Dárcovské rohovky jsou odebírány a skladovány podle evropských norem pro
Pro odběr kadaverózní rohovky jsou dodržena kritéria věková (18 – 75 let), časová (18
– 20 hod. od smrti dárce) a medicínská (vyloučení infekce, vrozené infekce, degenerativních
neurologických onemocnění a onemocnění neznámé etiologie, chronická dialýza a připojení
na dýchací přístroj déle než 7 dnů, oční choroby, operace oka, drogové závislosti) a jsou
provedena laboratorní (serologická) vyšetření přenosných onemocnění (HIV, hepatitida B a
30
Odebírá se i tkáň z čelního laloku mozku, ve které se zjišťuje přítomnost patogenních
prionů typických pro Creutzfeldtovu-Jakobovu chorobu, či další prionová onemocnění.
Jakýkoliv pozitivní výsledek vyřazuje tkáň z použití pro transplantační účely. Shoda v
krevních skupinách mezi dárcem a příjemcem není zapotřebí [33].
Rohovky pro transplantaci se uchovávají ve specializovaných zařízeních – očních
nebo multitkáňových bankách. V současnosti pracují v České republice dvě specializované
oční banky a několik bank multitkáňových. Rohovky jsou po odběru uchovávány
v rezervačním médiu pro krátkodobé (1) nebo dlouhodobé (2) uchovávání:
1. V mediu Optisol-GS, které je určené pro chladovou prezervaci a krátkodobé
skladování při teplotě 2-8° C. Hlavním cílem u tohoto hypotermického skladování je snížením
teploty zpomalit až zastavit metabolické procesy probíhající v rohovce a dodáním živin
zachovat stávající stav co nejdéle. Takto uchovávané rohovky jsou použitelné nejdéle do 10 –
14 dnů po odběru.
2. K dlouhodobému odběru jsou rohovky uchovávány metodou tkáňových kultur při
teplotě 31° C po dobu 14 dnů. Maximální doba kultivace je 7 týdnů. Tento typ uchovávání je
časově a technicky náročnější. Rohovka se vloží do média s živinami, energeticky bohatými
látkami a antibiotiky. Médium je třeba pravidelně obnovovat, před transplantací se musí tkáň
přenést do transportního média, ve kterém dochází účinkem osmoticky aktivních látek k
odčerpání vody z tkáně a jejímu ztenčení. Provádění mikrobiologického vyšetření média
během skladování tkáně minimalizuje použití kontaminované rohovky k transplantaci. Takto
uchovávané rohovky umožňují provádění jak plánované, tak akutní keratoplastiky [11,33].
Rohovky se hodnotí makroskopicky, biomikroskopicky (s použitím speciálních
mikroskopů pro hodnocení rohovky) a mikroskopicky (světelná mikroskopie).
Rozhodující z hlediska přežívání a funkčnosti rohovkového štěpu je endotel rohovky. Počet
buněk endotelu by měl být v připravované rohovce před provedením transplantace minimálně
2000–2300/mm
2
. Nezbytné je, aby buňky endotelu byly živé (vitální). Přítomnost mrtvých
buněk se zjišťuje pomocí roztoku trypanové modři o velmi nízké koncentraci, kterým se
krátce působí na endotel rohovky. Trypanová modř zůstává v mrtvých buňkách, které lze
spočítat a procentuálně vyjádřit. Mezi parametry určujícími kvalitu endotelu patří
polymegatismus a pleomorfismus. Polymegatismus vypovídá o rozdílu ve velikosti
jednotlivých buněk endotelu. Z hlediska kvality endotelu by měl být tento rozdíl co nejmenší.
Pleomorfismus vypovídá o tvaru jednotlivých buněk endotelu. V rohovkách určených pro
transplantaci by měla mít alespoň polovina buněk hexagonální tvar. Mikroskopicky je třeba
31
zhodnotit i stroma rohovky; musí být čiré, bez známek patologických procesů či abnormalit
[33].