Obsah Pro dobré trávení 12 Recepty na cukrovku 42 Ledviny a močové cesty 48 Pohybové ústrojí – svaly, klouby, končetiny 58 Trápení s revmatismem 70 Na kožní nemoci a rány 80 Pro zdravé dýchání 100



Yüklə 12,19 Mb.
Pdf görüntüsü
səhifə1/25
tarix07.01.2017
ölçüsü12,19 Mb.
#4523
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   25

 

 

 



 

 

 

Obsah 

 

Pro dobré trávení 12 

Recepty na cukrovku 42 

Ledviny a močové cesty 48 

Pohybové ústrojí – svaly, klouby, končetiny 58 

Trápení s revmatismem 70 

Na kožní nemoci a rány 80 

Pro zdravé dýchání 100 

Všechno pro srdce, krev a krevní oběh 114 

Léčíme si nervy 138 

Boj proti nádorům 148 

Problémy s nadváhou 154 

Když bolí hlava 160 

Něco na ústa a zuby 172 

Bolesti uší, nosu a krku 176 

Duševní stavy 188 

Ženské potíže 194 

Zázrak lásky 202 

Přibývající léta 210 

Všeléky 216 

Rejstřík českých názvů rostlin 234 Rejstřík 

latinských názvů rostlin 236 Seznam receptů 238 

Obsah 248 

 

 

 


 

 

Rejstřík českých názvů rostlin 



Aloe pravá 

19 

Andělíka lékařská 

35 

Anýz vonný 

27 

Artyčok zeleninový 

209 

Bazalka pravá 

36 

Benedikt lékařský 

152 

Bez černý  139 

Borůvka černá  47 

Brambor obecný  63 

Brutnák lékařský 128 

Břečťan popínavý 

179 

Bříza bělokorá  43 

Bukvice lékařská 112 

Celík kanadský  49 

Celík zlarobýl 

49 

Cibule kuchyňská 

219 

Citroník Hmonový 

165 

Čajovník čínsky  215 

Čekanka obecná  157 

Černohlávek obecný 

175 

Černohlávek velkokvětý 175 

Česnek medvědí  221 

Česnek setý 

217 

Devětsil lékařský 59 

Děhel lesní 

35 

Divizna velkokvětá 

101 

Dobromysl obecná 

161 

Dub letní  87 

Dub zimní 87 

Eleuterokok ostnatý 

147 

Fazol obecný 

45 

Fenykl obecný 

170 

Fialka trojbarevná 

111 

Heřmánek pravý 226 

Hloh jednosemenný 

117 

 

 

Hloh obecný 



117 

Hluchavka bílá  199 

Hořčice bílá 

214 

Hořec žlutý 

23 

Hřebíčkovec vonný 

17 

Chmel obecný 

143 

Jablečník obecný 130 

Jahodník obecný 232 

Jalovec obecný  76 

Jaterník trojlaločný 

41 

Jehlice trnitá 

51 

Jeřáb ptačí 

223 

Jestřabina lékařská 

46 

Jetel luční 25 

Jetel plazivý 

25 

Jetel rolní 25 

Jitrocel kopinatý 67 

Jitrocel prostřední 

67 

Jitrocel větší 

67 

Jinan dvoulaločný 

136 

Jírovec maďal 

135 

Jmelí bílé  127 

Kakost smrdutý  153 

Kapraď samčí 

65 

Karbinec evropský 

183 

Kmín kořenný  21 

Kokoška pastuší tobolka 133 

Komonice lékařská 

119 

Kontryhel žlutozelený  195 

Konvalinka vonná 

121 

Kopr vonný 

39 

Kopřiva dvoudomá 

115 

Koriandr setý 

209 

Kostival lékařský 61 

Kozalec kořenný  13 

Kozlík lékařský  192 

 

 

Kručinka barvířská 



185 

Krušina olšová  158 

Křen selský 

66 

Kukuřice setá 

159 

Kyseláč luční 

137 

Lékořice lysá 

181 

Len setý  81 

Levandule úzkolistá 

163 

Libeček lékařský 68 

Lichořeřisnice větší 

56 

Lilie bílá  97 

Lnice obecná 

169 

Lípa malolistá 

103 

Lípa velkolistá  103 

Lopuch plstnatý  99 

Lopuch větší 

99 

Lžičník lékařský  175 

Maceška polní 

111 

Majoránka zahradní 

207 

Mák setý  146 

Mák vlčí  146 

Maliník obecný  187 

Mangolka čínská 229 

Máta peprná 

205 

Mateřídouška úzkolistá  105 

Meduňka lékařská 

141 

Medvědice léčivá 55 

Měsíček lékařský 149 

Miřík celer 

208 

Modřín opadavý  79 

Mochna husí 

137 

Mochna nátržník 27 

Mochyně židovská 

31 

Mrkev obecná 

228 

Muškátovník pravý 

147 

Mydlice lékařská 129 

 

 

Oman pravý 



83 

Ořešák královský 

38 

Ostropestřec mariánský 40 

Ostružiník křovíty 

186 

Oves setý  77 

Pampeliška lékařská 

37 

Paprika roční 

78 

Parcha saflorová 233 

Pelyněk brotan  13 

Pelyněk Černobýl 

13 

Pelyněk pravý 

13 

Petržel zahradní  91 

Pivoňka lékařská 189 

Pískavice řecké seno 

65 

Plicník lékařský  107 

Podběl lékařský  177 

Popenec břečťanovitý  113 

Potočnice lékařská 

233 

Prha chlumní 

95 

Proskurník lékařský 

110 

Prvosenka jarní  145 

Prvosenka vyšlí  145 

Přeslička rolní  151 

Puškvorec lékařský 

15 

Pýr plazivý 

78 

Rakytník řešetlákový 

227 

Réva vinná 

171 

Rmenec sličný 

165 

Routa vonná 

201 

Rozchodník prudký 

97 

Rozmarýna lékařská 

69 

Rozrazil lékařský 125 

Růže galská 

98 

Růže šípková 

231 

Rybíz černý 

71 

Řebříček obecný  197 

 

 

Ředkev setá 



41 

Řepa červená 

225 

Řepík lékařský  184 

Saturejka zahradní 

203 

Sedmikráska obecná 

93 

Skořicovník cejlonský  23 

Sléz lesní  109 

Sléz maurský 

109 

Slunečnice roční  214 

Smrk ztepilý 

79 

Sporýš lékařský  32 

Srdečník obecný  123 

Světlík lékařský  167 

Svízel syřišrbvý  183 

Šalvěj lékařská  173 

Topolovka růžová 

33 

Trnka obecná 

155 

Truskavec ptačí  131 

Třapatka nachová 

230 

Třezalka tečkovaná 

191 

Turanka kanadská 

132 

Tužebník jilmový 73 

Tykev obecná 

54 

Tymián obecný  164 

Uročník bolhoj  213 

Vachta trojlistá  29 

Vanilka plocholistá 

31 

Violka rolní 

111 

Violka vonná 

111 

Vlaštovičník větší 34 

Vrba bílá  75 

Vrbka úzkolistá  193 

Vrbovka malokvětá 

57 

Vřes obecný 

53 

Všehoj léčivý (ženšen)   215 

Yzop lékařský 

211 

 

 

Zázvor pravý 



134 

Zelí hlávkové 

89 

Zemědým lékařský 

85 

Zeměžluč lékařská 

17 

 

 



 

 

 



 

 

 



 

 


 

 

Bylinkové recepty 



 

Trochu historie 

Od  svého  vzniku  se  život  na  Zemi  řídí  všemocnými  zákony 

přírody. Podle nich vše vzniká, rozvíjí se i zaniká. Živé organismy se 

řídí pudy a geneticky zděděnými podněty. Zvířata se umějí vyhnout 

jedovatým  rostlinám,  a  když  jsou  nemocná,  umějí  užívat  některé 

rostliny a minerály. Podobně se v souladu s přírodou vyvíjel i člověk, 

který  svojí  rozumovou  činností  dokázal  tento  proces  samoléčení 

rozvíjet, objevovat nové léčivé rostliny, odevzdávat zkušenosti svým 

druhům, ale hlavně dalším generacím. Vždy se našli jedinci, kteří to 

ovládali  lépe,  a  tak,  ještě  dávno  před  vznikem  písma,  se  ze 

samoléčitelů  stávali  první  lékaři.  Svazky  léčivých  rostlin  našli 

paleontologové  mezi  zkamenělými  zbytky  našich  neandrtálských 

předků. 

Písemná „paměť“ lidstva sahá do starého Egypta, odkud pochází 

první doklad o použití rostliny jako léčivého prostředku, datovaný do 

necelých  tří  tisíciletí  před  naším  letopočtem.  V  tomto  období  se 

vynořuje  z  hlubin  starověku  první  „zázračný  lékař“  Imhotep.  Jak 

plynul  čas,  přibývalo  údajů  o  dalších  významných  lékařích. 

Zakladateli  staročínské  medicíny  jsou  dva  soupeřící  císaři  –  „žlutý“ 

Chuang  II.  a  „červený“  Sen  nung,  kteří  už  v  27.  století  před  n.  1. 

sbírali  léčivé  rostliny  a  léčili  bylinkovými  čaji.  Bylinkářstvím  se  v 

10. století před n, l. zabýval i slavný židovský král Šalamoun, jehož 

herbář obsahoval prý až tři tisíce rostlin. Ve starém Řecku působil ve 

12.  století  před  n.  1.  „bůh  lékařství“  Asklepios.  Své  pacienty  léčil 

komplexní  metodou,  podobnou  dnešním  koupelím.  Po  něm  přišel 

„otec  lékařství“  Hippokrates  (460-370  před  n.  1.).  Jeho  zásada,  že 

neléčí  lékař,  ale  příroda,  platí  dodnes.  Zakladatelem  staroindické 

medicíny  byli  v  6.-8.  století  před  n.  1.  lékaři  Šašruta  a  Čaraka.  Od 

nich pocházejí první údaje o chirurgii, ale i potřebě správné výživy, 

když  tvrdili,  že  pro  nemocného  je  velmi  důležité,  co  a  jak  jí. 

Lékařskou  vědu  starého  Říma  reprezentuje  lékař  řeckého  původu 

Dioscurides, který kolem roku 60, už našeho letopočtu, vydal první 

knihu  o  léčivých  rostlinách  s  popisem  přibližně  šesti  set  rostlin.  Po 


 

 

něm  následoval  Galenos  (129-200),  který  kromě  geniálních 



chirurgických výkonů léčil i bylinkami. 

Složité směsi z mnoha léčivých rostlin se po něm dodnes nazývají 

galenika. 

V  raném  středověku  se  lékařství  přestěhovalo  do  klášterů,  kde 

setrvalo  prakticky  až  do  konce  tohoto  období.  Prvními  takovými 

lékaři byli v 3. století Kozma a Damián, po nich Benedikt z Monte 

Casina,  zakladatelé  tzv.  klášterní  medicíny.  Její  významnou 

představitelkou  byla  abatyše  Hildegarda  z  Bingenu  (1098-1179), 

jejíž  obsáhlý  herbář  tvořil  základní  lékařskou  literaturu  budoucích 

staletí.  Středověkou  medicínu  si  nemůžeme  představit  bez  díla 

Kánon  lékařství  z  11.  století  od  arabského  lékaře  Avicenna,  který 

později ovlivnil i evropské lékaře. Na jeho učení reagoval Paracelsus 

(1493-1541),  autor  učení  o  tzv,  signatuře,  což  znamená,  že  rostliny 

už svojí barvou, tvarem a podobností s jednotlivými lidskými orgány 

naznačují  své  léčebné  uplatnění.  Tedy  ořech,  podobný  mozku,  léčí 

mozek,  žluté  rostliny  žlučník  a-pod.  Nejvýznamnějším  dílem 

středověku  se  však  stal  v  roce  1557  knižně  vydaný  herbář  Petra 

Ondřeje Matthioliho. 

Éra  novověku  přinesla  další  významné  léčitele.  Na  Slovensku  k 

nim patří mnich fráter Cyprián, který působil v Červeném klášteře u 

Dunajce  a  kněz  Juraj  Fándly,  autor  první  slovenské  knihy  o 

bylinkách,  která  vyšla  pod  názvem  Zelinkář  v  roce  1793.  Jejich 

následovníky  byli  další  významní  bylinkáři,  ale  i  vědci  a  publicisté 

zabývající  se  léčivými  rostlinami.  Z  jejich  velkého  počtu  si 

připomeňme  české  lidové  bylinkáře  Karla  a  Váňu,  legendárního 

léčitele Jana Mikoláška, fytoterapeuty-publicisty Josefa A. Zentricha 

a  Ing.  Jiřího  Janču.  Z  Francie  jsou  u  nás  známí  bylinkáři  Maurice 

Messéqué  a  Leclerc,  z  Německa  propagátor  vodních  kúr  Sebastián 

Kneipp,  MUDr.  R.  F.  Weiss,  Franziska  von  Au,  Barbara  a  Petr 

Tehissovi. Z Rakouska je to populární lidová bylinkářka Maria Tre-

benová.  Na  Slovensku  se  léčivým  rostlinám  věnoval  světoznámý 

pěstovatel Jozef Angelli, propagovala je autorka bylinkových atlasů 

Eudmila  Thurzovi  Současnost  reprezentují  farmakognoz  a  autor 

Příručního atlasu léčivých rostlin a lesních plodů, naší nejrozsáhlejší 

publikace  o  léčivých  rostlinách,  dr.  Jaroslav  Kresánek,  fytoterapeut 


 

 

MUDr. Karol Mika, Eva Mošovská, dr. Ferdinand Gašpierik a mnozí 



další. 

S  rozvojem  vědy  v  19.  a  20.  století  se  oficiální  medicína  a 

bylinkářství  čím  dál  tím  více  rozcházejí,  i  když  nové  chemicky 

vyrobené  syntetické  léky  vznikají  na  základě  rozborů  osvědčených 

rostlinných  léků.  Lékařská  věda  jde  mílovými  kroky  dopředu  a 

bylinky se dostávají na okraj zájmu. V druhé polovině 20. století a na 

přelomu  milénia  však  nastává  renesance  bylinek,  jako  reakce  na 

negativní  vlivy  nadměrného  užívání  syntetických  léků.  Staré, 

staletími ověřené recepty a bylinky o-pět nacházejí uplatnění. Už ne 

jako  hlavní  léky,  ale  jako  zdraví  podporující  výživové  doplňky, 

preventivní  prostředky,  na  podpůrnou  léčbu,  ale  i  na  domácí  léčení 

trávicích, chřipkových a dalších každodenních onemocnění. 

 

Lékař a bylinkář 

Jak ukazuje historie, od vzniku lékařství až donedávna byli lékař 

a  bylinkář  zajedno.  Dnes  se  však  jejich  cesty  čím  dál  tím  víc 

rozcházejí  a  čím  víc  se  lékařská  věda  vyvíjí,  tím  je  tradičnímu 

bylinkářství 

vzdálenější. 

Lékařská 

věda 


dnes 

dosahuje 

obdivuhodných,  někdy  až  zázračných  výsledků.  Těžko  si  může 

obyčejný člověk představit, jak je možné transplantovat živé orgány, 

vykonávat  nejnáročnější  operace,  chirurgické  zákroky,  zachránit 

život a „poskládat“ rozbitá těla po různých nehodách. Na prahu velké 

budoucnosti  stojí  genetické  inženýrství,  každým  dnem  můžeme 

očekávat  mimořádné  nové  objevy.  Ale  počet  nemocných,  i  těžce 

nemocných,  počet  předčasných  úmrtí  na  následky  civilizačních 

nemocí ve věku, kdy kód genetických hodin ukazuje ještě mnoho let 

života,  neubývá.  Právě  naopak.  Lékaři  mají  čím  dál  tím  více 

pacientů,  musejí  je  léčit.  Potřebují  nemocného,  na  něm  mohou 

uplatňovat  nejnovější  poznatky  a  posouvat  vědu  dopředu,  bohužel, 

nemáme lékaře pro zdravé – alespoň dosud zdravé. 

Je-li člověk zdravý, jako by se zdraví nebylo třeba vůbec věnovat. 

Ani zdravotní pojišťovny nemají zájem, aby takovým zůstal, i když 

určitě  znají  starou  moudrost,  že  „zdraví  je  zadarmo,  nemoc  stojí 

peníze“. Úplně zadarmo však zdraví není– Kdo  chce zůstat zdravý, 

musí pro to něco dělat. Musí se zdravě stravovat, užívat preventivně 


 

 

doplňky  výživy,  vitaminy,  bylinky,  rostlinné  preparáty,  chodit  do 



přírody, tělocvičny, sauny, lázní… To všechno samozřejmě plně na 

vlastní  náklady,  neboť  nemá  nárok  na  nic  –  je  přece  zdravý.  Když 

však své zdraví zanedbávají a tím si časem přivodí nemoc, nastupuje 

lékař  i  pojišťovna.  Dostane  drahé  léky,  operace,  ozařování, 

chemoterapii,  když  to  přežije,  i  rehabilitaci  a  lázeňskou  léčbu.  To 

někdy stojí i statisíce, prevence by byla za několik tisíc. 

Zajímavé  je,  že  takto  zvrácená  praxe  neplatí  v  pojišťovnách  u 

automobilů.  Když  několik  roků  nemáme  žádnou  škodu  –  neboť 

jezdíme  obezřetně  a  opatrně  –  dostáváme  značný  bonus  výše 

pojistného. Možná se jednou dočkáme i toho, že kdo nebude několik 

let nemocný – protože se stará o své zdraví –dostane nějakou formu 

příspěvku k udržování zdraví, aby mu ještě dlouho vydrželo. 

Onemocní-li  člověk,  přirozeně  jde  k  lékaři.  Když  se  však  stav 

nezlepšuje,  někdy  i  po  mnoha  letech,  hledá  jinou  pomoc  a  často  se 

obrací na bylinkáře. Ten však není lékařem, nemá na léčení „papíry“, 

proto  může  jen  poskytnout  radu  k  léčbě  bylinkami  podle  o-

svědčených  receptů.  Když  člověk  zemře  pod  lékařským  dohledem, 

bereme  to  tak,  že  nebylo  pomoci.  Všechno  je  v  pořádku.  Jistě  si 

dovedeme  představit,  jak  by  se  asi  řešil  podobný  případ,  kdyby 

pacienta  léčil  bylinkář.  Proto  je  úloha  bylinkáře  především 

preventivní.  Právě  bylinkář  by  se  měl  stát  lékařem  zdravých. 

Bylinkami  bychom  měli  předcházet  nemocem  nebo  je  léčit  už  v 

zárodku, když ještě není nutná lékařská péče. 

 

Tablety a bylinky 

Tak jako ve starých dobách lékař a bylinkář byli zajedno, i léky 

byly jen bylinky. S rozvojem chemie se začaly látky v nich obsažené 

zkoumat,  nejúčinnější  složky  izolovat  a  vyrábět  chemickou  cestou. 

Začala éra tablet, které úplně ovládly zdravotnictví. Dnes si život bez 

tablet  neumíme  ani  představit.  Každý  den  přicházejí  na  trh  nové  a 

dražší.  Protože  jejich  výzkum  a  výroba,  to  je  především  byznys. 

Tabletám  nemůžeme  upřít,  že  účinně  pomáhají  a  v  akutních 

případech  mají  plné  opodstatnění,  vzpomeňme  jen  téměř  převratný 

aspirin či penicilin. Většina těchto léků má však i vedlejší účinky. I 

když na jednom místě organismu pomáhají, na druhém mu škodí. Na 



 

 

eliminaci  této  škody  užíváme  další  tablety  a  roztáčí  se  tabletová 



spirála.  Dostaneme-li  se  v  tomto  směru  do  tabletového  extrému, 

budeme se muset vrátit k přírodě. 

Bylinky působí v souladu se zákony přírody. Léčí pomalu, ale s 

trvalými  výsledky,  přitom  až  na  řídké  výjimky  žádnému  dalšímu 

orgánu  neškodí.  Jejich  pravidelné  užívání  i  při  úplném  zdraví  nebo 

hlavně  tehdy  –  nám  pomůže  vyhnout  se  potřebě  užívat  tablety.  V 

dalších letech se návrat k přírodním léčivům projevil i v tom, že trh 

je  dobře  zásobený  tak  širokým  sortimentem,  že  většinu  bylinek  si 

můžeme  koupit.  Ve  specializovaných  prodejnách  dostaneme  také 

tinktury,  šťávy,  oleje  a  jiné  kvalitní  výtažky  z  léčivých  rostlin  od 

seriózních výrobců. 

 

Trochu reklamy 

Současný  život  ve  vyspělé  konzumní  společnosti  charakterizují 

bulvár a reklama. Téměř každý den vybíráme z poštovních schránek 

množství reklam, z médií a billboardů se na nás valí lavina nabídek. 

Přechytralí manažeři hledají nové a nové způsoby, jak otevřít naši 

peněženku. Co může být lepší, než nabídnout něco pro zdraví, když 

téměř každý má nějaké zdravotní problémy? Nemocný člověk přece 

dá i to, co ne-má, když mu navodíme vidinu uzdravení. 

A  tak  se  nám  nabízí  množství  „zázračných“,  ale  drahých 

prostředků. Nejlepší je, když je vyvinuli američtí vědci, pocházejí z 

Číny,  Tibetu,  amazonského  pralesa  či  jiných  exotických  měst  a 

nabízejí ty nejlepší výsledky. Také v seriózně se tvářícím časopise o 

zdraví nám na dvou stranách odborně vysvětlí, jak některý zdravotní 

problém  vzniká,  jak  se  vyvíjí,  jak  mu  předcházet  –  a  potom  bum! 

Všechny  látky,  které  při  tomto  problému  pomáhají,  se  nacházejí 

právě v tabletě nabízené na následující straně. Ale reklama jde ještě 

dále. Z „aktivních rostlin“ nám nabídne tablety proti bolestem kloubů 

a  páteře,  bioaktivní  výživový  doplněk  na  hubnutí,  pomocí  kterého 

můžeme  ztratit  za  sedm  týdnů  až  třicet  jeden  kilogram,  tablety,  z 

nichž  se  naše  váha  každou  noc  sníží  o  jeden  kilogram,  to  všechno 

samozřejmě beze změny stravovacích návyků a pohybu. Ale to ještě 

není všechno, Z „čistě přírodních látek“ se ženám nabízejí tablety na 

zvětšení prsou až 



 

 

O deset centimetrů, mužům zase na prodloužení penisu o stejnou 



míru.  Zdá  se,  že  tady  končí  zdravý  rozum,  že  tomu  nemůže  přece 

nikdo uvěřit. Denně se však přesvědčujeme, že tento byznys funguje 

a zřejmě přináší i dobré zisky. 

 


Yüklə 12,19 Mb.

Dostları ilə paylaş:
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   25




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

gir | qeydiyyatdan keç
    Ana səhifə


yükləyin