4. Řešení pooperačního astigmatismu pomocí optických pomůcek
Pooperační astigmatismus můžeme pomocí optických pomůcek řešit jak v časném, tak
v pozdním pooperačním období. V časném pooperačním období optické pomůcky pomohou
zlepšit vizuální podmínky na přechodnou dobu, než bude možné chirurgické řešení refrakční
vady. V pozdním pooperačním období se dají optické pomůcky využít u pacientů, kteří
nemohou či nechtějí už podstoupit další chirurgický zákrok.
Mezi optické pomůcky, které lze při řešení pooperačního astigmatismu použít patří
brýle a kontaktní čočky. Nicméně, může se stát, že použití brýlí nebude možné z důvodu příliš
vysokých hodnot astigmatismu a anizometropie.
Použití kontaktních čoček je limitované topografickými abnormalitami rohovky po
PK, ale i jinými faktory jako jsou suché oko, blefaritidy, abnormality řas, vaskularizace
rohovky, tremor, vyšší věk, aj. Mezi různými druhy kontaktních čoček právě tvrdé
plynopropustné kontaktní čočky můžeme zvolit ke korekci astigmatismu po perforující
keratoplastice. RPG čočky jsou účinné až v 80 % případů, často poskytují dobrou zrakovou
ostrost, opravují vysoký stupeň pravidelného a nepravidelného astigmatismu, mají vysokou
propustnost pro kyslík a, ve srovnání s měkkými kontaktními čočkami, nižší riziko
mikrobiální keratitidy a rohovkové neovaskularizace. Důležité při aplikaci RPG kontaktních
čoček je, aby se minimalizovalo poranění štěpu rohovky. Z tohoto důvodu se předepisují RGP
čočky velkého průměru (9,5 – 12 mm), minimalizuje se tak vliv čočky na rozhraní štěpu a
také tyto čočky poskytují lepší stabilitu a centrování. Velké velikosti optické zóny těchto
čoček pomáhají minimalizovat odlesky [5,17].
Před aplikací čoček se provádí pečlivé vyhodnocení centrálního a periferního stavu
rohovky pomocí rohovkového topografu. Provedená keratoplastika zanechává změny ve tvaru
rohovky, především v místě jizvy mezi štěpem dárce a příjemcovou rohovkou. Ve většině
případů pouze RPG kontaktní čočky se speciální konstrukci zadního povrchu se optimálně
uchytí na rohovce a přinášejí dobré vizuální výsledky v případě nepravidelného astigmatismu.
V závislosti na centrálním zakřivení a excentricitě rohovky se vytvořil design zadní
plochy čtyř různých druhů speciálních plynopropustných kontaktních čoček [6]:
Tříkřivkový design (tricurve design) – obr. A
Jedná se kontaktní čočky, které jsou vhodné v případě, že excentricita rohovky se pohybuje
mezi hodnotami 0 – 0,4. Konstrukci zadního povrchu čoček tvoří tři křivky. Periferní poloměr
r
2
je o 0,8 mm menší než centrální poloměr r
0
, poloměr r
1
spojuje r
0
a r
2
. Tento druh čoček je
jediný, kde leze vyrobit zadní plochu tórickou.
33
Keratokonický design (keratoconus design) – obr. B
Tento typ kontaktních čoček je vhodný v případě, že hodnota excentricity rohovky je větší
než 0,7. Rozdíl mezi centrálním poloměrem r
0
a periferním poloměrem r
2
je větší a periferní
poloměr r
3
je velmi plochý.
Čtyřkřivkový reverzní design (tetracurve reverse design) – obr. C
Poloměr r
2
je výrazně strmější než centrální poloměr r
0
. To je důvod termínu reverzní v názvu
čočky. Poloměr r
3
je plošší než r
2
, ale strmější nebo roven centrálnímu poloměru r
0
. Tento typ
kontaktní čočky používáme v případě negativní excentricity, a to zejména v případě, že
pacient má vysoký centrální astigmatismus.
Podlouhlý design (oblong design)
Toto je také typ reverzní kontaktní čočky a je srovnatelný se čtyřkřivkovým tvarem. Rozdíl je
tu ale v periferii, která má asférickou konstrukci namísto tříkřivkové. Excentricita podlouhlé
konstrukce se může změnit z –0,4 na –0,9. Tento typ kontaktních čoček je také vhodný v
případě negativní excentricity.
V případě pravidelného astigmatismu z centra štěpu dárce do periferie příjemce
vybíráme ze zadnětórického či bitórického designu kontaktních čoček, který zlepšuje jejich
usazení na rohovce a navíc koriguje zbývající astigmatismus. V těchto případech je vliv
excentricity minimální. V dalších případech nám tvar rohovkového štěpu určuje, jaký typ
kontaktních čoček by byl nejúčinnější. Protáhlý tvar má strmější centrální oblasti a plošší
periferii, v tomto případě by bylo vhodnější použít při aplikaci kontaktní čočky asférické či
biasférické. Zploštělý tvar štěpu je zapříčiněn tím, že rohovka dárce je plošší, než byla
rohovka příjemce. Pro tento typ štěpu je nevhodnější aplikace čočky, která má plošší střed a
strmější sekundární zakřivení.
Bohužel, úspěšnost korekce pomocí kontaktních čoček závisí na jejich toleranci ze
strany pacienta a pacientově životním stylu. Navíc, někteří pacienti (zejména starší) nejsou
schopni zvládat péči o kontaktní čočky [5,6].
|