S L a V y a n u n I v e r s I t e t I



Yüklə 34,22 Mb.
Pdf görüntüsü
səhifə6/202
tarix09.02.2017
ölçüsü34,22 Mb.
#7874
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   202

cnycKOBOİi. 

E ndirici kran  T e x . 

cnycKHOH 

KpaH.


ENDİRİLM Ə  c y m .   o t   r j i a r .  endirilmək.

ENDİRİLM Ə K  r j ı a r .   1.  cnycKäTbca,  6biTb 

cnymeHHMM  (6brn>  nepeMeuıeHHbiM  Ke M- 

Ji h  6 0  CBepxy  bhh3).  G əm i suya endirildi 

Kopaöjib  (6buı)  cnymeH Ha BOjıy,  bayraqlar 

endirildi (})JiarH  (ƏbuiH)  cnyuıeHbi;  2.  onyc- 

KäTbca,  6wTb  onymeHHHM  (o  3aHaBece, 

ojıeacae  h  T.n.).  P ərd ələr  endirildi  3aHa- 

BecM  onymeHw;  3.  CHHxaTbCH,  6biTb chh- 

aceHHbiM  (o  CTeneHH,  BejiHMHHe,  h h tb h - 

c h b h o cth ).  Q iym ətlər endirildi  ueHbi  chh- 

>KeHbi;  4.  p a 3 r .   CBepraTbCfl,  6biTb  CBepr- 

HyTblM  (6bITb  JIHmeHHblM 

B JiaCTH). 

M ü - 

vəqqəti höküm ət endirildi  BpeMeHHoe  npa- 

BHTejibCTBO  C B eprH yT O , 

c m .  devrilm ək.

ENDİRİM   c y 

lu

 .  1.  cnycK;  2.  CKiınKa.



EN DİRİM Lİ  n p n j ı .   1.  co  cnycKOM;  2.  co 

CKHJIKOÜ.

ENDİRM Ə  I  c y m .   o t   r j ı a r .  endirm ək;

1.  onycKäHHe,  cnycKäHHe;  2.  noHHxeHHe, 

CHKxeHHe  (aeHbi);  3.  p a 3 r .   HH3JioxeHHe; 

II  npHJ i .   cuycKOBÖii.  T e x .   E n d ir m ə lin g i 

cnycKOBOfi  pbiMar,  endirm ə qurğusu  cnyc- 

K0B0e  ycTpoiicTBO,  endirm ə  m exanizm i 

CnyCKOBOH  MexaHH3M.

ENDİRM ƏK  r j ı a r .   1.  onycKäTb,  o ııycıiıib, 

cnycKaTb,  cnycTHTb:  1)  nepeMemaTb,  ne-


peMecTHTh  bhh3  h t o - j i .   pacnonoxeH - 

Hoe  Haeepxy,  Ha  noBepxHocTH.  Vedrəni 



quyuya  endirm ək  onycraTb  Beapo  b  ko- 

jıoneıı;  2)  ocBo6o*aaTb,  ocBoöoÄHTt  3a- 

KperuıeHHbiii BBepxy KOHeu, Kpaü h e r  o - a  .  j 

P ərdəni  aşağı  endirm ək 

cnycTHTb 

(onyc- 

THTb)  3aHaBec  bhh3;  3)  nepeMemaTb,  ne- 



peMecTHTb  b  6onee  HH3Koe  noJioxeHHe. 

Lam panı aşağı endirm ək 

cnycTHTb 

(onyc- 

THTb)  jıaMny  bhh3,  bayraqları  endirm ək 



cnycTHTb  (onycTHTb)  3HaMeHa;  2.  noHH- 

XäTb,  nOHH3HTb,  CHHXaTb,  CHH3HTbI

1)  yMeHbinaTb  ypoBenb,  cTeneHb,  h h tc h - 

CHBHOCTb  q e r  o - ji .  Təzyiqi endirm ək no- 

HH3HTb  aaBJieHHe,  istiliyi  endirm ək  no- 

HH3HTb  TeMnepaTypy;  2)  aejıaTb,  caejıaTb 

6ojıee  hh3khm  n o   tohv.  Səsini  endirm ək 

noHH3HTb  rojıoc;  3)  nepeBOÄHTb,  nepe- 

BeCTH  Ha  ÖOJiee  HH3KyiO  flOJIİKHOCTb.  Və- 

zifəsini endirm ək noHH3HTb  b jiojdkhocth.

3.  yaapäTb,  yaäpHTb  (HaHecTH  yaap  Kyna- 

kom,  MeTOM,  KHHxarıoM,  uınaroH  h  T.n.). 

Yumruq endirmək yaapHTb  KyjıaKOM.  qüınc 

e n d irm əkym şw ib   uınaroiı;  4.  p a 3 r .   CBep- 

TäTb,  CBepmyTb  (CHJIOft  JIHIUHTb  BJiaCTH, 

HH3Jio*HTb).  Taxtdan  endirm ək  k i m i  

cBepnıyTb  c  npecTOJia  k o t o ;   5.  n e p e H .  

yflOCTäHBaTb,  yflOCTÖHTb  KOTO-Jl.  BHHMa- 

hhh,  pacnoJioaceHHH  h  T.n. K im səyə endir- 



m ir He  yaocTaHBaeT  BHHMaHM 

k o t o

-

ji

., 

bizə endirmədi He ynocTOHJi Hac  BHHMaHHH.

ENDİRM Ə-QALDIRMA  n p  u . ı . 

n e(jı  ı  . 

cnycK0-n0Äi>eMHbiH. 



E ndirm ə-qaldırm a 

əməliyyatları cnycKO-nojibeMHbie onepauHH.

ENDİRTMƏ  c y m .   o t   r j ı a r .   endirtm ək.

ENDİRTMƏK  r j ı a r .   n o H y a .   k i m ə   k i m i, 

n ə y i   3acTaBHTb  k o t o :   1.  cnycTHTb,  ony- 

CTHTb  K o r o - ,   HTO;  2.  nOHH3HTb,  CHH- 

3«Tb;  3.  p a 3 r .   HHH3Jio*HTb,  CBeprayTb.

ENDODERMA  c y m .   3HflonepMa  (BHyrpeH- 

HHH  CJIOİİ  KJleTOK  fiepBHMHOH  KOpH,  npH- 

jıerarom Hİi 

qeHTpanbHOMy  muiHHflpy 



oceBbix  opraHOB  BbicniHX  pacTeHHft).

ENDOFİT(-LƏR)  c y m .   6 o t .   3HÄO(})HTbi,

[I  n p H J i .   3Hflocj)HTHbiH.  E n d o fıtyo su n la r 

3HüO(})HTHbie  BonopocjiH,  endofıt p a ra zit- 



lər  3Hao(j)HTHbie  napa3HTbi.

ENDOGEN  n p H J i .  3HjıoreHHbiH:  1.B03HH-  | 

KaroujHH,  aeiıcTByıomHH  BHyrpH  h e r  o - ji .

t  e x .  Endogen aşqarlar 3HfloreHHbie  npn- 

M ecH, 

endogen  in k iş a f  ənaoreHHoe  pa3- 

BHTHe;  6 o t  .  endogen qidalanma  armoreH- 

Hoe  nHTaHHe;  2.  r e o j ı .   noHBHBiUHHca  b 

pe3yjibTaıe  reojıorKMecKnx  npoueccoB). 



E ndogen  am illər  3HjıoreHHiie  (JmTopbi, 

endogen qüvvələr aHaoreHHbie  chjim,  en - 

dogen  y a ta q la r  ənnoreHHbie  MecTopo*- 

fleiIHH.


ENDOKARD  c y m .  a H a T .  aımOKäpu (BHyr- 

peHHHH  o6onoHKa  cepjıua,  BbicTHjıaromaH 

ero  nojıoc'rH).

ENDOKARDİT  c y m .   v ı c n .  3iı;ıoKapaHi 

(BocnaaeHHe 

BHyrpeHHeü  o6oaoliKH  cepa- 

ua).

ENDOKRİN  n p



h j i

.  M e a .   ƏHaoKpHHHbiü 

(othochiuhhch k  acejıe3aM  BHyrpeHHeii  ceK- 

peıiHH).  E ndokrin  vəzilər  ƏHaoKpHHHbie 

»cejıe3bi,  endokrin  ü zvlər  3HaoKpHHHbie 

opraHbi.

ENDOKRİNOLOGİYA  c y m .   ənaoKpHHOJiö- 

th h   (HayKa  o  crpoeHHH  h   (J)yHKiiHax  x e -  

jıe3  BHyrpeHHeiı 

ceKpeqHH).  E ksperim en- 



tal  endokrinologiya  3KcnepHMeHTajibHaa 

ƏHaoKpHHoaorHH.

ENDOKRİNOLOJİ  n p HJ i .   'jnaoKpHHOJiorfı- 

necKHH.  Endokrinoloji laboratoriya  3Hao- 

KpHHoaonwecKaH  aaöopaTopHH.

ENDOKRİNOLOQ 

c y m .  

jiı;ıoKpnHÖ,ıoı 

(Bpan, 

cneunaJiHCT  no  əHaoKpHHoaorHH).



ENDOQAM  n p H J l .   3naoräMHbiH.  Endoqam  

qəbilə  ənaoraMHoe  ruıeMH.

ENDOQAMİYA  c y m .  ənaoräMHH  (oöbiHaii, 

npeanncbiBaıomHH  3aKJiıoHeHHe  6paKa  b 

npeaeaax  onpeaeaeHHoft  oöıuecTBeHHoä 

rpynnw:  ıuıeMeHH,  KacTw,  p o aa  h   T.n.).

ENDOPARAZİTLƏR  c y m .   6 o t .,  3 0 0 J1 . 

3Haonapa3HTbi  (napa3HTbi,  *HBymHe  bo 

B H yrp e H H H x 

opraHax  h  tk3hhx).

ENDOPLAZMATİK  n p H J i .   S

h o j i

.  əıaao- 



naa3MaTHHecKHiı.

ENDOSKOP  I  c y m .   M e a ■

  3H,nocKön  (npn- 

6op  aJiH 

0C M 0 Tp a  

BHyrpeHHHX  noaocTeiı 

opraHH3Ma);  II  n p n j ı .   3HaocKonHbiiı.

ENDOSKOPİK  n p H J i .  



'jnaocKOHH'iecKnji. 

E n d o sko p ik  m üayinə  ƏHaocKonHHecKoe 

oöcaeaoBaHHe.

ENDOSKOPİYA  I  c y ı u .   M e a .   3Ha0CK0- 

hhh


  (nccJieaoBaHHe  nojıocTHtıx  opraHOB 

Teaa 


ocmotpom

 

hx



  ıep e 3   cneuHajibHbie

npHÖopbi);  II  n p w a .   aHaocKoniwecKHfi. 



Endockopiya  kabinetı  ƏHaocKonmecKHİi 

ıcaÖHHeT.

ENDŞPİL  c y m .  ƏHaılınHJih  (3aKJiıoHHTeab- 

HaH  CTaaHH  IIiaXMaTHOİİ  HJIH  UiameHHOİİ 

napTHH).  E n d şp ild ə  uduzm aq  npoHipaTb 

b  aHauınıuıe.

ENERGETİK'  c y m .   ƏHepreTHK  (cneqna- 

aııCT  no  əHepreTHKe).  E n erg etik  vəzifəsi 

ao/ıacHocTb  ƏHepreTHKa.

ENERGETİK2  c y m .   jiıepreTH'-ıecKHH:  1.  o t- 

hochiuhhch  k   əHeprHH.  E n erg etik ehtiyat- 

la r  

SH ep reTH H ecK H e 

pecypcbi,  en erg etik 

balans  ƏHepreTHHecKHÖ  6anaHC,  en erg e- 

tik m aneə  

6apbep;  2.  npeaHa3HaHeHHbifi  a aa   noay- 

HeHHH  3HeprnH.  E n erg etik k öm ür 3Hepre- 

THiecKHH  yroab;  3.  CBH3aHHbiü  c  ncnoab- 

30BäHHeM  ƏHeprHH.  E nergetik tələbat 3Hep- 

reTHHecKaa  noTpeÖHOCTb.

ENERGETİKA  I  c y m .  

ƏHepreTHKa 

(06- 

aaCTb  X03HHCTBa,  3aHHMaıomacH  BbipaÖOT- 



KOÜ  H  HCnoab30BaHHeM  pa3HbIX  BHJOB 

ƏHeprHH).  E. lergetikam n inkişafı  pa3BHTHe 

ƏHepreTHKH;  II  n p n n ,   əHepreTHHecKHÜ. 

Energetika böhram   ƏHepreTHHecKHH  KpH- 

3hc,  energetika  avadanlığı  əHepreTHHec- 

Koe  oöopyaoBäHHe.

ENERGETIZM  c y m .   3HepreTH3M  ((})HJio- 

ı:o(})CKoe 

yneH H e, 

nbrraBiueecH  c b cc th   Bce 

HBaeHHH  k  ƏHeprHH, 

a H iu e H H O ü  

MaTepn- 


aiIbHOH  OCHOBbl).

ENERJİ  c y m .   ƏHepran:  1)  o6man  Mepa pa3- 

aHHHrıx  (})opM aBHxeHHH  MaTepHH.  A to m  

enerjisi  aTOMHan  SHepnw,  m exaniki enerji 

MexaHHHecKaH  ƏHepraa,  enerjinin  çev ril- 



məsi  npeBpauıeHHe  ƏHepran;  2)  npncy- 

ıuan  h e m y - a .  cıuıa,  k o to p o h   aBaneTCH 

hctohhhkom   aBHaceHHH,  aeücTBHfl.  Suyun 

enerjisi  ƏHepraH  Boaw,  küləyin  enerjisi 

ƏHepran  BeTpa;  3)  əaeKTpHHecKHÜ  to k . 



E le k tr ik en e rjisi  əaeKTpoəHepmn;  4)  n e -  

p e H .   CnOCOÖHOCTb  aKTHBHO aeÜCTBOBaTb, 

aeHTeabHaa  cmıa.  B u  a d ım d a   tükənm əz 

bir enerji va rd ır ə t o t   HeaoBeK  n o a o n   He- 

HCTOuiHMOH  3HepraH;  5)  3J 1 . - Te x .   nn - 

TaHHe. E nerji m ənbəyi h c to h h h k   ƏHepniH.

ENERJİLİ  n p H J i .   ƏHepraHHbiü  (aenTeab- 

Hbrä,  aKTHBHbiü).  E n erjili adam   ƏHepran- 

Hbiü  neaoBeK.

ENƏCƏK  c y m .   1.  cnycK (HaKaoıiHan  naoc- 

KOCTb,  MecTO,  no  KOTopoMy  cnycKaroTCH 

BHH3);  2.  HH5KHHH  CTyneHb  aeCTHHIIbl.

ENƏ-EN  H a p e n .   uınpHHa 

b

  mnpHHy.



ENİB-QALXMA  c y m .   0 t   r a a r .   enib

qalxm aq;  cnycK-noaT>eM.

ENİB-QALXM AQ  r j ı a r .   cnycKaTbcn-noa-

HHMäTbCH,  noaöpacbiBaTbCH  OT  TOaHKa  BO 

B pe M H  

aBHaceHHH.

ENİNƏ  I  H a p e n .   I .  Binnpf,,  b  mnpHHy. 



E ninə  k əsm ək  p e3aTb  b  mwpHHy;  2.  no- 

nepeK;  II n p n j ı .  

nonepevHWH. 

T e x .   Eninə 



vibrasiya  nonepeHHan  BHÖpaqHH,  eninə 

dalğa  nonepeHHan  BoaHa,  eninə rə q s  no- 

nepenHoe  KoaeöaHHe,  en in ə  k əs ik   none- 

peHHOe  ceneHHe,  eninə sa h ə   nonepeHHoe 

noae;  eninəarm aturlam a  CTpoHT.   none- 

peHHoe  apMHpoBaHHe;  0  e n in ə y e y ib  u zu - 

nuna g əzm ək 6e3aeaMHwaTb,  OTaeacHBaTb 

6oKä,  aexaTb  Ha  neHH.

ENİNƏ-BOYUNA  H a p e n .   c m.   e n in ə -u zu - 

nuna.

ENİNƏ-UZUNUNA  H a p e n .   Baoab  h   none- 

peK;  0  e n in ə-u zu n u n a   b ələ d  o lm a q  3HaTb 

Baoab  h   nonepeK;  e n in ə -u zu n u n a  g əzm ək 

rpaHHTb  MocTOByıo  (öoaTaTbca  6e3  a ea a, 

6e3aeabHHHäTb);  e n in ə-u zu n u n a   ö lçm ək 



(küçələri,  h əyəti  və  s.)  xoaHTb  6e3  aeaa, 

6e3  ııean.

ENİŞ  c y m .   cnycK  (MecTo,  n o   KOTopoMy 

cnycKaıoTCfl).  B a y ıl  en işi  EaHJioBCKHİi 

cnycK.

ENİŞAŞAĞI  H a p e n .   BHH3  no  cnycKy,  CBep- 



Xy  

BHH3.


ENİŞLİ  n p n a .   co  cnycKOM.  E n iş liy o l ao- 

p o ra   co  cnycKOM;  ao p o ra,  Beaymaa  rıoa 

yKaoH.

ENİŞLİK  I  c y r n .  HaKaoHHaa  MecTHocTb.



ENİŞLİ-YOXUŞLU  n p H a .   cm.  eniş-yoxuşlu.

ENİŞSİZ  n p H J i .   HeııaıcaÖHHbiü.

ENİŞ-YOXUŞ  I  c y m .  

cnycK-noaıeM; 

II  b 

3 H ä H .  



n p n a .   nepeceneHHwü,  HepoBHbiii 

(o  noBepxHoc™ 

3eMan). 

E n iş-yo x u ş y e r  

nepeceneHHaa  MecTHOCTb.

ENİŞ-YOXUŞLU  n p h a .  l.nepeceHeHHbiö, 

c  noaT>eMaMH  h  cnycKaMH;  2.  n e p e H .  

TepHHCTwü  (TpyaHbiü,THaceabiH).  H əyatın 

en iş-yo xu şlu   y o lla rı  TepHHCTbıe  a o p o ra  

JKH3HH.


ENKƏSİKLİ  n p m ı .   c  nonepeMHbiM  cene- 

H H eM .


ENKLİTİK  np HJ I .   JIHHTB.  ƏHKJlHTHHeC- 

khh.  Enklitik əvəzlik 3HKJiHTHHecKoe  Mec- 

TOHMeHHe,  enklitik  ədat  aHKjiHTHHecKaa 

HacTHua.


ENKLİTİKA 

c y m .  

j i h h t b .   ƏHKJiHTHKa 

(6e3ynapHoe 

c j io b o ,  n p H M b iK a ro u ıee  b  

npo- 


H3HouıeHHH 

k   n p e a ıııe c T B y jo m e M y , 

oöpa- 

3ya 


BM ecTe  c  

hhm 


b  o t h o u i c h h h  

ynapeHHa 

o ä h o  

uenoe.  H anp.: 

TäM 

ace,  3jıecb 



j i h ) .

ENLƏDİLMƏ  c y ı u .   o t  

rjıar. 

enlədilmək, 

pacuiHpeHHe.

ENLƏDİLMƏK  r n a r .   pacuiHpaTbCH,  öbiTb 

pacuiHpeHHbiM. 



Yol enlədildi 

flopora 


pac- 

uınpeHa.


ENLƏNDİRİLMƏ  c y m .   o t   r / ı a r .  enlən- 

dirilm ək,  pacuiHpeHHe.

ENLƏNDİRİLMƏK  r j ı a r .  pacuiHpäTca,  6biTb 

p ac u iH p eH H M M .

ENLƏNMƏ  c y m .   o t   r j ı a r .   enlənmək,  pac- 

IUHpĞHHe.

ENLƏNMƏK  r j ı a r .   1.  pacuiHpäTbca,  pac- 

uiHpHTbca:  1)  CTaHOBHThca,  CTaTb  6ojıee 

IUHpOKHM,  yBeJIHHHBaTbCa,  yBejIHHHTbCa  B 

pa3Mepax.  C ığırenlənib TpomtHKa pacuiH- 

pHJiacb; 

2)  yBejiHHHBaTbca,  yBejiHHHTbca 

b oöıeMe,  cTaHOBHThca, CTaTb  6ojıee 

Kpyn- 

hmm;  2.  ToncTeTb,  pa3aaBaTbca  b  Tene. 



G ünü-gündən  enlənm ək  c  KaxjibiM  aHeM 

TOJicTeTb,  pa3flaeaTbcfl  b  Tejıe.

ENLƏŞDİRMƏ  c y m .   o t   m a r .   enləşdir- 

mək.

ENLƏŞDİRMƏK  r j ı a r .   CM.  enlətmək.

ENLƏŞMƏ  c y m .   o t   r a a r .   enləşmək.

ENLƏŞMƏK  r j ı a r .   c m.   enlənmək.

E N L Ə T M Ə c y m .  

o t  


r j ı a r .  enlətmək.

ENLƏTMƏK  r.n a r .  pacuiHpaTb,  pacuııipHTb 

h t o - j i .  

(flejıaTb, 

c a e J ia T b   6 o J ie e  

uınpo- 


khm).  Küçələri enlətmək pacıunpHTb yjiHUbi, 

dəhlizi enlətm ək  pacuiHpHTb  KopHflop.

ENLİ  npHJ I .   IUHpÖKHÜ:  1.  HMeiOIUHH  ÖOJIb- 

rnyıo  npoTa*eHHocTb  b  nonepenHHKe.  Enli 

yo l  uınpoKaa  flopora,  enli bint  uiHpoKHH 

6h h t,  enli kəm ər  uiHpoKHÖ  peMeıib,  enli 



qaşlar  uınpoKHe 

6poBH , 


e x . e n l i k ə s ə n   , 

uiHpoKHH  pe3eq,  M efl.  en liç a n a q   uiHpo- 

k h h   Ta3;  >K.-fl.  enli  d ə m iry o lu   uınpo- 

KOKOJieÜHaa  *eJie3Haa  flopora;  2.  6oJib- 

uioh  no  uiHpHHe,  npocTopHbifi.  E nli kürk

npocTopHbifi  ryjıyn,  enli şalvar  uiHpoKHe 

SpıOKH,  en li köynək uiHpoKaa  pyöauiKa.

ENLİ...  uiHpoKO...  (nepBaa  cocTaBHaa  qacTb 

c jio x h h x   cjiob 

THna: 


enliağız,  enlikürək 

h  T.n.).

ENLİAĞIZ  I  n p H J i .   ıuHpoKopÖTbM  (HMeıo- 

iuhh  öojibuıofl,  uiHpoKHH  poT);  II  c y m .  

300J1.   IUHpOKOpÖT  (nTHLta 

CeM. 


CH30B0- 

poıjKOBbix  OTpafla  paKiueo6pa3Hbix  c  ko- 

pOTKHM  KJII0B0M  H  KOpOTKHMH  HOTaMH); 

enliağızlar  uiHpoKopoTbi.

ENLİAĞIZLI 

n p H J i .  

c M .  entiağız  I.

ENLİALIN  n p H J i .   ıuHp0K0Ji06biiı,  c  iuh- 

pOKHM  J160M. 

j  

ENLİALINLI  n pHJ i .   cm .  enlialın.



ENLİBALAQ  n p n j ı .   c  uiHpoKHM  noflOJiOM: 

UIHpOKHMH 



nOJlaMH.

ENLİBALAQLI  n p H j ı .   c m.   enlibalaq.

ENLİBAŞ  I  c y m .  

3 0 0 J I .  

roJiäBjib,  röjıo- 

BeHb  (npecHOBOflHaa  pwöa ceM.  KapnoBbix 

c  to jic to h   rojıOBOİı);  en lib a şkefa l  3 0 0 J1 . 

jıo6aH  (pbi6a  ceM.  Ke(|ıajıeH);  II  n p H J i .  

rojıaBJieBbiii.

ENLİBURUN  I 

n p H J i .   uiHpoKOHÖcbiiü:

1.  C  UIHpOKHM  HOCOM;  2.  c  UIHpOKHM  HOC~ 

kom  (06  oöyBH,  nocyae  h  T.n.);  II  c y u ı .  

30 


0 J I . 

IUHpOKOHÖCKa 

(iTTHUa H3 pofla yTOK 

c  pacuiHpaıomHMCa  Ha  KOHiıe  kjiiobom); 

300J1.  enliburun  köpəkbalıqiar  uiHpoKO- 

HOCbie  aKyjibi,  enliburun m eym unlar 

aiH- 


pOKOHOCbie  06e3bJ!HbI.

ENLİBURUNLU  n p H J i .   c m .  enliburun  I.

ENLİCƏ  n p H J i .   flOBOJibHO  lUHpoKHÖ.  E n - 

licə küçədir 3 to  flOBOJibHO  ıunpoKaa yjiHua.

ENLİDİMDİK  c y m .  3 o o ji .  uiHpoKOHÖCKa 

(nTHua  ceM.  yTHHMX  c  pacuınpaıomHMca 

y  BepuiHHbi  kjiiobom).

ENLİDÖŞ  n p n j ı .   uiHpoKorpyflbiH,  c  uiHpo- 

KOH  rpyflbio.

ENLİDÖŞLÜ  n p H J i .   c m.   enlidöş.

ENLİK  1  c y m .   uiHpoTä.  a c T p .E n lik a r q u - 



menti a c T p .  apryMem uiHpoTbi;  II  n p h j i  . 

uiHpÖTHbiiı.  (f)H3.  E n lik  effekti  uiHpoT- 

Hblii  3(})(})eKT.

ENLİKƏNAR  n p H J i .   uiHpoKonöjibiH,  c  uih- 

POkhmh  nojıaMH.  E nlikənar şlyapa ıujıana 

IUHpOKHM H 



nOJiaMH.

ENLİKÜRƏK  n p n j ı .   rmeHHCTbiH,  ınwpoKO- 

njıeHHİi.

ENLİKÜRƏKLİ  n p h J l.  c m .  enlikürək.

ENLİQAŞ  IipHJI.   IUHpOKOÖpÖBblH,  C  IUH- 

pOKHMH  ÖpOBSMH.

ENLİQAŞLI  n p H j ı .   c m.   enliqaş.

ENLİQOL  n p H j ı .   HMeıomHH  ıunpoKHe  py- 

KaBa (06  oaexfle),  c  iuhpokhmh pyKaBaMH.

ENLİQOLLU  n p h  ji .  c m .  enliqol.

ENLİQULAQ  I  n p H J i .   uiHpOKoyxHİı.  E n li- 

qulaq  bükükdodaq  3 0 0 J1 .  uiHpoKoyxHÜ 

cKjıanHaToıyö;  II  c y m .   3o o j i .   uihpoko- 

>'x,  uiHpoKoyuiKa  (pon  MJieKonHTaıomHX 

nofloTpafla  jıe'rynHX  MbiıueH).  A siya   e n li- 



qulağı  a3HaTCKHH  uiHpoKoyx.

ENLİLƏŞMƏ  e y m .   o t   r j ı a r .   enliləşmək.

ENLİLƏŞMƏK  r j ı a r .   1.  pacuiHpHTca,  pac- 

UIIipHTbCa  (CTaHOBHTbCfl,  CTaTb  6oJiee  UIH- 

Pokhm  b 

nonepeHHHKe). 



Yollar  enliləşib 

flopora  paciHHpıuiHCh;  2.  p a 3 r .   nojiHeTh, 

nonojiHerb 

(c Ta H O B H Th ca , 

cTaTb  nojiHee).

ENLİLİK  c y m .   uiHpoTä.

ENLİPROFİL  n p n j ı .   r e x .   uiHpoKonpö- 

<}>HjibiibiH.  Enliprofil şin  ıUHpoKonpo(})HJib- 

nas  iıi'-iHa.

ENLİSİFƏT  n p n j ı .   uiHpoKOJiHUhiii.

ENLİSİFƏTLİ  n  p h ji .  c m .  enlisifət.

ENLİÜZ  r p H i i .   c m.   enlisifət,

ENLİÜZLÜ  n p H ji .  c M .  enliüz.

ENLİYARPAQ  n p H Jl.  1.  lUHpoKOJiHCTHbiil, 

UIHpOKOJlHCTblH  (HMeiOUIHH  IUHpOKHe 

jMCTba).  E nliyarpaq g ü llə r  u ih p o k o jih c t- 

Hbie  UBeThi,  enliyarpaq yo vşa n   uiHpoKO- 

JIHCTHaa  rlOJIblHb;  2.  UlHpOKOJlHCTBeHHblH 

(c  rycToiı,  pa3BecHCT0İı  jih ctb o h ).  E n li- 



yarpaq  ağ a cla r  ıUHp0K0jTHCTBeHHbie  ne-  \ 

peBbH, 


enliyarpaq  m eşələr 

u iH p oK O JiH C T - 

BeHHbie  jıeca.

ENLİYARPAQLI  n p H J i .   c m .   enliyarpaq.

ENLİZOLAQ  n  p H Jl .  C  UIHpOKHMH  nOJIOC- 

KaMH, 


ıuHpoKonojıöcHbiiı.  E n lizo la q p o la d  

nmpoKonoJiocHaa  CTanb.

ENMƏ  I  c y m .   o t   r j ı a r .   enmək;  1.  cnyc- 

KäHne,  cnycK  (nepıjMeıueHHe bhh3);  2.  no- 

HHxeHHe,  cHH*eHHe,  cnafl  (yMeHbiueHHe 

ypoBHa,  HHTeHCHBH0CTH  n e r o - j ı . ) .   Q iy



mətlərin  en m əsi  noHHxeHHe  neH,  enm ə 

əyrisı  KpHBaa  cnafla,  suyun  səviyyəsinin 

enm əsi  noHHaceHHe  ypoBHa  Boxibi;  3.  na-  ' 

fleHHe.  S ərb əst enm ə (düşm ə)  (})H3.  cbo- 

6oflHoe 

nafleHHe;  II  n p n j ı .   nocäao>iHbiü.



E nm ə  radiom ayakı  nocanoHHbiü  paflHO- 

MaaK.


ENMƏK  r j ı a r .   1.  cnycKäTbca,  cnycTHTbca:

1)  nepeMemaTbca,  nepeMecTHTbca  bhh3. 



D ərəyə  enm ək  cnycTHTbca  b  oBpar,  z ir - 

zəm iyə enm ək 

c n y c T H T b c a  

b  noflBaJi,  d a ğ - 

dan  e n m ək  cnycTHTbca  c  ropbi, p illə k ə n - 

lərlə  enm ək  cnycKaTbca  n o   jıecTHHqe;

2)

 



onycKaThca,  onycTHTbca  bhh3, 

3aKpbi- 


Ban  hjih  oTKphmaa  h t  o - ji .  P ərd ə  aşağı 

endi  3aHaBec  onycTHJica;  3)  caflHThca, 

cecTh.  Təyyarə  en d i 

caMOJieT  cnycTHJica 

(cejı);  4)  n e p e H .   cxoflHTb,  c o h th ,  jio- 

xHTbca,  jıenb 

Ha 


3eMJiıo, 

HacTynaTb,  Hae- 

TynHTb  (o  HOHH,  MTJie,  TyMaHe,  nbUlH  H 

T.n.).  D um an  endi  cnycTHJica  TyMaH; 

2.  noHHacäTbca,  noHÜ3HTbca,  CHHacäTbca, 

CHH3HThCH:  1)  yMeHhUlaTbCH,  yMeHbUIHTh- 

ca  (06  ypOBHe,  HHTeiICHBHOCTH  H  T.n.). 

T em peratur  endi  TeMnepaTypa  noHH3H- 

jıacb  (cHH3HJiacb),  q iym ətlər  e n d i  neHbi 

nOHH3HJlHCb  (CHH3HJIHCh);  2)  HaHaTb  3By- 

HaTh  THiue.  Q əbuledicinin  sə si e n d i  3ByK 

npneMHHKa yMeHbuiHJica; 

3. 


n e p e H .  

no- 


KopiiTbca,  npH3HaTh  ceöa  noöeacfleHHbiM; 

yerə enm ək  nproeMJMTbCfl,  npH3eMJiHTbca, 

coBepuiHTh  nocanKy  Ha  3eMJiıo;  su ya   en - 



m ə k  npHBOflHHTbCfl,  coBepuiHTb  nocaflKy 

Ha  Bofly;  0 göydən yerə  enm ək cnycTHTbcn 

Ha  3eMJiıo,  nepecraTb  BHTaTb  b  oSjıaKax.

ENSEFALİT  c y m .  m e f l.  3Hue(|)aJiHT  (boc- 

naJieriHe  rojıOBHoro  M03ra).

ENSEFALOQPAFİYA  c y m .  

M e,u.  3Hiıer|)a- 

jıorpä(|)HH 

(peHTreHOJiorHHecKoe  Hccfleflo- 

BaHHe  rojıOBHoro  M03ra).

ENSEFALOM İELİT  c y m .   Mefl.   ■mııedpn- 

J10MH3J1HT  (0CTp0e  HHtJjeKUHOHHOe  3a6o- 

jıeBaHHe  rojıoBHoro  h  cnHHHoro  M03ra).

ENSİKLOPEDİK  n p H J l .   3HUHKJIOIieflHHeC- 

khü:  1.  oxBaTbiBaıoınHÜ  pa3JiHHHbie  o6nae- 

t h   3H aH H fl),  Ə H U H K JioneflH H H biH . 



E n sik- 

lo p ed ik b ilik  3HUHKJioneflHHecKHe  3HaHHH; 

2.  npeflCTaBJifliomHH  co 6o ü   əHqracjıone- 

flHio.  Ensiklopedik lüğət ƏHUHKJioneflHHec- 

KHH  CJlOBapb.

ENSİKLOPEDİST  cyr u.   CM. ensiklopediyaçı.

ENSİKLOPEDİYA  c y u ı .  



jhiihkjohcuhh

:

1.  HaynHoe  cnpaBonHoe  noco 6n e  n o   BceM 

HJIH  O T fle jIb H b lM   O T p aC JlH M   3 H 3 H H H .  Ä Z Ə Y -


baycan  ensiklopediyası  A3ep6aüii>KancKa>ı 

'jHUHKiioııeRHH,  tihb  ensiklopediyası  Me- 

anunncKaa  3HUHKjıonenH>ı;  2.  n e p e H .   o 

xyjıo*ecTBeHnoM  npomBenenHH,  uJHp0K0 

h  BcecTopoJiHe  oTpa*aıomeM  *H3Hb.  H

o

- 

merin yaratdıqları antik dövrün ensiklope- 

diyasıdır TBopeHHsı  FoMepa  -   ƏHUHKJione- 

flna  aHTHHHoro  nepnoaa,  “Yevgeni  O ne- 



g'ıri' X IX  əsr rus həyatının ensiklopediya-  '' 

sıdır “EBreHHH  OHeraH”  -   əHUHKJioneflHa 

pyccKofi  JKH3HH  X IX   BeKa;  0  canlı en sik- 



lopediya  rnyTjı,  XHBası  (xoaaqas)  3HUHK- 

jıonejiHii  (o MejıOBeKe  c  pa3HocropoHHHMH 

3HaHMMH).

ENSİKLOPEDİYAÇI  c y u ı .  1.  aHUHKJione- 

HHCT  (ieCKHMH 

3HaHHHMH);  2. 

h

 c 


t

 o p .  npencTaBHTejıt, 

B3raaÄOB  (})paHUy3CKHX  MblCJlHTeJieÜ,  o6b- 

eflHHHBUiHXca  BOKpyr  “ƏHUHKJioneaHH”, 

H3flaBaBUieHCa  BO  BTOpOH  nOJIOBHHe

XV III 


b

).

ENSİKLOPEDİZM  c V ui .  'jHiJHKJioııejiH'iM 



(ınnpoKaa,  BcecTopoHHaa  0Öpa30BaH- 

HOCTb,  OCBeflOMJieHHOCTb).

ENSİZ  n p H j ı .  y3KHH  (MaJibiü  n o   uiHpHHe).  I 

E nsiz y o l  y3Kaa  flopora,  ensiz küçə  y3Kaa  ( 

yjiHiıa,  ensiz lent y3Kaa  Jiem a,  ensiz parça  | 

y3Kaa  MaTepna  (TKaHb);  x . - f l .   ensiz izlik  j 

y3Kaa  KOJiea,  (j)OTO.  ensizplyonka  y3Kaa  I 

tuıeHKa;  c . - x .   ensizyum şaldıçı  y3KOp&ıx-  j 

jim ejlb. 

i

ENSİZBURUN  n p h ji .  y3KOHÖCbiH.  Ensizbu-  \ 



run m eym unlar  3 o o ji .  y3KOHOCbie  o6e3t- 

aHbl. 


|

ENSİZCƏ  n p n j n .   1.  y3eHbKHH;  2. 

äoboju

>

ho



 

y3KHH.


ENSİZLƏŞDİRİLMƏ  c y m .  

o t  


r j ı a r .  

ensizləşdirilm ək;  cyxeHHe,  cy*HBaHHe 

n e r o - J i .  K e M- J i .

ENSİZLƏŞDİRİLMƏK 

r j ı a r .   cyjKäTbca, 

6bITb  Cy*eHHbIM 

k

 e M - JT . 



[

ENSİZLƏŞDİRMƏ  c y m .   OT  r ; ı a r .   ensiz- 



ləşdirmək,  cy>KeHHe,  cyacHBaHHe  q e r o -   | 

J l H Ö O K e M- J I .  

j

ENSİZLƏŞDİRMƏK  r j ı a r .   n ə y i   cyacH-  i 



BaTb,  cy3HTb  (aejıaTb,  caeJiaTb y3KHM)  h t o .   ! 

ENSİZLƏŞMƏ  c y m .   o t   r j ı a r .   ensizləş-  I 



mək;  cyxeHHe,  cyacHBaHHe.

ENSİZLƏŞMƏK  r j ı a r .   cy*HBan>ca,  cy3HTb- 

ca  (cTaTb  y3KHM).

ENSİZLİK  c y m .  y30CTb.  K üçənin  ensizliyi 

y30CTb  yjiHUbi,  keçidin  ensizliyi  y30CTb 

npoxoaa.


ENSİZPLYONKALI  n p H J i .   rfjoTO.  ysKO 

,   lUieHOMHbiii.  Ensizployonkalı fd m  y3Koarıe- 

HOHHblH  cj3HJIbM.

ENTİ  c y ı n .   flHa.rı. 

mojioko

,  ocTaBJieHHoe 



b

  BbiMeHH  KopoBbi  flna  KopMJieHMa  TejıeH- 

Ka.

ENTOMOLOGİYA  c y m .  ənTOMOJiörna  (pa3- 



flejl  300JI0THH,  H3yHaiOIUHH  HaCeKOMHX). 

E ntom ologiya p ro b lem ləri ııpoöneMH  3h- 

tom ojiothh.



ENTOM OLOJİ  n p n j ı .   3HTOM0Ji0raqecKHİı.



Entom oloji tədqiqatlar əHTOMOJiorHHecKHe 

HccjıeflOBaHHa.



ENTOM OLOQ  c y m .   əh to m o jio t  (cneuHa- 

jih c t  no  əhtom ojiothh). 



j  ENTROPİYA  c y m .   ƏHTponHa:  1.  b  TepMO- 

ÄHHaMHKe:  Mepa  HeoöpaTHMoro  paccea- 

Hiıa  ƏHepran.  Entropiya anlayışı  noHaTne 

3HTponHH,  entropiyanın hesablanması  bm- 

qncjıeHHe  ƏHTponHH;  2.  b  TeopHH  HH(J)op- 

MauıiH:  Mepa,  cTeneHb  HeonpefleneHHocTH 

b  le M - J i.;  3.  HfleajiHCTH>ıecKoe  npefl- 

CTäBJieHHe  o  TenjıOBOH  CMepTH  BcejıeH- 

HOH,  B03HHKUiee  B  KOHIje  X IX   B. 

ENTUZİAST  c y m .   3HTy3HäcT:  I . t o t ,   k to  

OXBaqeH  ƏHTy3H33MOM,  JieHCTByeT  c  3HTy- 

3Ha3MOM;  2.  TOT,  KTO  OTflaeT  BCe  CHJIbl 

Ka KOMy - j ı .   flejıy,  BOCTOpxeHHbift  noK- 

JIOHHHK  He r o- J T.

ENTUZİAZM  c y m .   3HTy3H33M  (CHJlbHOe 

BooaymeBJieHHe,  yBJieqeHHOcTb,  aymeB- 

HblH  noflT>eM).

ENZİM(-LƏR)  I  c y ı n .  6 o t .,   xmm. 3H3h- 

mm,  (J)epMeHTbi  (cneıjMcJjmecKHe  6ejiKo- 

Bbie 


KaTajiH3aTopw,  npHcyrcTByıoıUHe  b 

x h b u x

  KjıeTKax);  II  n p H J i .   3H3hm hhh. 



Enzim   nəzəriyyəsi  3H3HMHaa  reopHa.

EOL  I  c y m .   əöji  (b  npeBHerpeHecKOH  mh- 

cJıonorHH  -   6or,  noBejiHTejib  BeTpoB); 

II  n p H a  .  əöJioBbifi  (co3aaHHbift jjeaTejib- 

HocTbio  BeTpa),  r e o jı.,  r e o r p .E o lq u m -  

ları  əoaoBbie  necKH,  eol süxurları  3ono- 

Bbie  ııopoflbi.

EPİDEMİK  ı ı p n . n .  

m

 e j ı .  'jnıııeMH'iccKHn:



1.  HocauiHÜ  xapaK'rep  ənHaeMHH.  E p i- 

demik  x ə s tə lik   3nHfleMmecKaa  6ojıe3Hb, 

epidem ik  q rip   ənHjıeMHHecKHH  rpH nn;

2.  ııpeaHa3HaMeHHbiH  juıa  6opb6u   c  3n n - 

fleMHeü.  E pidem ik lazaret  ənHfleMH'iecKHH 

na3apeT;  3.  n e p e H .   pacnpocTpanHBiıiHfi- 

ca  KaK  ənHaeMHa.

EPİDEMİOLOGİYA  c y m .   ənHfleMHO.nöraa 

(oTpacJib  MejiHijHHbi,  H3yHaıoHiaa  ən n ae- 

MHK)  H  6opb6y  c  Heü).

EPİDEMİOLOJİ  n p n a .   ənraeMHoaorHHec- 

khİi.  E p id em io lo ji an a liz  ənnaeMiiOJionı-  [ 

'iecKHH  aHanH3,  epidem ioloji müayinə ərm- 

fleMHOJiora>ıecKoe  oöcjıeaoBaHHe. 

I

EPİDEM İOLOQ  c y m .   ənHfleMHÖJior  (cue- 



UnaancT  n o   anHaeMjıoaorHH). 

!

F p İ )EMİYA  c y m .   1.  anHaeMHH  (uiHpoKoe  j 



pacnpocTpaHeHHe  K a K o i ı - j ı .   HHc{)eKHH- 

ohhoh  6o a e 3HH).  Q rip  epidem iyası  3nu - 

fleMi»  rpHnna;  2.  n e p e H .   i t o - ü .   noay- 

‘iHBiuee  6biCTpoe  uınpoKoe  pacnpocTpa- 

HeHHe. 

j

EPİDERMA  c y m .   ənnaepMa:  1.  6 n o a .   no-  , 



BepXHOCTHblH  CflOH  KOXH  n03B0H0HHbIX 

*HBOTHbix 

h

  wejıoBeKa;  2.  6



o t

.  KOXHiıa 

pacreHHH, aHCTbeB,  CTeöaeft,  HacTeö 

ubct


Ka,  naojıa 

h

 

t



.

h

.).



EPİDERMAL  n p H J i .   6 n o a .   annaepMaab-  | 

huİİ  (oTHocauiHHca  k  annaepMe,  k  anH- 

flepMHCy).  Epiderm al buxarlanm a  ənnaep- 

MaabHoe  HcnapeHHe.

EPİDERMİS  c y m .   ənnaepM uc,  cm .  e p i- 

derma.

EPİDİASKOP  c y m -  ənHaHacKÖn  (onTHHec- 

kh

İ

i



  npHÖop  fljıa  npoeriHpoBaHHa  Ha 

ək

-  1 



paHe  n3o6paxcHHfiX

EPİK'  n p n j ı   .  ənmecKHİi:  1.  OTHOcamHÄca 

k  ənocy,  npeacTaBaaıomHH  coöoiı  ənoc. 

Epikpoeziya  ənm ecK aa  no33Ha,  epik əsər-  . 

lər 3nıi4ecKHe  npoH3BeaeHHa,  ep ikp o em a  

ənmecKaa noəMa;  2.  cBoücTBeHHbiii ənocy. 



E p ikfo rm a   aıiHMecKaa  c})opMa,  epik iislub  ' 

3iiH4ecKHİi  CTHab;  3.  co3flaıouiHH  ənHHec-  ! 

Kne  npoH3BeaeHHa.  E p ik ş a ir   3nH4ecKHH 

noəT.


EPİK2  c y u ı .   anHK  (aBTOp  anmecKHx  ııpo- 

H3BeaenHii).

EPİKA  c y m .   3nHKa  (coBOKynHocTb  ənn- 

HeCKHX  npOH3BeaeHHİİ).

E PİK LİK   c y ı y .   ənHHHOCTb.

E PİK R İZ  c y u ı .   M e a .   ənHKpH3  ( 0K0in a -  

TejibHoe  3aKaıoHeHHe  rıo  noBoay h  b e ii - a . 

6ojıe3HH).  Epikriz yazm aq   HanacaTb  ənnK- 

pH3.


.  EPİKÜRÇÜ  c y m .   saHKypeeu:  1.  nocaeao- 

BaTeJib  3nHKypeH3Ma  (b  1  3Han. ) ,   E p i- 



kürçü fü o s o fla r  (|)Haoco(J)bi-3nHKypeHHbi; 

2.  n e p e H .   neaoBeK,  jiK)6amHİi  kom- 

(JıopT,  Bbiuıe  Bcero  CTaBHmHÜ  H acaaxae- 

HHe  *H3HbI0.

EPİKÜRÇÜLÜK  c y m  ■ 'jnnKypCHCTBO,  c M . 

epikürizm   b  2,  3  3h a n .

EPİK Ü RİZM   c y m .   ənHKypefaM:  1.  (Jmao- 

co(J)CKoe yneHHe apeBHerpeıecKoro 

c

|)



hjio

cocjıa  ƏnHKypa;  2.  Mnp0B033peHHe,  B03- 



HHKiaee  Ha  noHBe  HCKaxeHHoro 

hctoa


KOBaHHa  3Toro  yneHHa  KaK  CTpeMJieHHe 

k

  Hacjıa*aeHHio,  yaoBoaeTBopeHHio  nyB- 



CTBeHHMX  HHCTHHKTOB;  3.  CKJIOHHOCTb  K 

HyBCTBeHHblM  yaOBOJIbCTBIMM,  K  H3HexeH- 

HOH  XH3HH.

EPİQON  c y m .   ənnrÖH  (nocaeflOBaTeab 

K a -  

K o r o - j ı .   HanpaBaeHHa,  jiHUieHHbiiı  TBop- 



qecKoii  caMDCToaTeabHOCTH),  S im v o list- 

lərin  epiqonu  ə iih to h   cHMBoancTOB.

EPİQONCASINA  H a p e ı .   ııo-'jnnröııcKH.

EPİQONÇULUQ  c y m .   cm.   epiqonluq. P o e- 

ziyada epiqonçuluq  snnroHCTBO  b  no33HH.

EPİQO NLUQ  c y m .   '

jiihiöhctbo

.

EPİQ RA F  c y m .   anürpacj):  1.  y  apeBHHX 



rpeKOB:  Haanncb  Ha  naMaTHHKe;  2.  H3pe- 

HeHHe,  unTaTa,  noMemaeMbie  n e p e a   npo- 

H3BeaeHHeM  naH  ero  nacTbio,  xapaKTepn- 

3yıomHe  ero  

0CH0BHyro  ııaeıo.  B u   sö zlə r 

onun həyatına e p iq r a f ola bilər  s t h   caoBa 

MoryT  6biTb  3nnrpacJ)0M  k   ero  x h 3 h h .

EPİQ RA FÇI  c y ı u .   1.  3HHrpacj)HCT,  ənH ipa- 

(JiHCTKa  (cneunajiHCT  n o   anHipacjjHKe); 

2. 

tot


kto


  cHaöacaeT  q TO- J i .   sn n rp a - 

cJıaMH.


EPİQ R A FİK   n p H J i .   3nHrpacJ)HHecKHH  ( o t-  

HOcamHÜca  k  ənnrpacJiHKe).  E p iq ra fık  



mətn  snurpacJiHHecKHH  t c k c t,  ep iq ra fık 

abid ələr  ənHtpacJiHHecKHe  naMSTHHKH.

EPİQ RA FİK A   c y u ı .   ənnrpäcJiHKa  (HCTOpH- 

necKaa  flncHHruiHHa,  3aHHMaıornaHca  H3y-


HemeM  apeBHHx  naunHcert).  Azərbaycan 

epiqnıfıkası  a j e p 6aHfl*ancKa5i  3im rpa- 

(})HKa.


EPİQRAM  c y m .  əıiHrpäMMa:  l .yapeBHHx 

rpeKoB:  Maanncb  na  naMaTHHKe,  noaapKe 

h

 

t



.

h

.,  o&bHCHHiomafl  'JHaneHHe  npejjMeTa;  *



2.  KopoTKoe  caTHpHwecKoe  cTHXoTBope- 

HHe.  E piqram yazm aq  k i m ə ,   n ə y e   nn- 

cai b  sıiHrpaMMy  ııa   k o t o ,   Ha  m t o .

EPİQRAMÇI  c y ı n .  anHipaMMaTHCT,  ənnr- 

paMMHCT  (cOMHHHTejIb  ƏITHipaMM).

EPİLEPSİYA  c y ı u .   ənwıencHH,  rıajıyMaH 

6ojre3Hb  (xpoHHHecKaa  6o.ae3Hb,  npoflB- 

jıaıom aaca 

b

  cyfloporax  c  noTepeö  C03- 



HaHHS).

E PİLEPTİK '  c y m .   Meıı.  p a 3r .   ənıuıen- 

th k   (nejıOBeK,  CTpaaaıoıuHH  ənHJiencneH).

EPİLEPTİK 2  n p H J i .   v ıe u .  ənnjıenT m ec- 

k h h .  E pileptik  özündəngetm ə  ənHjreriTH- 

necKHH  npHnaflOK,

EPİLOQ  c y m .   ənnjıor:  1.  3aKJHOHHTejibHaH 

qacTb jiHTepaTypHoro  npoH3BeaeHHH.  P oe- 



m anın epiloqu  ənnjjor noəMbi;  2.  n e p e n .  

KOHeu,  pa3BH3Ka  n e r o - J i .   H əyatın  epi- 



loqu  anHJior  x h 3 h h .

EPİSENTR  c y m .   ənHqeHTp:  1.  oöuacTb  Ha 

noBepxHOCTH  3eMjiH,  pacnonoxeHHaH  Han 

onaroM  3eMJieTpaceHHH.  Zəlzalənin  epi- 



sentri  ənnueHTp  3eMJieTpsıceHHH;  2.  n e -  

p e h .  MecTO,  rae  c  HaHÖojibiııeH  chjioh 

npoHBJiaeTCH  K a K o e - j ı .   öeflCTBHe,  He- 

npHHTHOCTb  h T.n.  Fəiakətin episentri ənn- 

HeHTp  ÖeflCTBHH.

EPİSTOLYAR  n p HJ l .   3nHCTOJiHpHbiH  (Ha- 

rmcaHHbiH  b  tf)opMe  nHceM).  E pistolyar 

rom an  ənHCTOJiHpHbiö  poMaH,  epistolyar 

üslub  ƏnHCTOJWpHblH  CTHJIb.

EPİTAFİYA  c y m .   3nHTä(j)HH:  l.H aarp o ö - 

naa,  ııaaMorajibHası  Haanncb;  2. Jim epa- 

Typııoe  npoH3BeÄeıiHe,  HariHcaHiıoe  ııo 

rıoBojıy  Mbe i ı - j ı .   CMepTH.

EPİTELİ  I  c y ı n .   3iiHTejiHİi:  l.aHaT. TKaHb 

wejıoBeKa  h  *HBOTHbix,  rıoKpbiBaıomafl  no- 

BepxııocTb  Tejıa  h  BbicTHjıaıomaH  c tc h k h  

aoJiocTeii).  Epitelinin  bazal  qatı  6a3anb- 

HHİİ  CJIOİİ  3nHTeJIHH;  2.  ÖOT.  nOKpOB  H3 

TOHKOCTeHHblX  KJieTOK,  BbICTHJiaK)maH  He- 

KOTopwe  BHyrpeHHHe  nonocTH  pacTeHHÖ;

11  n p HJ i .   3nHTe.nHänbHbiH.  Epiteli  toxu-

I

I



ması  anHTejınajibHaH  'ncaHb,  epiteli hücey- 

rələri  3nHTe.THaJibHbie  kjictk h .

EPİTET  c y m .  

ji

 

h



 

t

 .  ənHTCT  (onpeaeJieHne, 



noflHepKHBaroruee  xapaKTepHoe 

cbohctbo


 

npejiMeTa).

EPİZOD  c y m .   anH3Öa:  1.  OTflejibHoe  npo- 

HcuıecTBHe,  co6biTHe,  cJiyHaö  H3  x h 3 h h . 



M araqlı  epizodlar  HHTepecHbie  3nH30flbi, 

cəbhə epizodu  (Jipohtoboh 3nH3on;  2.  cue- 

Ha, 


o tp h b o k ,  (|)parMeHT  K a K o r o - j ı .   xy- 

flO*eCTBeHHOTO  npoH3BeaeHM.

EPİZODİK  n p H J i .   3nH30flmecKHH,  'jiiHio- 

AHHHbiü:  1.  npeflnpHHHMaeMbiö  o t  cjıynaH 

k   CJiyıaıo,  He  CHCTeMaTHHecKHH.  E pizodik 

köm ək  3nH30flHHecKaH  noMomb,  işin  g e - 

dişinin epizodik (olaraq) yoxlanm ası  3nH- 

30flHHecKaH  npoBepKa  xoaa  p a6oTW,  n ə  



epizodik xarakter daşıyır  h t o   h o c h t  ann- 

30flHHecKHH  xapaKTep;  2.  HecymecrBeH- 

Hbiö,  He  HMeromHH peuıaıoıuero  3HaHeHHH. 

E p izodik fa k tla r  3nH30flHnecKHe  c|)aKTbi;

3.  IIOHBJIHIOimlHCH  TOJlbKO  B  OTflejIbHblX 

cqeHax,  ənrooflax,  He  hbjihioiiihhch 

rnaB- 


HbiM.  E pizodik  rol  3nH30flHHecKaH  pojib.

|  EPİZODİK LİK  c y m .   3HH'i<),iHHHOCib.

EPİZOOTİYA  c y m .   M e j .  əmraoÖTHH  (Mac- 

coBoe  3a6ojıeBaHHe 

xhbothmx

 

k



 a 

k

 o 



h

 - 


ji

 .



3apa3Hoö  60Jie3HbK>).

EPOXA  c y m .  anöxa;  1.  öojibinoö  npoMe- 

xyroK BpeMeHH,  xapaKTeproyıomHHCH  3Ha-



HHTeJIbHblMH  Co6bITHHMH,  BblfleJIHeMblH  no

K a K H M - JI.  XapaKTepHblM  OCO6eHIIOCT0M. 

Feodalizm   epoxası  ən o x a  (J)eonaJiHiiMa;

2. 


n e p e H .   nepnofl  BpeMeHH,  CB83amibiH 

c  fleHTejihHOCTbK)  KaKOTO-Ji .   Jimıa.



Birinci Pyotrun epoxası 3noxa  üeTpa n e p - 

Boro;  3.  n e p e H .   momcht,  CBH3aHiibiiı  c 

K3KHM-J1.  COÖblTHeM,  C  nepejIOMOM  B



pa3BHTHH  n e r o - J i . ;   4.  r e o j ı .   noflpa3fle-

jıeHHe  reojıorHHeCKoro  nepHoaa.  B uzlaq 

epoxası  (d ö vrü )  JieflHHKOBan  3noxa;

5. 


a CTp.   MOMeHT,  C  KOTOporo  HCHHCJlHeT- 

ch flBHxeHHe K a K o r o - j ı .  HeöecHoro Tejıa. 

EPOLETLƏR  c y m  •  ənojıeTM  (b  P occhh flo 

1917  r.  h  HeKOTopbix  HHOcTpaHHbix  ap- 

mhhx:  napaflHbie  otJjHuepcKHe  noroHbi  c 

uiHTbeM).  General epoletləri reHeparibCKHe 

anoneTw,  II  n p H J i .   ənojıeTiibiii.  E p o let 

m əxm əri 3nojıeTHbiü  6apxar.

EPOLETLİ  n p n j ı .   c  əııoJieTaMH.  E po letli 



m undir MyıiflHp  c  ənojıeTaMH.

EPOPEYA  c y m .   j i m t .   ənonen:  I.ö o jib - 

moe  no  o6T>eMy  noəTHHecKoe  hjih  npo- 

3amecKoe npoH3BefleHHe,  b kotopom  

H3o6- 

pa*aıoTCH  KpynHbie  HCTopHnecKne coöm-  j 



th h ;  2.  co6biTHe,  HMeıomee  öojibinoe  3Ha- 

neHHe  b  x h 3 h h   Hapofla.  199 0 -ct  ilin  20 



Yanvar hadisələri Azərbaycan xalqının q əh - 

rəmanhq epopeyasıdır coöm thh  20 JİHBapa 

1990  rofla  -   repoHHecKaa  ənonen  a3ep- 

6aüjı>KaHCKoro  Hapofla.

EPOS  c y m .   j i h t .   ənoc:  I . o a h h   H3  Tpex 

ochobhmx  poflOB JimepaTypbi;  2.  coBoıcyn- 

HocTb  HapoflHbix  neceH,  cKa3aHHfi,  no3M, 

oö'beflHHeHHMx  o6meH  TeMofi,  oöm eii  Ha- 

UHOHaJlbHOİİ  npHHaflJieXHOCTblO  h   T.n. 



Q əhrəm anlıq  eposu  repoHnecKHİi  anoc, 

xalq  eposu  HapoflHMÜ  ən o c;  3.  o  pflfle 

CBH3aHHbIX  Me*fly  C060H  HCTOpHHeCKHX 

COOblTHH,  OTJlHHaiOmHXCH  3HaHHTejIb- 

HOCTbK),  BejIHHHeM.

ER  c y m .   na3BaHHe  6yKBM  “R ”  (“P”).

ERA  c y m .   əpa:  l.c o ö b rrn e ,  momcht,  o t  

KOToporo  BejıeTCH  jıeTOHCHHCJieHHe.  Yeni 

era  HOBan  əpa,  eram ızdan ə w ə l  äo  HameM  j 

əpbi;  2.  öoJibmofi  HCTopHHecKHH  nepHOfl;  ! 

ənoxa.  SSR I-nin dağüm ası dünya tarixində 

yeın  era  açdı  pacnafl  C C C P   OTKpbiJi  h o -  j 

Byıo  əpy  b  MHpOBOH  h c to p h h ;  3.  r e o j ı .  

caMoe  KpyıiHoe  xpoHoaorHHecKoe  flejıe- 

HHe  HCTopHH  3eMJiH.  M ezo zo y  erası  Me- 

3030ÜCKaH  3pa.

ERİTROBLASTLAR  c y m .   (})H3HOJI. əpHT- 

poöjıäcTbi  (oflHa H3 npOMeacyTOHHbix (j)opM 

pa3BHTHH  KpaCHblX  KpOBHHblX  TeJieil).

ERİTROSİTLƏR  c y m .  (|) h 3 h o ji .  spHTpo- 

UHTbi  (KpacHbie  KpoBHHbie  Tejibua,  coflep- 

acamne  reMorJioÖHH  h   nepeHocamHe  khc- 

Jiopofl  o t  JierKHX  k  tkehhm   Tena).  E ritro - 



sithrirı çökm ə reaksiyası  peaKUHH  ocefla- 

HHH  ƏpHTpOUHTOB  ( P 0 3 ) .

ERKƏC  c y m .   f l H a j ı .  K03ejı-B0>KaK, 

koto


pbifl  BexıeT  CTaflo.

ERKƏCLİK  c y m -   noJioxeHHe  K03Jia-B0- 

xaKa.


ERKƏK  I  c y m .  caMeu:  1.  ocoöb  My*- 

CKoro  nojıa:  2.  My*HHHa,  KaK  HocHTejib 

MyxcKHX  nojıoBbix  KanecTB;  II  np H. n .

MyxcKÖü.  6 o t  .  E rk ə k   ç iç ək   MyaccKOÜ. 

HBeTOK,  e rk ə k  a yıd ö şəy i  MyaccKoii  nano- 

poTHHK;  2.  n e p e H .   p a 3 T .   MyxecTBeH- 

Hbiü,  6eccTpämHbiü,  xpäöpbiiı;  3.  rpyöbiü. 

E rk ək zarafat rpy6an  myTKa;  j k h b o t h o b .  

e r k ə k a t KOHb,  e rk ək  qoyun (erkək)  6apaıı, 

e rk ə k  quzu  (erkək to ğ lu )  öapameK,  erkək 

d o n u z  xpHK,  6opoB;  e rkək  arı  TpyreHb, 

e rk ək  qaz  rycaK,  e rk ək  tülku  jihc.

ERKƏK CƏSİN Ə  p a 3 r .   I  n p H J i .   My*ec- 

TBeHHbiü,  xpä6pbiii;  II  H a p e n .   My*ec- 

TBeriHo,  xpäöpo.

ERKƏK CİK  6 o t .   I  c y m .  TbiHHHKa (Myx- 

ck o ü   opraH  pa3MHoxeHHH  y   iibctkobm x 

pacTeHHÜ,  b  k o to p o m   o6pa3yeTCH  nbuib- 

ua);  II  n p H J I .   TblHHHKOBMH,  ThlHHHOH- 

Hbiü.  E rkək cik  borucuqları  TbiHHHKOBbie 

TpyÖKH.


ERKƏK CİKLİ  n p H J l .   TblHHHKOBblH,  TblHH- 

hohhbiü,  c  TMHHHKOÜ.  E r k ə k c ik lifə r d  Tbl- 

HHHOHHaH  OCOÖb.

ERKƏKCİKSİZ  n p n j ı .   6

o t

.  SecTbiHHHKO- 



BblH.

ERKƏKLƏMƏ  c y rn .  o t   r j ı a r .   erkəkləmək.

ERKƏK LƏ M ƏK  r j ı a r .   1.  B03My*äTb  (cTa- 

HOBHTbCH,  CT3Tb  B3pOCJlbIM  Ha  BHfl,  (f)H3H- 

HecKH  OKpenHyrb  -   o  noflpocTKe);  2.  ae- 

peBeHeTb,  onepeBeHeTb  (cTaHOBHTbcn,  CTaib 

TBepflblM,  XeCTKHM  -   O  paCTeHHHX,  3e- 

jıem ı).


ERKƏKLƏNM Ə  c y m .   o t   r j ı a r .   erk ək- 

lənm ək.

ERKƏKLƏNMƏK  r j ı a r .   1.  B03MyxäTb  (aoc- 

THrayrb  coBepmeHHOJieTHH,  noJiHoro  (})H- 

3HnecKoro  pa3BHTHfl);  2.  rpy6eTb,  orpy- 

6eTb  (cTaHOBHTbCH,  cTaTb  BHemHe  rpy6biM; 

yrpanHBaTb,  yrpaTHTb  npe»CHee  H3nmecT- 

BO,  XeHCTBeHHOCTb).

ERKƏK LƏ ŞM Ə  c y m .   o t   r n a r .   erkək-  



ləşmək.

ERKƏKLƏŞMƏK  r j ı a r .   cm.   erkəklənmək. 

ı  ERK Ə K LİK   c y m .   l.CBOÜCTBa,  n o jıo x e- 

HHe  caMqa;  2.  B03My*äji0CTb,  3pejıocTb;

3.  n e p e H .  rpyöocTb.

ERKƏN  I  H a p e n .   päHo:  1.  c n o 3apaHKy, 

cn03apaH0K.  E rkən oyanm aq, yuxu d a n  e r- 

kən durm aq  npocbinaTbcn  paHO,  m əni e r - 

kən  o y a t  pa36yflH  MeHH  paHo;  2.  paHbiue 

BpeMeHH,  flo  noJiojKeHHoro  BpeMeHH.



E rkən g əlm ək  npHXoaHTb  paHO,  e rk ə n y a t- 

m aq paHo jıoacHTtca  cnaTb,  valideynlərini  \ 

erkən  itirm ək  paHO  noTepHTb  poaHTejıefi;  j

II  npHJT.   l.paHHHü:  1)  HacTynaıomHH 

hjth  HacTynHBiıiHH  paHO.  E rkən y a z   paH- 

Haa  BecHa,  erkən cinsiyetişm ə paHHJM  no-  j 

JioBaa  3peJiocTb,  erkən herik  n o m b .  paH- 

h h h   nap,  erkən y a z   bitkiləri  paHHHe 

B e - 

ceHHHe  pacTeHHfl;  2) oTHocamnüca  k 



HaManbHofi  nope  n e r o - J i .   E rkən  səh ər 

paHHee yrpo;  2.  npexneBpeMeHHHH.  Me a .  



E rkən  doğum   npexaenpeMeHHbie  poflbi, 

erkən  qocalm a  npeayjeBpeMeHHaa  CTa- 

pocTb;  III  c y m .   p a 3r .   paHHee  yrpeH- 

Hee 

BpeMa.


ERQ  c y m .  $  h  3 .  3p r   (eÄHHHua  paöoTbi, 

3HeprHH).

ERLİFT  c y m .   3pjiH(|)T  (ycTpoftcTBO 

jtjia


 

noa-beMa 

boäm

 

h



  Hetjjra  H3  cKBaxHH).

ERMƏK  r j ı a r .   y c T a p .   flocraraTb, flocTHr- 

HyTb,  aocTH>ib  q e r o - J i .  M uradına erm ək 

aocrarHyTb  xeJiaeMoro,  m əqsədinə erm ək 

nocTHmyTb  uejiH.

ERM ƏNİ  I  c y m .   apMHHHH,  apMSHKa;  e r- 



m ənilər  apMaHe;  II  n p m ı .   apMaHCKHH. 

E rm ən i d ili  apMaHCKHH  S3biK.

ERM ƏNİCƏ 

h

 a p e 


h

 .  no-apMaHCKH.

ERM ƏNİLİK  c y m .   npHHaanexHOCTb 

k

  ap- 



MHHCKOH  HaUHOHajIbHOCTH.

ERM ƏNİPƏRƏST  I 

c y m .   apManotjıHji;

II  n p H J i .   npoapMHHCKHH.  E rm ənipərəst 



m övqe  npoapMaHCKaa  no3HUHH,  erm əni- 

p ə r ə s t siya sət npoapMaHCKaa  nojiHTHKa.

ER O TİK '  c y m .  əpoTHK  (>ıejıoBeK  c  noBbi- 

HieHHOH  nOJTOBOH  B036yaHM0CTbK>).

EROTİK2  n p H J i .  apoTmecKHH,  əpoTHHHbiH:

1.  CBH3aHHbIH  C  3pOTH3MOM,  CeKCyaJIbHMH.  , 

E ro tik   x əstə lik   3poTH>ıecKaa  6oJie3Hb;

2.  oTHOCHLUHHCa  k  əpoTHKe.  Erotikpoeziya 

əpoTmecKaa  no33Ha,  ero tikfılm lər apoTH- 

HeCKHe  (|)HJIbMbI.

EROTİKA  c y m .   əpÖTHKa:  1.  n 0Ji0Baa  qyB- 

CTBeHHOCTb,  nOBbimeHHMH  He3Ä0p0BbIH 

HHTepec  k  ceKcyajibHbiM  npoöjıeMaM;

2.  c o 6 h  p .  npoH3Bea,eHHH  jiHTepaTyptı  n 

HCKycCTBa,  HacblmeHHbie  HyBCTBeHHOCTblO.  i

EROTİZM  c y m .   apoTfaM  (Hpe3MepHaa  qyB- 

CTBeHH0CTb,  noBbiıneHHaH  nojroBaa  B03-  j 

ÖyflHMOCTb).

EROTOMANİYA  c y m .   Me f l .  əpoTOMaHHH 

(6one3HeHHO  noBbimeHHaa  nojroBaa 

bo

3- 


ÖyflHMOCTb).

EROZİYA  I  c y m .   əpÖ3Ha:  I . r e o j ı . ,   r e -  

o r p . ,   n o i B .   np o u ecc  pa3pymeHHH  3eM- 

HOH  IIOBepXHOCTH  BOflHblMH  nOTOKaMH. 



Torpağın eroziyası  əp o 3Ha  noMBbi,  eroziya 

m əhsulları  npoflyKTbi  əpo3HH, su eroziyası 

BOflHaa  3po3Ha;  2.  T e x .   nocTeneHHoe 

paspymeHHe  noB epxH ocra  MeTanjımec- 

khx  MaTepHajıoB;  3.  M efl.  noBepxHocT- 

Hoe  noBpeacfleHHe ənHTejiHH  k o x h   h  cjih- 

3HCTOİİ  OÖOJIOHKH;  II  n p HJ I .   3p03HÖHHbIH, 

Əp03HHHbIH:  1.  COnpOBOİKflarofflHHCH  əpo-

3HeÄ. Eroziyaprosesi 3po3HHHbiH nponecc;

2.  o6pa3yeMbiH  3po3Hefi.  r e o jı.,  r H f l p o -  

r e o j ı .   eroziya relyefi  əp03H0HHbiH  pejib- 

e(j),  eroziya səthi 3p03H0HHan noBepxHOCTb, 

erozıya  d ərələri  3po3HHHbie  flOJiHHbi.

ERTƏ  H a p e n .   päHo:  1.  cn03apaH0K.  E rtə 



durm aq  paHO  BCTaBaTb;  2.  paHbme  Bpe- 

MeHH. 


E rtə  qayıtdı  (oh)  paHO  BepHyjıca, 

ertə çatdı  (oh)  paHO  floexan.

ERTƏDƏN 


H a p e n .  

1.  nopäHbme: 

1)  c

paHHero  yrp a.  E rtədən qalxm aq  BcraBaTb 



nopaHbme;  2)  paHbme  BpeMeHH.  E rtədən 

yatm aq  nopaHbiue noxHTbCH  cnaTb;  2.  3a- 

päHee.  E rtədən  sö zləşm ək  floroBopHTbca 

3apaHee;  səh ər  ertədən  c  paHHero  yrpa, 

pano  yrpoM.

ERTƏLƏM Ə  c y m .   oT  r n a r .   ertələmək.

ERTƏ LƏ M ƏK  r n a r .   OTKjıaflbiBaTb, 

otjio



XHTb  Ha  cjıeflyıomHH  fleHb.



ERTƏSİ  b  c o q e ı . :   e r tə s ig ü n   CJieflyıomHH 

fleHb,  Ha  cneflyıomHH:  fleHb.  Oyun  ertəsi 



günə  keçirild i  Hipa  nepeHeceHa  Ha  cjıe- 

flyromHÜ 

fleHb;  baza r ertəsi noHefle.ıibHHK, 

bayram ertəsi  Ha  cjıeayıoıUHH  aeHb  nocjıe 

npa3flHHKa,  adna  ertəsi  p a 3 r .   cyoöora.

ESER  H c ı o p .   I  c y m .   əcep,  acepKa  (co- 

UHaJWCT-peBOJiıOHHOHep).  Sağ eserlər npa- 

BLie 

əcepbi,  eserlər p a rtiyası  napTHH  əce- 



pos;  II  n p H j ı .   scepoBCKHft.

ESES  n p H J i .   3C3C0BCKHH.  E ses zabiti  əcə- 

COBCKHH  0(j)HIiep.

ESESÇİ  c y m .   acacoBeq  (cjıyxam Hö 

b

  He- 


MeUKO-(j)amHCTCKHX  OXpaHHblX  OTpHflax).

ESKADRA  I  cym.  əcKäflpa  (KpynHoe  co- 

eflHHeHHe  BoeHHbix  Kopa6jıeö).  İlk r u s  es-

kadrası  nepBaa pyccKaa  əcKajıpa; II n p m ı .  

əcKaapeHHbift.  Eskadpa gəm iləri əcKaflpeH- 

Hbie  cyaa,  eskadra  m ina g əm isi (m in a d a - 

Şiyanİ)  ƏCKaflpeHHblH  MHHOHOCeH  (3CMH- 

Heu).


ESKADRİLYA  c y m .   3CKaflpHJibH  (KpynHoe 

noflpa3fleJieHHe  BoeHHoft  aBHaıiHH).  B om -   \ 



bardm ançı  təyyarələr eskadrilyası  əcKafl- 

pHJIbH  ÖOMÖapflHpOBfflHKOB.

ESKADRON  c y m  •  scKaflpöH  (noflpa3flejıe-  j 

H H e 


KaBanepHHCKoro  nojiKa).  E skadron  ■

 

kom andiri  KOMaHflHp  əcKaapoHa.

ESKALATOR  c y m .   3KCKaJiäTop  (Henpe- 

pbiBHO  flBHacymaHcsı  jıecTHHua  ajih  nofl-b- 

eMa  h  cnycKa).  E skalatorla qalxm aq  nofl- 

HHMaTbCH  Ha  acK ajıaıope.

ESKİM O  c y m .   əckhmö  (Ha3BaHHe  copTa 

MopoaceHoro,  nıa3HpoBaHHoro  m 0K0Jia- 

äom).

ESKİMOS  I  c y m .   3CKHMÖC,  ƏCKHMOCKa. 



E skim o sla r  əckhmocm  (HapoflHOCTb,  h -  

Bymı Ji  ı'o   ııojınpHOMy noöepexbio  CeBep- 

HOH AMepHKH,  B  FpeHJianflHH H  Ha ceBcpo- 

BOCTOHHOH  OKOHe>IHOCTH A3hh);  II n p H J i . 

3ckhmöcci:hh.  E skim os d ili  əckhm occkhh

H3MK.


ESKİMOSCA H a p e n .  no-3CKHMÖccKH. E ski- 

m osca  d a m şm a q   rosopHTb  n0-3CKHM0C- 

CKH.


ESKİZ  c y m .   3CKH3:  1.  npeflBapHTeabHbiiı 

HaöpocoK  pHcyHKa.  Ş əklin  eskizi  3ckh3 

KapTHHbi;  2.  nepBOHanaJibHoe  o

HHe  cKyjibnTypHoro  npoH3BefleHHH.  A b i-  j 



dənin iik eskizləri nepBOHaqaJibHbie 3CKH3bi 

naMHTHHKa;  3.  Ha6pocoK,  rnıaH  jiHTepa- 

TypHoro  hjih  My3biKanbHoro  npoH3Befle- 

hhh.  R om anın  eskizi  3CKH3  poMaHa,  q a - 



ralam a eskizlər nepHOBbie  3CKH3bi;  4.  pn- 

cyHOK,  no  KOTopoMy  co3flaeTca  h t o - j i .  

(reaTpaıibHbiH  koctiom,  fleKopauHH,  apxn- 

TeKTypHoe  npoHjBefleHHe).  “Yeddi g ö zə l” 



baletinin  dekorasiya eskizləri  3CKH3M  fle- 

KopauHH  k   6aneTy  “CeMb  KpacaBHiı” ;

5.  TexHH^ıecKHH  pncyHOK,  cjıy*amHÖ  fl.na 

M3r0T0BjıeHHH  k a k o r  o - jı.  H3fleJ!HH,  npefl- 

Mera.  D əzgahın  eskizi  əckh3  CTaHKa. 

ESKORT  c y m .   əcKöpT  (



kohboh

,  oxpaHa, 

conpoBQ)KflaıomHe 

k o t o


- ,   >

i t o


-

ji

.).



ESKULAP  c y m .   y c T a p .   myTJi.   əcKyjıan, 

Bpan  (no 

hmchh

  aHTHqHoro  6 o ra   Bpaqe- 



BaıiHa).

ESMİNES  c y m .   əcMHHeu  (əcKaflpeHHbifi 

MHHOHOCeU).

ESPADRON  I  c y m .  scnaflpÖH  (cnopTHB- 

Hoe  o p y x n e ,  ynoTpe6afleMoe 

b

  yneÖHOM 



(fıexTOBaHHH);  II  n p n j ı .   əcnaapöHHMH.

ESPANDER  c y m .   əcnaHflep  (rHMHacranec- 

k h h   CHapafl  b  BHfle  pe3HH0B0ro  uiHypa 

hjih  cTanbiıoH  npyxHiibi).  Espanderi ç ək- 



m ə k  pacTHTHBaTb  əcn an aep ,  espanderlə 

hərəkətlər ynpaxH eH M   c  əcnaHflepoM. 

i  ESPARSET  I  c y m .   əcnapqeT  (KopMOBaa  h 

MeflOHocHaa  MHorojıeTHaa  TpaBa  ceM.  6o- 

6obmx).  E sparset səpm ək ceaTb  əcnapueT;

II  n p H J i .   1.  əcnapqeTHbiH.  E sp a rs e tp a x - 

lası  əcnapueTHbiH  606;  2.  acnapııeTOBbitt 

(npHrOTOBJieHHbiH  H3  əcnapıjeTa).  E sp a r- 



se t o tu 3CiıapueT0B0e  ceHo.

ESPERANTO  c y ı u .  

j i h h t b

.  əcnepäHTo 

(HCKyCCTBeHHblfi  MeXflyHapOflHHH  H3bIK, 

ocHOBaHiibifi  Ha MaTepHane Hanöoaee pac- 

npocTpaHeHHbix  eBponeficKHx 

h

3



mkob

).

ESPERANTOÇU  c y m .   əcnepaH räcT,  əcne- 



paHTHCTKa:  1.  cneuHanHCT  n o   3cnepaHTo;

2. 


tot

kto



 nojib3yeTca H3biKOM  əcnepaHTO.

ESSE  c y m .   3cce  (o*ıepK,  TpaKTyıomHH  K a-

KH e - j ı .   npo6jıeMbi 

b

 



cbo

6

oähoh



  (jwpMe).

ESSENSİYA  c y m • 

x h m

.  əcceHUHH  (



koh

ueHTpnpoBaHHbiH  pacTBop  JieTyHHX  Be- 



mecTB).

ESTAFET  I  c y m -   3CTa(j)eTa:  1.  c n o p r .  

cnopTHBHbie  KOMaHflHbie  copeBHOBaHHa 

B  CKOpOCTHOM  npeOflOJieHHH  flHCTaHUHH, 

pa3ÖHTOH  Ha  ƏTanbi.  Estafetin  iştirakçılan  

ynacTHHKH  3CTa(})eTbi;  2.  cneqHajibHbm 

npeflMeT,  nepeflaBaeMbift flpyr flpyry yqac- 

TByiOmHMH  B  T3KOM  COpeBHOBaHHH.  E s -  



tafetin  ötürülm əsi  nepeflaqa  3CTa(j)eTbi;

3.  b m c o k . ,   n e p e H .   cnaBHbie  rpaflHiiHH, 

nepeflaBaeMbie  o t   oflHoro  noKojıeHHH  k 

apyroMy.  Estafeti qəbul etm ək npHHaTb  əc- 

Ta(J)eTy  (npoaojiJKaTb  h b h - ji .  TpaflHiiHH, 

n e - j ı .   Ha'iHHaHHe).  Nəsillərin estafeti əc- 

Ta(j)eTa  noKOJieHHÖ;  II  n p H J i .   əcTacj)eT- 

Hbifi.  E stafet qaçışı  3CTaı|)eTHbiH  6 er,  e s- 



tafet ağacı  əcraıjıeTHaa  nanoHKa.

EST

ESTAKADA  I  c y u ı .  əcTaKäaa  (cTpoHTeJlb- 

noe  coopy*eHHe  b  BH/ıe  MOCTa  hjth 

cBafi- 


Horo  noMOCTa fljıa  ııepeB03KH  rpy30B,  npH- 

4ana  cyaoB).  P o la d   estakadalar  cTajib- 

Hbie  ƏCTaKaflbi,  beton  estakada  SeTOHHaa 

əCTaKafla;  II  n p w j ı .   3CTaKäflHbiH.  E sta - 



k a d a y o lu   C T p o h t  .  3CTaKaflHaa  flopora.  ] 

ESTAKADAYANI  n p w j ı .  npH3CTaKäflHMH.  | 



E stakadayanı  m eydança  npH3CTaKaflHaa  ( 

luıomaflKa. 



ESTAMP  I  c y m .  əcTäMn  (o tth c k ,  chhmok  1 

c  rpaBiopbi); II n p n j ı .  əcTäMnHbm.  Estam p  \ 

m ağazası  əcTaMnHbiH  Mara3HH. 

|

ESTET  I  c y m .   ə c tc t:  1.  noKJioHHHK  hc- 



KyccTBa,  ueHHTejib  H3amHoro;  2.  to jio -  | 

BeK,  OIieHHBaiOUIHH  Bce  HCKJiroHHTeJTbHO  j 

C  ƏCTeTHHeCKOH  TOHKH  3peHHH;  II  IipHJI.  | 

ədeTCKHH.  E stet ədası  əcTeTOcafl  MaHepa. 

ESTETCƏSİNƏ  H a p e n .   KaK  əcTeT.  M ə sə-  \ 

ləyə  estetcəsinə  yanaşm aq  noflxoflHTb  k   i 

Bonpocy  KaK  əcTer.

ESTETÇİ  c y m .   3CTCT. 

j

ESTETÇİLİK  c y m .  c m.   estetizm. 



\

ESTETİK1  n p H J i .   1.  əcTeTmeCKHÖ:  1)  o t- 

Hocamnfica  K  əcTeTHKe.  E stetik proqram   | 

əcTeTHHecKaa  nporpaMMa,  estetik kateqo- 



riya  əcxeTHHecKaa  KaTeropna,  e s te tik n ə - 

zəriyyə  əcTeTHnecKaa  Teopua;  2)  csa3aH-  | 

hmh  c  BOCnpHaTHeM  npeKpacHoro.  Estetik 



tərbiyə  əcTeTHHecKoe  BOcnHTaıiHe,  estetik  ' 

zö vq   əcTeTHHecKoe  HacjıaxfleHHe,  estetik 

ideal  əcTeTHHecKHH  Hflean,  estetik hiss  3c- 

TeTHHecKoe  nyBCTBo,  estetik kam illik  əc- 

TeTHHecKoe  coBepuıeHCTBo;  2.  əcTeTHH- 

HblH  (KpaCHBblfİ,  H3HIHHbIÖ).

ESTETİK2  c y u ı . 

əctcthk


  (reopeTHK  ncKyc- 

CTBa).


ESTETİKA  c y m .   $ H j ı o c .  3CTeTHKa:  1. 

Ha- 


y xa  o npeKpacHOM. 

Estetika kursu 

Kypc no 


əCTeTHKe; 

2. 


cwcTeMa B

3

rjıaaoB  na 



ncKyc- 

ctb o .  Nizam inin  estetikası  əcTeTHKa 

H h - 

3

aMH; 



3. 

KpacoTa,  x y fl

0

*ecTBeHH


0

CTb 


o4»pMJieHHH,  opraHH3auHH Her o- Ji .   Ota- 



ğın  estetikası  əcTeTHKa  KOMHaTM,  m əişət 

estetikası  3CTeTHKa 

öbiTa, 


davranış  este

tukası  əcTeTHKa  noBefleHna.

ESTETİKLİK  c y m .   3CTeTHHHOCTb.

EŞD

ESTETİZM  c y m .   3ctcth3m:  I.  cMOHHOCTb 



k  əcreTHHecKOMy,  k 

KpacoTe. 



İncə estetizm 

yTOHHeHHMH  3ctcth3m;  2.  Hpe3MepHoe npn- 

CTpaCTHe  K  BHeiIIHHM  (JjOpMaM  B  HCKyC- 

cTBe  b  ym ep6  HflefiHOH  CTopoHe.

ESTON  I  c y u ı .   əcTÖHeu,  əcTÖHKa.  E sto n - 

lar 3CTOHUM  (Hapofl,  cocTaBjıarofflHH  oc- 

H0BH0e  HacejıeHHe  Ə cto h ck o h   Pecnyö- 

hhkh);  II  n p H J i .   əctö h ck h h .  E ston  dili 

4CT0HCKHH  H3bIK.

ESTONCA  H a p e n .   n o -3CTÖHCKH.  E stonca 

danışm aq  roBopHTb  n o   3CTohckh.

ESTONİYALI  c y m .   əcTOHeıı,  əcTOHKa.

ESTRADA  I  c y m .   əcTpäga:  1.  iiomoct,  bo3- 

BbiıneHHe  ajih  apTHCTOB,  BbicTynaıomHX 

nepefl  nyÖJiHKOH.  E stradada  çıxış  etm ək 

BbicTynaTb  Ha  əcTpaae;  2.  HccKycTBo  Ma-

JIMX 

(|)OpM, 


OCHOBHMM  BHflOM 

K OTOpOTO 

aBjıaeTca 

K O H u e p T . 



A zərbaycan  estradası 

a3ep6aiifl*aHCKaa  ecTpafla,  estrada artisti 

apiHCT  əcTpaflbi,  estrada  teatrı  TeaTp  3C- 

Tpaflbi;  II  n p n j ı .   əcTpäflHMH.  E strada 



incəsənəti  əcTpaflHOe  ncKyccTBO,  estrada 

m usiqisi əcTpaflHaa 

M y3biK a, 



estrada k o n - 

serti acTpaflHMH  KOHiıepT,  estrada k o llek- 

tivi acTpaflHbifi KOJureKTHB,  estrada orkes- 

tri 3CTpaflHbiö  opKecTp,  estrada müğənnisi 

əcTpaflHaa 

neBHiıa.

EŞ  c y m .   y c T a p .   1. 

TOBäpm n, 

flpyr;  2.  Ha- 

näpHHK.

EŞAFOT  c y m .  3ina4)ÖT  (noMOCT fljıa  Ka3HH).



EŞDİRİLMƏ'  c y m .   o t   r j ı a r .  eşdirilm ək1.

EŞDİRİLM Ə2  c y u ı .  

o t   r j ı a r .   eşd iril

mək2:  1.  KpyneHHe,  KpyrKa,  CKpynHBaHHe 

n e r o - J i . ;   2.  csäTKa,  CKärbiBaHHe n e r o - j ı .  

(no  H b e ö - j ı .   npocb6e,  npHKa3aHHio).

EŞDİRİLM ƏK1  r j ı a r .   pMTi,c«.  6biTb  pas- 

pbiTbiM;  pacKoBbipHBaTbca,  6bifb  pacKo- 

BbipaHHblM.

EŞDİRİLM Ə K2 

r  jı a r . 

1.  CKpyHKuaTbca,

6biTbCKpyneHHMM  Ke M- J i .  n o   Hbef i -J i .  

npocb6e,  ııpHKa3aHHio  (o  npaace,  HHTKe, 

BepeBKe,  o  n annpoce);  2.  CKäTMBaTbca,

ÖblTb  CKäTaHHblM  (0 

IIIH HeJlH, 

BOHJIOKe  H 

T.n.).


EŞDİRM Ə1  c y ı n .   o t   r j ı a r .   eşdirm ək'.

EŞDİRMƏ2  c y u ı .   o t   r j ı a r .   eşdirm ək2.

EŞDİRMƏK'  r j ı a r .   n o H y f l .   k i m ə   n ə y i  

3acTaBHTb 

k o t o

:  1.  KOBbipäTb,  pacKO-



EŞD 

___


BbipäTb  HTO;  2.  pblTb,  KOnaTb,  paCKO- 

näTb 


h

 

t



 o . 

EŞDİRMƏK2  r j ı a r .   n o H y f l .   k i m ə   n ə y i  



3acTaBHTb  K o r o :   1.  cKpynıiBaTb,  CKpy- 

THTb  (npaacy,  HHTKy,  nannpocy);  2.  CKä-  I 

TbiBaTb,  cKaraTb  (mHHejib,  bohjiok). 

j

EŞDİRTMƏ'  c y m -   o t   TJ i ar .   eşd irtm ək'. 



EŞDİRTMƏ2  c y m .   o t   r j ı a r .   eşdirtm ək2.  i 

EŞDİRTMƏK1  r J i a r .   nOHyf l .   c u . e ş d i r -  



m ə k [. 

j

EŞDİRTMƏK2  r j ı a r .   n o H y f l .   c m.   eşdir- 



m ək1. 

\

EŞELON  I  c y m .   B o e H .   əmeJiÖH:  l.n acT b  

6oeBoro  nopaflKa  bohck  hjih flBHraromeiı-  j 

ca  kojiohhm .  İk in c i  eşelon  BTopoö  əm e- 

jioh,  eşelonlarla hücum   etm ək  HacTynaTb 

əmejıoHaMH;  2.  b o h h ck h h   a

poxHbiö  cocTaB.  H ərbi  eşelon  bochhm h 

amejıoH,  əsg ər  eşelonu  b o h h ck h h   əm e- 

jioh;  II  n p H J i .   əmejıÖHHMİı. 

EŞELONLAŞDIRILM A  c y m .   o t   r j ı a r .



eşelonlaşdırılm aq, 

əmejıoHHpoBaHHe.

ESE  >ONLAŞDIRILMAQ  r j ı a r .   ameJiOHH-  | 

pOBaTbCa,  6bITb  3UiejIOHHpOBaHHbIM,  ÖblTb 

pacnoJioxeHHMM  əmejıoHaMH. 

EŞELOfJLAŞDIRMA  c y m .   o t   r j ı a r .   eşe-  \ 



lonlaşdırm aq.

EŞELONLAŞDIRMAQ  r j ı a r .   əmeJiOHHpo-  j 

BaTb.  1.  pacnojıaraTb,  pacnojıoxHTb  arne- 

jıoHaMH;  2.  pa3flejıaTb,  pa3flejiHTb  Ha  əme-  j

JIOHM.

EŞƏLƏK  c y m .   cepflueBHHa aÖJioKa,  rpymH,  I 



aİIBbl 

h

  T.n. 



!

EŞƏLƏMƏ  c y m .   o t   r j ı a r .   eşələm ək. 

EŞƏLƏM ƏK  r j ı a r .   n e y i :   1.  KOBbipaTb. 

Torpağı  e şə lə m ə k   KOBbipaTb  3eMJiro;  ' 

2.  pbiTbca  b 

n e M - J i .   K ü lü   eşələm ək  \ 

pbiTbca  b  30Jie,  zib ili  eşələm ək  pbiTbca  b 

Mycope;  3.  KonäTbca  b  n e M- J i .   (HCKaTb,  j 

nepeönpaa,  Bopoma  h t o - j i . ) .   Ç am adanı 



eşələm ək K onaibca  b  neMOflaHe;  eşələyib 

tapm aq  BbiKonarb 

(oTM C K aTb,  H 3 B Jien b ). 

EŞƏLƏNMƏ  c y ı t .  o t   r j ı a r .   eşələnm ək. 

EŞƏLƏNM ƏK 

r j ı a r .  

1.  KOBbipaTbca:  j

1)  pMTbca,  KonaTbca  b  n e M - n .Q u m d a  

eşələnm ək  KOBbipaTbca  b  necKe;  2)  n e -   ( 

p e h .  flenaTb  h t  o - ji .  MejuıeHHO  h  He- 

yMejıo;  3 ) n e p e H .   3aHHMaTbca  aenoM,  ! 

Tpe6yıomHM  KponoTJiHBoro 

h fljiHTejibHoro

EŞİ


Tpyfla; 

2. 


BopönaTbca  (nepeBepxbiBaTbca, 

noBopaHHBaTbca  c  6oKy  Ha  6ok).  Y ata- 



ğ ın d a   eşələnm ək  BoponaTbca  b  nocTejiH.

EŞƏNƏK  c y m .   1-  MecTO,  rfle  nTHUbı  (

h

 

HeKOTOpbie  JKHBOTHbie,  I i a n p . ,   CBHHbH) 



poroTca 

b

  noHCKax  nnmH;  2.  MecTo,  rae 



Bce  pa36pocaHo;  3.  n e p e H .   öecnopäaoK.

EŞƏ N Ə K Lİ  n p H J i .   pa3pHTbiiı  mmıaMH  (h 

HeKOTOpblMH  JKHBOTHblMH).

EŞƏNƏKLİK  c y m .   MecTHOCTb,  pa3pbiTaa, 

pa3BOpÖHeHHaa  (HTHuaMH  H  HeKOTOpblMH 

*HBOTHbIMH).

EŞİCİ 

I  


n p H J I .   KpyTH.TbHbIH  (oTHOCamHİI- 

ca  K  KpyTHJIbHOMy  npOH3BOflCTBy).  E şici 



m aşın KpyTWibHaa  MamHHa;  II  c y m .   Kpy- 

THJIbmHK  (paÖOHHH,  3aHHMaK)mHİİCa  Kpyr- 

KOİİ).

EŞİDƏN  c y m .   p a 3r .   cjıymaTenb.  R adio 



eşid ən lər  paflHOCJiymaTeJin.

EŞİD Ə R-EŞİTM Ə Z  H a p e n .  

KaK  

TOJlbKO 


ycjibimajı;  KaK  (T0JibK0)  ycJibiııiHT.

EŞİDİLM Ə  c y m .   o t   r j ı a r .   eşidilm ək.

EŞİDİLM Ə K  r j ı a r .   1.  cjibimaTbca,  nocjibi- 

uıaTbca  (6biTb  cjibimHMM).  M a h n ı  eşid i- 



lirdi  cjibimajıacb  necHa,  ildırım   səsi  e ş i- 

dild i  nocJibimaJica  rpoM,  s iq n a l  e şidilir 

cjibiııiHTCH  CHiwajı;  2.  6biTb  ycJibimaHHMM. 



S ö zlərieşid ild i  k i m i n   cnoBa  h b h   6bura 

ycjibimaHbi.

EŞİDİLMƏZ  n p n j ı .   HecjibimHbiiı:  l.T aK oä, 

KOToporo  He 

cjimiuho

;  2.  öecmyMHbiiı, 

THXHH  (o  HeM-JI.).

E Ş İ K   I   c y m .   1.   f lB o p ,  y ji H i ıa   ( n p o c T p a H -  

c t b o   BHe  flO M a). 

E şiyə  çıxm a q  

B b ix o flH T b  

b o   flB o p , 

eşikdə oynam aq 

H ip a T b   b o   flB o p e ; 

2. 

H a p y a c H a a  



nacTh,  CTopoHa  n e r o - j ı .  

D ivarın eşik tərəfi 

H a p y x H a a  

cTopoHa  CTe- 

Hbl;  eşikdə 

b o  

flsope,  Ha  yjiHHe.  E şikdə 



olm aq 

6 b iT b   b o   f lB o p e , 

Ha 

y j ı r n ı e ;  



eşikdən 

co  flBopa,  c  yjiHUbi,  cH apyxn,  c  Hapyx- 

h o h  

CTopoHM.  Q apını  eşikdən  bağlam aq 



3aneperb  flBepb  c 

H a p y * H o f l   c t o p o h m ,  

C H a p y x n ;  

eşiyə 

b o   f lB o p ,  H a  y j ı n u y ,   H a- 

p yxy.  E şiyə çıxartm aq  l ) k i m i   BbiBecTH 

b o   flB o p  

K o r o ; 2 ) n ə y i  

B b in ecT H   b o   flB o p  

h t o ;  

eşiyə çıxm aq: 

1 )  b m h t h   H a p y x y   ( o  

neM- Ji . ) ;   2) 

BMHTH  b o  

flBop;  eşiyə atm aq 

BblÖpOCHTb,  BMKHHyTb  BO  flB o p ,  H a  VJiHity;

II  npH. T.   HapyacHbift  (oöpameHHbiti  Ha- 

p y x y ).  E şik qapısı  Hapy*Haa  flBepb.



EŞİ

EŞİKAĞASI  c y m .   HCTOp.   ABopeuKHH 

(cTapuiHH  cjıyra 

b

  flOMe).



EŞİKLİ  n p H J l .  

p a 3 T .   HMeromHH  ÄBOp 

(o  ÄOMe).

EŞİLM Ə'  c y m .   o t   r j ı a r .   eşilm ək1;  pacKo- 

BbipHBaHHe;  pwrbe,  pa3pbreaHHe,  pa3pbrrne.

EŞİLM Ə 2 

c y m .  

o t  


r j ı a r .  

eşilm ək2:

1.  CKpyMHBaHHe;  2.  cKäTbmaıiHe.

EŞİLM Ə K '  r j ı a r .   1.  pbiTbca,  p a3pbiBaTbca,

ÖblTb  pa3pbITMM;  paCKOBbipHBaTbCS,  6bITb 

pacKOBbipaHHbiM  k e m - ji.;  2.  pa3BopäuiH- 

BaTbca,  SbiTb  pa3BoponıeHHbiM.

EŞİLM ƏK2  r j ı a r .   1.  KpyTHTbca,  CKpynH- 

BaTbca,  cKpyrHTbca;  CBHBäTbCä,  CBHTbca, 

CBopäqHBaTbca,  CBepHyTbca;  2.  CKpyqn- 

BaTbca,  öbiTb CKpyneHHbiM  KeM-Ji.;  3.  CKä- 

TblBaTbCa,  CKaTäTbCa,  npHHHMaTb, 

npHH- 


aTb  tfıopMy TpyÖKH;  4.  CKäTbmaTbca,  6biTb

CKäTaHHMM  KeM-J l.

EŞİM  c y m .   CKpyrKa.  S apeşim i CKpyTKa hh- 

to k ,  m əftil eşim i CKpyTKa  n p 0B0Ji0KH.

E ŞİM -EŞİM '  n p n j ı .   1.  pacKOBbipaHHbiH, 

pa3pwTbiH.  E şim -eşim  y o l  pa3pbiTaa  flo- 

p ora;  2.  pa3BopoıueHHbiH;  eşim -eşim   o l- 

m aq  1.  6biTb  pacKOBbipaHHbiM,  pa3pbiTbiM;

2.  6biTb pa3BoponıeHHbiM; eşim -eşim  etm ək 

n e y i   1.  pacKOBbipHBaTb,  pacKOBbipaTb, 

pa3pbmaTb,  pa3pbiTb  (3eMJiıo,  nojıe,  flo- 

pory);  2.  pa3BopamHBaTb,  pa3BopoınHTt 

^TO  (o  Bemax).

EŞİM -EŞİM 2  n p H J i .   CKpyneHHblH,  3aKpy- 

qeHHbiü.  E şim -eşim  sap CKpyqeHHaa  h h t- 

Ka; 

eşim -eşim  olmaq  CKpyHHBaTbCü,  SbiTb 

cKpyqeHHMM; eşim -eşim  etmək n e y  i  CKpy- 

MHBaTb,  CKpyTHTb  MTO.

EŞİMLİK  B  c o ı e T .   c  qHCJiHT.;  b ireşim - 



lik  Ha  oflHy  cKpyTKy,  üç  eşim lik  Ha  Tpn 

CKpyTKH.


EŞİTDİRİLM Ə  c y m .   o t   r j ı a r .  e şitdiril- 

mək.

EŞİTDİRİLM ƏK  r j ı a r .   SbiTb  flOBeaeHHbiM 

flo  H b e r o - J i .   cjıyxa,  cBeaeHHa.

EŞİTDİRMƏ  c y m .   o t   r j ı a r .   eşitdirm ək.

EŞİTDİRM ƏK  r j ı a r .   k i m e   n ə y i   hobo- 

ÄHTb,  ÄOBecTH  jio  CBeaeHHa  K o r o   h t o ,  

aaBaTb,  aaTb  3HaTb  k o m y   o  q e M .   Vali- 

deynlərinə  eşitdirm ək  aaTb  3HaTb  poflH- 

TejıaM,  yo ld a şm a   eşitdirm ək  aoBecTH  flo 

cBeaeHM  TOBapnma.

___________ _______  

EŞI

EŞİTMƏ  I  c y m .   o t   r j ı a r .   eşitmək:  1.  CJiyx. 





E şitm ə  orqam   opraH  cjıyxa,  eşitm ə  m ə r- 

kəzi  neHTp  cjıyxa,  eşitm ə  nöqsanları  He- 

aocTaTKH  cjıyxa;  2.  cjibiııiHMOCTb.  Eşitm ə 



qapısı  n o p o r  cJibiuiHMOCTH,  eşitm ə zonası 

30Ha  cJibiuiHMOCTH,  eşitm ə səviyyəsi  ypo- 

BeHb  cjibiiHHMOCTH;  II  n p n j ı .   cnyxoBÖfl. 

Eşitm ə aparatı  cnyxoBoü  annapaT,  eşitm ə 

borusu  cjıyxoBaa  TpyÖKa,  eşitm ə siniri cjıy- 

XOBOH  HepB.

EŞİTMƏK  r j ı a r .   1.  cjibimaTb;  1) BOcnpHHH- 

MaTb  cjıyxoM  k  a k h  e - ji .  3ByKH.  A ydm  



eşidirəm   cjibimy  acHO;  2)  oöJianaTb  cjıy- 

xom.  Sol qulağı artıq eşidir JieBoe yxo y x e  

cJibimHT;  3)  HMeTb  K a K H e - j ı .  cBejıeHHa,



3HaTb  n o   pa3roBopaM,  cjıyxaM  h  T.n.  Bu 

haqda dünərı  eşitm işəm   06  ətom   cnbinıajı 

BHepa,  k i m d ə n  eşitm isən?  o t   k o t o   cjim- 

m an?  eşitm iş  olarsan:  1)  MoaceT  (6biTb), 

cjibixan; 

2



HaBepHaKa  cjıwmajı; 



2

k i m i ,  



n ə y i   cjıymaTb,  nocjıyuıaTb;  cjıymaTbca, 

nocnymaTbca:  I)  cjıeaoBaTb,  nocJieaoBaTb 

HbHM-j ı.   coBeıaM,  HacTaBjıeHHaM.  H ə ki- 

min m əsləhətlərini e şitm ək cJiymaTbca  co- 

BeTOB 


Bpana,  sən  nahaq  m ənim   m əslə h ə- 

tim i  eşitm ədin  n anpacııo  t h  

He 


nociiy- 

majıca  Moero  coBeTa;  2)  n0BHH0BaTbca

KOMy-,  4eM y-JI.,  nOJIHHHHTBCa qbHM-JI.



npı«:a3aM, pacnopa}tceHHaM.  Valideynlərini



eşitm əm ək He  cjıymaTbca  poflHTejıeii,  b ö - 

yükləri eşitm ək cjıymaTbca  CTapuiHX,  sö z- 

süz  (da m şıq sız)  eşitm ək  öecnpeKOCJioBno 

(6e3oroBopoiHo) cJiymaTbca;  eşidirəm:  cjıy- 

maıo  (Bac) -  OTBeT Ha Bbi30B no Tene^oHy; 

eşitm işəm   ki,  ...  a   cjifcmıajı,  h to ..,  eşit- 

m əm işəm   a  He  cjibixan,  eşitm ək də  (belə) 

istəm ir  h  cjibiuıaTb  He  xomct;  0  can deyib 

can  eşitm ək  XHTb  jıyma  b  aymy;  eşitd i- 

yim ə(-m izə) görə  no  TOMy,  KaK a   cnbiınan; 

allah ağzm dan eşitsin  tbohm h  6bi  ycraMH 

na Mea  HHTb;  igidin adını eşit,  üzüniigörm ə

o  repoe Jiynuıe  cJibimaTb,  neM  BHfleTb  ero 

caMoro;  öz  qulaqları  ilə eşitm ək cJibimaTb 

cbohmh  ymaMH;  eşidər-eşitm əz  KaK TOJib- 

ko  ycjibimajı;  özü deyib özü eşidir:  1.  hh- 

k to   He  cnymaeT  k o t o - j i . ;   2.  h h k o to   He 

cjıymaeT.

EŞİTMƏM ƏZLİK  c y m .   1.  myxoTä  (oTcyr- 

CTBHe  cjıyxa);  2.  HenocjıymäHHe,  Hexe-

EŞİ

jıaHHe  cjıymaTbca  k o t o - j i . ;   3.  Henoc- 



JiymnocTb;  ö zünü  eşitm əm əzliyə  vurm aq:

1.  rıpHKHflbiBaTbca,  npHKHHyTbca,  npn- 

TBopaTbca,  npHTBopHTbca  nıyxHM;  2.  ae- 

naTb,  cflejıaTb 

bha



hto



  He  cjibimarı.

EŞİTM ƏZLİK  c y m .  c M .  eşitm əm əzlik.

EŞQ  1  c y u r .   l.Jiro6ÖBb:  1)  nyBCTBo  rjıy6o-

KOÜ  npHBa3aHHOCTH,  npenaHHOCTH  KOMy-, 

h e m y - ji .  Vətən  e şq i  jııo6oBb  k  PoflHHe, 

həya t eşqi  jııo6oBb  k   xk3HH,  azadlıq eşq i 

jno6oBb  k  cBoöojıe;  2)  cruibHoe  HyBCTBo, 

BJieneHHe  k  Jiuny  npy ro ro   nojıa,  CTpacTb. 

Eşq atəşi  n o 3 T .  oroHb jiioöbh,  həqiqi eşq 

HCTHHHaa JiıoöoBb, s a f  eşq  HHCTaa juoöoBb, 

k i m i n   ilk e şq i  nepBaa jnoöoBb  m b s ,   n a - 

kam   eşq  HeyflaHiıaa  jhoöobb,  eşqinə sad iq  

qalm aq  ocTaTbca  BepHbiM  jiioöbh,  k i m  ə  

eşq  elan  etm ək  oÖMBHTb  o   cBoeü  jtioGbh 

k o  m y ;  eşq i  ilə  ya şa m a q   k i m i n   XHTb 

jııoöoBbK)  k  KOMy;  3)  BJieneHHe,  ckjioh- 

hoctb,  TaroTeHHe  k   n e M y - j ı .   S ə n ə te ş q i 

JiıoöoBb  k  HCKyccTBy;  2.  xejıäHHe.  U cal- 

m aq  eşqi  xejıaHHe  B03BbiCHTbca,  işləm ək 

eşqi  xeJiaHHe  p a6oTaTb,  eşqi ilə y a şa m a q   i 

n ü y , n   ropeTb  aceJiaHHeM  n e r o ;   3.  b  : 

cfıopMe:  eşqinə  k i m i n ,   n ə y i n   paflH,  bo 

HMa  K o r o ,   n e r o .   Vətən eşqinə  bo  HMa 

PoflHHbi  azadlıq eşqinə bo  HMa  CBo6oflbi;

II  ı ı p n j ı .  jııoöÖBHbiü.  E şq macəraları  jho-  j 

öoBHbie  noxoacfleıiHa,  eşq  həvəsi  jhoöob- 

Hoe  BJieneHHe;  0  A lla h   eşqinə paaH  B ora; 



eşqə  düşm ək  BJiıoÖJiaTbca,  BJiıoÖHTbca  b 

k o t o - j i . ;   eşq ə g ə lm ə k   BOOflymeBjıaTbca, 

BooaymeBHTbca;  eşq əsa lm a q   k i m i   bjiioö- 

JiaTb,  BJHOÖHTb  (B036y*flaTb,  B036yflHTb  B 

k o m - j i .   nyBCTBo  jho6bh  k  ceöe)',  eşqi 

cuşa  g ə lm ək   HcnbiTbiBaTb  cwtbHoe  nyB- 

ctb o   jiioöbh,  cropaTb  o t   jho6bh;  eşqi  to - 



puğuna vurm aq  cxoflHTb,  c o h th   c  yMa  o t   j 

jho6bh;  eşq in əd ü şm ək  n e y i n   ropeTb  ace- 

JiaHHew  cjıejıaTb  h t o ;   eşq   olsun  k i m e ,  

n ə y ə   cJiaBa  k o m y ,  ı e M y .

EŞQBAZ  c y m .   BOJiOKHTa,  jıoBejıäc  (ncKa- 

Tejlb  JIK)6oBHbIX  IipHKJIIOHeHHH).

EŞQBAZLIQ  c y m   1. 

bojiokhtctbo

,  JiOBe-

JläCHHHeCTBO;  2.  BJIIOÖjieHHOCTb.

EŞQİYYƏ  c y m .  Ji 

h

 



t

 .  jno6oBHaa  JiHpHKa.

EŞQLƏ  H a p e n .   jiioööbho,  c  ,Tio6öBbio. 

E şqlə baxm aq  jho6obho  rjıajıeTb.

______________________ ______________ EŞM

EŞQLİ  npHJ I .   1. JIIOÖÖBHblH, JUOÖamHH  (Bbl- 

paacaıomHÜ  jnoöoBb).  E şq li  baxtş  Jiıoöa- 

ruHÜ  B3rjıajı;  2.  Bjno6jıeHHbiH  (Bbipaacaıo- 

mHÜ  Jiıo6oBHoe  BJieneHHe).  E şq li g ö zlə r 

BJiıoöJieHHMe  rjıa3a.

EŞQNAMƏ  c y m .   p a   sr. .ııoöÖBiıoe 

iihci

.

mo



:

0  eşqnam ə  oxum aq  k  i m  ə   oÖMCHaTbca

B  JHOÖBH  K O M y .

EŞQPƏRVƏR  n p n j ı .   1. BJiıo6jıeHHbiH, jııo6a- 

u ihh

;  2.  jHoöoBHbiii;  3.  jııo6Beo6HJibHbiH.



EŞQSİZ  I  n p H J i .   He  HcnbiTbiBauiHü .iioöbm 

k  KoMy- ,   k  n e My - j ı . ,   6e3  jiioöbh.  E şq - 



siz  həya t  XH3Hb  6e3  jho6bh;  II  H a p e H .  

6es jiioöbh.  E şqsizyaşam aq  *HTb  6e3 jiio6- 

bh,  eşqsiz  işləm ək  paöoTaTb  6e3  jiio6bh.

EŞM Ə1  c y m .   o t   r j ı a r .   eşm ək',  pacKOBM- 

pHBaHHe;  pbiTbe,  pa3pbmaHHe,  pa3pbiTHe.

EŞM Ə2  c y m .   o t   r j ı a r .   eşm ək2:  1.  CKpy- 

HHBaroıe,  3aKpyHHBaHHe,  KpyneHHe,  Kpyr- 

Ka;  2.  cKpynca:  1)  caMoaejibnaa  nannpoca, 

caMOKpynca;  2)  KpyneHaa  HHTKa,  np0B0- 

JioKa,  m naraT  h   T.n.;  3.  SKryr;  II  n p H J i .

1.  KpyneHbiü.  E şm ə sa p   KpyneHaa  HHTKa, 

eşm ə  kəndir  KpyneHaa  BepeBKa;  2.  Kpy- 

THjibHwü.  E şm ə dəzgaht  KpyTHJibHbiü  CTa- 

hok,  eşm ə se x i  KpynuibHbiü  nex.

EŞM Ə-EŞM Ə  n p n j ı .   3aKpyHeHHbiü;  cKpy- 

HeHHblÜ.

EŞMƏK1  r j ı a r .   1.  KOBbipaTb:  1)  pacKOBMpn- 

BaTb,  pacKOBbipäTb, pacKänbiBaTb  h t o - j i . ,  

flejıaTb  yrjıy6jıeHHe  b  n e M - J i .   Torpağı 



eşm ək  KOBbipaTb,  pacKOBbipHBaTb  3eMJiıo;

2) pbiTbca  b  neM- j ı . ,  floCTaBaa,  H3BJieKaa 

OTTyfla  h t o - j i .   B urnunu e ş m ə k KOBwpaTb 

b  Hocy;  2.  pbiTb,  pa3ptiBaTb,  pa3pbiTb. 



A yaqları  ilə y e r i  eşm ək  pbiTb  KonwTaMH 

3eMJiıo,  bıçaqla eşm ək pbiTb hojkom,  ağacın 



dibini  eşm ək  pwTb  n o n   flepeBOM;  3.  pa3- 

BopäuiHBaTb,  pa3BopouiHTb  (Bopoma,  npn- 

BOflHTb  b  6ecn0paji0K)  h t o - j i .   Paltarı 

eşm ək pa3BopouiHTb  Ofleacay,  kitablart e ş- 

m ək pa3BopoiHHTb KHHra;  0  ayağm ın altını 

eşm ək  k i m i n   KonaTb,  pbiTb  aMy  KOMy.

EŞMƏK2  t j i  a r .  1.  KpyTHTb,  CKpyHHBaTb, 

CKpyTHTb;  1)  BepTa,  Tyro  cBHBaTb,  CBHTb 

h t  o - jt .  İp lik  e şm ək  K p y n m   npaacy,  sap 



eşm ək  KpyTHTb  HHTKy;  2)  CBepTWBaTb, 

CBepHyrb  H3  6yMarH  (nannpocy,  UHrapKy). 



Papiros eşm ək KpyTHTb  nannpocy;  3) BepTa

n a n f c u a x ,  3aBHBaTb. 



Bığlarım  eşm ək Kpy- 

THTb  yC bi; 

2. 

CK äTblBaTb,  C K aTäTb  (U IH- 



H eJIb,  BOHJIOK  H  T . n . )

EŞMƏK3  c y m .   flHaJi.   BepxHAH  *eHCKaa 

oaeama  c  MexoBbiM 

bopotom


 

h

  KopoT- 



khmh

  pyKaBaMH;

EŞMƏLƏMƏ  c y m .   o t   r j ı a r .   eşmələmək.

EŞM ƏLƏM ƏK  r n a r .   n p o c T o p e n .   He- 

6pe*H o,  rpy6o  KpyTHTb.

EŞSİZ  n p H J i .   y c T a p .   l . H e   HMeıoınHH 

napTHepa,  HanapHHKa;  2.  6ecnojıö6HMH, 

He  HMeıomHH  ce6e  noao6Horo,  paBHoro.

EŞSİZLİK  c y m .   oTcyrcTBHe  napTHepa,  Ha-  { 

napHHKa.


E Ş Ş Ə K   I  c y m .  

1

.  o ce jı,  HiııäK: 



1

flOMarn- 



Hee  * H B

0

TH



0

e; 


2

) n e p e H .   o   m y n o M   j 

qenoBeKe; 

2

.  p a



3

r .   KÖ


3

Jibi  (aepeBHHHbie 

6

pyCbS C 


HaKJIOHHblMH 

HOXKaMH H C H

3

CT- 


JiaHHbiMH  Ha 

h h x   jıocKa M iı); 

3



c n o p T .  

KOHb  (oÖHTbffl 

KOXefi 

6

pyC  JUISI  THMHaC- 



THMecKHX  ynpa*HeHHÖ ); 

II 


n p n j ı .   o c jih - 

Hbifi,  HiııäHHH. 



E şşək  anqırtısı 

o cjih h m h  

KpHK, 

eşşəksüdü ocjiHHoe 

m ojioko; 

eşşək 

kim i 

KaK  ocejı; 



eşşək anqırar,  tayım   tapar 

MacTb 


k  

MacTH  nojjÖHpaeTcsı;  eşşək b öyü- 



yər,  a t olm az 

o cejı BbipacTeT,  ho 

KOHeM  He 

CTaHeT: 


eşşək nə bilir zəfəran  nədir 

3

HaeT 



to jik  

(pa3ÖHpaTbca) 

KaK  cBHHbH  b  anenb- 

CHHax;  iki eşşəyin arpasırıı  bölə b ilm ir 

h h  



3



y

6

  H orofi; 



eşşəyi qoyub p a la n ın ı  d ö y- 

m ək BanHTb,  cBajiHBaTb 

6o.nbnofl 



rojıoBb) 

Ha 



3

jıopoB yıo; 



eşşəyi  p a la n   tutan  kim i  I 

(naeT)  KaK  KopoBe  ce w ıo ; 



eşşəyə m in m ək  \ 

bir  eyib,  düşm ək -   iki  cajMTbca  Ha  ocjıa  . 

no3opno,  ynacTb  c  Hero  -   BHBoÜHe;  ölm ə 



eşşəyim, yazg ələr, yonca bitər 'x m  

y  


Mopa 

noroabi;  e şşəkyerin ə qoym aq  k i m i   chh- 

TaTb 

3

a aypaKa  k o t o ;  



eşşəyə tərs m indir- 

m ək  k i m i  

3

aKJieÖMHTb 



no3opoM 

k o t o ;  



eşşək həmin  eşşəkdir,  çulunu  dəyişib 

t o t  


* e  

H iııaK ,  jja  cm ch hji  ^ıenpaK.

EŞŞƏKARISI  I  c y m .   300J1. 

l.m M e jib  

(HaceK0M0e 

ceM.  n n ejı); 

2.  oca  (xajıam ee  ı 

HaceKOMoe  H3  HanceMeHCTBa  nMenHHbix). 



E şşəkarısı  dişlədi 

k i t n i  

oca 

yacannjıa 



(yKycHJia)  K o r o ,   eşşəkarısının  iynəsini 

çıxartmaq BbiTamHTb  acaıo  ocbi;  II  n p  h ji .

1

.  mMejiHHbiH.  E şşəkarısı yuvası  uiMeJiH- 



Hoe  rHe3Ä0,  eşşəkarısı  vtzdtısı  uiMejiHHoe 

*yx>KaHHe; 

2. 

ocHH biiı.



EŞŞƏKBELİ  c y m .   Mexapjıä  (Hrpa, 

b

 



koto

poii  nrpaıomHe  no  onepejiH  npbiraıoT  ne - 



pe3 

cbohx


  napraepoB ,  cToamnx 

b

  coray- 



TOM 

n O JIO JK eH H H ).

EŞŞƏKBELİSINDIRMA  c y n i .   CM.  e şşək- 

beli.

i  EŞŞƏKCƏSİNƏ  n a p c 

m

 .  KaK  ocejı,  KaK 



HmaK.

EŞŞƏKÇİ  c y m .   nor6m m iK   ocjıa  (

ocjiob

).

EŞŞƏKÇİLİK  c y m -   l . y c T a p .  



3aHarae 

no- 


roHinHKa  ocna;  2.  ocjioböjictbo  (pa3Be- 

JIÇHHe  OCJIOB  KaK  OCTpaCJIb  *HBOTHOBOa- 

CTBa);  eşşəkçilik etm ək HinaHHTb  (Bbinojı- 

HäTb  THacejıyıo,  He6jıaroj,apHyıo  paöoTy).

EŞŞƏKQANQALI  c y m .   6ojıäK  (pojı 

mhoto


-

JieTHHX 


HJIH 

JIByXJieTHHX 

paCTeHHH  ceM. 

CJIOJKHOUBeTHblx).

EŞŞƏKQULAĞI  c y m .  

6

o t



.  OCJIHHHHK, 

oHarpa,  3HOTepa  (jiByjıoJibHoe  pacxeHHe 

c  naxyMHMH  HBeTKaMH).

EŞŞƏKLİK  c y m .   1.  HeyMTHBbiü,  HeBeacjiH- 

Bbiiı  nocTynoK;  2.  TynocTb,  HeBexecTBO. 

E şşəklik eləm ək  npoaBHTb  HeBexec rBo.

EŞŞƏKOYUNU  c y m  ■ rpyöaa  mynca,  3aKaH- 

qHBaıomaaca  cKaHjıanoM.

EŞŞƏKTURPU  c y m -   6

o t

.  pejibKa  no.ne- 



Baa, 

jiHKaa  (copHaK  ceM.  KpecTouBeTHbix).

EŞŞƏKZARAFATI  c y m .  rpyöaa  myTKa.

ETA JER  c y m •  3Ta*epKa:  1.  poa  Me6ejiH  b 

BHAe  HecKOJibKHX  pacnojıoaceHHbix  ojjHa 

Hajl flpyroö  üojiok  Ha  c to h k s x .  Etajerdən 



kitab g ötürm ək B3aTb  c  əTaacepKH  KHHry; 

2.  He6ojibmoft  nepeHOCHbiü cTeJiJiax.  B a - 



ram a üçün etajer 3TaxepKa 

jjjih  


kokohob, 

qab-qacaq iiçün etajer 3TaacepKa jyifl  no- 

cyflbi.


ETALON  I  c y m .   ƏTanÖH:  1.  o6pa3uoBaa 

Mepa  HJIH  o6pa3UOBbIH 

H 3M epH T ejIbH bIH  

npnöop. M etr etalonu  ƏTanoH  MeTpa,  e ta - 



lon  sabiti  cj) h 3. 

nocTOHHHaa 

ƏTanona; 

2.  n e p e H .   MepHJio,  o6pa3eu  jtw   cpaB- 

HeHHa;  II  n p n j ı .   ƏTanÖHHbiH.  Etalon  c i- 

hazı  ƏTaııoHHbiH  npnöop,  etalon  tezliyi 

c |io to .,  CBa3b.   STanoHHaa  nacTOTa,  eta- 



lon g ə rginlik  t  e x .  ƏTanoHHoe  H anpaxe- 

HHe.


ETALONLAŞDIRILMA  c y m .   o t   r j ı a r .  

etalonlaşdırdm aq;  3TajıoHnpoBaHHe.

ETALONLAŞDIRILMAQ  r j ı a r .   aTaJlOHH- 

pOBaTbCa,  6bITb  3TajIOHHpOBaHHbIM.

ETALONLAŞDIRMA  c y m .  




Yüklə 34,22 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   202




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

gir | qeydiyyatdan keç
    Ana səhifə


yükləyin