Ocnklgxum
K0.
Ocnklgxum#
C0.
Pqxm
L0<
¥jcf{
.mn7g.
|clocxquvk
/Q7koc
h{|kmnp
ejgokg
030
x{f0
X{uqm
šmqnc
ejgokemq/vgejpqnqikem
x
Rtc|g.
Rtcjc
42260
KUDP
:2/92:2/757/:
Mpkjw
n|g
qdlgfpcv
xg
x{fcxcvgnuvx
X̅EJV
Rtcjc.
jvvr<11x{fcxcvgnuvxk0xuejv0e|1
.g/ockn<
x{fcxcvgnuvxkBxuejv0
e|.
vgn0<
442
665
43
3
187
Fosgen, difosgen
7i kyanovodík podléhají hydrolýze ještE daleko
rychleji. Pro stanovení odmo
Uovací ú7innosti vody je d]ležité znát roz-
pustnost otravných látek ve vod
E. Voda skoro všechny otravné látky roz-
kládá (viz výše), p
Ui7emž rychlost tohoto rozkladu závisí na rozpustnosti.
Rozpustnost všech látek je závislá na teplot
E, u plyn] závisí na teplotE
i na parciálním tlaku plynu nad rozpoušt
Edlem.
Kvalitní konzervy
Hydrolýza Clarku II - (C
6
H
5
)
2
AsCN - probíhá pomaleji než hydro-
lýza Clarku I - (C
6
H
5
)
2
AsCl. To také p
UíznivE ovlivOuje jeho stálost pUi
skladování a spolu se siln
Ejším dráždivým ú7inkem to bylo d]vodem,
pro
7 se v nacistickém NEmecku vEnovala výrobE Clarku II zna7ná po-
zornost. Pat
Uí k nejú7innEjším látkám dráždícím horní cesty dýchací,
hranice minimální dráždivosti je pouze 0,02 mg m
-3
.
Kolik je to molekul
Kolika molekulám odpovídá 0,02 mg m
-3
Clarku II ?
î V
1
m
3
vzduchu musí být k dosažení hranice minimální dráždivosti
látkové množství (molární hmotnost Clarku II si jist
E budete umEt
vypo
7ítat sami!) n = m/M = (0,02 © 10
-3
)/255 = 7,8
© 10
-8
mol, tj.
zhruba 5
© 10
16
molekul Clarku II v 1 m
3
vzduchu nebo také
1 molekula otravné látky ve 20 µm
3
vzduchu.
Dusivé látky
K otravným látkám dusivým (nap
U. fosgen) se po7ítají ty, které na-
padají p
Uedevším plíce - rozrušují jemnou stEnu plicních sklípk], tím se
st
Eny stávají propustnými pro krevní plazmu a plíce se naplOují tekuti-
nou. Celková plocha plic, jež je k dispozici pro okysli
7ení krve, je asi
70 m
2
- velikost h
UištE na odbíjenou je pro porovnání 162 m
2
. Pronikání
krevní plazmy st
Enou plicních sklípk] zp]sobuje silný otok plicních
lalok
] a zmenšuje plochu, která je k dispozici pro okysli7ování krve.
To se navenek projevuje pocity dušení a modráním. Lze pozorovat i
houstnutí krve, zp
]sobené ztrátou tekutiny.