Jihočeská univerzita V českých budějovicích zdravotně sociáLNÍ fakulta
Yüklə 54,24 Kb. Pdf görüntüsü
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- České Budějovice 2016 Tereza Ševčíková OBSAH 1
- PODLE MECHANISMU ÚČINKU NA BAKTERIÁLNÍ BUŇKU SE DĚLÍ DO NĚKOLIKA SKUPIN
- 3.2.2 NEFROTOXICKÉ REAKCE
- 3.2.3 HEPATOTOXICKÉ REAKCE
- 3.2.4 NEUROTOXICKÉ REAKCE
- LITERATURA, INTERNETOVÉ ZDROJE
|
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA NEŽÁDOUCÍ A TOXICKÉ ÚČINKY ANTIBIOTIK Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví
České Budějovice 2016 Tereza Ševčíková OBSAH 1 Úvod……………………………………………………………………………………3
Mechanismus účinku .................................................................................................... 3
3
Nežádoucí a toxické účinky ........................................................................................ 3
3.1 Toxické účinky přímé ................................................................................................. 3
3.2
Toxické účinky poškozující velké orgánové systémy ................................................ 4
3.2.1
Hematotoxické reakce .............................................................................................. 4
3.2.2
Nefrotoxické reakce ................................................................................................. 4
3.2.3
Hepatotoxické reakce ............................................................................................... 4
3.2.4
Neurotoxické reakce ................................................................................................. 4
3.3
Alergie……………….………………………………………………………………4
3.4
Biologické účinky ....................................................................................................... 5
Přehled nejdůležitějších antibiotických preparátů ................................................... 5
1 ÚVOD Antibiotika patří k největším objevům moderní medicíny a jednou provždy změnily její tvář. Antibiotika jsou látky, které usmrcují mikroorganismy nebo zabraňují jejich růstu. Působí
především proti bakteriím, některá jsou
však účinná
také proti houbám a parazitickým prvokům. Bakteriální infekce díky nim ztratily svou nebezpečnost a antibiotika se zařadila mezi nejpoužívanější léky. Při širokém a častém používání antibiotik se brzy zjistilo množství vedlejších účinků. (3) 2 MECHANISMUS ÚČINKU Nejdůležitější vlastností antibiotik je selektivita jejich účinku, tzn., zasahují struktury, které jsou specifické pro mikroorganismy a pacienta víceméně nepoškozují. Podle působení na bakterie se antibiotika dělí na dvě velké skupiny:
skupina bakterie hubí (tj. usmrcují), bakteriostatická antibiotika zastavují jejich růst a množení, nicméně mnoho bakteriostatických antibiotik působí ve vyšších koncentracích rovněž baktericidně. (3)
PODLE MECHANISMU ÚČINKU NA BAKTERIÁLNÍ BUŇKU SE DĚLÍ DO NĚKOLIKA SKUPIN: 1) Inhibice syntézy buněčné stěny 2) Poškození syntézy cytoplasmatické membrány 3) Inhibice proteosyntézy 4) Porucha syntézy nukleových kyselin
Toxické účinky jsou nejdůležitější nežádoucí účinky antibiotik. Mohou být následkem aplikace v podstatě všech těchto léků. Lze sice konstatovat, že na základě rozdílnosti chemické struktury buněčných a enzymatických systémů mikroorganismů a člověka patří antimikrobní přípravky k relativně málo toxickým lékům. Na druhé straně je však v řadě případů nutno počítat s určitou mírou toxicity u každého antibiotika. Toxické účinky lze rozdělit na přímé toxické účinky a účinky poškozující velké orgánové systémy. (4)
Jedná se o reakce v místě aplikace, závislé na velikosti dávky a současně i na fyzikálně-chemických vlastnostech použitých přípravků. Nežádoucím projevem reakcí po
intramuskulární aplikaci může být například bolestivost v místě vpichu, nebo vznik sterilního abscesu. Intravenózní aplikace může být příčinou komplikující flebitidy. Poruchy trávení (např. nechutenství, nauzea, zvracení) mohou být následkem perorální aplikace. (4)
V tomto případě se jedná o reakce s malou četností výskytu, které je možné definovat jako anemii, leukopenii a trombocytopenii. Jako klasický příklad může sloužit reverzibilní poškození kostní dřeně následkem aplikace chloramfenikolu. (4) 3.2.2 NEFROTOXICKÉ REAKCE Výskyt nefrotoxických účinků následkem antibiotické léčby je rovněž pozorován s menší frekvencí, pouze v případě amfotericinu B je dokumentována vyšší četnost. Mezi další antibiotika, která mohou poškozovat ledviny, řadíme aminoglykosidy a glykopeptidy. (4)
Výskyt hepatotoxických reakcí je ojedinělý. Jako příklad lze použít tukovou infiltraci jater po dlouhodobém podávání vysokých dávek tetracyklinu nebo vznik cholestatické hepatitidy následkem aplikace erytromycin-estolátu. (4) 3.2.4 NEUROTOXICKÉ REAKCE Neurotoxicita je většinou následkem vyšší koncentrace látky v séru, která může být způsobena vysokým dávkováním nebo snížením vylučovací funkce ledvin. Příkladem mohou být
kochleární a vestibulární poškození, neuromuskulární blokády po aplikaci aminoglykosidů nebo glykopeptidů. (4) 3.3 ALERGIE Alergie jsou vyvolány po předchozí senzibilizaci i malou dávkou antibiotika. Bývají časté u penicilinů. Proto je potřeba po nich pátrat v anamnéze. Klinické projevy jsou pestré, například polymorfní exantémy, kopřivka, eozinofilie, edémy, horečka, konjunktivitida, fotodermatózy, záchvat bronchiálního astmatu až anafylaktický šok. (4)
3.4 BIOLOGICKÉ ÚČINKY Tyto účinky antibiotik jsou způsobeny změnou přirozené bakteriální mikroflóry kůže nebo sliznic. Jsou zvláště časté při používání širokospektrých antibiotik (ampicilinu, tetracyklinů). Příkladem jsou dyspeptické potíže, průjmy, hypovitaminóza K s následnými poruchami hemostázy. (4)
PENICILINY Peniciliny označujeme jako betalaktamová antibiotika. Peniciliny jsou antibiotika s mechanismem účinku založeným na inhibici syntézy buněčné stěny bakterií. Penicilinové preparáty jsou nejdéle používanými antibiotiky. Mají většinou baktericidní charakter a významnou předností je nízká obecná toxicita vůči makroorganismu. Rizikem a nejzávažnějším nežádoucím účinkem penicilinových preparátu je možný vznik alergie. (1, 3)
Cefalosporiny jsou další velkou skupinou betalaktamových antibiotik. Mají široké spektrum antibakteriální působnosti a baktericidní účinek. Cefalosporiny vykazují velmi nízkou toxicitu vůči makroorganismu. (1, 3)
MONOBAKTAMY
Jádro tvoří pouze substituovaný laktamový kruh. Do této skupiny antibiotických preparátů řadíme např. azthreonam, který je odolný vůči všem známým beta-laktamázám. Především účinkuje na gramnegativní mikroorganismy. Na grampozitivní a anaerobní mikroorganismy působí velmi slabě. (1, 3)
KARBAPENEMY
Mají ve svém jádru skupinu –CH 2 – , která nahrazuje síru. Změna struktury umožňuje vysoce významnou odolnost vůči všem formám beta-laktamáz. Toto antibiotické spektrum zahrnuje jak grampozitivní, tak i gramnegativní bakterie. (1,3)
Tato skupina antibiotických preparátů má velice široké spektrum účinku, které zahrnuje jak grampozitivní, tak i gramnegativní mikroorganismy. Aminoglykosidy mají baktericidní účinek. Z grampozitivních bakterií působí pouze na stafylokoky. Mají výrazný nefrotický a neurotoxický efekt na makroorganismus. (1, 3)
Chloramfenikol vykazuje široké spektrum účinnosti, které zahrnuje jak grampozitivní, tak i gramnegativní mikroorganismy a celou plejádu anaerobů. Mechanismem účinku je inhibice proteosyntézy. Z důvodů velkého rizika závažných nežádoucích účinků, jako poškození kostní dřeně, nebo aplastická anémie, se používá jen výjimečně ve velmi úzce vymezených indikacích. (1, 2)
Tetracykliny mají široké spektrum účinku, které zahrnuje grampozitivní i gramnegativní bakterie, dále mycoplasmata, chlamydie, rickettsie a i některá protozoa. Toxicita je relativně nízká, avšak mají celou řadu nežádoucích projevů. Nejvýznamnějšími nežádoucími projevy jsou zažívací potíže, dyskolorizace zubů a poruchy nově tvořených kostí. (1, 3)
Makrolidy mají relativně úzké spektrum účinnosti zahrnující především grampozitivní bakterie a kmeny, které jsou rezistentní na peniciliny. Výhodou je velmi nízká toxicita, ale například při vysokém dávkování může docházet k určitému stupni hepatotoxicity. (1, 3)
Spektrum účinnosti této skupiny antibiotických preparátů zahrnuje grampozitivní bakterie a anaerobní mikroorganismy. Účinek je primárně bakteriostatický. Toxicita těchto antibiotik je velmi nízká. (1, 3)
Polypeptidy účinkují na gramnegativní bakterie a bacitracin účinkující na grampozitivní bakterie. Užívají se převážně lokálně, při některých infekcích v oftalmologii nebo ORL. Toxické účinky jsou značné – převládají účinky nefrotoxické a neurotoxické. (1, 2, 3)
FLUOROCHINOLONY
Fluorochinolony jsou širokospektrá antibiotika s baktericidním účinkem. Jejich mechanismus účinku spočívá v ovlivňování funkcí enzymů, které jsou zodpovědné za utváření struktury nukleových kyselin bakterií. Kvůli vysokému riziku selhání terapie v důsledku častého vzniku rezistence tato antibiotika ztratila své původní postavení v úvodní léčbě mnoha infekcí. (2) LITERATURA, INTERNETOVÉ ZDROJE 1)
LOCHMANN, Otto. Základy antimikrobní terapie. Praha: Triton, 1994, 175 s. ISBN 80- 858-7505-5. 2)
prevence infekcí v nemocnici. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014, 709 s. Aeskulap. ISBN 978-80-204-2815-8. 3)
Masarykova univerzita v Brně. 4)
KOLÁŘ, Milan. Nežádoucí účinky. Lékařské listy [online]. 2003 [cit. 2016-10-31]. Dostupné z: http://zdravi.euro.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/nezadouci-ucinky-155228 5)
[cit. 2016-02-11]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/79206/fss_m_b2/POL_Sturma_- _Analyza_policy_Narodni_antibioticka_politika.pdf. Magisterská práce. Masarykova univerzita. 6)
KOŽENÁ, Jana. Antibiotika: Co dokážou antibiotika. In: Zdravě.cz [online]. 2009 [cit. 2016-11-27]. Dostupné z: https://antibiotika.zdrave.cz/co-dokazi-antibiotika/ Document Outline
Yüklə 54,24 Kb. Dostları ilə paylaş:
|