Zk-03-2016-12, př. 1 Počet stran: 116

5.7.1Provozní hospodaření

Provozní hospodaření poskytovatelů zdravotních služeb zřizovaných Krajem Vysočina v letech 2012, 2013 a 2014 (v tis. Kč) ilustruje následující tabulka:

Tabulka : Hospodaření poskytovatelů zdravotních služeb zřizovaných Krajem Vysočina v letech 2012, 2013 a 2014 (v tis. Kč)

Název organizace	Výnosy			Náklady					Výsledek hospodaření
	2012	2013	2014		2012	2013	2014	2012		2013	2014
Dětské centrum Jihlava	19 193	19 082	19 984		18 799	18 731	19 500	394		352	484
Trojlístek – centrum pro děti a rodinu Kamenice nad Lipou	12 665	14 414	15 057		12 281	13 324	14 995	384		1 089	62
NEHB	801 738	792 346	833 634		801 689	792 321	833 597	49		26	37
NEJI	1 183 934	1 249 968	1 369 334		1 183 841	1 249 876	1 362 054	93		92	7 280
NENM	707 433	667 832	694 628		707 319	682 889	694 603	114		-15 057	25
NEPE	510 368	501 805	528 113		510 027	501 675	527 211	341		130	902
NETR	707 781	691 675	741 492		722 011	715 445	702 436	-14 230		-23 770	39 029
ZZS KV	283 753	296 273	294 228		283 753	296 273	294 228	0		0	0

Zdroj: Výroční zprávy Kraje Vysočina

5.7.2Provozní hospodaření nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina

V uplynulých pěti letech se postupně zlepšovala ekonomická situace všech nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina. Ekonomické problémy nemocnic mají ve srovnání se situací krátce po převzetí pod kraj jako zřizovatele jiný charakter, průběžně se hospodaření těchto příspěvkových organizací daří zlepšovat.

Ekonomická situace nemocnic dlouhodobě neumožňuje alokovat zdroje do všech segmentů nemocnice. Tato skutečnost je dána tím, že značné prostředky jsou využívány na běžný provoz a úhradu personálních nákladů. Realizace jiných investičních akcí, než obnova přístrojové zdravotnické techniky je v současné době bez pomoci zřizovatele nereálná. Uvedené skutečnosti zobrazují dlouhodobý trend ve zdravotnictví, kdy úhradové vyhlášky nereflektují na reálné potřeby zdravotnictví.

Kraj Vysočina jako zřizovatel podporuje nemocnice příspěvkem na provoz, příspěvkem na investice, mimořádnými dotacemi a půjčkami.

Na ekonomické výsledky nemocnic měly vliv především každoroční změny v úhradové vyhlášce. Například v roce 2012 regresivní úhradová vyhláška (způsob placení nemocnic) se nejvyšší měrou podílela na propadu tržeb od zdravotních pojišťoven při zachování stávajícího rozsahu poskytované zdravotní péče. Například u Všeobecné zdravotní pojišťovny tento pokles představoval 5% výpadek oproti úhradám roku 2011. Tím nemocnice přišly o 100 milionů korun. Rovněž zvýšení sazeb DPH o jeden procentní bod se negativně promítlo do růstu nákladů zejména u spotřeby materiálu, ale i dodávek stavebních prací a ostatních služeb; navíc pro rok 2013 byly některé zdravotnické prostředky přeřazeny ze snížené do základní sazby DPH (21%). Tyto změny stály nemocnice dalších 40 milionů korun. Úhradová vyhláška v roce 2014 situaci ve zdravotnictví stabilizovala. I přesto nemocnice za sebou táhnou významné dluhy z minulosti.

Následují vybrané ukazatele za období 2003 až 2014, které přes výkyvy ukazují jednoznačně pozitivní trendy v hospodaření nemocnic. Cílem je dosáhnou stabilního ziskového hospodaření.

Tabulka : Hospodářský výsledek poskytovatelů zdravotních služeb zřizovaných Krajem Vysočina (v tis. Kč)



Tabulka : Nákladovost (Kč nákladů na 1 Kč výnosů): Hlavní činnost



Tabulka : Obložnost lůžek (úhrn za celou nemocnici)



Tabulka : Průměrné mzdy (v Kč)

Dlouhodobě se daří stabilizovat ekonomickou situaci nemocnic i přes výrazně rostoucí růst nákladů. Názorně to ukazuje vývoj průměrné mzdy, která vzrostla v nemocnicích. Za uvedené období nejvíce vzrostla v Nemocnici Jihlava (o 66%) a nejméně v Nemocnici Pelhřimov (o 42%). Významným faktorem pro kolísání hospodářských výsledků je aktuální znění úhradové vyhlášky a její dopady na příjmy nemocnic.

Cílem je stabilní ziskové hospodaření nemocnic schopné vytvářet zdroje na obnovu a pořizování potřebných investic. Dlouhodobým cílem je ekonomická nezávislost na rozpočtu kraje.

5.7.3