Všechno pro srdce, krev a krevní oběh 114 Léčíme si nervy 138 Boj proti nádorům 148 Problémy s nadváhou 154 Když bolí hlava 160


JABLEČNÍK OBECNÝ – Marrubium vulgare



Yüklə 9,19 Mb.
səhifə11/19
tarix07.01.2017
ölçüsü9,19 Mb.
#4516
1   ...   7   8   9   10   11   12   13   14   ...   19

JABLEČNÍK OBECNÝ – Marrubium vulgare
Tuto bylinku ve volné přírodě nenajdeme, ale poněvadž patří k nejstarším léčivým rostlinám, často se pěstuje a dá se také koupit. Drogu tvoří celá nať, kterou sbíráme na začátku rozkvětu.

Už antičtí léčitelé používali jablečník jako o-svědčený lék na srdce. Uklidňuje srdeční arytmii a posiluje činnost srdce, jeho účinky jsou podobné hlohu, s nímž se často kombinuje. Jeho hořká chuť se dobře uplatňuje i v trávicím traktu. Můžeme jej přidávat do čajových směsí ke zlepšení trávení, na nemoci jater a žlučníku.

Jablečník je spolehlivá bylinka, kterou můžeme užívat bez obav i dlouhodobě. Jeho široké léčebné uplatnění bychom měli více využívat preventivně.

Pojmenování marrubium pochází z hebrejského mab-nob, což znamená hořká šťáva. Hořká chuť trávy spojená s příjemnou jablečnou vůní jsou pro jablečník charakteristické. Jablečník patří mezi nejstarší léčivé rostliny. Egypťané ho nazývali „býčí krev“ a používali jako účinný prostředek proti různým druhům jedů a proti astma. Ve středověku sloužil hlavně proti tuberkulóze.


TRUSKAVEC PTAČÍ – Polygonům aviculare
Tento často se vyskytující plevel roste především kolem cest, přitom si ho obvykle ani nevšimneme, až při pohledu zblízka můžeme rozeznat jeho drobné květy. Sbíráme celou rozkvetlou nať, droga se dá občas také koupit.

Tato stará léčivá rostlina zastavuje krvácení každého druhu, má však i mnoho dalších dobrých účinků. Léčí katar žaludku a střev, rozpouští a vyplavuje močové kameny, cenná je také schopnost zvyšovat krevní tlak. Čaj z trus-kavce prospívá při dně, revmatismu, nemocech kloubů, silné menstruaci a dalších ženských potížích.

Nenápadnost truskavce se zrcadlí v jeho neškodnosti, v terapeutických dávkách můžeme pít čaj bez omezení.

Truskavec znali a používali všichni známí lékaři. Galenos ho považoval za jednu z nejlepších bylinek proti všem druhům zánětů, sv. Hildegarda ho nazývala „zemské koření“ a jeho nať doporučovala macerovat ve víně a užívat proti průjmům. Lonicerus ho nazval „cestní tráva“ a tvrdil, že šťáva truskavce léčí všechna jedovatá u-štknutí.


TURANKA KANADSKÁ –

Conyza canadensis
Nenápadné turanky si lidé málo všímají, i když se vyskytuje téměř všude, spíše je problémem se jí zbavit, než ji najít. Naproti tomu se k léčebným účelům používá zřídka a většinou se ani neprodává, i když je to prvotřídní léčivá rostlina. Sbíráme horní část natě, když začíná kvést.Turanka společně s přesličkou a kokoškou patří k nejlepším rostlinným lékům na zastavení krvácení, přitom nerozhoduje, zda jde o krvácení vnější nebo vnitřní. Je osvědčenou přísadou do čajové směsi na zastavení ženského krvácení. Má i další, mezi bylinkami zřídkavou vlastnost, že podporuje tvorbu bílých krvinek, přitom je mírně močopudná a celkově čistí organismus.

Čaj z turanky je úplně neškodný, může se pít samotná, ale vzhledem k jejímu hlavnímu účinku ji obvykle užíváme jen několik dní.




Turanku přivezli z Kanady do Francie v roce 1653 v bedně s bobřími kožešinami. Její neuvěřitelná životnost se projevila tak, že její semena se odtud rozšířila do celé Evropy, dnes ji najdeme téměř všude. Léčebně začali turanku používat američtí lékaři v 19. století a doporučovali ji při žaludečních potížích i na rány.

KOKOŠKA PASTUŠÍ TOBOLKA-

Capsella bursa-pastoris
Tuto skromnou, podle typických kokošce podobných plodů lehce identifikovatelnou rostlinku nalezneme v naší přírodě téměř všude. Kokoška kvete dlouho, ale nať sbíráme co nejdřív, jakmile se začnou otvírat drobné bílé květy. Tuto často užívanou drogu dostaneme také v lékárně.Kokoška pastuší tobolka patří k nejlepším lékům na zastavení krvácení každého druhu, vnějšího i vnitřního. Dobře pomáhá při tak častém ženském krvácení. Její další dobrou vlastností je schopnost regulovat krevní tlak, čistit krev a rozpouštět vápenaté usazeniny v krevních cestách. Takových bylinek máme málo, proto si kokošky vysoce ceníme i jako prevence kornatění tepen, sklerózy a infarktu.I když se u kokošky nezjistily žádné nepříznivé účinky, při dlouhodobém užívání ji dávkujeme raději méně a kombinujeme s dalšími podobně účinkujícími bylinkami.

Latinské pojmenovaní kokošky bursa pastoris znamená měšec, kapsička pastýřů. Vzniklo z toho, že její trojúhelníkové plody jsou velmi podobné kapsám někdejších pastýřů. Jako léčivou rostlinu používal kokošku už otec lékařství Hippokrates na problémy s dělohou. Používám kokošky bylo rozšířeno během první světové války, když nahrazovala těžce dostupné léky zastavující krvácení.

ZÁZVOR PRAVÝ – Zingiber officinale
Byl vyšlechtěný v tropických a subtropických oblastech, kde se pěstuje k léčebným účelům i jako koření a potravina. Používá se členitý kořen, který je u nás málo známý, ale občas se prodává, někdy i jako čaj v nálevových sáčcích.Léčebné využití zázvoru vychází z indické a-jurvédy, podle níž léčí zažívací ústrojí, zlepšuje trávení a látkovou přeměnu. Potvrzuje to také jeho silná pálivá a hořká chuť. Zázvor obsahuje účinné látky podobné acylpyrinu. Zevně slouží spařený dřevnatý kořen formou horkých obkladů na ztuhlé svalstvo krku, končetin a jiné svalové bolesti.Kvůli silnému účinku používáme vnitřně zázvor velmi opatrně, neboť ve větších dávkách může způsobit různé poruchy a celkovou slabost.





Zázvor pěstovali už Číňané, kteří věřili, že přináší štěstí. Do Evropy ho přivezli obchodníci po slavné Hedvábné cestě. Zázvor je oblíbenou pochoutkou Italů, ti jsou přesvědčeni, že dodává sexuální sílu. U nás známe zázvor jako součást koření kari. Je také součástí mnoha hořkých likérů a vín.



JÍROVEC MAĎAL – Aesculus hippocastanum
Rozkvetlý jírovec patří mezi nejkrásnější stromy, proto se často vyskytuje v parcích a kolem cest. K léčebným účelům slouží květy, mladé listy, na podzim i plody, známé kaštany.

Čaj z jírovce prokrvuje všechny orgány těla, snižuje srážlivost krve, roztahuje cévy a tepny. Má i protizánětlivé účinky a pomáhá při menstruačních potížích. Hlavní uplatnění jírovce v bylinkářské praxi je zevně proti revmatismu, ischiasu, na křečové žíly, záněty žil, trombózu a poruchy lymfatického oběhu, kde patří k nej-lepším rostlinným lékům.Jírovec vnitřně samostatně neužíváme, protože v silnějších dávkách může vyvolat bolestí hlavy a zvracení, v čajových směsích toto nebezpečí nehrozí.






Do Evropy se jírovec dostal v 16. století z Turecka, kde už tehdy sloužil při léčbě dýchá-vičnosti koní. Jako léčivou rostlinu ho prvně popsal Matthioli v 16. století. Semena jírovce – známé kaštany –obsahují kumarin, díky němuž jsou jednou ze složek opalovacích krémů, protože tato látka chrání před ultrafialovým zářením. Kaštany bychom měli nosit stále v kapse, protože prý chrání před zlem. Jsou účinné tak dlouho, dokud neztratí lesk.


JINAN DVOULALOČNÝ – Ginkgo biloba
Je to posvátný strom, jehož vzhled a tvar listů je v rostlinné říši ojedinělý. Proto se i u nás vysazuje jako okrasný strom v parcích a zahradách. Listy jinanu se získávají těžce, proto drogu kupujeme v lékárně, nejlépe už ve formě notových produktů.

Jinan se stal populárním zásluhou schopnosti zlepšovat prostupnost stěn krevních vlásečnic, a tím krevní oběh. Roztahuje cévy a zrychluje průtok krve, což se zvlášť projevuje v mozku. Slouží také jako prevence kornatění tepen, odstraňuje pocit chladu rukou a nohou, předchází odumírání tkání při jejich nedostatečném zásobování krví.

U jinanu se nezjistily žádné nepříznivé účinky, přítomná živice však dráždí žaludek, proto upřednostníme hotové výrobky, u nichž je odstraněna, a ty můžeme užívat bez obav.




Jinan pochází z Číny a Japonska, kde ho s oblibou vysazovali před chrámy. Botanicky nepatří mezi listnaté, ani jehličnaté stromy. Zachoval se jako jediný ze skupiny stromů, které rostly už v druhohorách před dvěma sty miliony lety. V Americe nazývají jinan „stromem dívčích vlasů“.


MOCHNA HUSÍ – Potentilla anserina
Na nenápadné porosty mochny nás obvykle upozorní jen její křiklavě žluté květy. Mochna roste na loukách, blízko obydlí, často vytváří souvislé porosty, proto se její listy sbírají lehce a rychle. Drogu si však můžeme koupit i v lékárně.Lidové léčitelství odpradávna využívá schopnost mochny uvolňovat křeče. Proto ji ordinuje při kolikách břišní dutiny, menstruačních křečích, bolestivých záchvatech způsobených ledvinovými a žlučníkovými kameny. Používá se také k léčbě trávicího traktu, při střevním kataru, průjmech, na zastavení krvácení a na močové ústrojí.

Mochna husí se dá lehce získat, má mnoho dobrých vlastností a je úplně neškodná, což jí dává možnost širšího uplatnění v léčivých a preventivních bylinných čajích.




Mochna ráda roste na místech, kde se pasou husy, což se přeneslo do jejího názvu. Kdysi se jí připisovaly neobvyklé léčivé účinky, proto dostala latinské pojmenování potens – mocný. Prosek z kořene mochny je vynikající na hojení krvácející rány, proto se uvažovalo o tom, že se stane povinnou výbavou lékárniček zdravotníků během první světové války.

KYSELÁČ LUČNÍ – Acetosa pratensis

Známe ho z dětství jako „kyselé lístky“, které rostou na vlhkých loukách a úhorech. Kyseláč má vysoký obsah vitaminu C a slouží jako dobrý krev čistící prostředek. Zlepšuje také trávení, činnost jater, žlučníku a střev. Zevně můžeme použít pomačkané lístečky jako obklad na různé kožní záněty, vyrážky a nečistoty. Vysoký obsah kyseliny šťavelové může vyvolat nevolnost až lehké otravy, proto jeho působení využíváme s mírou.

Léčíme si nervy
V dnešním moderním uspěchaném světě je naše nervová soustava každodenně vystavována vysoké zátěži. Z každé strany na nás útočí stres, a nedivme se, že úspěšné firmy při náboru nových pracovníků zajedno z kritérií povazují i vysokou odolnost proti stresu. Nervová soustava řídí a ovlivňuje fungování celého organismu, proto její správné funkci musíme věnovat zvýšenou pozornost. K udržení dobré nálady, potřebného klidu a chuti do života máme v rostlinné říši mnoho dobrých pomocníků, kteří nás bez vedlejších až nebezpečných účinků zbaví bolesti, přivodí klidný spánek a duševní pohodu.

Bezová šťáva na zánět nervů

V odšťavovači vymačkáme šťávu z čerstvých plodů. Na 1l šťávy přidáme 3 dl bílého destilátu, naplníme do lahví až po zátku a uložíme v chladničce, kde vydrží dlouho. Při jakýchkoliv bolestech nervového původu užíváme třikrát denně 1 lžíci po jídle, ale jen několik dní.


Čajová směs na uklidnění nervových záchvatů

Uděláme čajovou směs, do níž dáme tři díly semene kopru a po jednom díle semene fenyklu, anýzu, natě máty a květu heřmánku. Čaj připravíme obvyklým způsobem, přidáme lžičku kozlíkové tinktury, podle chuti citron a med. Vypijeme po částech v průběhu 2-3 hodin.


Likér proti všem nervovým onemocněním

Deset lžic nasekané čerstvé natě meduňky krátce povaříme v1l bílého vína, scedíme, přidáme lžíci medu a šťávu z 1/2 citronu. Pijeme teplé po stopce dvakrát denně.




Tinktura proti nervové slabosti podle českého bylinkáře Karla

K její přípravě použijeme dva díly kozlíkové tinktury, k níž přidáme pod jednom dílu tinktury z puškvorce a prhy. Užíváme 1 lžičku v 1/2 sklenici vody, ráno a večer. Tinkturu můžeme připravit také ze sušených nasekaných bylin ve stejném poměru, který zalijeme silným lihem a necháme macerovat.


Čajová směs na posílení nervové soustavy

Připravíme ji ze stejných dílů natě třezalky, řebříčku, rozmarýnu a benediktu. Hotový čaj osladíme medem, můžeme jej užívat i delší dobu.


Bylinkový polštářek

Šišky chmele pokapeme alkoholem, přidáme sušenou nať máty, levandule, mateřídoušky, lupínky růže, případně i další aromatické bylinky a vložíme do polštářku z tenkého plátna. Položíme jej do postele vedle hlavy a můžeme se těšit na sladké sny až do rána.


BEZ ČERNÝ – Sambucus nigra
Bez patří k nejpoužívanějším léčivým rostlinám. Je všeobecně známý, ve volné přírodě se vyskytuje často, proto jej mnozí chodí sbírat – na jaře květní střapce, když začínají rozkvétat, na podzim plody, ale až plně dozrají. Květní drogu můžeme běžně dostat v lékárnách a prodejnách s bylinkami. Plody se však musíme zásobit sami.Květ a plody bezu mají odlišné léčebné uplatnění, obojí však vynikající a těžce nahraditelné. Čaj z květů je prvotřídním lékem na všechny nemoci z prochlazení. Vyvolává pocení, ničí choroboplodné bakterie a čistí zahleněné průdušky.Tyto účinky můžeme využívat i zevně v inhalačních směsích. Čerstvé, sušené, konzervované nebo jinak zpracované plody tiší bolesti nervového původu, jako jsou záněty trojklanného nebo sedacího nervu – ischias.Bezový čaj můžeme pít při chřipce ve větším množství bez obav. Čerstvé plody způsobují průjem a při předávkování mohou vyvolat toxické příznaky, což se jejich usušením nebo zpracováním ztratí.
Podle lidového podání kříž, na němž ukřižovali Krista, byl z bezového dřeva a prý i Jidáš se oběsil na keři bezu. Proto je považován za symbol smutku a smrti. Lidé odpradávna vysazovali bez v blízkosti příbytků, neboť věřili, že v něm sídlí dobří duchové, kteří zlé duchy odeženou.

Čajová směs proti nespavosti

Podle starého receptu dáme do této čajové směsi 5 dkg květu prvosenky, přidáme po dvou dílech natě levandule, šišek chmele a jeden díl natě třezalky. Jednu lžíci směsi zalijeme 1/41 vroucí vody, necháme vyluhovat, přidáme lžíci medu a lžičku kozlíkových kapek. Celou dávku čaje, ještě horkou, pomalu vypijeme před spaním.


Polský koktejl na dobré spaní

Sklenici horkého mléka silně osladíme medem a přidáme 2 lžičky kozlíkové tinktury. Pomalu vypijeme těsně před spaním.


Čaj na dobré spaní

Čajovou směs připravíme ze stejných dílů květu vlčího máku, šišek chmele, natě třezalky, meduňky a majoránky. Čaj připravíme a užíváme stejně jako v předcházejícím receptu.


Víno na dobré spaní

Do 1 l červeného vína dáme po 2 lžících natě třezalky, meduňky, levandule a chmelových šišek. Necháme 2-3 týdny macerovat na teplém místě. Scedíme, vymačkáme a pijeme před spaním 1/2 –1 dl.



Čaj proti nervozitě

Uděláme čajovou směs ze stejných dílů natě meduňky, srdečníku, máty a chmelových šišek. Do obvyklé půllitrové dávky hotového čaje přidáme 2 malé lžičky kozlíkové tinktury, vypijeme ráno a večer po 1/2 množství.


Lipová koupel proti dětské nervozitě

Čtyři hrsti lipových květů dáme do 3l vody, pomalu uvedeme do varu a krátce povaříme. Scedíme do připravené koupele a necháme v ní dítě 10-15 minut ponořené. Neutíráme jej, jen osušíme v osušce a ihned uložíme ke spánku. Před spaním mu dáme vypít šálek teplého lipového čaje s medem.



Koupel na uklidnění

Smícháme stejné díly natě máty, meduňky a levandule. Deset lžic směsi krátce povaříme ve 2 1 vody, necháme stát, přidáme 3 lžíce medu a scedíme do koupele, která má trvat při teplotě 37-38 °C alespoň 20 minut. Na koupel můžeme použít místo bylinek éterícký olej z těchto rostlin.


Další recept

Na uklidňující koupel připravenou jako u předchozího receptu použijeme stejné díly natě vřesu, mateřídoušky a chmelových šiš-tiček. Do koupele přidáme 5-10 kapek oleje z třezalky nebo levandule.


Protistresový čaj

Připravíme jej ze směsi stejných dílů méně známých, ale už dostupných asijských rostlin – listu mangolky čínské, kořene parchy saflorové a eleuterokoku ostnatého. Dvě lžíce směsi necháme 12 hodin macerovat, potom uvedeme do varu a necháme přikryté vyluhovat. Scedíme, pijeme v těžkých stresových situacích třikrát denně.


Další recept

Z domácích rostlin můžeme připravit podobně účinkující čajovou směs ze stejných dílů natě majoránky, vřesu, třezalky a meduňky. Do hotového čaje přidáme lžičku kozlíkové tinktury.


Kozlík proti epilepsii

Na tuto nepříjemnou záchvatovou nemoc je nejlepším rostlinným lékem kořen kozlíku. Užíváme ho nejlépe ve formě tinktury, kterou můžeme koupit v lékárně, 2 až 3krát denně malou lžičku v trošce vody. Některé recepty doporučují také 1 lžíci kořene macerovat v 1/4 1 vody 12 hodin, potom uvést do varu a vyluhovat. Scedit a pít teplé po trošce každé 2 hodiny.



MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ – Melissa officinalis
Meduňku najdeme jen v bylinkových zahrádkách, protože ve volné přírodě neroste a není ani dekorativní. Jediným důvodem jejího pěstování jsou jen její mimořádně léčivé vlastnosti.

V dnešní životě plném stresů má meduňka čím dál tím důležitější úlohu, neboť dokáže u-klidnit celý organismus. Působením na centrální nervový systém ovlivňuje nejen nervovou soustavu, ale i psychiku a podněcuje léčení všech tělesných orgánů, v nichž vlivem stresu dochází k chorobným změnám. Uvolňuje křeče, bušení srdce a další problémy zapříčiněné nervovým vypětím, je výborným uspávacím prostředkem, nahrazujícím léky na spaní. Dobré vlastnosti meduňky nacházejí uplatnění i zevně jako přísada do koupelí a aromaterapeutických směsí.Čaj z meduňky je úplně neškodný, v obvyklých dávkách ho můžeme pít každodenně.





Pojmenování meduňky melissa pochází z řeckého včela. Tato bylinka obsahuje mnoho nektaru, který přitahuje včely. Proto bývala zvykem před nasazením nové včelí rodinky potřít celý úl meduňkou. Meduňka je mimořádným prostředkem na uklidnění celého organismu. Možná proto ji známý lékař Paracelsus nazýval „elixírem života“.

Čaj na epilepsii

Do 1/2 1 vlažné vody dáme 1 lžíci rozdrceného kořene devětsilu a necháme přes noc macerovat. Ráno 10 minut povaříme na mírném ohni, přidáme 1 lžíci směsi ze stejných dílů natě meduňky, zeměžluče a pelyňku, odstavíme a necháme přikryté vychladnout. Scedíme a do hotového čaje přidáme lžičku kozlíkové tinktury. Pijeme po částech 2-3krát denně.


Další recept
Čaj připravíme ze směsi stejných dílů natě routy, kopřivy, květu heřmánku a kořene pýru. Pijeme dvakrát denně nalačno.
Parkinsonova nemoc

Připravíme čajovou směs ze stejných dílů natě třezalky, řebříčku, meduňky a saturejky. Současně zvýšíme přísun přírodního jódu konzumací mořských produktů, ale i borůvek, třešní, ostružin, broskví a jeho dalších zdrojů. Léčbu doplňujeme posilujícími a uklidňujícími bylinkovými koupelemi.


Další recept

Připravíme bylinnou směs ze dvou dílů natě třezalky, k nimž přidáme po jednom dílu rozdrceného kořene prvosenky, vstavače a plodů jalovčinky. Směs zalijeme bílým destilátem, aby byla ponořená, a necháme 3 až 4 týdny macerovat, občas protřeseme.

Scedíme a užíváme pětkrát denně malou lžičku, zapíjíme čajem ze směsi přesličky, řebříčku a šalvěje.
Nevolnost při cestování, mořská nemoc

K odstranění těchto těžkostí i k jejich prevenci dobře poslouží odvar ze semene ostro-pestřce. Dvě lžíce rozdrceného semene namočíme do 1/2 1 vody a necháme 12 hodin macerovat. Potom uvedeme do varu a přikryté necháme vyluhovat. Užíváme po lžíci každou hodinu.


Další recept

Velmi dobře se osvědčil také kořen zázvoru, který uvolňuje žaludeční nervozitu a odstraňuje všechny takové potíže. Jednu lžičku na prášek pomletého kořene dáme do 1/2 sklenice vody, zamícháme a vypijeme.


Obklad na pásový opar

Toto onemocnění má infekční nervový původ, i když se projevuje drobnými puchýřky na pokožce. Stejné díly nasekané dubové kůry, mletých ovesných vloček, květu heřmánku, natě šalvěje a komonice krátce povaříme v malém množství vody. Necháme trochu vychladnout a ještě teplé bylinky dáme do plátna nebo jemné ponožky, přiložíme a ovážeme.


Skleróza multiplex – mozkomíšní skleróza

U tohoto onemocnění pijeme krátkodobě čaj ze směsi stejných dílů natě kontryhele a šalvěje. Postižené části svalů potíráme a lehce masírujeme tinkturou z kokošky.



CHMEL OBECNÝ – Humulus lupulus

Většina lidí zná chmel jako přísadu při výrobě piva, méně už jako léčivou rostlinu. Chmel se pěstuje v rozlehlých chmelnicích, a právě tam je nejvhodnější sbírat jeho samičí šištičky, jakmile začnou dozrávat, neboť nejcennější lupulin z nich později vypadává. Šištičky většinu dostaneme i v lékárnách.

Chmel má zásluhu i na tom, že pivo uklidňuje, samostatně to však dokáže mnohem účinněji. Proto se užívá při nervozitě, nespavosti, migréně, depresích, v přechodu a při pohlavním předráždění. Chmel má i další dobré vlastnosti – je močopudný, zlepšuje chuť k jídlu, pomáhá při křečích a má dobré dezinfekční vlastnosti. Zevně se může používat na posílení růstu vlasů a do koupelí při celkové slabosti.

Silně uklidňující účinek chmelu nepřeháníme, v doporučeném dávkování ho můžeme používat bez obav.



Chmel je základní surovinou na výrobu piva. Pivovarnictví se v našich končinách začalo rozvíjet v 11. století. Chmelové žlázky – lupulin, které obsahují účinné uklidňující látky, byly pro použití v medicíně objeveny na začátku 19. století. Na začátku minulého století se chmelové výhonky konzumovaly podobně jako chřest.


Směs proti hněvu od českého bylinkáře Váni

Protože hněv je vždy zdraví škodlivý, tento recept proti němu bojuje čajem ze směsi stejných dílů květu měsíčku a natě řepíku.

Šálek čaje oslazeného medem pijeme pomalu, po doušcích.
Yzopový grog proti melancholii

Do 1 l červeného vína dáme 2 lžíce nasekané natě yzopu. Krátce povaříme, když trochu vychladne, scedíme jej a přidáme lžíci hřebíčků, lžíci mleté skořice a 3 lžíce medu. Přepadne-li nás světobol, pijeme teplé, ale ne celé najednou, stačí 1-2 dl.


Čaj proti úzkosti

Na zahnání strachu smícháme stejné díly drceného kořene kozlíku a natě třezalky. Jednu plnou lžíci směsi dáme večer do 3 dl vlažné vody a necháme do rána macerovat. Pak uvedeme do varu, hned odstavíme a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Scedíme a teplý čaj pijeme po polovině množství ráno nalačno a večer před spaním.


Yüklə 9,19 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   7   8   9   10   11   12   13   14   ...   19




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

gir | qeydiyyatdan keç
    Ana səhifə


yükləyin