Ui7emž rychlost tohoto rozkladu závisí na rozpustnosti



Yüklə 16.46 Kb.
PDF просмотр
tarix28.04.2017
ölçüsü16.46 Kb.

Ocnklgxum

K0.


Ocnklgxum#

C0.


Pqxm

L0<


¥jcf{

.mn7g.

|clocxquvk

/Q7koc

h{|kmnp

ejgokg

030


x{f0

X{uqm


šmqnc

ejgokemq/vgejpqnqikem

x

Rtc|g.


Rtcjc

42260


KUDP

:2/92:2/757/:

Mpkjw

n|g


qdlgfpcv

xg

x{fcxcvgnuvx



X̅EJV

Rtcjc.


jvvr<11x{fcxcvgnuvxk0xuejv0e|1

.g/ockn<


x{fcxcvgnuvxkBxuejv0

e|.


vgn0<

442


665

43

3



 

187


Fosgen, difosgen 

7i kyanovodík podléhají hydrolýze ještE daleko 

rychleji. Pro stanovení odmo

Uovací ú7innosti vody je d]ležité znát roz-

pustnost otravných látek ve vod

E. Voda skoro všechny otravné látky roz-

kládá (viz výše), p

Ui7emž rychlost tohoto rozkladu závisí na rozpustnosti. 

Rozpustnost všech látek je závislá na teplot

E, u plyn] závisí na teplotE 

i na parciálním tlaku plynu nad rozpoušt

Edlem.  


Kvalitní konzervy 

Hydrolýza Clarku II - (C

6

H

5



)

2

AsCN - probíhá pomaleji než hydro-



lýza Clarku I - (C

6

H



5

)

2



AsCl. To také p

UíznivE ovlivOuje jeho stálost pUi 

skladování a spolu se siln

Ejším dráždivým ú7inkem to bylo d]vodem, 

pro

7 se v nacistickém NEmecku vEnovala výrobE Clarku II zna7ná po-



zornost. Pat

Uí k nejú7innEjším látkám dráždícím horní cesty dýchací, 

hranice minimální dráždivosti je pouze 0,02 mg m

-3

.  



 

Kolik je to molekul 

 

Kolika molekulám odpovídá 0,02 mg m



-3

 Clarku II ? 

î V 



m



3

 vzduchu musí být k dosažení hranice minimální dráždivosti 

látkové množství (molární hmotnost Clarku II si jist

E budete umEt 

vypo

7ítat sami!) m/M = (0,02 © 10



-3

)/255 = 7,8 

© 10

-8 


mol, tj. 

zhruba 5 

© 10

16

 molekul Clarku II v 1 m



3

 vzduchu nebo také 

1 molekula otravné látky ve 20 µm

vzduchu. 



Dusivé látky 

K otravným látkám dusivým (nap

U. fosgen) se po7ítají ty, které na-

padají p


Uedevším plíce - rozrušují jemnou stEnu plicních sklípk], tím se 

st

Eny stávají propustnými pro krevní plazmu a plíce se naplOují tekuti-



nou. Celková plocha plic, jež je k dispozici pro okysli

7ení krve, je asi 

70 m

2

 - velikost h



UištE na odbíjenou je pro porovnání 162 m

2

. Pronikání 



krevní plazmy st

Enou plicních sklípk] zp]sobuje silný otok plicních 

lalok

] a zmenšuje plochu, která je k dispozici pro okysli7ování krve. 



To se navenek projevuje pocity dušení a modráním. Lze pozorovat i 

houstnutí krve, zp



]sobené ztrátou tekutiny. 

 

Document Outline



Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2016
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə