Každý z topografických přístrojů používá nepatrně odlišné vzorce nebo techniky
k odvození map. Topografy zachycují data z jednotlivých bodů plochy rohovky použitím
různých technologií. Z těchto základních dat je možné získat širokou řadu map, které se
zobrazí na počítači. Mapy jsou obvykle barevně kódovány pro snadnější interpretaci [3].
Mapy rohovkové topografie rozlišujeme na barevně kódované mapy lomivosti a
křivosti, barevně kódované mapy průběhu plochy rohovky a kvantitativní indexy.
Barevně kódované mapy lomivosti a křivosti zobrazují skutečnou lomivost rohovky
v konkrétních bodech. Červené a oranžové odstíny znázorňují relativně vyšší lomivost a
menší poloměr křivosti. Škálou od zelené po žlutou barvu je značena normální lomivost.
Modré odstíny zase určují relativně nižší lomivost a větší poloměr křivosti. Tyto stupnice
22
Barevně kódované mapy průběhu plochy rohovky zobrazují prostorový průběh
rohovky ve srovnání s kulovou referenční plochou a poskytují tak základní informace o tvaru
rohovky. Teplé odstíny značí větší poloměr křivosti a chladné odstíny menší poloměr křivosti
oproti referenční kulové ploše.
Pro popsání a zařazení výsledků v kvantitativním smyslu se využívá možnost
stanovení vhodných indexů. Je možné zavést indexy pro nejrůznější měření. Kvantitativní
indexy si našly využití nejen v klinických studiích, ale i v diferenciální diagnostice [15].
Dostları ilə paylaş: