se na tepénky (arterioly)

 

- 

největší je aorta

 

Obrázek č. 1: Průřez tepnou

 

 

Zdroj: Parker, S. Lid

ské tělo. Praha. Knižní klub. 2007.

 

 



 

Žíly (vény)

 

- 

tenká, poddajná stěna

 

- 

vedou krev do srdce (odkysličená)

 

- 

v 

dolních částech těla mají kapsovité chlopně, které brání zpětnému toku krev

 

- 

větví se na žilky (venuly) a navazují na vlásečnice 

 

Obrázek č. 2: Průřez žílou

 

 

Zdroj: Parker, S. Lids

ké tělo. Praha. Knižní klub. 2007.

 

 

 

 

2 

 

Obrázek č. 3: Práce žilních chlopní

 

 

Zdroj: 

Hruška, M. a kol. Biologie člověka pro gymnázia. Praha. Fortuna. 1995.

 

 



 

Vlásečnice (kapiláry)

 

- 

tenké, průsvitné cévy

 

- 

jejich stěna je tvořena jednou vrstvou buněk, která je propustná pro vodu, plyny a některé látky 

z plazmy 

- 

jejich síť prostupuje většinu tkání

 

- 

spoj

ují tepny a žíly

 

Obrázek č. 4: Řez kapilárou

 

 

Zdroj: Parker, S. Lid

ské tělo. Praha. Knižní klub. 2007.

 

 

Obrázek č. 5: Průchod krve vlásečnicemi

 

 

Zdroj: 

Hruška, M. a kol. Biologie člověka pro gymnázia. Praha. Fortuna. 1995.

 

 

3 

 

Srdce 

- 

dutý, kuželovitý svalový orgán, uložen v

 

dutině hrudní v

 

osrdečníku (perikard) 

 

- 

váha asi 300g, ve velikosti pěsti

 

- 

stavba:  tři vrstvy  –

 

vnější vazivová  blána  (epikard),  svalovina  (myokard), vnitřní vazivová  blána 

(endokard) 

- 

vlastnosti myokardu 

–

 

dráždivost, stažitelnost, vodivost, samočinnost (automate, nezávislá práce) 

 

Obrázek č. 6: Stavba srdce z vnějšku

 

 

Zdroj: 

Hruška, M. a kol. Biologie člověka pro gymnázia. Praha. Fortuna. 1995.

 

 

 

Obrázek č. 7: Vnitřní stavba srdce 

 

 

Zdroj: 

Hančová, H. a kol. Biologie v

 

kostce pro střední školy 2. Havlíčkův Brod. Fragment. 2004.

 

 

 

 

 

 

 

 

4 

 

Srdeční činnost

 

- 

rytmické střídání smrštění (systola) a ochabnutí (diastola)

 

- 

pracují současně obě poloviny srdce

 

 

Obrázek č. 8: Pohyb krve při srdeční činnosti

 

 

Zdroj: 

Hruška, M. a kol. Biologie člověka pro gymnázia. Praha. Fortuna. 1995.

 

 

 

Srdeční revoluce:

 

1. 

fáze: diastola celého srdce (cípaté chlopně otevřené) –

 

do síní a částečně i do komor vtéká ze žil 

krev 

2. 

fáze: systola síní (komory v

 

diastole, otevřené cípaté chlopně) –

 

krev je vháněná do komor

 

3. 

fáze:  systola

 

komor  (v  síních  nastává  diastola)  –

 

uzavření  cípatých  chlopní,  přetlakem  krve  se 

otvírají poloměsíčité chlopně –

 

krev je vypuzována do tepen

 

4. 

fáze: diastola komor (síně v

 diastole) 

–

 

uzavření poloměsíčitých chlopní

 

Délka  srdeční  revoluce  –

  0,80s.  Frekvence 

srdeční  revoluce  –

 

počet  tepů  70  –

 

80/min,  při  námaze  až 

150x/min. Tepový srdeční objem (množství krve vypuzené jednou systolou) –

 60-80ml. 

 

 

Řízení srdeční činnosti

 

1. 

převodní systémy srdeční

 



 

uzlíček síňový –

 

vznik impulzů 70/min, které vyvolají systolu síní, udržuje základní rytmus 

srdeční činnosti, centrum primární automacie

 



 

uzlík  síňokomorový  –

 

převádí  vzruchy  dále  do  komor,  centrum  sekundární  automate, 

nachází se mezi pravou a levou komorou

 



 

Hisův  svazek  –

 

svazek  svalových vláken v

 

přepážce  mezi  komorami,  dělí  se  na  levé  a 

pravé raménko

 



 

Purkyňova vlákna –

 

raménka se v

 

ně dělí v

 

endokardu, končí ve svalovině komor

 

2. 

Autonomní nervstvo –

 

sympatikus (zrychluje činnost), parasympatikus (zpomaluje)

 

3.  Hormony 

–

 adrenalin 

 

 

 

 

 

5 

 

Obrázek č. 9: Převodní systémy srdeční

 

 

Hančová, H. a kol. Biologie v

 

kostce pro střední školy 2. Havlíčkův Brod. Fragment. 2004.

 

 

 

Projevy srdeční činnosti

 

- 

Úder srdeční hrotu 

- 

při systole na stěnu hrudníku

 

- 

Srdeční  ozvy  –

 

vznikají  při  uzavírání  chlopní  (systolická  –

 

uzavření  síňokomorových  chlopní, 

diastolická –

 

uzavření poloměsíčitých chlopní)

 

- 

Tep 

–

 

pulzová vlna –

 

vzniká rozšířením a stažením tepen při průtoku krve

 

 

Krevní oběh

 

 

Obrázek č. 10: Hlavní cévní oběhy

 

 

Zdroj: 

Hruška, M.

 

a kol. Biologie člověka pro gymnázia. Praha. Fortuna. 1995.

 

 

 

6 

 

Obrázek č. 11: Základní schéma krevního oběhu

 

 

Zdroj: 

Hruška, M. a kol. Biologie člověka pro gymnázia. Praha. Fortuna. 1995.

 

 

 

Obrázek č. 12: Tělní oběh

 

 

Hančová, H. a kol. Biologie v

 kostce p

ro střední školy 2. Havlíčkův Brod. Fragment. 2004.

 

 

 

Krevní tlak

 

- 

Závisí  na  množství  kolující  krve,  odporu  cévního  řečiště  (na  průsvitu  s

 

pružnosti  cév),  velikosti 

minutového srdečního objemu a věku jedince

 

- 

Největší je v

 

tepnách, nejnižší v

 

dolní duté žíle

 

- 

Měřeno tonometrem na pažní tepně

 



 

Systolický tlak –

 90-150mmHg 



 

Diastolický tlak –

 60-80mmHg 

 

 

 

 

 

 

 

 

7 

 

Obrázek č. 13: Krevní tlak v

 

různých částech cévního oběhu

 

 

Zdroj: 

Hruška, M. a kol. Biologie člověka pro gymnázia. Praha. Fortuna. 1995.

 

 

 

Obrázek č. 14:  Regulace krevního tlaku

 

 

Zdroj: 

Hruška, M. a kol. Biologie člověka pro gymnázia. Praha. Fortuna. 1995.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

8 

 

Onemocnění 

 



  Hypertenze  - 

vysoký krevní tlak (

160/95) 



  Hypotenze 

–

 

nízký tlak (95/60)

 



 

Srdeční infarkt –

 

ucpání věnčitých tepen, ischemie myokar

du vede k 

odumírání

 



 

Trombóza

 

Obrázek č. 15: Trombóza

 

 

Zdroj: Parker, S. Lid

ské tělo. Praha. Knižní klub. 2007.

 

 



 

Ateroskleróza –

 

postižení velkých cév, ukládání cholesterolu a vápenatých solí do stěny cév vede 

k 

ucpávání

 

Obrázek č. 16:  Arteroskleróza

 

 

Zdroj: Parker, S. Lid

ské tělo. Praha. Knižní klub. 2007.

 

 



 

Varixy  (křečové  žíly)  –

 

patologické  rozšíření  žil,  městnání  krve,  vede  ke  vzniku  trombu  nebo 

bércových vředů špatná výživa kůže)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

9 

 

Úkoly:

 

1. 

Tělní oběh začíná:

 

a) 

Dolní dutou žílou v

 

pravé komoře a končí v

 

pravé síni

 

b)  V 

levé komoře aortou a končí v

 

levé síni

 

c)  V 

pravé komoře a končí vyústěním plícních žil do levé síně

 

d)  V 

levé komoře a končí vyústěním horní a dolní duté žíly do pravé síně

 

2. 

Vrátnicový oběh člověka:

 

a) 

Patří k

 

tělnímu oběhu krve

 

b) 

Slouží k

 

zásobování ledvin krví

 

c) 

Má minimalizován průtok krve při zvětšeném příjmu potravy

 

d) 

Zásobuje krví mozek (nazýváme ho též Willisův okruh)

 

3. 

Činnost srdce je zrychlována činností:

 

a) 

Všech autonomních nervů a zpomalována činností nervů motorických

 

b) 

Motorických nervů a zpomalována činností vegetativních nervů

 

c) 

Parasympatických nervů a zpomalována činností nervů sympatických

 

d) 

Sympatikus a zpomalována činností parasympatiku