Univerzita palackého V olomouci

Tabulka 16. Vzdělání respondentů

Odpovědi	n	%
Základní	43	35,8
Středoškolské	59	49,2
Vyšší odborné	7	5,8
Vysokoškolské	11	9,2
∑	120	100,0

Základní vzdělání uvedlo 43 respondentů (tj. 35,8 %), středoškolská úroveň vzdělání se potvrdila u 59 respondentů (tj. 49,2 %), vyšší odborné vzdělání uvedlo 7 respondentů (tj. 5,8 %), vysokoškolského vzdělání dosáhlo 11 respondentů (tj. 9,2 %).

4.4 Položky zjišťující kvalitu života seniora

Položka 17. Omezila Vám katarakta Váš životní standard?

Tabulka 17. Omezení životního standardu kataraktou

Odpovědi	n	%
Ano	27	22,5
Ne	93	77,5
∑	120	100,0

27 respondentů (tj. 22,5 %) uvedlo, že jim katarakta omezila životní standard, z toho 24 respondentů blíže nespecifikovalo k jakému omezení došlo, 2 respondenti uvedli zhoršené vidění, 1 respondent uvedl horší vidění při používání brýlí. 93 respondentům (tj. 77,5 %) neomezila katarakta životní standard.

Položka 18. Máte koníčky, které jste před operací nemohl/a vykonávat?

Tabulka 18. Nemožnost vykonávat koníčky před operací

Odpovědi	n	%
Ano	34	28,3
Ne	86	71,7
∑	120	100,0

34 respondentů (tj. 28,3 %) uvedlo, že měli koníčky, které nemohli před operací katarakty vykonávat. Mezi záliby se řadila ve 13 případech četba, 5 řízení auta, 6 vyšívání, 2 háčkování, 2 šití. 86 respondentů (tj. 71,7 %) nemělo koníčky, které nemohli vykonávat před operací.

Položka 19. Máte koníčky, které jste nově začal/a vykonávat po operaci šedého zákalu?

Tabulka 19. Nové aktivity

Odpovědi	n	%
Ano	7	5,8
Ne	113	94,2
∑	120	100,0

Nově koníčky začalo vykonávat 7 respondentů (tj. 5,8 %), mezi tyto nové záliby se řadí práce s počítačem, sledování televize, četba a 4 práce na zahrádce, jízda na kole. Převážná část respondentů, počtem 113 (tj. 94,2 %) nezačala vykonávat žádný nový koníček.

Položka 20. Je Váš život po operaci šedého zákalu aktivnější?

Tabulka 20. Aktivnější způsob života po operaci katarakty

Odpovědi	n	%
Ano	69	57,5
Ne	51	42,5
∑	120	100,0

69 respondentům (tj. 57,5 %) se zdá život po operaci šedého zákalu aktivnější. 51 respondentům (tj. 42,5 %) se nezdá mít život aktivnější po operaci šedého zákalu.

5 ZÁVĚR A DISKUZE

V diplomové práci jsem se zabývala problematikou katarakty a změnou kvality života zapříčiněnou onemocněním šedého zákalu - kataraktou, léčbou tohoto onemocnění a následnými kvalitativními změnami v osobním životě seniora.

Sledovaný soubor byl tvořen seniory ve věku od 65 let a více, muži i ženy, pacienti očních ambulancí ve městě Přerov a ve městě Hranice.

Cílem práce bylo zjistit, zda seniorům katarakta ovlivnila kvalitu života, to znamená zda katarakta seniorům nebránila provozovat oblíbené činnosti, neomezila jejich životní standard, zda jsou po operaci katarakty senioři spokojení a aktivnější. Ze zjištěných výsledků lze konstatovat, že pro 93 respondentů (tj. 77,5 %) katarakta nepředstavovala omezení jejich životního standardu.

Výsledky dílčích úkolů práce:

1. 
   Zjistit informovanost seniora o onemocnění katarakta
   

Informace o pojmu katarakta byla předána očním lékařem 117 respondentům (tj. 97,5 %). Informace o pojmu katarakta byla předána očním lékařem operatérem 108 respondentům (tj. 90,0 %). 80 respondentů (tj. 66,7 %) nedovedlo vysvětlit pojem katarakta.

2. 
   Posoudit výsledek operace ze strany seniora
   

Ve vysokém počtu byli respondenti 115 (tj. 95,8 %) s výsledkem operace spokojeni a většina z těchto respondentů 106 (tj. 88,3 %) by ještě jednou podstoupila operaci šedého zákalu.

3. 
   Porovnat kvalitu života před a po operaci katarakty
   

69 respondentů (tj. 57,5 %) uvedla, že po operaci katarakty žijí aktivněji. 34 respondentů (tj. 28,3 %) mělo koníčky, které před operací katarakty nemohli vykonávat, 7 respondentů (tj. 5,8 %) začalo vykonávat po operaci nové aktivity.

Onemocnění způsobilo převážné části respondentů - 54 (tj. 45,0 %) zhoršené vidění za šera i během dne, předoperační příprava nebyla náročná pro 107 respondentů (tj. 89,2 %) a neomezila život dotazovaného seniora - 106 (tj. 88,3 %). Přestože větší část respondentů - 80 (tj. 66,7 %) mělo přidružené onemocnění, tak u převážné části dotazovaných - 103 (tj. 85,8 %) operace katarakty proběhla bez komplikací. I když byla 64 respondenty (tj. 53,3 %) více vybírána standardní nitrooční čočka, u 95 respondentů (tj. 79,2 %) došlo ke zlepšení již první den po operaci katarakty a dále za jeden měsíc po operaci bylo vidění zlepšeno u většiny respondentů - 104 (tj. 86,7 %).

Sledovaného výzkumu se účastnilo více žen - 77 (tj. 64,2 %), převážná část respondentů se pohybovala ve věku 65 - 70 let, 56 (tj. 46,7 %) a ve většině případů se středoškolským vzděláním - 59 (tj. 49,2 %).

Z uvedených odpovědí je možno učinit závěr, že ačkoli téměř třem čtvrtinám respondentů nepřipadá onemocnění šedým zákalem jako faktor nepříznivě ovlivňující jejich životní standard, po úspěšné léčbě jsou schopni provádět takové životní aktivity, které pro ně v období před léčbou byly nedostupné. Lze tedy konstatovat, že úspěšná léčba katarakty znamená pro každého jednotlivce minimálně zachování životního standardu.

Z celkového zhodnocení všech 5 ambulancí (viz. Příloha č. 2) lze tedy konstatovat, že hlavní cíl a dílčí úkoly byly splněny. Dále bylo zjištěno, že i když informace z řad odesílajících odborných očních lékařů k operaci byly podány v dostatečném množství, převážná část seniorů nedovedla poskytnout vlastními slovy tyto informace dále. Na tomto podkladě byly tedy vytvořeny informační materiály (viz. Příloha č. 3) týkající se informovanosti provozu a očekávání pro pacienty, kteří plánují operační výkon v Nemocnici Přerov. Uvedené informační materiály (viz. Příloha č. 3) jsou v současné době již používány v rámci informovanosti na očním oddělení Nemocnice Přerov a byly také předány odborným očním lékařům do obvodu města Přerova a jeho okolí.
Diskuze

Vzhledem ke skutečnosti, že téma diplomové práce ještě nebylo nikým zpracováno, přistupuji k porovnání vybraných otázek, souvisejících s hlavním cílem práce - kvalitou života seniorů po operaci katarakty u jednotlivých ambulancí, ve kterých bylo provedeno dotazníkové šetření. Pro porovnání byly vybrány tyto otázky:

• 
  Otázka č. 17 Omezila vám katarakta váš životní standard?
  
• 
  Otázka č. 18 Máte koníčky, které jste před operací nemohl/a vykonávat?
  
• 
  Otázka č. 19 Máte koníčky, které jste nově začal/a vykonávat po operaci šedého zákalu?
  
• 
  Otázka č. 20 Je váš život po operaci šedého zákalu aktivnější?
  

Doplňujícím dotazem pro porovnání ambulancí byly otázky:

• 
  Otázka č. 10 Subjektivně prosím zhodnoťte vidění 1 den po operaci šedého zákalu.
  
• 
  Otázka č.11 Subjektivně prosím zhodnoťte vidění 1 měsíc po operaci šedého zákalu.
  

Dále byly výsledky odpovědí za jednotlivé ambulance vztaženy také k průměrnému věku respondentů.

Výsledky byly porovnány za ambulance MUDr. Nohejlové, MUDr. Zemanové, ambulance Nemocnice Přerov a pracoviště MUDr. Marečkové. Výsledky dotazníkového šetření respondentů MUDr. Stoklásky byly nejblíže průměru odpovědí za všechny ambulance, proto nebyly do porovnání zařazeny.

Nejnižší počet kladných odpovědí na otázky zjišťující, zda mělo onemocnění šedým zákalem negativní vliv na životní aktivitu respondentů před operací - tedy otázka č. 17 a č. 18, byl zaznamenán v ambulanci MUDr. Nohejlové - u obou otázek odpověděli kladně 3 respondenti (tj. 15,0 %), největší počet respondentů, 8 (tj. 32,0 %), kteří uvedli omezení životního standardu, bylo v ambulanci Nemocnice Přerov, největší počet respondentů, 11 (tj. 44,0 %), kteří uvedli, že jim onemocnění znemožnilo provozovat koníčky, bylo v ambulanci MUDr. Marečkové.

Otázky, zjišťující kladný dopad na kvalitu života po operaci byly respondenty v ambulancích zodpovězeny následovně - v ambulanci MUDr. Nohejlové uvádí 14 respondentů (tj. 70,0 %) na otázku jeli jejich život po operaci aktivnější kladnou odpověď, u MUDr. Marečkové 17 respondentů (tj. 68,0 %), v ambulanci Nemocnice Přerov 16 respondentů (tj. 64,0 %). Z uvedeného vyplývá, že ačkoli nejméně respondentů ambulance MUDr. Nohejlové uvádělo omezení životního standardu onemocněním, právě v této ambulanci byl dosažen nejvyšší počet kladných odpovědí na otázku zjišťující větší životní aktivitu po operaci. Naopak v ambulanci nemocnice Přerov s nejvyšším podílem respondentů uvádějících omezení životního standardu onemocněním, uvedlo 16 respondentů (tj. 64,0 %) aktivnější život.

V ambulanci MUDr. Marečkové uvedl nejvyšší počet respondentů, 3 (tj. 12,0 %), provozování nových koníčků a 17 respondentů (tj. 68,0 %) aktivnější život po operaci. V ambulanci MUDr. Zemanové nejméně respondentů, 10 (tj. 40,0 %) uvedlo zvýšení životních aktivit po operačním zákroku.

Z uvedeného vyplývá následující:

• 
  v ambulanci MUDr. Nohejlové uváděli respondenti před operací nejmenší omezení kvality života,
  

po zákroku však největší počet uváděl aktivnější život - v této ambulanci byl nejvyšší počet respondentů 5 (tj. 25,0 %) ve věkové skupině nad 81 let,

• 
  v ambulanci Nemocnice Přerov uváděl nejvyšší počet respondentů omezení kvality života z titulu onemocnění, pouze nadprůměrný počet však uvádí aktivnější život po operaci,
  
• 
  v ambulanci MUDr. Marečkové nejvyšší počet respondentů uvádí nemožnost provádění koníčků před operací a nejvyšší počet respondentů po operaci uvádí nové koníčky,
  
• 
  v ambulanci MUDr. Zemanové 5 respondentů (tj. 20,0 %) uvádí omezení životních aktivit, po operaci 10 respondentů (tj. 40,0 %) uvádí aktivnější život - v této ambulanci byl nejvyšší podíl respondentů, 15 (tj. 60,0 %) ve věkové skupině 65 až 70 let.
  

Z uvedených výsledků lze vyvodit, že rozdíl mezi očekáváním - subjektivním hodnocením omezení kvality života onemocněním před operací a výsledným hodnocením životní aktivity po operačním zákroku, je u soukromých specializovaných ambulancí (ambulanci provozuje jeden soukromý lékař) vyšší, než v ambulanci Nemocnice Přerov (v ambulanci se střídá více lékařů dle rozvrhu práce na oddělení). Domnívám se, že toto může být dáno zejména skutečností, že v ambulanci Nemocnice Přerov jsou podávány pacientům podrobnější informace před samotným operačním zákrokem s větším důrazem na její výsledný příznivý efekt (toto může být zapříčiněno skutečností, že lékaři ambulance Nemocnice Přerov rovněž provádějí samotný operační zákrok). Dalším faktorem ovlivňujícím uvedené výsledky může být rovněž skutečnost, že pacient (a zejména senior) v soukromé ambulanci cítí větší důvěru, či osobní vztah k lékaři, a tímto je ovlivněno jeho hodnocení svého stavu před operací - menší počet respondentů uvádí životní omezení, a po ní - dochází k většímu subjektivnímu progresu v hodnocení dopadu operace na kvalitu života.

Porovnání výsledků dotazníkového šetření u jednotlivých ambulancí z hlediska hodnocení zlepšení vidění po operaci šedého zákalu den po operaci a měsíc po operaci (otázka č. 10 a č. 11) koreluje s výsledky hodnocení vlivu onemocnění a operace na kvalitu života. Nejmenší počet respondentů, 15 (tj. 60,0 %) uvádí zlepšení den po operaci v ambulanci Nemocnice Přerov, nejvyšší počet respondentů, 18 (tj. 90,0 %) v ambulanci MUDr. Nohejlové. Hodnocení zlepšení po měsíci od operace zůstává u respondentů MUDr. Nohejlové stejné, v ambulancích MUDr. Stoklásky, MUDr. Marečkové a ambulanci Nemocnice Přerov uvádí zlepšení o 8% vyšší počet respondentů, v ambulanci MUDr. Zemanové 12%.

SHRNUTÍ

Téma diplomové práce je onemocnění s názvem katarakta a jeho vliv na kvalitu života. Primárním cílem práce bylo zjistit vliv onemocnění kataraktou na život jednotlivce - seniora se zaměřením na omezení způsobené onemocněním a následnou změnou po jeho úspěšné léčbě. Dílčími cíli práce bylo zjištění informovanosti seniorů o onemocnění samotném, posouzení výsledků léčby z jejich subjektivního pohledu a porovnání kvality života před i po operaci katarakty, čehož bylo dosaženo prostřednictvím dotazníkového šetření a jeho vyhodnocením. Rovněž jsem v textu stručně nastínila anatomii a fyziologii oční čočky z důvodu bližšího seznámení s problémem onemocnění - zkalení této části oka, průřezem historií jsem sledovala cíl seznámit s metodami používanými v historii na různých kontinentech, které jsou však v některých rozvojových zemích praktikovány ještě i v současnosti.

V další části práce jsem se zaměřila na problematiku rozdělení typu katarakty, etiologii a diagnostiku. Rovněž jsem provedla popis operační léčby spočívající v extrakci zkalené oční čočky s následnou implantaci čočky umělé a rozdělením jejich typů.

V praktické části práce jsem popsala jednotlivé kroky, kterými bylo dosaženo získání dat v dotazníkovém šetření a následně vyhodnocen provedený výzkum. Hlavní i dílčí cíle diplomové práce byly splněny díky výsledkům jednotlivých dotazníků, které byly rozmístěny do pěti odborných očních ambulancí.

SUMMARY

The subject of my thesis is disease called cataract and ist influence on quality of life. The primary aim of this work was to identify possible effects caused by catarct on an individual´s life, a senior, focused on handicaps incurred by the disease and successive revision after its effectual treatment. Partial objectives were to arise seniors´ awareness of the disease itself, their own subjective assessment of the therapy results and comparing the quality of life before and after the operation of cataract, what was achieved by means of questionnaire survey and its evaluation. In the text I also briefly outlined the anatomy of crystallin lens to enable detailed identification of the problem caused by cataract – opacity in this part of eye. In the frame of historic background I monitored the aim to introduce and familiarize methods used in different periods in differnent continents, which, however, are still being practised in some developing countries even nowadays.

The next part of my thesis is focused on the issue of typology of cataract, etiology and diagnostics. I also implemented the description of surgical treatment by means of extraction of the turbid cristallin lens and following implantation of the synthetic lens and sorting of the types.

In the practical part of my thesis I have described the individual steps that were taken to acquire the data in the questionnaire survey and to subsequently evaluate the research done. The main as well as the partial aims of the thesis have been fulfilled owing to the questionnaires distributed into five ophthalmology specialists´ offices.

REFERENČNÍ SEZNAM

1. ABRAHAMS, P., DRUGA, R. Lidské tělo - Atlas anatomie člověka. 1.

eské vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. 248 s. ISBN 80-7181-955-7.

2. BORŮVKA, O., NAVRÁTIL, P. Oční lékařství pro praktické lékaře. Praha: Středisko didaktických prostředků IPVZ, 1995. 32 s. ISBN není.

3. DYLEVSKÝ, I. Somatologie. 2. vyd. Olomouc: EPAVA, 2000. 480 s. ISBN 80-86297-05-5.

4. HLOŽÁNEK, M. Komplexní péče o děti s šedým zákalem. Sestra, 2010, roč. 20, č. 1, s. 84-86. ISSN 1210-0404.

5. HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. Pedagogická fakulta, 2005. 117 s. ISBN 80-244 -1237-3.

6. HYCL, J., VALEŠOVÁ, L. Atlas oftalmologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2003. 152 s. ISBN 80-7254-282-2.

7. HORÁK, F., CHRÁSKA, M. Úvod do metodologie pedagogického výzkumu. Univerzita Palackého v Olomouci, 1989. 159 s. ISBN není.

8. CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 200 s. ISBN 80-244-1367-1.

9. JAROŠOVÁ, D. Metodologie výzkumu. 1. vyd. Technická univerzita Ostrava, 2007. 69 s. ISBN 978-80-248-1286-1.

10. KOLÍN, J. a kolektiv. OFTALMOLOGIE praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova. Karolinum, 1994. 269 s. ISBN 80-7066-861-X.

11. KOLÍN, J. Oční lékařství. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova. Karolinum, 2007. 109 s. ISBN 978-80-246-1325-3.

12. KRAUS, H., KAREL, I., RŮŽIČKOVÁ E. Oční zákaly. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. 156 s. ISBN 80-7169-967-5.

13. KUCHYNKA, P. a kolektiv. Oční lékařství. Úplná obrazová příloha CD. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 812 s. ISBN 978-80-247-1163-8.

14. KUCHYNKA, P. Trendy soudobé oftalmologie. Svazek 1. 1. vyd. Praha: Galén, 2000. 191 s. ISBN 80-7262-043-6.

15. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum ve zdravotnictví. 1. vyd. Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 119 s. ISBN 978-80-244-1877-3.

16. KVAPILÍKOVÁ, K. Anatomie a embryologie oka. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2000. 206 s. ISBN 80-7013-313-9.

17. LEMON. Učební texty pro sestry a porodní asistentky. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1997. 184 s. ISBN 80-7013-234 -5.

18. MOUREK, J. Fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 204 s. ISBN 80-247-1190-7.

19.OBÁNKOVÁ, M., BOUCHAL, M., HÁJKOVÁ, J., ŠOPEK, J. Vybrané problémy psychologie zdravotnické činnosti. 3. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1996. 215 s. ISBN 80-7013-209-4.

20. OLECKÁ, I., IVANOVÁ, K. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 42 s. ISBN 978-80-87240-33-5.

21. PACOVSKÝ, V. Vnitřní lékařství. Martin: Osveta, 1993. 343 s. ISBN 80-217-0558 -2.

22. PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 2. vyd. Univerzita Karlova v Praze, 2011. 254 s. ISBN 978-80-246-1916-3.

23. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. Kvalita života ve stáří. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008. 53 s. ISBN 978-80 -86878 -2.

24. RIEBEL, O. Nauka o zraku – Učební text pro střední zdravotnické školy, obor oční optici. 3. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, 1988. 161 s. ISBN není.

25. ROZSÍVAL, P a kolektiv. Oční lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 373s. ISBN 80-7262-404-0.

26. ROZSÍVAL, P. Trendy soudobé oftalmologie. Svazek 3. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 246 s. ISBN 80-7262-405-9.

27. ŘEHÁK, S. a kolektiv. Oční lékařství. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1989. 256 s. ISBN není.

28.ŘEHŮŘEK, J. a kolektiv. Oftalmologie, otorinolaryngologie, dermatovenerologie. 4. vyd. Praha: Avicenum, 1980. 272 s. ISBN není.

29.SACHSENWEGER, M., SACHSENWEGER, R. Naléhavé stavy v oftalmologii. 1. české vydání. Martin: Vydavatelštvo Osveta, 1998. 139 s. ISBN 80-88824-75-3.

30. SMITH, T. a kolektiv. Lidské tělo. 2. vyd. Praha: Fortuna, 2001. 240 s. ISBN 80 -86144-67-4.

31. The Wills Eya Manual. Diagnostika a léčba chorob v praxi. Praha: Triton, 2004. 618 s. ISBN 80-7254-536-1.

32. SYNEK, S., SKORKOVSKÁ, Š. Fyziologie oka a vidění. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 96 s. ISBN 80-247-0786-1.

33. SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty IV. Dermatovenerologie, oftalmologie, ORL, stomatologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 213 s. ISBN 978-80-247-2506-2.

34. ŠÍMÍČKOVÁ ČÍŽKOVÁ, J., BINAROVÁ, I., HOLÁSKOVÁ, K., PETROVÁ, A., PLEVOVÁ, I., PUGNEROVÁ, M. Přehled vývojové psychologie. 2. vyd. Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 175 s. ISBN 80-244-0629-2.

35. ŠTORK, A. a kolektiv. Lékařské repetitorium – svazek 1. A-L. 4. vyd. Praha: Avicenum, 1981. 990 s.

36. TIHELKOVÁ, E. Operace šedého zákalu v proměnách času. Lexum magazín, 2010, roč. 1, č. 2, s. 46-48.

37. TYL, J., SCHNEIBERG, F. a kolektiv. Kapitoly ze sociální medicíny a veřejného zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 282 s. ISBN 382-118-97.

38. UHROVÁ, G. Anatomie oka a nejčastější úrazy očí. Sestra, 2010, roč. 20, č. 1, s. 76-77. ISSN 1210-0404.

39. VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. 8. vyd. Praha: Maxdorf, 2007. 518 s. ISBN 978-80-7345-123-3.

40. ANTON,M. Historie operace katarakty [online]. Česká oční optika. 3/2006. [cit. 2011-03-31]. Dostupné na WWW: http://www.4oci.cz/dokumenty/ pdf/4oci _2006 _03.pdf.

41. Co je AcrySof® Torická čočka® [online]. Alcon. 2011. [cit. 2011-04-03]. Dostupné na WWW: http://www.acrysoftoric.cz/apodization-diffraction/restor-lens.asp.

42. FILIPEC, M. Katarakty nejsou jenom vodopády [online]. Vesmír 84. 2005/2. [cit. 2011-04-03]. Dostupné na WWW: http://www.vesmir.cz/clanek/katarakty-nejsou -jenom-vodopady.

43. Historie operace šedého zákalu [online]. [cit. 2011-03-31]. Dostupné na WWW: http://www.pes-oko.cz/Historie.htm.

44. Nitrooční čočky AcrySof® ReSTOR® [online]. Alcon. 2008. [cit. 2011-04-03]. Dostupné na WWW: http://www.acrysofrestor.cz/apodization-diffraction/restor -lens.asp.

45. Oční operace šedého zákalu (Katarakta)[online]. Alcon. 2011. [cit. 2011-05-03]. Dostupné na WWW: http://cz.alcon.com/pro-pacienty/operace.asp.

46. Popis onemocnění a princip léčby [online]. Gemini oční centrum a.s. 2011. [cit. 2011-06-15]. Dostupné na WWW: http://www.gemini.cz/cz/sluzby/operace -sedeho-zakalu/popis-onemocneni -a-princip-lecby/.

47. Schéma oka [online]. Oční ordinace MUDr. Tomáš Kuběna. c2011. 13.3.2011 [cit. 2011-03-31]. Dostupné na WWW: http://www.kubena.cz/text/ocni -onemocneni /schema-oka.php.

48. Šedý zákal - katarakta [online]. Klinika oční a estetické chirurgie. [cit. 2011-03-31]. Dostupné na WWW: http://www.klinikazlin.cz/klinika_ocni_chirurgie_zlin/clanky /cz_2/sedy_zakal/.

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 - Dotazník

Příloha č. 2 - Vyhodnocení dotazníků

Příloha č. 3 - Informace pro pacienty

Příloha č. 4 - Slovník pojmů

Příloha č. 5 - Zkratky