Hbifl HjıeÜHOCTH).
İdeyasız əsər
6e3bijıeü-
Hoe npoH3BejıeHHe.
İD E Y A S IZ L IQ
c y m .
6 e3bw eÜ H O C T b ( o t -
cyrcTBHe
HjıeÜHOCTH).
İdeyasızlıqla mü-
barizə
6
opb
6
a
c 6 e 3 b ijıe Ü H o c T b io .
İD E Y A -T Ə R B İY Ə
n p H J i . H H eÜ H O -B ocnH -
T äT ejibH H H .
Ideya-tərbiyə işi
HjıeÜHO-BOC-
n H T aT eJib H a a p a ö o T a .
İDXAL
c y m .
HMnopT: 1. bbo3 b K a K y ı o - j ı .
C T paH y TOBapoB
H3-3a
rp aH H H H .
Əmtəə id-
xalı
HMnopT TOBapoB; 2 . o ö ra e e K o n m e c -
TBO
HJIH
OÖUiaa
CTOHMOCTb
TOBapOB, JIOC-
TaBJieH HH X
B
C T paH y;
idxal etmək
H M n o p -
T H poB aT b;
idxal edilmək
(
olunmaq
)
H M n o p -
THpOB3TbCH,
6
bITb H M nopT H pO B aH H blM .
İD X A LA T I
c y m . H M i ı o p T ( o ö m a a c t o h -
M O C T b
B B 0 3 H M M X
TOBapOB);
II
npHJl.
B B 0 3 H H Ü ,
HMnopTHHÜ. İdxalat tarifləri
B B 0 3 H b i e T a p H ( } ) b i ,
idxalat gömrüyü
b b o 3 -
H a a
nouuiHHa.
İD X A LA TÇI
c y ı u .
HMnopTep ( t o t , k t o
h m
-
n o p T H p y e T T O B a p n
H3-3a ıpaHHHbi).
İD İ 1 r j ı a r .
6
buı(-a, -o, -h): l.coxpaHHJi-
ca, yjıepacHBajıca.
Payız idi
6
buıa oceHb,
isti yay günü idi
6
h ji acapKHÜ jıeTHHÜ
jieHb; 2. npHcyrcTBOBan, HaxojııuıcH r a e -
j i h
6
o .
O, teatrda idi
o h
6
biJi b TeaTpe,
mən iclasda idim
a
6
h ji Ha
coöpaHHH;
II c bh
3
k a .
6
biJi(-a, -o, -h).
O, müəllim
idi
o h
6
buı
yHHTejıeM;
mən əsgər idim a
6
buı coJijıaTOM; b c o n e ı . c marojibHbi-
mh (})opMaMH BbipaiKaeT ji
0
JixecTB
0
BaHHe.
Almalı idim
jıojıxeH
6
h ji nojıyHHTb,
get-
məlİ İdİk
Mbl IJOJDKHbl ÖbUIH noiiTH; b c o -
h c t . c (JıopMaMH Ha
-sa, -sə
Bb/pa*aer
ycjıOBHe.
Gəlsə idi
ecjiH
6
bi oh ııpHuıejı,
yazsa idim
ecjiH
6
bi a HanHcajı.
İD İL L İK n p H J i . HjiHjmmecKHH, hjihjijihh-
Hblü: İ . J I H T . OTHOCHUIHÜCH K HJIHJUIHH.
İdillikjanr
HjiHjuiHHecKHÜ x aH p ; 2. TaKOH,
KaKOÜ H3o6pa*aeTCH b hjihjuihh;
m hphhh
,
6e3MaTexHO-cnoKOÜHbifl.
Həyatın idillik
təsviri
HflHJEimecKoe H3o6paxeHHe x h 3 h h .
İD İL L İY A I c y m . HHHJiıiHa: I .
j i h t
. He-
ö o jib m o e noəT H necK oe npoH3BefleHHe,
H 3 o 6 p a x a ıo m e e *H3Hb n a jıOHe npnpoHbi;
2. H p o H . MHpHoe, 6e3M jrrexH0-cqacTiiH-
Boe, HHHeM He oM pa'iaeM oe cymecTBOBa-
HHe; II n p n n . HaHjuımecKHH: 1. o ra o c a -
IHHHCfl
K
HHHJIJIHH;
2 .
H
p O
H . MHpHHH,
6e3M 3Te>K H O -C nO K O H H H H ,
HflHJIJIHHHUH.
İD İL L İY A Ç I c y m .
j i h t
. Haıi/IJIHK (n n -
caT eaı,, nHUiymnH
hjihjuihh
).
İD İO X R O M A T İK n p H J i . HflHoxpoMaTiwec-
KHH (HMeroiüHH COÖCTBeHHblH UBeT,
UBCT-
h o h ).
İdioxromatikrəng
HUM0Äp0MaTH4ec-
Kaa oKpacKa.
İD İO L E K T c y m .
j i h h t b
. H H H O JieK T (
c o
-
j
BOKynHOCTb oco6eHHOCTeä, xapaK T epn-
3 y M U IH X p e ^ b
HHHHBHaa).
İD İO M c y m .
JI HHTB. HaHÖM, HÄHOMa
(Hepa3JIOXHMbIH OÖOpOT peHH, 3HaHeHHe
KOToporo He coBnajıaeT c o 3HaıeHHeM co-
CTaBJiaıomHx e r o cnoB, B3HTbix
b
oTfleJib-
hocth
).
İD İO M A T İK n p H J i . j i h h t b . 1. M jnovıa-
THnecKHH.
İdiom atik ifadə
HflHOMaTHHec- [
Koe BbipaxeHHe; 2 . HaHOMaTmHWH (He
nepeaaBaeMbitt aocjIobho Ha a p y ro iı H3HK).
İdiomatik söz birləşməsi
HflHOMaTH'iHoe
coqeTaHHe cjiob,
ifadə idiomatikdir
t})pa3a
HaHOMaTHHHa.
İD İO M A T İK A c y m . HHHr B. c o 6 n p . hjih-
OMäTHKa: 1. c
0
B
0
KynH
0
CTb hjihom .
Azər-
baycan dilinin idiomatikası
HÄHOMaTHKa
a 3 ep 6 a ö jıx a H C K o ro
a3biK a;
2 . p a3 aejı
a3bIK03HaHHa, H3yHalOIHHH HaHOMbl.
İD İO M A T İK L İK c y m . HflHOMaTOTHOCTb. |
İfadənin idiomatikliyi
HHHOMaTiwHOCTb b h -
paxeH H a.
İD İO S İN K R A Z İY A c y m . M e ,l .
hjhochh
-
Kpa3HH (6oJie3HeHHaa peaKUHa opraHH3-
Ma, npoaB Jiarom aaca b noBbimeHHOH ıyB -
CTBHTe.lbHOCTH y HeKOTOpblX JIHH K OÖOH-
aTe-lbHblM, BKyCOBHM, 3pHTejlbHbIM H
TM.
pa3apa>KHTejıaM).
İD İO T c y u ı .
h ü h o t
, KaHOTKa: l.neJiO BeK ,
cTpaaarom HH cna6oyMHeM,
h jih o th c h
;
2. rjıynbiiı HeJioBeK, jıypaK.
İD İO T C A SIN A H a p e q . rıo-HAHÖTCKH, hjih-
OTCKH, HüHOTmeCKH, HJIHOTHHHO.
İdİOt-
casına hərəkət etmək
h b h o th h h o nocTy-
n a T b ,
idiotcasına danışmaq
h jih o tc k h ro-
BOpHTb.
İD İO T İY A c y m .
MC j ı .
HaHOTiifl (rjıy6oKaa
C T e n eH b n c H X H 'ie c K o r o H ejıo p a3 B H T H a).
İD İO T İZ M
c y u ı .
h h h o t h
^
m
: l.n c H X H H e c -
Kaa 6ojıe3Hb, xapaKTepH3yıomaacfl Hapy-
uıeHHeM yMCTBeHHOH jıeaTejibHocTH;
2 .
n e -
p e H . m ynocT b, rynocT b, öeccMbicnHua.
İD İO T L U Q c y m . 1. h s h o th 3 m , h jih o th a ;
2 .
h jih ö tc tb o , raynocT b, TynocTb, 6ec-
CMHCJIHIia.
İD İŞ
c
y m . h jih ih
( a
3
MK e B p e f ic K o r o H a c e -
jıe H H a ,
X H B ym ero b
E B p o n e , A M e p H K e H
B H3paHJle,
HMeiOIHHH
B CBOeft
OCHOBe
H eM e y K H e JiH a jıeK T b i).
İD M A N I
c y m .
1
. c n o p T (çfiH aH 'iecK H e y n -
p a a c H e H H a : rH M H acT H K a,
6
o p b
6
a , T y p K
3
M
h T .n .) .
Idman növləri
b h h h c n o p T a ,
xizək
idmanı
jib ix H M H c n o p T ,
idman ustası
M ac-
T e p c n o p T a ,
idman sarayı
aBopeu,
c n o p T a ,
idmanla m əşğul olmaq
3aHHMaTbca
c ı ı o p -
t o m ; 2 . p a 3 r . (}>H3KyjibTypa.
İdman dərsi
y p o K (})H 3K yjibT ypH ,
m üaiicə idmanı
jıe -
H eÖ H a a cj
3
H
3
K y jib T y p a ;
I I
n p n j ı .
c n o p -
THBHblft:
1,
CBfl3aHHbIH CO C nopT O M .
İd-
man oyunları
cııopTHBHbie
H ip b i,
idman
atıcılığı
cnopTHBHaa
C T p e ıib ö a ,
idman gim-
nastikasi
c n o p T H B iıa fl rH M H acT H K a; 2 . c a y -
x a m H H j ı j ı a 3aH aTH H c n o p T O M .
İdrnan zalı
c n o p T H B H b iH
3m,. idman kostyumu
c n o p -
t h b h h h k o c t k d m ,
ıdman m^ydançası
c n o p -
T H B H aa ı u ı o m a j i K a .
İD M A N Ç I
c y m . c n o p T C M e H , c n o p T C M e H -
K a .
Yüksək dərəcəli idmançı
cn o p T C M e H
B H c o K o r o K n a c c a ,
idmançı-dalğıc
c n o p T c -
M eH-nOÄBOJIHHK.
İD M A N Ç IL IQ c y m . 3aH8Tne cnopTOM.
İD R A K I c y m . 1
. C 03H äH H e
(cnocoönocT b
ocMbicjıeıiHo BocnpHHHMäTb oK pyxaıouıee);
pa3yM, HHTejuıeKT.
İdrakın təntənəsi
T o p -
x e c T B O p a 3 y M a ; 2 . n 0 3 H ä H H e :
1)
n o c r H x e -
H H e, n o H H M aH H e, B o cn p H flT H e; 2 ) t} ) H J io c .
n o cT H xeH ue 3aKOHOMepHOCTefi oöıeKTHB-
h o t o M H p a ; c n
0
C
06
H
0
CTb n o
3
H aB aTb.
Dia-
lektik idrak metodu
jjH a J ie K T m e c K H H Me-
Toa no3HaHHa; II n p n j ı . no3HaBäTejibHbifi.
İdrakfəaliyyəti
n o 3 H a B a T e jib H a a a e a T e J ib -
HOCTb,
idrakprosesi
no3HaBaTeıibHbiH npo-
uecc;
idrak
(
dərk) etmək
noHHMaTb, co3Ha-
BaTb;
idrak
(
dərk) olunan
no3HaBaeMoe.
İD R A K LI
n p n j ı .
1 .
c o 3 H ä T e jib H b iii;
2.
p a -
3yM Hbifi, 3jıpaB O M biC Jiam H fi.
İdraklı var-
j
lıq
p a 3 y M H o e cy m e c T B O .
İD R A K L IL IQ
c y m .
1
. c0 3 H a T e a b H 0 C T b ;
2.
p a 3 y M H O C T b , 3 j ı p a B O M b 'ı c a H e .
İD RA K SIZ
n p m ı . 1. H e c o
3
H ä'reJib]ibiH , n o -
jiH T H qecK H OTCTajibiH (H e
M o r y m H İ i
n p a -
BHJibHO noHaTb, oueHHTb oKpyxaıoınee).
İdraksız kütlə
H e c o 3 H a T e jib H a a
T O Jin a;
2.
H e p a 3 y n H b if t, H e c o o 6 p a 3 H T e jib H b iii.
İD R A K S IZ L IQ
c y m .
1 .
Hec03HäTejibH0CTb
( n o J i w r m e c K a f l o c T a n o c T b , H e r p a M O T H O C T b ) ;
2.
HenOHflTJIHBOCTb, H eC 006pa3H TeJIbH 0C Tb. |
İEN A
c y m .
H e H a ( a e H e x H a s ı e a H H H u a
ünOHHH).
İFA
c y m . HcnojiHefflie:
1
. ocyujecTBJieHHe,
BbinoJiHeHHe q e r o - J i .
Borcun ifası
hc-
nojiHeHHe flojıra n e p e a KeM-, qeM-j ı. ;
2. BocnpoH3BejıeHHe jw a cJiymaHHa,
060
-
3 p e H H a .
M uğam m ifası
H c n o J i H e H H e
M y-
raMa,
rolun ifası
HcnoaHeHHe pojiH,
m ü- '.
ğənninin ifasında
b
H cn o jiH e H H H
neBiıa;
ifa etmək
HcnojiHflTb,
H c n o J i H H T b .
Rolu ifa
etmdk
HcnojiHaTb pojib,
pianoda ifa etmək
H c n o J i H f l T b
Ha nnaHHHO.
İFA Ç I c y
m
.
HcnoHHTeJib:
1 . t o t , k t o
ocy-
mecTBJiaeT,
B b i n o j i H f l e T h t o - j i . ;
2.
t o t ,
k t o
BbicrynaeT
c HcnojiHeHHeM
k
a
k
o r o -
j i h ö o xyfloxecTB eH H oro npoH3BefleHHa.
Muğamın ifaçısı
HcnojiHHTejib
M y raM a,
xalq mahndarımn ifaçısı
n c n o j i H H T e j i b H a -
poflHbix
neceH ,
solo partiyasm ın ifaçısı
HcnoJiHHTeaib
cojibHofi
n a p T H H ,
Vaqif rolu-
nun ifaçısı
HcnojiHHTejib pojiH
Baraıjıa.
İFAÇI-liIQ I
c y m . HcnojiHHTejibCTBo.
Yük-
sək musiqi ifaçıhğı
BbicoKoe My3biKajibHoe
H C n O J I H H T e j I b C T B O ;
II
n p H J I .
H C n O J I H H -
T e J i b C K H H .
İfaçtlıq m əharəti (ustalığı)
h c
-
nojTHHTeJibCKoe MadepCTBO,
ifaçdıq xüsu-
siyyətləri
H c n o j i H H T e j i b C K H e o c o ö e H H o c -
t h
,
ifaçılıq mədəniyyəti
H c n o j i H H T e J i b C K a a
KyjıtTypa.
İFA D Ə
c y m .
1 .
BbipaxeHHe:
1 )
BbiCKa3bi-
BaHHe, n e p e f l a q a M b icjıefi, nyBCTB
cjıOBaMH.
Sözlə ifadə
B b ip a x e H H e cflO B aM H ,
yazılı
ifadə
n n c b M e H H o e B H p a x e H H e ,
şifahi ifadə
ycTHoe
B b ip a x e H H e ,
ıfadə vasitələri
c p e jı-
CTBa
B b ip aaceH H a,
poetik ifadə formaları
n o ə T m e c K H e
(JopMbi BbipaxeHHa; 2)
t o ,
h t o a B J ia e T c a
BHeuiHHM
n p oflB JieH H eM ,
O TpaateH H eM h e r o
-
ji
. Dəyərin puila ifa-
dəsi
jıeH eacH o e B bipaaceH H e c t o h m o c t h ,
öz
ifadəsini tapmaq
n ə d e
H a x o a H T b c B o e
B b ip a ace H H e b m e m ,
təşəkkür ifadəsi
Bbi-
p a x e H H e
6
a a r o a a p H o c T H ;
3) BHeuiHHÖ
BHa M e r o - j ı . , o T p a x a ıo ı ıiH H B H y rp e H H e e
co cT O flH H e q e jıo B e K a .
Gözlərinin ifadəsi
B b ip a a te H H e m a 3 ,
üzünün qəmgin ifadəsi
- neıajibHoe BbipaxeHHe JiHiıa; 4) (})pa3a,
oöopoT peTO.
Anlaşdm az ifadə
HenoHaT-
H o e
BbipaxeHHe, obrazlı ifadə
o6pa3H oe
BbipaxeHHe, frazeoloji ifadələr
t})pa3eo-
jıoniHecKHe BbipaiKeHHa;
2,
Hmoxeraıe
(nH C bM eH H bifi n e p e c K a 3 q e r o - J i .
cboh-
mh cnoBaMH). Ifadəyazm aq
n n c a T b H 3Jio-
aceHHe; 3 . ı o p H f l . noKa3aHHa (oTBera
H a j ı o n p o c e : cB efleH H fl, c o o
6
m a e M b ie H a
f l o n p o c e ) .
İfadə almaq
k
i
m d
ə
n
n o j ı y m r b
noKa
3
aHHa y k o t o , ifadə vermək
aaTb
noKa3aHHa,
şahidlərin ifadələri
noKa3a-
H Ha c B H jıeT e jıefi,
yazüı ifadə
n n c b M e H H o e
n o K a 3 a H H e ,
ifadə etmək:
1
. B bipajK aTb,
bh-
pa3HTb: 1) uoKa3aTb, oÖHapyxHTb b k s -
k o m - j i . BHeuiHeM npoaBJieHHH. Gözləri
sevinc ifadə edir
r jıa 3 a B b ip a ata ıo T p a a o c T b ,
narahatçılıq ifadə etmək
B b ip aacaT b
6
e c n o -
kohctbo;
2)
a B J ia T b c a O T paaceH H eM ,
060
-
SHaTOHHeM Mero-jı., o
6
o
3
nalıaTb. B um ə-
nanı ifadə edir
BbipaacaeT ə to 3HaneHHe;
2. H3JiaraTb, Hano)KHTb,
p a c c x a 3 a T b o
ı e M -
j i h
6
o .
Öz fıkrini ifadə etmək
mjıoxtHTb
cbok) Mbicjib, öz dərdini ifadə etm ək
p a c -
CKa3aTb o
CBoeM
rope; ifadə olunmaq
bh-
p a x a T b c a , Bbipa3HTbca, 6biTb
Bbipa*eH-
hhm: 1. oÖHapyxHBaTbca, oÖHapyxHTbca,
npoaBJiaTbcs,
n p o a B H T b c a .
Sifətində inam-
sızlıq ifadə olunurdu
jihuo Bbipa*aTO He-
JIOBepHHBOCTb; 2.
HCMHCJiaTbCfl,
ÖHTb
HC-
HHCJieHHblM
B K a K H X - J l . ejiH H H u ax , M ep ax .
İF A D Ə Ç İ c y m . Bbipa3HTejib, Bbipa3HTejib-
HHua
( t o t hjih Ta, k t o
B b ip a * a e T M b H - j ı .
H H T e p e c b i,
x enaH H a, MHeHHa).
İFA D Ə LƏ N D İR İL M Ə
c y m . OT r j ı a r .
ifa-
dələndirilmək.
İFA D Ə L Ə N D İR İL M Ə K r j ı a r . BbipaacäTtca,
ÖMTb BbipaaCeHHHM.
İF A D Ə L Ə N D İR M Ə c y m . o t
i f l
a r .
ıfa-
dələndirmək.
İFA DƏLƏN DİRIVIƏK
r n a r .
BbipaxäTb, bw-
pa3HTb B K a K O H - J I . (})OpMe.
,
İF A D Ə L Ə N M Ə c y m . o t r j ı a r .
ifadələn-
mək.
İF A D Ə L Ə N M Ə K r j ı a r . BbipaacäTbca,
b m
-
pa3HTbca (HaÜTH CBoe BbipaaceHHe, OTpa-
5KeHHe).
İF A D Ə L İ n p H J i . Bbipa3HTeJibHbiii: 1. OTpa-
acaıomHH BHyrpeHHHe KaMecTBa, n e p e -
acHBaHHa.
Ifadəli gözlər
Bbipa3HTejibHbie
n ıa3a,
ifadəli baxış
Bbipa3HTejibHMH B3majı:
2 .
a p K o
B b ip a a c a ıo ıH H H ,
n ep ejıaıo ın H İı
h t o - j i .
Ifadəli nitq
Bbipa3HTejibHaa pewb,
ifadəli oxu
Bbipa3HTeJibHoe MTeHHe.
İ F A D Ə L İL İK
c y m .
Bbipa
3
HTejibHOCTb.
N itqin ifadəliliyi
Bbipa3HTeJiı,H0CTb peHH,
hərəkətlərinin ifadəliliyi
k i m i n Bbipa3H-
TejIbHOCTb JJBHJKeHHH H H X .
İFA D Ə S İZ n p n j ı . HeBbipa3HTejibHbiii: l . H e
cnocoÖ H biü neTKO, apKO Bbipa3HTb, n e p e -
jiaTb m t o - ji .
Ifadəsiz gözlər
HeBbipa3H-
TejibHbie rjıa3a: 2. He HMeıoıUHH apKHX
HepT, npH3HaKOB.
İF A D Ə S İZ L İK c y m . HeBbipa3HTejibH0CTb.
Uslübun ifadəsizliyi
HeBbipa3HTejibH0CTb
CTHJia.
İF A L L I n p H J i . f l H a j ı . MancHiı, c e p jje 1!-
HblH, 0T3bİB'IHBbIH, JläCKOBblH.
İF Ç İN H a p e n . j ı n a j ı . aKKypäTHO.
İF F Ə T c y m . TOCTOTä, BbicoKaa HpäBCTBeH-
H o c T b , 6 e 3 y n p e ıiH O C T b .
İF F Ə T L İ n p H n . qHCTbiiı, HpaBCTBeHHO 6e3-
ynpe'iH U H , HecTHbiü.
İF F Ə T P Ə R V Ə R n p H J l . C M .
iffətli.
İF F Ə T S İZ n p H J I . HeHHCTblH (jIHHleHHblİİ
HpaBCTBeHHOH MHCTOTbl).
İFL A S c y u ı . 6aHKpÖTCTBo, Kpax: l.H e c o c -
ToaıejibHOCTb, npHBOjıamaa k n peK pam e-
h h k ) n jıa T e x e ü n o jıonroBbiM o6a3aTejib-
CTBaM; pasopeH H e.
Bankın iflası
Kpax
öaHKa; 2. n e p e H . HecocToaTejibHocTb
K o r o - , M e r o - j ı . , nojiH aa H ey jıaıa, n p o -
Ban.
İşğalçılıq siyasətinin iflası
Kpax 3ax-
BaTHHHecKOİı ü o jih th k h ;
iflas
(
müflis) et-
mək (eləmək)
pa3opHTb k o t o , h t o ;
iflas
(müflis) olmaq
oöaHKpoTHTbca, pa3opHTb-
ca; iflasa uğramaq
nOTepneTb Kpax.
İ F L İ C I c y m .
l . n a p a n m :
1 )
6
o J ie
3
H b, b h -
p a x a r o m a a c a
b
y r p a T e
jiB H ra T e jib H b ix
4)yHKHHİi
K a K o r o - j ı .
opraH a.
Birtərəfli
iflic
n a p a jiH H o j i h o h c t o p o h m ,
yu x a n ət-
r a f iflici
n a p a jiH H B e p x H e ii K O H e ra o c T H ,
proqressiv iflic
n p o r p e c c H B H b Ä n a p a n m ,
üz sitıiri iflici
n a p a r u p ı n H u e B o r o H e p B a ;
2 ) n e p e h . y T p a T a c n o c o Ö H o c ™ k jn e ö -
c t b h k ) , 6 e3 fleiicT B H e, 3 a c T o ii; 2 . b 3 H a ı .
c y m . n a p a J iO T iib iH ,
n a p a n m H a a ;
n a p a -
j i h t h k , n a p a n H T H M K a ; I I
n p H j ı .
M e a .
napaniiHHbiH, napaıiHTHHecKHİi.
İflic halı
napajiHTHnecKoe cocToaHHe,
iflic olma
n a p a jiH 3 a q H a ;
iflic olmaq
n a p a n H 3 0 B a T b c a ,
ö b iT b n a p a jiH 3 0 B a H H b iM ;
iflic olmuş
r ıa p a -
JIH30BaHH bIÜ .
İF L İC L İ
npHJi .
Me j ı .
napanH3ÖBaHHbrı:
uapaflHHHbiii, nopaxeHHbiiı napajiH>ıoM.
İF L İM -İF L İM
H a p e n .
p a 3 r .
b
Kycra,
H a K ycKH.
İflim-iflim eləmək
pa30pBaTb
ııa
KycKH.
İFR A T
I
c y m . KpäÜHOCTb (npe3MepHoe
npoaBJieHHe wero-Ji . ). İfrata varmaq
BjıaTbca
b
KpaÜHocTH;
I I
n p n j ı . Kpaö-
HHİİ ( o n e H b CHJIbHbiİİ
B npoaBJieHHH Hero-
J I H Ö O , peiU H T ejIb H b lİİ, HCKTIIOHHTejIbHblİİ).
İfrat tədbirlər
KpaÜHHe Mepbi;
I I I
Ha p e n .
KpaÜHe, Mepectıyp, npe3MepHo, H3JiHiuHe,
c jih iu k o m ,
CBepx. Ifrat bərk
Hepecnyp TBep-
jibrü, ifrat tamahkar
cjihuikom
*ajiHbi{i,
ifrat qüvvətli
nepecnyp
C H jib H b iü ;
(J)H3.
İfrat qızdırılmış
c e p e r p e T ' j h ,
ifrat keçiri-
cilik
CBepxnpoBOjjHMocTb, ifrat soyudulmuş
nepeoxnaacjıeHHbiH; r e x . ifratqızm a
ne-
perpeB, ifrat saxlama
nepejıepxKa; ifrai
quruma
r e o r p . ııepecbixaHHe, ifrat is-
tehsal
nepenp0H3B0JiCTB0;
ifrat sağ qüv-
vələr
y j i b T p a n p a B b ie c h j im .
İF R A T Ç I
c y m.
] . t o t , k t o n p o a a iB ie T K p a i-
HOCTb B H e M - J l . ; 2 . ƏKCTpeMHCT.
İF R A T Ç IL IQ
c y m . 1.
KpäÜ HO CTb,
Kpaitasw
c T e n e H b n p o flB J ie H H a > ı e r o - , ı . ; 2 .
əkc
-
TpeMH3M (npHBepXeHHOCTb
K
KpaİİHHM
B 3 n iH jıaM h M ep aM b n o jiH T H K e ).
İFR A TG Ü C L Ü
npHJi. Tex. CBepxMÖmHbiii.
İF R A T T Ə N Z İM L Ə M Ə
c y m . r ex. ,
3
Ji.-
t e x . nepeperyjiHpoBaHHe.
İF R A T Y Ü K L Ə M Ə c y m . neperpy3K a.
İ F R A Z
c y m .
1 . 4 ) H 3
h o j i
.
BbijıejıeHHe,
BbiBejıeHHe Hapyacy H3 opraHH3Ma K a -
k h x - j i . BemecTB.
Tər ifrazı
BbijıejıeHHe
noTa; 2. ceK pem w (Bbijıe.TeıiHe xene3aMH
OCOÖblX BemeCTB, HeOÖXOJIHMMX AJia op-
r a H H 3 M a ) .
M ədə şirəsi ifrazt
c e K p e n n a
x e -
jıyjIowHoro c o s a ;
ifraz etmək (eləmək)
Bbi-
HeJIHTb, BblJiejIHTb.
İ F R A Z A T
6 h o J 1 .
(J)H3 h o j i .
I
c y m .
1. B b ia e j ıe H H H ( B e m e c T B a , B b m e j ıe H H b ie
op-
raHH3MOM).
İrinli ifrazat
raoHHbie Bbmejıe-
HHa; 2. ceKpeT (BeıuecTBa, BbipaöaTbiBa-
eMbie acejıe3aMH - o cjıroHe, * e jıy jj0 tiH0M
coKe h T .n.); 3. ƏKCKpeMeHTbi, ncn p aac -
neHHH,
K a n ;
II
n p H J i .
1 . BbinenHTenbHbiH.
Ifrazat orqanları
BbmenHTejibHbie opraHbi,
ifrazat funksiyası
BbmejiHTeJibHaH (J)yHK-
HHH; 2.
c e K p e T Ö p H b i f i .
İfrazat fəaliyyəti
c e K p e T o p H a a j j e a ı e j i b H O C T b .
İ F R A Z E D İ C İ
n p n n .
1. B b lj j e . n M T e j ib H b ir i
( c j ıy a c a u i H H j ı j ı a B b m e J ie H H H B e m e c T B o p -
raHH3MOM).
İfrazedici tükcüklər
6
o t .
b m
-
j i e n H T e j i b H b i e
b o j i o c k h
;
2. ceKpeTopHbiü,
c
m.
ifrazat
II, 2.
İ F R A Z E T D İ R İ C İ n p H j ı . M e j ı . y c H J lH B a ıo -
u i h
İİ B b i j ı e j ı e H H e n e r o - j ı . H 3 o p r a H H 3 M a .
İ F R A Z E T M Ə
c y m .
c m
.
ifraz.
İ F R İ T c y m . 1. jib H B O J i,
3
Jioü
j ı y x ; q e p T , c a -
Tanä; 2.
n e p e H . t o e p r ,
3JiojıeH.
İ F R İ T C Ə S İ N Ə H a p e > ı. n b a B O J ib C K H , K a K
J lb a B O J l.
İ F R İ T Ə I
c y m .
1 .
BeabMa:
1 )
b HapojiHbix
noBepbHx - KOJinyHbH; 2 )
6
p a h . o 3Jioü,
CBapjiHBOİi MceHiıiHHe; 2. KHKHMopa
(06
ypojuiHBOü aceHiuHHe);
I I
n p n j ı . CBapjiH-
BblH (CKJIOHHblÜ K CCOpaM H T.n.).
İfrİtƏ
qarı
cBapjiHBaa CTapyxa.
İF R İT Ə L İK c y m .
CBapjiHBOCTb.
İ F Ş A
cyuj ı . pa3o6jıaHeHHe,
o ö J im e H H e , H 30-
ÖJiHweHHe;
ifşa etmək
pa3o6jıaHaTb, pa30Ö-
J ia H H T b : 1 .
paCKpblBaTb, paCKpblTb
H
b
H -
J I
.
3JioynoTpe6jıeHHa, B paxae6H bie jıeücTBHa,
ıuıaHbi h T.n.
Casusu ifşa etmək
pa3o6-
jıaHHTb rnnHOHa; 2. jıejıaTb, cjıeJiaTb H3-
B e c T H b iM
H e H 3 B e c T iıo e , C K p b iB aeM o e.
Zo-
rakılıq siyasətini ifşa etm ək
p a 3 0 Ö J ia H H T b
noJiHTHKy HacHJiHH,
mahiyyətini ifşa et-
mək
n ə y i n
p a 3 0 Ö J i a H H T b
cyıuHocTb
ı e r o ;
ifşa olunmaq
p a 3 o 6 j ı a H a T b c n ,
pa-
3 0 Ö J ia H H T b C H ,
6
b IT b p a 3 0 Ö j ia H e H H M M .
İstin-
taq yolu ilə ifşa olunmaq
6 b iT b p a 3 0 Ö J ia -
HeHHblM B
XOJie
CJiejICTBHfl.
İFŞA ÇI
c y m . p a 3 o 6 jıa H H T e jib , o
6
jiHHHTejib.
İF Ş A Ç IL IQ c
y
m
.
1
. p a
3
o
6
jıa H e H H e , o
6
ji h -
n e H H e ;
2.
3 a ııa T H e p a 3 o 6 jıa H H T e jıa , o
6
ji h -
HHTeJia.
İFŞA ED İCİ
n p H J i . p a
3
o
6
jıaHHTejibHM H,
06
-
HHHHTejlbHblH, H30ÖjIHHHTejIbHbIH, p a3 0 Ğ -
jı a n ä ı o m H ü , H 3 o 6 jiH iä K > m H Ü , K O M npoM e-
TH pyrouiH Ü .
İfşaedici material
oÖJiHHHTenb-
H b iü
(K O M n p o M eT H p y ro u iH ü ) M aT e p H aıı,
ifşaedici sənəd
H 3 o 6 jiH H H T ejib H b iü ÄOKy-
M eHT,
ifşaedici məqalə
p a 3 o 6 jıa H H T e jib H a a
CTaTbH,
ifşaedici faktlar
H3o6jiHHaıouiHe
$aKTbi.
İF Ş A E D İC İL İK
c y m .
c b o ü c t b o
p a 3 o 6 j ı a -
HHTejIbH O rO , H 306jIH H H T ejIbH O ro.
İFTA D Ə n p H J i . ııeMouiHMH, cJiaöbiü, 6ojib-
HOH.
İFT A R
c y m . p e j i H r .
1.
BeHepHflH
Tpane3a
b o BpeM H y p a 3 M (yacH H n o c j ı e jiH e B H o ro
nocTa);
2.
BpeMfl
BenepHeü
T p a n e 3 b i;
iftar
etm ək
e c T b n o c j ı e 3 aK aT a c o j iH u a .
İF T A R L IQ c y u ı . Bce
t o
,
h t o
npejuıa3H a-
neHO Ha
yacHH
b o
BpeMH ypa3bi (nocTa).
İFT İX A R
c y ı u . r ö p a o c T b : 1. nyBCTBO y n o B -
JieTBOpeHHH OT C03HaHHH
JIO C T Iin jy ib fX
ycnexoB
h
T.n.
İftixar hissi
nyBCTBo r o p -
j i o c t h ,
milli iftixar hissi
nyBCTBO H a u n o -
HanbHoü ropaocTH
iftixar hissi keçirmək
HcnbiTbiBaTb HyBCTBo r o p a o c T H ;
2.
n e p e H .
o
t o m
,
KeM (neM) ro p aaT c a.
Sən mənim
iftixarımsan
Tbi
m o h
r o p a o c T b ,
xalqımızın
iftixarı
r o p a o c T b H a ı u e r o
H apoaa.
İFT İX A R L A
h
a p e
h
. r ö p a o ,
c röpaocTbio.
İfiixarla danışmaq
ro B o p H T b c r o p a o c T b io ,
iftixarla qeyd etməkc
ropaocTbro
OTMeTHTb,
iftixarla cavab vermək
r o p a o
O T B enaT b.
İFTİX A RLA N M A
c y u ı .
o t
r j ı a r .
iftixar-
lanmaq.
İFT İX A R L A N M A Q r j ı a r .
r o p a ı İ T b c a .
İFT İX A R L İ
n p H J i . r ö p a b i ü (H cn o jiH e H H b iü
r o p a o c T H , B b ip ajK aro u iH Ü r o p a o c T b ) .
İfti-
xarlı (məğrur) baxış
r o p a b i ü
B3r.naa,
ifti-
xarlı (məğrur) görkəm
r o p a b i ü
b h u
.
İF T İR A I
c y m . K JieB eTä
(a o * H o e oÖBHHe-
HHe,
3aB ea0 M 0 a o * ı i b i H c n y x ,
no3opHiuHii
K o r o - a . ,
a
TaKace
p a c n p o c T p a H e n n e
Ta-
KHX CJiyXOB), r o p H Ä . HHCHHyälJHH.
ƏSÜS~
sız iftira
HeuSocHOBaHHaa KjıeBeTa,
iftira
yaym aq
pacrrpocTpaHaTb KJieBCTy,
iftiraya
inanmaq
n o s e p H T b K JieB eT e,
iftira demək
(söyləmək)
HaroBapHBaTb, H aro B o p n ib Ha
K o r o - J i . ,
iftira düzəltmək
B03B0flHTb
H a n -
p aC JIH H y ,
COHHHHTb, COHHHHTb
m ıe B e T y ;
iftira eləmək (etmək)
K JieB eT aı b H a k o r o -
'
j i h ö o ,
OKJieBeTaib,
o n o p o H H T b k o t o - j i . ;
j
II
n p h
ji . KJieBeTHHHecKHH.
İftira sözlər
K JieB eT H H H ecK H e c jıo B a .
:
İF T İR A Ç I I
c y m . k jic b c th h k , KJieBCT- i
H H u a .
İftiraçmı ifşa etm ək
p a 3 0 Ö jia 'iH T b
KJieBeTHHKa; II n p H J i . KJieBeTHiiıecKHH. I
İftiraçı çıxışlar
KjıeBeTHHnecKHe BWCTyn-
!
j ı e H n a .
İF T İR A Ç IL IQ c y m . KJieBCTa (p acnpocT pa-
HeHne 3aBejıoMo j i o x h h x , no3opauiHX
CBefleHHH).
İftiraçüıqda təqsirləndirmək
OÖBHHSITb B KJieBeTe.
İG İD I
n p m ı . x p ä
6
p b if i, o T B ä a c H b iö , CM e-
Jibift,
ö e c c T p ä u iH M H .
İgid döyüşçülər
x p a ö -
p u e
ö o h iib i ( b o h h h ) ,
igid tankçılar
cMe-
j ı u e T aH K iıc T b i;
II
c y u ı . x p a ö p e q ,
y aa-
J i e u , C M eJib q äK ; 0
ehtiyat igidin yaraşığı-
dır
o c T o p o x H O C T b - y K p a ıu e H H e x p a
6
-
p e ı ı a ;
igidə güllə dəyməz
C M e jıo r o n y jw
He
6
e p e T ;
igid ölər, adı qalar
x p a ö p e ı ı
( r e p o ä ) y M p eT - h m j e ı o o c T a H e T c a .
İG İD C Ə I
n p n j ı . CM änbiH, M y x ecT B eH H b ift,
x p ä
6
p b if l ;
II
H a p e n . c m .
igidcəsinə.
İG İD C Ə S İN Ə
H a p e n . x p ä ö p o ,
c M e n o ,
O T B äx H O .
İgidcəsinə vuruşmaq
x p a ö p o
ÄpaTbca (c p a x a T b c a ).
İG İD L Ə N M Ə c y u ı . o t . r n a r .
igidlən-
mək.
İG İD L Ə N M Ə K
r j ı a r .
l.x p a 6 p e T b ,
n o x p a o -
p e T b , c M e n e T b , o c M e n e T b , cT aH O B H T bca,
CTaTb
x p a ö p b i M ,
CMejibiM; 2 . OTBäxHBaTb- j
c a , o T B a x m b c a , o cM eJiH B aT b ca, o cM ejiH T b -
c a , H a
6
p a i b c a C M ejıocTH .
İG İD L Ə Ş M Ə c y u ı . o t
r j ı a r .
igidləşmək.
İG İD L Ə Ş M Ə K r j ı a r . c m .
igidlənmək.
İG İD L İK c y m . 1. xpäöpocTb, CMeJi0CTb, o t -
B a r a ,
MyacecTBo.
“Igidliyə görə" medalı
Menajib “ 3 a OTBary” ; 2. noxiBnr;
igidlik
göstərm ək
n p o a B H T b
x p aö p o cT b , coBep-
mHTb IIOaBHI .
İG İD Ö LM Ü Ş c y m ■ p a 3 r . npoKJiHTHe ( a j -
pecoBaHHoe MojıoaoMy nejıoBeKy).
İGİD Y A N A H a p e ı . cMeno, x p äö p o , oTBäx-
h o , MyxecTBeHHO.
İgidyana döyüşmək
x p a 6 p o c p a x a T b c a .
İĞ F A L b c o h e t .
iğfal etmək
ycbiruıaTb,
yCbinHTb ÖHHTeJIbHOCTb.
İĞ T İŞ A Ş c y m . CMyTa (6ecnopaaK H , boji-
HeHHH).
Şəhərdə iğtişaşlar başlamışdır
b
r o p o a e H ananacb CMyra,
iğtişaşın səbəb-
ləri
n p m H H b i cMyTbl.
İĞ T İŞ A Ş Ç l
c y m .
CMyrbHH, CMyrbHHKa:
1.
to t
h jih
Ta,
kto
noflCTpeKaeT
k
6yHTy,
CMyre, MHTe>Ky,
k
npoanjıeHHio HeaoBOJib-
CTBa; 2.
to t
h
,
hh
Ta,
kto
bhocht
p asao p ,
Bbi3biBaeT c c o p y M e x n y
k c m
-
j i
.
İĞ T İŞ A Ş L I n p H J i . CMyTHbift (ö ecn o K o ä-
Hbifl, TpeBoacHbifl).
İğtişaşlı vaxt
CMyiHoe
BpeMa,
iğtişaşlı illər
CMyrabie
roabi.
İĞ T İŞ A Ş S A L A N c y m . c m .
iğtişaşçı.
İXLAS c y m . y c T a p .
jiio
6 6
bi
> (qyBCTBO rjy -
6
okoto
yBaxeıiHH, npHBH3aHH0CTH, n pe-
ÄaHHOCTH KOMy- J I . ) .
İX L A SK A R LIQ c y m . y c T a p . JiıoöoBHocTb
(nyBCTBO JII
o
6
bh
); HCKpeHHHH JHo6üBb.
İX L A S K E Ş n p h ji . c M .
ixlaskar.
İX L A S K E Ş L İK c y m . y c T a p . c m .
ixlas-
karlıq.
İX LA SL A H a p e n . y c T a p . c jnoöoBbio,
JIIOÖÖBHO.
İX N EV M O N c y m . 3 0 0
j i
.
hxhcbmöh
(xnm -
Hoe MJieKonHTaromee p o a a MaHrycTOB).
İX R A C I
c y m .
l . y c T a p . BbiBeneHHe,
b h b o ä ; BbinycK O T K y a a - n . ; 2. ə k o h .
3KcnopT: 1) BbiB03 TOBapr b 3a rpaHHiıy
äjih npoÄa)KH.
Neft ixracı
ƏKcnopT Hetjmı,
taxıl ixracı
3KcnopT 3epHa; 2 ) o o u ıee
KOJIHHeCTBO HJIH CTOHMOCTb TOBapOB, Bbl-
Be3eHHbix CTpäHofl, a T a o c e caM bmb03H-
Mbifl TOBap; BWB03; II n p n j ı . 1. BbinycK-
h ö h .
İxrac klapam
T e x . BbinycKHori jcıa-
naH: 2 . ƏKcnopTHbifl.
İxrac qiyməti
3KC-
nopTH an neH a,
ixrac krediti
3KcnopTHMH
KpeflHT;
ixrac etmə (edilmə)
SKcnopTH-
poBaHHe,
ixrac etmək (eləmək):
I . b mb o -
flHTb, BblBeCTH, BbinyCKaTb, BbinyCTHTb
k o t o
- ,
m t o
-
j i
. o T K y a a - j ı . ; 2 . ƏKcnop-
THpOBaTb (BbIB03HTb, BbIBe3TH 3a rpaHHIiy
k a K h e - ji . TOBapbi jjjih npoflaacn).
Qaz
ixrac etm ək
3KcnopTHpoBaTb ra3,
enerji
icxrac etm ək
əKcnopTHpoBaTb ən e p n ııo ;
ixrac olmaq:
1. BMBOflHTbca,
6biTb BbiBe-
fleHHMM, BbinycKaTbca,
ö b in
BbinymeH-
HblM; 2. ƏKCnOpTHpOBaTbCa, ÖblTb aKcnop-
THpOBaHHMM.
İXRACAT I c y m . 3 k o h . 3KcnopT; c m .
ixrac
I, 2 (2); II n p H J i . 1.
3
KcnopTHbifl
(npeflHasHaqeHHMH flJia əxcnopTa).
İxra- j
cat malları
ƏKcnopTHbie
TOBapw; 2. bw-
b o 3 h o h (B3HMaeMtıfl 3a bm3ob).
İxracat
gömrüyü
BMB03Haa noımiHHa,
ixracat ta-
rifl
BMB03H0H TapHCfl.
İXRACATÇI c y m . 3 KOH. 3KcnopTep (
tot
,
kto
3KcnopTHpyeT TOBapw 3a rpaHHuy).
ı
İX TİLA F c y m .
1.
pa3HorjıäcHe, H ecor.ıä-
cne,
pacxojKfleHHe.
F ikir ixtilafı
pa3Ho-
raacHH bo m hchhhx,
kəskin ixtilaflar
pe3-
KHe pa3H orJiacna,
ailə ixtilafları
ceMefl-
ı
Hbie pa3HonıacHa;
ixtila f salmaq
BM3BaTb
pa3H onıacH a;
ixtilafları həll etmək
p a3pe-
niHTb pa3HoraacHa; 2.
c n o p .
İX TİLA FL I
n p n j ı . cnöpHbifi
(BM3biBaıo-
mHÖ cırop).
Ixtilaflı məsələ
cnopHbift Bon-
poc.
İX T İL A F L IL IQ c y m . cnöpHOCTb.
İX TİLA FSIZ
H a p e n .
6
e
3
cnöpa,
6
e
3
p a
3
-
H o rjıä c H fl.
İxtilafsız həll etmək
n ə y i pa3- |
p e ıriH T b 6 e 3 p a 3 H o r jıa c H H
i t o
.
İX T İL A F S IZ L IQ c y m . coraacÖBaHHOCTb.
İXTİLAL
c y m .
y c T a p .
Ğ y w r, B o cc T äH H e ,
m htcx;
ixtilal törətmək (salmaq)
Boccra-
BaTb, B0CCT3Tb;
nOflHHMaTb,
nOflHHTb boc-
i
CTaHHe.
İXTİLAI.ÇI
c y m . y d a p . GynTomnıiK,
mh-
TexHHK; noBCTäHeu.
İX TİLA T
c y m . y c T a p . 1.
o6meHHe (fle-
jıOBaa h jih flp y x ecK aa CB33b, KOHTaKT);
2.
öccefla, pa3TOBÖp.
Xeyli ixtilatdan sonra
n o c .'e flo jıro ö ö ecejıw ;
3.
KOMnäHHH;
ix-
tilat etm ək (qatmaq)
6ecefl0BaTb,
pa3roBa-
pHBaTb.
İX TİLA T Ç I n p H J i . y c T a p . 1. o6ujH re.il,-
hm h;
2.
jııoÖHmHfl 6eceji0BaTb, yMerouiHft
3aHHMaTeJibHO öeceflOBaTb, pa3roBapH-
Baxb.
İXTİOFAUNA c y m . r e o j ı . , 3 0 0 J I . h x th o - i
(jıäyHa
(coBOKynHocTb
pbi
6
K a K o r o - J i . -
BofloeMa, 6acceÖ H a).
İX TİO L M e fl.
I c y m .
h x th ö ji (n p
0
THB
0
-
BocnaJiHTeaibHoe
JiexapcTBeHHoe
Bem ec-
TBO);
II
n p H J I . HXTHÖJIOBblİİ: 1. OTHOC-
HmHflCH K HXTHOJiy.
Ixtiol iyi
h x t h o . t o b w h
3
a n a x ;
2.
c o jıe p a c a m H f l h x t h o j i .
Ixtiol məl-
həmi
HXTHOJIOBäH M a3b.
İX T İO L O G İY A I
c
y u ı . h x th o jiö th h (pa3-
fleJT
300JI0rHH, nOCBHmeHHMH H3yHeHHK>
pw 6); II n p H J i . HXTHOjıonİHecKHH. /x-*
tiologiya mstitutu
HXTHOJionıtıecKHH h h -
CTHTyT.
İX T İO L O Jİ
n p H J I . MXIHOJIOrMHeCKHH.
İx-
tioloji tədqiqatlar
H X T H O Jio n w ecK H e h c -
cjıeaoBaHHa,
ixtioloji laboratoriya
h x t h o -
jı o r n q e c K a H J ia
6
o p a T o p H H .
İX T İO L O Q
c y m ,
h x t h ö j i o t
(cn eıiH aırH C T
n o
h x t h o j io t h h
).
İX T İO Z c y m .
m e f l . h x t h ö
3
(
3
a
6
o n eB a H H e
k o x h ) .
İX TİO ZA V R
c y m .
3 0 0 JI. HXTH03äBp
(K p y n -
HOe HCKonaeMoe
M o p c K o e n p e c M b r e a -
r o m e e c H ) .
İX T İR A
c
y m
• H
3
o
6
p e T e H n e :
1
. c o
3
jıaH H e
n e r o - j ı . h o b o t o , n p e a c f le H e H 3 B e c ™ o ro .
Radionun ixtirası
H3o6peTeHHe pajiHo;
2.
t o , h t o
H30ÖpeTeH0.
Yeni ixtiralar
h o -
B w e
H3o6peTeHHH,
qiymətli ixtira
n e H H o e
H 3 o 6 p e T e H H e ,
mühüm bir ixtira
B a x H o e
H 3 o 6 p e T e H H e ,
ixtiraların istehsalatda tət-
biqi
BHejıpeHHe H3o6peTeHHfl
b
npoH3Boa-
c t b o ,
yüksəkoktanlı benzin Azərbaycan
alimlərinin ixtirasıdır
BMCOKOOKTaHOBWiı
6eH 3H H - H 3 o 6 p eT eH H e a 3 e p 6 a fljı* a n c K H X
y n e H b ix ;
3. p a 3 r . n e p e H .
BbijıyMKa,
3a-
T e a .
Bu sənin ixtirandır
ə t o T B o e c o ö c t -
B eH H oe H 3 o 6 p eT eH H e;
ixtira eləmək (etmək)
H 3 o 6 p e r a T b , H 3 o 6 p ecT H :
1
. co3jıaB aT b, c o 3 -
n a T b m t o - j i . H
0
B
0
e , n p e a c jr e H eH 3B ecT-
H o e;
2.
n e p e H . n pnayM W B aT b, npH flyM aTb.
İX T İR A Ç I I c y m . H3o6peTäTejib.
Böyük
rus ixtiraçısı
BejımcHH pyccKHÜ
H 3 o 6 p e 'r a -
T e J it,
gənc ixtiraçılar
M o jıo jib ie H 3 o 6 p e -
TaTejiH ;
II
n p n j ı . H
3
o
6
peT äT eıibC K H ii.
İx-
tiraçı istedadı
H 3 o 6 p eT aT ejib C K H İi TajıaH T.
İX TİR A Ç IL IQ I c y m . 1.
H
306
peTäTeJibCTB
0
(H 3 o 6 p eT aT ejib C K a H f le H T e jib n o c r b ) .
İxti-
raçılığa meyl
c k j i o h h o c t I ) k
H3o6peraTeJib-
CTBy; 2.
H 306 p eT äT ejib H 0 C T b ( c n o c o ö n o c T b
npH jıyM biB aT b h t o - j i . n o B o e , H axonM H -
BocTb); II
n p n j ı . H 3o6peTäTeJibCK Hfl.
İxti-
raçıltq hüququ
H3o6peTaTejibCKoe npaBo.
İ X T İ S A R
c y m . c o K p a u je H H e : 1. n p o n y c K
b k a x
o
m
- n .
t c k c t c ; K y n ıo p a .
Mətnin ix-
tisarı
coKpanxeHHe
TeKC Ta;
2. coKpameH-
H o e
o 6 o 3 H a H e H n e ,
H ä3 B aH H e
k o t o - ,
H e r o - j ı .
Ixtisarlar siyahısı
c i i h c o k c o -
KpameHHH,
mürəkkəb sözlərin ixtisarı
c o -
K p a m e H H e c j i o x h w x c jio b ;
3 .
y M e w tu ıe H H e
K o.nHM ecTBa p a ö o T a ıo m H X , yB O JibH eH H e c
p a ö o T b i B C JieacTB H e c o K p a m e H H a
uiTaTOB.
Ştatların ixtisan
c o K p a m e H H e uiT aTO B ,
iş-
çilərin ixtisarı
c o K p a m e H u e p a
60
THHK
0
B;
.
4. m a T . ToamecTBeHHoe npeo6pa30B aH H e j
npoöu
nyTeM aeneHHH HHCJiHTeıw
h
3HaMe-
H aT eJia n a h x o ö u i h h
aejiHTejib.
Kəsrin ix- \
tisarı
c o K p a m e H H e ä p o ö h ;
ixtisar edilmiş
co K p a m e H H b iH .
6
h
6
n
.
İxtisar edilmiş nəşr
c o K p a m e H H o e H3flaH H e,
ixtisar edilmiş sər-
lövhə
coKpameHHoe 3araaBHe;
ixtisar et-
m ək
c o K p a ı n a T b , co K p aT H T b : 1. c jje jıa T b
6
oJiee
K o p o T K H M .
M əqabni ixtisar etmək
c o K p a T H T b C T aT b io ;
2.
y M eH b iu H T b , o r p a -
HHHHTb b
KOJiHM ecTBe, o
6
T>eMe.
Xərcləri
ixtisar etm ək
(
azaltmaq
)
c o K p a T H T b p a c -
xoflw;
3 .
p a 3 r . yBo.ıiHTb (c paöoTbi, co
cjıyxöbi).
İşçilərdən birini ixtisar etmək
COKpaTHTb OJIHOrO H3 paÖOTHHKOB,
ixtisar
olunmaq
coKpamaTbca,
6
biTb coKpameH-
hhm ,
ixtisara düşm ək
nonaxıaTb, nonacTb
n o a coKpameHHe,
ixtisara salmaq
k i m i ,
n ə y i c m .
ixtisar etmək. Vəzifəni ixtisar
etm ək
COKpaTHTb nOJDKHOCTb.
İXTİSARƏN n a p c M . nvTeM coKpameHHH,
coKpamäa.
İXTİSARLA ı ı a p c H . coKpameHno, b co-
KpameHHH, b c
0
KpameHH
0
M BHne.
İxti-
sarla yazm aq
nncaTb coKpaıneHHo,
ixti-
sarla nəşr etm ək
n ə y i H3flaTb b coKpa-
mSHHOM BHfle, C COKpameHHHMH.
İXTİSARLAMA c y m .
o t
r n a r .
ixtisarla-
maq,
coKpameHHe.
İXTİSARLAMAQ r j ı a r . n ə y i coKpamärı,.
COKpaTHTb (CfleJläTb ÖOJlee KOpOTKHM,
KpaTKHM).
Mətni. ixtisarlamaq
coKpam aTb
TeKCT,
öz çıxışını ixtisarlamaq
coKpam aTb
CBoe BbicTynjıeHHe.
İXTİSARLANMA c y m .
o t
r j ı a r .
ixtisar-
lanmaq,
coKpameH He.
İXTİSARLANM AQ r j ı a r . coKpamäTbca,
6
biTb coKpameHHMM k e m - ji .
İ X T İ s a r l i n p H J i . coKpameHHbiiı (hbjihm-
mHHCH pe3yjIbTaTOM COKpameHHH).
Ixti-
sarlı variant
coKpameHHbiii BapHäHT.
Dostları ilə paylaş: |