Perforující keratoplastika

Obrázek 17 - Intrastromální korneální kroužek ICR 

 

 

Obrázek 18 - Intrastromální korneální segmenty ICRS 

 

---

 

 

  

44 

U  této  metody  byla  provedena  studie  u  očí  s postkeratoplastickým  astigmatismem 

vyšším než 4D. Průměrná hodnota astigmatismu v této studii klesla z 6,17 ± 1,12D na  4,04 ± 

1,67D a korigovaná zraková ostrost se zlepšila z 0,23 ± 021D na 0,98 ± 0,27D. Implantace 

intrastromálních korneálních segmentů u vysokého postkeratoplastického astigmatismu v této 

studii  tak  snížila  zakřivení  rohovky  a  topografický  astigmatismus,  což  významně  zlepšilo 

zrakovou  ostrost.  Objevily  se  i  komplikace,  u  jednoho  pacienta  se  vyvinula  hluboká 

vaskularizace v dolním temporálním stromálním kanálu, která se zvládla po odstranění ICRS, 

další pacient měl problémy s výraznějšími nočními haló efekty [2,5]. 

Operace se provádí nejčastěji opět v lokální anestezii. Podobně jako u incizních metod 

je označen optický střed rohovky a zóna 7 a 8 mm. Dále se provede radiální incize a poté se 

na  oko  přisaje  fixační  prstenec  speciálního  nástroje  –  rohovkového  separátoru.  Ten  kromě 

fixace slouží zároveň jako zavaděč pro separační nůž cirkulárního profilu. Hrubě mechanicky, 

na  podkladě  tlaku  vyvíjeného  tupým  separačním  nožem  ve  stromatu  rohovky,  vzniká 

intrastromální tunel pravidelného tvaru a rozměrů. Do něj je pinzetou implantován kroužek, 

respektive  segmenty,  a  primární  rohovková  rána  se  poté  zašije.  Nejzávaznější  komplikací 

může být  peroperační perforace rohovky při chybném nešetrném zavádění  separátoru. Mezi 

další častější komplikace patří výskyt různorodých depozit v průběhu intrastromálního tunelu, 

hluboké neovaskularizace rohovky, …[11]. 

Nové studie se zaměřují na implantaci intrastromálních korneálních segmentů pomocí 

femtosekundového laseru a přinášejí rovněž uspokojivé výsledky [21].