y
6
a.
K Ö K Ç IX A R A N c y u ı . KopHeBaTeJib (MauiH-
H a j y ı a K o p ııe B aH H a, K o p n e B K H ); K o p v e -
B ajiK a.
K Ö K D Ə N D Ü Ş M Ə c y m .
T e x . ,
c B a
3
b.,
m y 3 . p a c c T p Ö H K a .
Konturun kökdəndüş-
məsi
p a c c T p o iİ K a K O H Typa.
K Ö K D Ə N S A L M A
c y m. paccTpäHBaHHe, pa3-
.uaJKHBaHHe M y 3 b iK a ıib H o ro H H C T p y M e m a .
K Ö K D O Ğ R A Y A N I c y u ı . c . - x . K o p H e -
p e 3 , K o p H e p e 3 K a (M a n iH H a a n a
pe3KH
K o p -
HenJiojıoB h
K J iy Ğ H e n jıo a o B ); I I
n p n j ı .
K o p n e p e 3 H b iH .
Kökdoğrayan maşın
K o p -
H e p e 3 H a a M a u iH iıa .
K Ö K Ə c y m . 1. x j ı e ö e u (H e
6
o jib u ıo H x jı e ö ) .
Dadlı kökə
B K y cH b iö x j ı e ö e q ; 2 . k o .h o
6
ö k
(H e ö o J ib in o H
Kpyr.Tbifl x j ı e ö e u ) ; 3 . n w ıu K a
( n b iu i H a a K p y r jıa a ö y .iK a ) .
Siidlü kökə
m o -
jıo > iH a a n b iu i K a ;
0 nə yoğurdum, nə yap-
dım, hazırca kökə tapdım
ı ı e
6
b u ıo
hh
ı p o -
u ı a ,
jıa B jıp )T a jiT b in .
K Ö K Ə L D İL M Ə c y m . r j ı a r .
kökəldilmək,
OTKäpM JIHBaHHe,
OTKOPM,
OTKOpMKa.
M al-
qaramn kökəldilməsi
OTKOpM CKOTa.
K Ö K Ə L D İ L M Ə K f j ı a r . OTKäpM.nHBaibca,
6
bITb OTKOpM JieHHblM K e M - JI . ( y c H jıe ıı-
HblM K O pM JleH H eM
nOBOflHTbCa,
6
bITb
flO-
B eaeH H biM a o Ty^HO CTH );
kökəldilmiş hey-
van (quş)
j k h b o t h o b . o t k o p m o k , o t -
K OpM blU I.
K Ö K Ə L M Ə c y m .
o
t
r j ı a r .
kökəlmək,
OTKÖpM.
M al-qaram n kökəlməsi
otkopm
CKOT3.
K Ö K Ə L M Ə K r j ı a r .
1. ro jıc T e T b , i i o t o j i -
c T e r b ; n o .n n e T b . p a c n o ıiH e T b ; T yM H eib, n o -
ry H iıeT b (cT aH O B H T b ca, CTaTb t o j i c t w m ,
nO.JIHblM, TyMHblM); 2 . OTKäpMJlHBaTbCa, OT-
K o p M H T b c a (c T a ııo B H T b c a , c T a i b y n H T a ıı-
HbiM o t oÖ H Jib H o ii i i h u i h ) ; 0
kefi kökəlmək
6
biTb b n p H n o n ıiH T O M ı ı a c r p o e n H H ; ii o b c -
c e jıe T b .
KÖKƏLTDİRMƏ
c y u ı . o t r j ı a r .
kökəlt-
dirmək,
OTKäpM JlHBaHHe, OTKOpM, OTKOpM-
K a.
Kökəltdirməyə vermək
n e y i j ı a i b ııa
OTKOpM K O T O .
K Ö KƏLTDİRM Ə K
r j ı a r .
3
acT aB H T b o t -
K äpM JIH B aTb, OTKOpMHTb.
KÖ KƏLTM Ə
I c y m . o t r j ı a r .
kökəlt-
mək,
OTKÖpM, OTKOpMKa, OTKapM JlHBaiIHe;
I I n p H J T . OTKÖpMOMHbiii.
Kökəltmə mən-
təqəsi
O lK OpM O UIIblH n y ıiK T .
KÖ KƏLTM ƏK u ı a r .
O T K ä p M Jin B arb , o r -
KopM H Tb.
KÖKƏOXŞAR
n p n n .
K o p H e o ö p ä jH b ii i,
KOpHeBHJIHblH, KOpH enO flO Ö lIblIİ (H anO M H -
H a ro m H İi n o B H jıy K o p e n b ) .
KÖKƏVARİ
n p H j ı . n o a o ö n b i i i riM m K e, k o -
j ı o
6
Ky.
KÖKKƏSƏN
c y u ı . c m ,
kökdoğrayan.
KÖ KLƏM Ə '
c y m . o t r j ı a r .
kökləmək,
H a c T p ö iİK a : 1 . H a jıa x H B a H H e c r p o a M y3H-
K a ji b iıo r o H H C T pyM eıiT a; 2 . n p H c n o c o Ö J ie -
HHe p a f l H o a n n a p a T y p w j u ı a ıı p ııe M a K a -
;
k h x - j i . b o . t h .
Kökləmə diapazonu
Ä H aııa-
30H H a c ı po H K H ,
kökləmə sarqacı
K a T y u ı-
Ka H a c ıp o iİ K H ,
kökləmə şkalası
u iK a J ia Ha-
CTpOİİKH.
KÖKLƏMƏ2
c y ı u . n aM eT K a, HaM eTM BaHHe
( ııp o B e a e ıiH e . t h h h h m B a K pyıııibiM H c T e * -
K aM iı).
K Ö K LƏM Ə K'
r ı ı a r . 1. H a c ı p ä H B j T b , H a-
cT p O H ib : 1) npH xtaBaTb, ıı p H a a ib M y3biKanb-
HOMy HHCTpyMeH iy o n p e a e jıe H H y ıo B b ic o ry
3ByKa, o n p e j ıe J ie ıu ib i H C T p o ii.
Tarı kök-
ləmək
H a c T p o H T b r a p ,
simi kökləmək
n a -
c rp o H T b cT p y H y ; 2 ) npH cn o caÖ JiH B aT b , n p n -
c ııa c o 6 H T b , ycT anaB JiH B aTb, ycraH O B H Tb a n -
n a p a T y p y ji-'ia rıp H e M a K a K H X - . n . b o jiii.
Qəbuledıcini müəyyən daiğaya kökləmək
H acT p o H T b n p n eM H H K ı ı a o n p e / ı e j ı e m ı y ı o
BO.mıy;
2 .
ııo jıc r p a H B a T b ,
n o n c T p o H T h :
1) IiaC T p aH B ai'b , IiaCTpO HTb M y3b!KaabHI,IÜ
H iıc T p y M em n p H M e ıiH T e jib n o k jıa jıy , crp o K )
lı e r o - J i . ; ııofl.Jia)KHBaTb, noA ii'ajlH Tb.
Skrip-
kanı pianoya uyğun kökləmək
n o j ı c T p o H i h
C K p n ıi K y n o j ı n H a ı i H H o ;
2 )
n a c T p a H B a T h ,
H a c r p o H T b m ı a
u p n e M a
K a K H x - j ı . b o j i h .
Qəbuledicini kökləmək
ıro flC T p a H B a T b
n p H -
eM H H K ;
3.
ı ı a J i a x H B a T b , ııa J ia f lH T b (n p H B O -
jIH T b , ııp H B e c T H b T p e ö y e M O e j w a p a o o i b i ,
j u ı a y n o T p e 6 . ı ı e H H «
c o c r o a H H e ) .
Qəiyanı
kökləmək
H a J ia jiH T b T p y 6 K y ,
tüfəngi kök-
ləmək
H a jıa jiH T b p y * b e .
KÖKLƏMƏK2
ı j ı a r .
1
. M e T ä T b , ııa M e T b i-
B a i b , H a M e r a T b , c M e T b m a T b , C M eT aT b
( n p o -
IU H B aT b , n p O U I H T b
KpyniIblMH CTe>KKäMH,
'H a M e n a s ı j w h h i o
u iB a
h n p H r o T O B J ia a
k
n p H M e p K e ) ;
2 .
B M eT b m aT b , B M eT aT b (B n iH T b
H a M eT K O H , B p e M e ıu i b i M u i b o m ) .
Pencəyin
qolunu kökləmək
B M eT aT b p y K a B n u a x a K a .
KÖKLƏNMƏ1
c y u ı . o t r j ı a r .
köklənmək'. ]
KÖKLƏNMƏ2
c y u f .
o t
r j ı a r .
köklənmək2.
KÖKLƏNMƏ3
c y m . o r r j ı a r .
köklənməlc.
KÖKLƏNM ƏK1
r . n a r .
I . ı ı a c T p ä H B a 'r b c a ,
6 b iT b h a c T p o e ı i H b i M :
1
) H a j ı a x H B a T h c a ,
p e r y j ı ı ı p o B a T b c a j u ı a n r p b i
( o
M y
3
b iK a J ib -
H b ix H H C T p y M e ıiT a x )
; 2 )
y c 'ra H a B J iH B a T b c a
fl.jıa n p n e k ;< o n p e a e . n e H H f . i x b o j i h ( o n p H -
eMHHKax); 2. noacT päH B arbca, öbiTb n o a -
CTpoeHHbiM: 1) npH cnocoöJiH BaTbca aJia
H r p b i .
Kamarça tara ııyğun köklənir
K e -
M aH M ^
noacTpaH BaeTca n o a
T a p ;
2 ) y c ıa -
H a B jiH B a T b a j y ı a ı ıp H e M a b o j i h ;
3 . H ana*H -
B aib ca,
6 b i T b H a j ı a * e ı i H b i M ( 6 b iT b
npH-
B c a e ı n i b i M b T p e 6 y e M o e jr.nsı p a ö o T b i c o -
C T o a n n e ) .
KÖKLƏNMƏK2
r j ı a r . H a M e T b iB a T b c a , 6 b n h
ııa M e T a n H b iM , C M e T b r e a T b c a , 6 b i r b
CMeraH-
H blM :
1
. I ip o m H B a T b C H , 6 l.I T b n p O IU H T W M
K p y r a il.I M I l
C T O K K äM H ;
2 .
B M e T H B a T b C a ,
6 b r n . B M e T a m ib iM
(o
p v K a B e , B o p o T H H K e h
T . n . ) .
KÖKLƏNM ƏK’
r a a ı .
B p a c i ’H K o p ı ı a M H ;
n y c K a T b , n y c T H T h K o p ı m .
KÖKLƏNMİŞ'
ı ı p H j ı
.
1
. naCTpöeriHMÜ:
I
) OTperyjiHpoBanıibiü, roıo B i.ıü
j u ı a
Hrpı.ı
(o My3biKaribHbix HiıcTp'ıTvıcırrax).
Köklən-
nıiş royal
n a c T p o e n n b i ı i p o a j n , ;
2 )
ı ı p n -
c ı ı o c o Ö J i e H i i b i H
a-'w npııeM a
K a K H X - j ı .
bojih
.
Köklənmiş antena
nacT poeım ası an-
T eım a; 2. H ajıä*em ib iH (ııpH B ejıenıibiii
b
ıp e ö y e M o e juıa
p a ö o r b i c o c r o a ı i H e ) .
Kök-
lənmiş tüfəng
ı ı a n a x e ı i H o e
py>Ki,e.
K Ö K L Ə N M İŞ
2
n p HJ i . ııaMeTanHhiii (npo-
UlHTblH KpymiblMH CTOKKäMH H npHIOTOB-
aem ibiü jt'ia npHMepKH).
Köklənmiş pen-
cək
HaMeıaHHbiü
nHaacaK.
K Ö K L Ə Ş D İR M Ə
c y m . o t
r a a r .
kökəş-
dirmək.
K Ö K L Ə Ş D İR M Ə K
r a a r . c m .
kökəltmək.
K Ö K L Ə Ş M Ə '
c y m .
o t r a a r .
kökləşmək1.
K Ö K L Ə Ş M Ə
2
c y m . o t r a a r .
kökləşmək2.
K Ö K L Ə Ş M Ə K '
r n a i ’.
yKopeHHTbca, yKO-
peHHTbca:
I. ııpH*HBaTbca,
npHXHTbca,
yKpenHTbca KopHaMH b noMBe; 2. npoHHO
ycTaHaBaHBaTbca, vcTaHOBHTbca.
Kökləş-
miş adətlər
yKopeHHBUiHeca
oöbman.
K Ö K L Ə Ş M Ə K
2
r a a r . nonoJiHeTb, n o n p a -
BHTbca (cTaTb
6
o a e e noaHWM).
K Ö K L Ə T M Ə ' c y ı u . o t r a a r .
köklətmək'.
K Ö K L Ə T M Ə
2
c y m . o t r . nar .
köklətmək2.
K Ö K L Ə T M Ə K '
r j ı a r .
n o H y a .
k i m e
n ə y i :
1.
3acTaBHTb, npocıiTb
K o r o
Hä-
CTpOHTb (MV3brKa.abHbIH HHCTpyMeHT).
Royalı köklətmək
k i m ə npocHTb k o t o
HacTpoHTb p o a a t;
2 .
npocHTb HaaaanTb
h t o - j i .
ji.na
p aöoT bi,
a-aa ynoTpeöaeıiHa;
3.
n e y i noacTpaHBaTb, noacTpoHTb
(Ha-
CTpaHBarb My3biKafibHbiü
HHCTpyM eHT
npHMeHHTeabHO K aaay, CTpoıo a e r o - a . ) ;
nojı.na*HBaTb, nojıaajiHTb.
K Ö K L Ə T M Ə K
2
i’J i a r .
n o n y a .
k i m ə
n ə y i
ııpocHTb, 3acTaBHTi, k o t o HaMe-
TäTb,
CMeTaTb
H T O .
K Ö K L Ə Y İC İ
c y m . ııacTpöüuiHK:
1
. Mac-
Tep, cneuH aancT u o HacrpoHKe My3biKaab-
HblX HHCTpyMeHTOB, CTäHKOB, MexaHM'İMOB
h T.n.; nacTpoH iuH ua.
Kökləyici texnik
TexıiHK - ııacTpoHiıiHK; 2. MexaHHiM, npea-
ııaıııaH eıını.ıü an a ııacTpaHBaıiHa k a k h x -
j i h 6 o npnöopoB, Mauınn, anııaparoB.
K Ö K L Ü n p n a .
I . h mc i o u i h h K opem ,, e
KopneM; 2 . K o p en ä crı.ıü (c öoJihuiHMH h
KpeıiKHMH KopııaMH).
Köklü palıd
K opc-
ııacrbiH Jiy
6
; 3. n e p e ı ı . K o p em ıö ü , o c ııo -
BäTejibiibiH, cyuıec'rnenH biü, KacaıoıuHÜca
caMi.ıx o c h o b .
Köklü dəyişikliklər
K opeıı-
ııı,ıc H'iMenenna (r ıp e o
6
pa'iOBaHHa),
köklü
məsələlər
K o p em ib ie B oııp oeb i,
köklü sii-
xıır
r c o j ı . K opeııılaa ııo p o a a (ııo p o jıa , ııa-
xojiH inaaca ııa M ecıe c b o c io ııcpBoııaHanı,-
ııo r o oöpa'iOBaıiHa); 4 . ı ı c p e ı ı . c m ho-
K Ö K
KÖK
FOHHCneHHblMH
BJIHHTejlbHblMM pOflCTBeH-
HHKaMH.
Köklii ailə
ceMbH c m h o io m m c -
JieH H blM H BİIHHrejIbHblM H pOJICTBeHHHKa-
m h ;
0
köklü surətdə
KopeHiibiM
o
6
p a
3 0
M.
K Ö K L Ü - B U D A Q L l n p H J i . 1. p a
3
BecHCTbiii
( c UIHpOKO paCKHHyBIUHMHCa BeTBSIMH);
;
2 . c m .
köklü
( b o
4 3 h a h . ) .
K Ö K L Ü - G Ö V D Ə L İ n p n j ı . I . c m .
köklü-
budaqlı
1; 2 . c m .
köklü
( b o 2
3
n a ı . ) .
K Ö K L Ü K ' c y m . ı ı o .r a o T ä , y ııH T a H iıo c T b ,
Ty
7
HHOCTb.
K Ö K L Ü K
2
c y m .
H a c T p ö ii (c o o T H O ıııe H H e
t o h o b
n o B b ic o T e , o 6 p a 3 y ı o m n x o n p e j ı e -
jıe H H y ıo c n c T e M y ) ; c T p o ü .
K Ö K L Ü K
3
c y m .
MecTO,
3
a c e a H H o e M o p -
KOBblO.
K Ö K L Ü - K Ö M Ə C L İ I n p H J i . c m .
köklü-
budaqlı
( b 1 3 H a q . ) ; I I H a p e n . c K o p -
HeM (C
0
BCeM, OKOHHaTejIbHO).
K Ö K S I
c y ı n . r p y ji b ; 1. n e p e a H a a q a c T b
T y jıo B H iııa
ot
u ıe H
jio
x H B o r a .
Köksünə
!
basmaq
n p H x a T b k ı p y a n ,
köksünü qabağa
vermək
BbinnraTb r p y jib ;
köksünə sığınmaq \
k i m i n n p jD K a T b c s k rp y flH ' i b e i i ; 2 . 3Ta
q a c T b T y n o B H in a K aK BM ecTHJiH ine jıe r K iıx ;
3 . n e p e H . B M ecT H JiH ine c e p f l u a h c p e a o -
TO H ne c e p a e H iib ix BOJiHeHHİi.
Kədərköksü-
nü sıxırdı
n eM an b T ecriH Jia r p y /ib ;
II n p h ji.
rp y a H Ö H .
Köks boşluğu
r p y f lH a a n o J i o c r b ,
köks (döş) qəfəsi
rp y ıiH a sı K jıeT K a,
köks
(döş) anginası
r p y j n ı a a x a
6
a (cT eH O K ap -
jIH a );
köks (döş) divarı
r p y m ı a a CTeHKa;
0
köksünü ötürm ək
B 3H bixaT b, T
0
CK
0
BaTb
n o
K O M y - j ı . ;
köksünü gərm ək
CTOHTb
r p y a b i o (M y x e c T B e H H O Ö H T b ca, cp a )K a T b -
c a , 3 a u i H i n a a k o t o - , w t o - j i . ) .
K Ö K - S A Q Q I Z c y m .
6
o r .
c y m . k o k -
c a rb i3 (K ay w y K o ııo cH o e M H o ro jıe T iıe e TpaB a-
H H C T oe p a c T e H H e H3 p o j ı a o a y B a ıw H K O B ).
K Ö K S A L M A c y r u . yK OpeHĞHHe; I . n p H * H -
B aH H e K opH aM H b noM B e.
Şitillərin köksal-
ması
y K o p e n e ı i H e w eperiK O B ; 2 . n e p e n .
B iıe n p e H H e , n p o 'u ı o e y c T a ııo B jıe ıiH e .
Adətin
köksalması
y K o p e H e ıiH e o ö b i q a a .
K Ö K S D A X İ L İ ı ı p n j ı . B H yrpH rpyflH Ö fi.
Köks-
daxiii tozyiq
M e a . B H y r p H ip y jiH o e jıa B jıe -
Hne.
K Ö K S D O L Ü S l i c m .
köksüdolusu.
K Ö K S İ F Ə T I i p H J I . IIOJlHOJIHHblİİ.
K Ö K S Ü D O L L I
rı pHJi . rpyaäCTbivi, uo.n-
Horpynbiii (c bwcokom ıpynbw);
II
n a p e M.
c
m .
köksüdolusıı.
K Ö K S Ü D O L L S U
H a p e w . ııo.rınoii ıpyjibio,
b nojınyıo ı pyjib.
Köksüdolusu nəfəs almaq
HbimaTb nojiHoü rpyabio.
K Ö K S Ü Z n p H . ı . 1. n e HMeıomHÜ
Kopıra,
6
e
3
KopHa.
Köksiizsöz
. n n n r B .
ciiobo
6
ej
KopHa
(Hanp.:
rnaron ffWKvmh);
2.
BrıeKop-
HeBOH.
Köksüz qidalanma
BHeKüpHeBoe
nmaHHe.
K Ö K S Ü Z L Ü K c y u ı . OTcyrcTBHe KopHa.
K Ö K ŞƏ K İL L İ
np HH.
6 o t . KopııeBHHHbiü,
K opH eo6pa3iibiü (HanoMHiıaıoınHÜ n o bhhv
Kopenb).
Kökşəkilli meyvə
KopııeBHHHbiü
nn ojı.
K Ö K Ü M E Y V Ə L İ
c y ıu . KOpnerınön.
K Ö K Ü M E V V Ə I İLƏ R c y ı n .
6
o t . K.rryf)He-
nııöjibi,
Kopnen.ıojibi (rpynna pacTeHiıü
c
TOHCTblM, MaCHCTblM KOpiieM, HJiyUIHM B
nnm y hiih Ha KopM CKory).
K Ö K Ü M S O V I c y ı ı r .
6
o t . K opneB iiuıe
(nojıseMHbiü cTeöenb
MiıoroııeTHHx
TpaBa-
HHCTblX
paCTeHHÜ
C
HeHOpa3BHTbIMH
JIHCTb-
»mm); II n p n j ı . K opneBHiııeBbiü, K opne-
BHiUHbiü.
Kökümsov bitkilər
KopııeBHiu-
H b ie
pacTeH iıa.
K Ö K Ü M S O V L U n p n j ı .
KopneBHiıreBbiü,
KopneBHffliibiü.
Kökümsovlu dənli bitkilər
KOpHeBHUIHbie 3JI3KH.
K Ö K Ü N D Ə N
II
a p e
w . b
KÖpııe, KopenıibiM
o öp asoM .
Əhalinin mədəniyyət və məişəti
kökiindən dəyişmişdir
KopeıııibiM o6pa3ovı
H3Menwıncb Ky.nbTypa h
6h t HaceııenHa,
əməyin xarakteri kökündən dəyişmişdir
b
KopHe H3MeıiH.ııca
x a p a K ie p
rpyaa.
K Ö K Ü R
c y u ı . c m. kəfkir (b
1
3 iıaw.).
K Ö K Y A N I
ı ı pHi ı . ııpHKOpHeBÖü.
6 o t .
Kökyanı yarpaq
npHKopncBoii ı mcr;
kök-
yanı rozetka
npHKopHeBaa poıeTK a.
K Ö K Y E Y Ə N c y ı n .
KopHeejı.
Çuğundur kök-
yeyəni
KopHeejr CBeKJiu (6 ojıe3iib cbckjiw ,
Bi.i3biBaeMaa rpnöaMH h öaKrepriHMH).
j KÖKYUYAIV
c y ı ı ı .
K opııeK iıy
6
ııeMÖÜKa
(MäUIHHa Jl-'IH IipOMblBKH KOpiieiIJIOHOB
H K.ny
6
ncıiJi
0
Ji
0
B).
Barabanlı kökyuvan
6
ap a
6
aHHaa
KopneKjiyöneMOÜKa,
vintli
kökyuyan
BHirroBaa KopHCKny
6
ııeMoÜKa.
Dostları ilə paylaş: |