S L a V y a n u n I v e r s I t e t I



Yüklə 34,22 Mb.
Pdf görüntüsü
səhifə91/202
tarix09.02.2017
ölçüsü34,22 Mb.
#7874
1   ...   87   88   89   90   91   92   93   94   ...   202

JIOCTb. 

j

H Ə P İR -Ç Ö P Ü R  

c y m .   n p e j i h   (

t o


m t o


 

h c -  ; 

n o p n e H o   rH H eH H eM ).

H Ə P İR İM Ə  

c y u ı .   o t   r j ı a r .  

həpirimək. 

\

H Ə P İR İM Ə K  

r j ı a r .   n p e T b :  1.  r .n e 'n ,. 

niHTb 


o t  

c b ip o c T H  

h  

T e ıu ıa ) ,  c o n p e T b . 



Ot həpiri- 

y ir

 

ceH O  



n p eeT ;  2 .  MOKHyTb  h   BocnajiflTb- 

c a  


( n p n   HeKOTopbix  n o p a x e H H a x   k o x h ) .

H Ə P İR L Ə M Ə  

c y m .   o t   r j ı a r .  

həpirləmək.

H Ə P İR L Ə M Ə K  

c  m  . 

həpirimək.

H Ə R   m 

e  c  

t  


.  1.  K ä x jjb iH   ( o j j h h   H3  p n j ı a   n o -  

A oÖ H bix,  b 3 h t m h   H o jıp flÄ ,  6 e 3   B b iö o p a ,  6 e 3  

n p o n y c K O B ) ,  j h o 6 o h ,   b c h k h h .  

H ər  adam

K a x Ä b if t  n e jıo B e K , 



hər ailə

 

K a x u ıa n  



ceMbH, 

hər adambaşına

 

H a  K a x j ı o r o   MeJiOBeKa, 



hər 

 

K a a m o e   a e j ı o ,  



hər dəfə

 

K a a m b iH   p a 3 , 



hər 

səhər

 

K a * j ı o e   y r p o ,  



hər gün

 

K a x jj H Ü   a e H b  



(eaceflHeBHO, 

n o B ce x m eB H o ); 



hər həftə

 

K aac- 



a y ı o   H e a e ju o ,  e a c e H e a e jib H o ; 

hər il

 

K a a c a b iu  



r o a   ( e a c e r o jiH o ) ; 

2.  Bce 


( o 6 o 3 H a H a e T   c o 6 h -  

p a ) c ;ib iıo c T i> ) . 



H ər  işə  qarışmaq

 

BMemn- 



B a t b c a   b o   B ce  a e j ı a ,  

hər arzusunu yerinə 

yetirm ək

 

k i m i n   B b in o jiH H T b   a c e   a c e jıa -  



h h h   k o t o ,   n n ;   <5

həran

 

b  j ı ı o ö o e   BpeMH, 



b   j i i o ö o h   MOMeHT; 

hər baxımdan

 

c o  



Bcex 

T o n e K   3 p e H H a ; 



hər  bir

 

K aacjjb iH . 



H ər  bir 

işçi

 

K aacn b iH   p a 6 o T H H K ; 



hər biri

 

K a a c a b iiı 



H 3... 

Oyunçularm hər biri

 

K aacjjb iH   H3  h t -  



P o k o b ;  

hər vaxt (hər zamari)

 Bcerjıa, 

b  jiio -  

6 o e  


BpeMa; 

hər ikisi

 

o h h   o 6 a   ( o 6 e ) ;  



hər 

yan,  hər tərəf

 

oK peC TH O C Tb;  K p y r o M ,  b o k -  



p y r ;  

hər yanda  (hər  tərəfdə,  hər  yerdə) 

B e 3 a e ,  B c ıo a y ; 



h ərkəs:

  1. 


Bce; 

2 . 


K a x n b if i , 

B caK H İı  ( o   n e jıO B e K e ); 



hər ləhzə

 

c m .  



hər 

an;  hər nə

 

B ce ,  h t o ;   h t o  



6bi 

h h .  


H ər nə 

istəsələr verin

 

B ce,  h t o  



3axoTHT,  flafrre; 

hər 

nə  olursa  olsun

 

b o   h t o  



6bi 

t o   h h  

CTano, 

h t o   6 b i  h h   cJiy H H Jio cb ; 



hər nəfər

 

c  m 





hər 

kəs;  hər  saat

 

c m .  



hər  vaxt;  hər  hansı 

moöoR,

 

b c h k h h ;  



hərcəhətdən

 

b o   B c e x   o t -  



H o m eH H H X , 

hər  cəhətcə

 

nojiH O C T bK ),  n o  



BceM   n p H 3 H a K a M ; 

hər cür

 

B ceB O 3M 0X H bifi, 



BCHHecKHH, 

BCHKoro  p o a a ; 



hər  şey

 

B ce , 



BCHHHHa; 

hər ağızdan  bir avaz

  (sas) 


gəlir 

(çıxır)

 

K a a m b ift 



roBopHT 

C B oeM ,  h h k t o  



h h k o t o   H e  c jıy u ıa e T ; 

hər addımda,  hər ad- 

dımbaşı

 

H a   K a a tn o M   ı u a r y ;  



hər  ehtimala 

qarşı

 

H a  b c h k h h   c n y H a i ı; 



hər  bir kəlamı 

(sözü) qızddır

 

h t o   h h   c j i o b o   y   k  



o r  o 

ji .



-  

aceMHyacHHa 

M y a p o c r a ;  

hərbiri biroğula 

dəyər

 

H eH U   H eT   h m ; 



hər  vəchlə

 

jııof)W M  



n y r e M ,  j h o ö o h   u e H o f l,  B c a n e c K H ; 

hər  iki 

ayağından axsamaq

 

x p o M a T b  



Ha  o 6 e  

H o r a ; 



hər it-qurd

 

K a x a a a   coöaK a; 



hər işə (şeyə) 

qulp qoymaq

 

k o   B ce M y   n p n n H p a T b c a ;  



hər 

yerindən  duran

 

B c e ,  KOMy 



n e  

J ie H b ,  k t o  

h h   H a   e c T b ;  K aacjibiH   (B caK H H )  BCTpeHHUH 

h   n o n e p e H H b if t; 



həryetən,  hər çatan

 

c m .  



həryerindən duran; həryoldan (küçədən) 

ötən,  keçən

 

c m .  



yerindən duran; həryolla 

ju o ö b iM  

nyreM; 

hər kol dibindən çıxan

 



m . 

hər  yerindən  duran;  hər  kəsin  öz  dərdi 

özünə  bəsdir

 

y  



K ascaoro 

C B oe 


r o p e ; 

hər

gördüyündən göz kirəsi istəmək

 KJiflMHTb, 

nonpouıaÜHHHaTb; 

hər nə qədər olsa

  KaK 


HHKaK; 

hər nə  isə

  b  oömeM ; 



hər saatdan 

bir

  uepe3  KaacÄbifl  n ac; 



hər  tin  başı

  Ha 


Ka>KflOM  u ıary,  u a   K axaoM   nepeKpecTKe; 

hər  üzünə

  h   TaK  h   r a x ;  Ha  Bce  Jianw;  h 

TaK 

h  


3TaK; 

hər halda:

 

1. 



Bce  x e ,   TeM  n e  

MeHee,  bo  bcsikom  c ay n ae . 



H ər halda bir

  j 


dəfə də görüşsəkyaxşı olar

 bo  bcsikom cny-  j 

n ae,  ecjiH  eıu e  pa3  BCTpeTHMca,  öyaeT 

jıynuıe;  2.  mto  6m  h h   cJiyMHJiocb,  h ccm o t- 

p a   h h   Ha  h t o ;  

hər hansı  bir

  (o6o3HanaeT 

HeonpeaejıeHHOCTb)  jh o ö o h ,  b c ü k h h . 

Hər 

hansı  bir  iş

 

B c a K a a   p a ö o T a ;  



hər  şeydən 

əw əl

 n p e x a e   Bcero,  b  nepByıo  rojıoBy; 



hər

  ; 


şeyə qulp qoymaq

 k o   BceMy npıw H paTbca; 



hərşeyi söz eləmək H3

  Bcero  jjeJiaTb  n p o 6 - 

jıeMy; 

hər şeydm  əli çıxmaq

 ocT aT tca  n p n   : 

nHKOBOM  HHTepece;  ocTaTbca  h h   c  hcm; 

hər şeydən,  hər yerdən  bir  az

  OTOBCKwy 

060

 

BCäM.



H Ə R A R Ə T   c y m .  

1.  TeMnepaTypa;  I ) 

c ı e -  

n e H b   H arpeTO C TH   h  e  r  o  -  ji  . 



H avanın  h ə- 

rarəti

  T e M n e p a T y p a   B 0 3 jıy x a , 



sobanın h ə - 

rarəti

 T e M n e p a r y p a   n e n H , 



günəşin hərarəti

  I 


T e M n e p a T y p a   c o jiH u a ;  2 )   C T eneH b  T e ıu ıo t m   i 

q e jıo B C T e c K o ro   T e n a  



k o k

  n o K a 3 a T e jib   c o c -  



TOüHiM

 

3



/ı o p o B M . 

X əstənin  h ərarəti  40  \ 

d ərəcədir

  T e M n e p a T y p a   6 o J ib H o r o   -   4 0  

r p a n y c o B , 

hərarətin  artm ası

  n o B b iıu e H H e  

T e M n e p a T y p w , 

xəstənin  hərarətini ö lçm ək

  | 


H3MepHTb  T e M n e p a ıy p y   6 o J ib H o ro ;  3 )   p  a  

3

 r . 



n o B b iu ıe H H a a   C T en eH b   T e n n o T b i  T e Jia   KaK 

n o K a 3 a T e jib   H e 3 jıo p o B b a . 



Uşağın  hərarəti 

v a r

y   p e ö e m c a   T e M n e p a T y p a ;  2 .  n e p e H .  

T e ır a o T ä   (c e p a e M H o c T b ,  j ı o ö p o T a ,   jıa c K a , 

ce p jjeH H O e  O TH ouıeH H e 

K o M y - ,  q e M y -  



j i h ö o ) .  

Yold a şla n n   hərarətini  görm ək 

(duym aq)

  HyBCTBOBaTb  T e ıu ıO T y   TO B apH - 

ıu e f t, 

qəlbin  hərarəti

  T e ıu ıO T a  j ı y ı u u   ( c e p jı-  

u a ) ,  

əllərinin  hərarəti

  T e ıu ıo  

e e  

p y K ;


3. 

n e p e H .   nbuı  (cnjibH oe  BHyrpeHHee 

B036y2cj:eHHe,  cTpacTHbifi  nopbm ).

H Ə R A R Ə T Ə D A V A M L I  n p n j ı .   TeMnepa- 

T ypocT Ö H K H H . 

Hərarətədavamlı  ərintilər 

TeMnepaTypocTOHKHe  cıuıaBbi.

H Ə R A R Ə T Ə D A V A M L IL IQ   c y n ı .   reMne- 

paTyp0CTÖHK0CTb. 



Ərintilərin hərarətəda-

  i 


vamlılığı

  TeMnepaTypocTofiKocTb  cnJiaBOB.

H Ə R A R Ə T K E Ç İR M Ə  

c y ı u .   T e M n e p a T y p o -  

n p o B ö jjH o c T b   (B enH H H H a,  x a p a K T e p H 3 y ıo -  

ı u a a   C K 0p0C Tb  H 3M eH eH H a  T e M n e p a T y p w  

b

 

He c T a u H O H a p H b ix   n p o u e c c a x ) ;  



T en n o n p o - 

BÖJIHOCTb.

H Ə R A R Ə T K E Ç İR M Ə Z  

n p H J i .   H e T e M n e - 

paTyponpoBÖaHMH.

H Ə R A R Ə T K E Ç İR M Ə Z L İK  

c y m .   ııe r e M -  

n e p a T y p o n p o B Ö jjH O C T b .

H Ə R A R Ə T L Ə   h  

a  


e  h   . 

1



Tenjıö 



(06

  om y- 


ujeHHH  jıyıueBHOH, 

ce p jjeH H O Ü  

TenjıoTbi). 

Hərarətlə  qarşılamaq

  Tenno  BCTpeTHTb, 



hərarətlə  salamlaşmaq

 

T enjıo 



n o 3 J io p o -  

B aT b ca ;  2 .   r o p a n ö ,  

cTpäcTHO, 

nb'uiK O . 



H ə- 

rarətlə damşmaq

 

r o p a n o  



roBopHTb, 

həra- 

rətlə  alqışlamaq

 

k i m i   ropH H O   a n j ı o j u ı -  



p o B a T b   K O M y .

H Ə R A R Ə T L İ 

n p H J i .   1 .  ropH H H Ü :  1 )  x a p -  

k h İ i ,   3HOHHMH. 



Hərarətli günəş

 

r o p a n e e  



c o j iH ije , 

hərarətli  soba

 

r o p a n a a  



n eH b ; 

2 )  


n  

e  p  e  h   . 

oTJiH H aıom H H C K  

nıyÖ H H O H  

HyBCTB; 

Bbipa>KaK)UIHH 

CHJIbHOe  HyBCTBO. 

Hərarətli məhəbbət

 

r o p a n a a  



JiıoöoBb, 

hə- 

rarətli  alqışlar

  ropaHHe 

an jıo jjH C M eH T b i; 

2 .  n e p e H .  

m ıäM eH H b iH . 

Hərarətli  nitq 

ıu ıa M e H H a a   p e u b ,  



hərarətli salam

 

m ıaM eH - 



HbiH  npHBeT, 

hərarətli sözlər

  njıaMeHHbie 

cjıoBa; 

3 . 


TeM nepaTypoft  (o   6ojibiıoM). 



Hərarətli xəstə

  6ojibHofl  c  TeMnepaTypofi.

H Ə R A R Ə T L İL İK   c y m .   1.  cTeneHb  Harpe- 

t o c t h  

n e r o - J i . ;  

2 .  c T e n e H b  

Ten.nıoTbi 

H e jıO B e n e c K o ro   T e jıa ;  3 .  n e p e H .   lu ıä M e n - 

HOCTb  ( c b o h c t b o   lu ıa M e H H o r o ) . 

Nitqin hə- 

rarətliliyi

 

nnaM eH H O C T b  peH H .



H Ə R A R Ə T Ö LÇ Ə N  

c y ı u .   'iep M Ö M c rp   ( n p n -  

6

op 


/ u ı a  

H3MepeHHa 

TeMnepaTypbi). 

Hə- 

rarətölçənlə qızdırmanı  ölçmək

 

H3MepHTb 



T e M n e p a T y p y   T epM O M eT poM , 

civəli  həra- 

rətölçən

 

p T y r H b iiı  T epM O M eT p, 



tibbi hərə- 

rətölçən

 

MejIHUHHCKHH  TepM O M eTp.



H Ə R A Y L IQ  

n p H J i .  

1. 

eaceM ecaH H M H   (6 b i- 



B a ro m H İi,  n p o H c x o jj a u iH H   K a x j i b i ü   M e c a u  

h j i h   p a 3   b   M e c a u ) . 



Həraylıq plan

 

e x e M e c -  



aHHMH  ıw a H , 

hərayhq maaş

 

e x e M e c a u H a a  



3apıuıaTa, 

həraylıq gəlir

 

ex e M ec aH H M H  



no- 

x o ji, 


həraylıq məcmuə

 

ea ceM eca H H b ıft 



x y p - 

H a jı;  2 .   H OM ecaHH biH   ( n p o H c x o jıs ııu H H   h ji h  

np0H 3B 0jiH M biH   K a x ji b if t  M e c a u ) . 

Həraylıq 

hesabat

 

n o M e c s u H b iH   o t h c t .



H Ə R B  I 

c y ı u .  

BOHHä  (b 

npoTHBonojıo>K- 

HOCTb  MHpy). 

Hərb və sülh bir birinə zidd 

məfhumlardır

 

BOHHa  h  



MHp 

-  


npoTHBono- 

jrojKHbie 

jıp y r  jıp y ry  

noHaTHa, 



hərbin  öz 

qanunları  var

  y 


b o h h m   c b o h  

3aKOHM, 


biz 

hərb  istəmirik,  ancaq hərbə hazır olm alı- 

yiq

 

Mbl  H e  XOTHM 



BOHHbl, 

h o   j j o j i x h w   6bITb 

rOTOBMMH 

BOHHe', 



II 

n p H J I .  

BOeHHblH. 

Hərb gəm isi

  BoeHHbiH  Kopa6jib, 



hərb elmi 

B o e H H a a   H a y s a ,  



hərb sənəti

  BoeHHoe 

h c -  

KyccTBO, 



münaqişənin  hərb yolu  ilə  həlli 

peuıeHHe  KOHitiJiHKTa 

b o c h h m m  

nyreM; 


hərb etm ək

  BoeBaTb,  cpaacaTbca.

H Ə R B C ü  

y c T a p .   I 

c y m .  

nojpKHräTejib 

BoiiHbi;  II  n p H J i .   bohhctbghhm h  (o tjih - 

HarouiHHca  bochhmm jıyxoM,  ck jio h h o cth o  

k  BoeHHbiM  jıeHCTBHSM). 

Hərbcu  tayfalar 

BOHHCTBeHHwe  arıeMeHa.

H Ə R B C U L U Q   c y m .   y d a p .   BOHHCTBeH-

HOCTb  (CBOHCTBfr  BOHHCTBeHHOTO).

H Ə R B Çİ  I   c y u -   i-  BoeHHbifi,  Boeııııoc.ıy- 

xauiHH. 


Təcrübəli hərbçi

 

o h m th m h  



B o eH - 

Hbiü, 


hərbçilərin  təlimi

  yueHHa  BoeHHbix;

2.  MHJlHTapHCT  (TOl,  KTO  npOBOJJHT  nojiH- 

THKy  MHJiMrapn3Ma);  II  n p n j ı .   MHJima- 

pHCTCKHH. 

Hərbçi qüvvələr

 MHJIHTapHCT- 

CKHe  CHJIbl.

H Ə R B Ç İL İK   c  y f f l.  1. 

0Öa3aHH0CTH 

BoeH- 


Horo,  BoeHHOcjıyxamero;  2.  MiuiHTapH3M:

1)  aıpeccHBHaa  nojiHTHKa  ycnjıeHHa 

bo



OpyaceHHH  H  nOJirOTOBKH  K  BOHHe;  2)  CHC- 



TeMa  nojiHTH necKoro  rocnojıCTBa 

BoeH- 


UJHHbl. 


j

HƏRBƏ 


c y ı u .  

1

.  jıpÖTHK 



(KopoTKoe 

MeTa- 


TeJJbiıoe  Konbe);  2.  p a 3 r .   yrpÖ3a. 

D üş- 

mənin hərbəsi

 yrpo3bi  Bpara; 



hərbə gəlmək 

yrpo5KaTb.

IIƏ R B Ə -Q O R X U  

c  y  u ı .  'ia n y r n B a ı iH e .

H Ə R B Ə L Ə M Ə  

c y ı u .   o t   i j i a r .  



hərbə- 

ləmək.

H Ə R B Ə L Ə M Ə K  

r j ı a r .  

k i m i   rpo3HTb, 

y r -  

poxäTb  k  o m y ,  3anyrHBaTb  k o t o .  



D üş- 

məni hərbələm ək

  yrpoacaTb  Bpary.

H Ə R B Ə -Z O R B A   c y m .  1.  yrpÖ3a  (o 6 e m a - 

HHe 


npHHHHHTb 

k  


k  


o e 

- j i  . 

3Jio,  HenpwaT- 

HocTb); 



2. 

j i h t .  

tjjopMa 

k o u i m w  

c o c t h -  



3aHHH 

aıuyroB, 

c o jıe p x a m a a  

6oJibiue 

ca- 

M G B o c x B ajıeH H a 



h   yrpo^bi 

n o ö e jtH T b  

c o - 

nepHHKa; 



hərbə-zorba  gəlm ək

 

rp o 3 H T b , 



y rp o x a T b  

k  o  m 


y

.

H Ə R B İ 



n p H J i .  

1. 


BoeHHbiH: 

1) 


o t h o c h u i h h -  

c a   k   BOHHe,  cB a3 aH H b iH   c   H e fi. 



Hərbi və- 

ziyyət

 

B o eH H o e  n o n o jK e H H e , 



hərbi əməliy- 

yatlar

 

B o eH H b ie  jı e ü c T B iıa ,  B o e tiH w e   o n e -  



p a u H H , 

hərbi sirr

 BoeHHaa  TaÜHa, 



hərbi qə- 

nimətlər

 

B o eH H b ie 



TpocfıeH, 

hərbi blokada 

B o e H H a a   ö n o K a jı a ; 



hərbi  ittifaq

 

B oeH H biH  



C

0103




hərbi  blok

 

B o e H H b iii  6 j i o k ,  



miina- 

qişəni hərbi yolla həll etmək

 

p e u iH T b   k o h -  



cfuiHKT  BoeHHbiM   n y r e M ;  2 )   n p ejjH a3 H aH e H - 

H w iı  j u ı a   H y x n   b o h h w .  



H ərbi sənaye

 

b o -  



e H H a a   n p o M b iu u ıe H H O C T b , 

hərbipotensial 

BoeHHW H  n o T e H U H a jı, 



hərbi sursat

 

B o eH - 



H o e   c H a p a x e H H e , 

hərbi  zavod

 

B o eH H w fi 



3 a B o a , 

hərbi  xərclər

 

B o eH H b ie  p a c x o j i b i ;  



hərbi arsenal

 

B oeH H bifi  a p c e H a n , 



hərbi təy- 

yarə

 

BoeHHW H  caM O JieT ;  3 )   c o c T o a ıu H Ö   H a 



c j ı y x

6

e   b   apM H H ,  n p o x o jı a ıH H H   b   H efi 



c j ı y x ö y .  

Hərbi həkim

 

B o eH H w fi  B p a u , 



hərbi 

müxbir

 

B oeH H bifi  K o p p e c n o H jı e H T ,  4 )   o t -  



H o c a u iH H c a  

k  


B o e H H O C Jiy x a u iH M . 

Hərbi 

xidm ət

 

B o e H H a a   c j ı y x ö a ,  



hərbi diktatura 

B o e H H a a   jiH K T aT y p a, 



hərbi komissariat

 

b o -  



eHHWH  K O M H C cap n aT   (B

0

eH K



0

M aT ), 


hərbi 

bilet

 

BoeH H M H   6 u jı e T , 



hərbi məktəb

 

B oeH - 



H a a   ıu K O Jia ;  2 .  b ö h h c k h h :   1 )   o t h o c 8 i u h h -  

c a   k   B oeH H OM y 

jıen y , 

b o h h c k o h   c jıy a c ö e . 



H ərbi  and

 

BOHHCKaa  K JiaT B a  ( n p u c a r a ) ,  



hərbi rütbə

 

b o u h c k o c   3B aH H e, 



hərbi hissə 

BOHHCKaa  H acT b, 



hərbi geyim  (forma

b o -  



H H C K aa  (|> opM a; 

hərbi  eşelon

 

b o h h c k h h  



3 iu e jıo H ;  2 )   C B o fic T B eH H w ü ,  n o jj o ö a r o u iH H  

BOHHy. 


Hərbi fədakarlıq

  (


rəşadət

b o h h -  



CK aa  jıo ö Jie c T b ; 

hərbi borc

 

b o h h c k h h   jıo jır ; 



hərbi  əsir

  BoeHHoruıeHHbiH, 



hərbi  rəhbər 

Bo e H p y K , 



hərbi  qulluqçu

 

B 0 e H H 0 C J iy * a - 



u i h h ,  

hərbi mükəlləfiyyətli

 

BoeHHoo6a3aH-



HblH.

H Ə R B İ-D Ə N İZ   n p n j ı .  

B o eH H O -M o p cK Ö ii. 

H ərbi-dəniz donanması

 

B o e H H O -M o p c K o fi 



( |) j i o t ,  

hərbi-dəniz bazaları

 

B0eHH0-M0p- 



C K n e  6 a 3 w .

H Ə R B İ-D İP L O M A T İK   n p H J i .   BoeHno-jjHiı- 

jıo M aT H H ecK H İı. 

H ərbi-diplom atik m üna- 

sibətlər

 

B o e H H o -jiH iu ıo M a T H H e c K H e   o t h o -  



ıu e H H a , 

hərbi-diplomatik nümayəndə hə- 

yəti

 

B o eH H O -ju u u ıO M aT H H ecK aa  jı e j ı e r a u ı ı a .



H Ə R B İ-D Ö Y Ü Ş  

n p H J i .  

B O C H iıo -ö o eB Ö ö . 

Hərbi-döyüş taktikası

 

B o e H H O -ö o e B a a   TaK-



TH ica, 

h ərb i-d ö yü ş  hazırlığı

  B o eH H o -

6

o e -  


B a a 

n o jr o T O B K a , 



h ərbi-döyüş  təlim ləri 

B

0



eHH

0

-



60

eBwe 


y ıe ü m .

H Ə R B İ - F A Ş İ S T   [l p  H T   .  B O eH H O -(|)am H C T- 

c k h İ İ . 

H ərbi-faşist rejimi

 B

0



eHH

0

-(J)amHCT- 



c k h h   p ea tH M , 

hərb i-fa şist diktaturası

  b o -  

eHHO-tf>auiHCTCKaH  a H K T aT y p a .

H Ə R B İ - H A V A   n p n j ı .   B 0 eH H 0 -B 0 3 H y m H u ö  

(OTHOCHUIHHCS 

BOOpyXeHHblM 



CHJiaM,

Ä eö cT B y M m H M  

b

  B 0 3 a y x e ,  k   B eü eH H io  



b o

İİ

h w



 

b

  B 0 3 a y x e ) . 



H ərb i-h a va   qüvvələri 

B o eH H O -B O say m H b ie 

c h j iw

  ( B B C ) ,  



h ərbi- 

hava donanması

  B0eHH0-B03j^yııiHW H  4 )TO

t

 

( B B 4 > ) .



H Ə R B İ - H Ə K İ M  

n p H J i .  

B o eH H O -n p a '-ıe fi- 

H b itt. 



H ərb i-h əkim   kom issiyası

  B


0

eH H


0

B p a q e S H a a   k o m h c c h h .



H Ə R B İ - İ D E O L O J İ   n p H J i .  

B o e n n o - n n e o -  



.;}oriwecKiı'ti. Hərbi-ideoloji məsələlər

 

b o



e H H o - ıp e o J io n i H e c K H e   B o n p o c w .  



[

n p v i Ä .   ftotHHO-cnoçvÄ?.-  ; 



HblH. 

H ərbi-tdm an  klubu 

BomHO -cnop•  \ 

w f f l H  



hərbi-idtnan oyuxdan

 B.oeu- 


HO-cnopmBKtre  ifq jtt.

H Ə R B İ - İ Q T İ S A D İ   u p n / ı . 



Yüklə 34,22 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   87   88   89   90   91   92   93   94   ...   202




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

gir | qeydiyyatdan keç
    Ana səhifə


yükləyin