Vážíme si antibiotik?

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
LÉKAŘSKÁ FAKULTA
Katedra ošetřovatelství

Veronika Čížková

Vážíme si antibiotik?
Bakalářská práce

Vedoucí práce: MUDr. Lenka Dostalová Kopečná, Ph.D.

Brno 2007

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Jevíčko 30. března 2007

Děkuji MUDr. Lence Dostalové Kopečné, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce. Děkuji paní ředitelce Ing. Lence Smékalové za umožnění distribuce dotazníků v Odborném léčebném ústavu v Jevíčku a všem respondentům za vyplnění dotazníků.


OBSAH

ÚVOD 6

1 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY 7

1.1 Cíle práce 7

1.2 Hypotézy 7

2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU 8

2.1 Definice antibiotik 8

2.2 Historie antibiotik 9

2.3 Rozdělení antibiotik 10

2.3.1 Podle spektra účinnosti 10

2.3.2 Podle typu účinku 11

2.3.3 Podle místa a mechanismu působení 12

2.3.4 Podle chemické struktury 13

2.3.4.1 Beta-laktamová antibiotika 13

2.3.4.1.1 Peniciliny 13

2.3.4.1.2 Cefalosporiny 15

2.3.4.1.3 Karbapenemy 16

2.3.4.1.4 Monobaktamy 16

2.3.4.1.5 Inhibitory beta-laktamáz 16

2.3.4.2 Amfenikolová antibiotika 17

2.3.4.3 Tetracykliny 17

2.3.4.4 Makrolidová antibiotika 18

2.3.4.5 Linkosamidy 18

2.3.4.6 Aminoglykosidová antibiotika 19

2.3.4.7 Polymyxinová a glykopeptidová antibiotika 19

2.3.4.8 Sulfonamidy a pyridinová chemoterapeutika 20

2.3.4.9 Chinolonová a fluorochinolonová chemoterapeutika 20

2.3.4.10 Nitrofuranová chemoterapeutika 21

2.3.4.11 Nitroimidazolová chemoterapeutika 21

2.3.4.12 Antituberkulotika 21

2.3.4.13 Antimykotika 22

2.3.4.14 Virostatika 23

2.4 Nežádoucí účinky antimikrobních přípravků 24

2.4.1 Imunoalterační nežádoucí účinky 24

2.4.2 Toxické reakce 24

2.4.3 Potlačení normální mikrobiální flóry 24

2.4.4 Imunosupresivní účinek 25

2.4.5 Změny vyvolané bakteriolýzou 25

2.4.6 Vznik rezistence 25

2.5 Mikrobiologické vyšetření 25

2.6 Bakteriální rezistence k antimikrobním přípravkům 26

2.7 Antibiotická politika 27

3 Metodika 28

3.1 Sběr informací 28

3.2 Charakteristika dotazníku 28

3.2.1 Struktura otázek 29

4 Výsledky průzkumu a jejich analýza 30

4.1 Rozbor jednotlivých otázek 30

5 DISKUSE 47

6 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ 49

ZÁVĚR 51

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ 53

SEZNAM TABULEK 55

SEZNAM GRAFŮ 57

SEZNAM PŘÍLOH 58

ÚVOD

Objev penicilinu a jeho uvedení do praxe ve čtyřicátých letech 20. století, následovaný dalšími antimikrobními přípravky, představoval důležitý zlom v medicíně. Do této doby byly bakteriální infekce nejdůležitější příčinou mortality, zvláště u dětí a starších pacientů. ¹ Postupně se v praxi objevily další přípravky

a v souvislosti s jejich používáním se dokonce uvažovalo o vymizení bakteriálních onemocnění jako zdravotnického problému. V delším časovém období se ale ukázalo, že široké, mnohdy neuvážené a nekontrolované podávání antibiotik vedlo k výraznému vzestupu četnosti rezistentních bakteriálních kmenů. V současné době je celosvětově zvyšující se rezistence k antimikrobním přípravkům vážným problémem při terapii infekčních onemocnění.

Velmi důležitý je komplexní přístup k řešení tohoto problému. Spočívá v propojení rutinního konzultačního servisu antibiotického střediska s klinicky relevantní mikrobiologickou diagnostikou a zejména s účelnou distribucí klíčových informací o klinice, etiologii a epidemiologii infekčních komplikací. ² Kontinuální vzdělávání odborné a laické veřejnosti má klíčový význam, je-li nezávislé

a systematické. Musí být metodicky koordinováno tak, aby k cílovým skupinám nesměřovaly rozporuplné informace.

Malý příspěvek k řešení uvedené problematiky představuje i tato práce. Jejím cílem je zjistit úroveň znalostí široké veřejnosti o způsobu užívání antibiotik, jejich nežádoucích účincích a o existenci bakteriální rezistence k antimikrobním přípravkům. Tato práce se také pokouší zmapovat cesty, po kterých informace k cílovým skupinám směřují. Skládá se z teoretické části, kde nastiňuje objevení, rozdělení a nežádoucí účinky antibiotik. Druhá část je praktická a analyzuje šetření provedené ve vzorku populace formou anonymního dotazníku.

1CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY

1.1Cíle práce

Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak je veřejnost informována o způsobu užívání antibiotik.

Dalším cílem je přesvědčit se, jak je veřejnost informována o nežádoucích účincích antibiotik.

Posledním cílem je určit, zda veřejnost ví, co je rezistence mikroorganismů k antimikrobním přípravkům.

1.2Hypotézy

• 
  Hypotéza č. 1 – předpokládám, že 85 % respondentů zná, jak se antibiotika užívají
  
• 
  Hypotéza č. 2 – předpokládám, že 70 % respondentů ví, že antibiotika mohou mít i závažné nežádoucí účinky
  
• 
  Hypotéza č. 3 – předpokládám, že 60 % respondentů ví, co je rezistence mikrobů k antibiotikům
  

2CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU

2.1Definice antibiotik

Zdravý člověk žije v harmonii s normální mikrobiální flórou, která kolonizuje v určitých částech těla. Tato flóra je ovlivňována faktory prostředí a chrání organismus před napadením příslušného místa jinými mikroby. Z toho vyplývá, že úplné zničení všech bakterií, např. antibiotiky se širokým spektrem účinku, napomáhá kolonizaci organismu patogenními organismy.³ Infekční onemocnění se rozvíjí, jestliže dojde k narušení vzájemného vztahu mezi člověkem a mikroby. O vzniku infekce rozhoduje mnoho faktorů. Jsou to přirozené bariéry hostitele a jeho specifická i nespecifická imunita. U patogenů je důležitá jejich virulence, schopnost adherence, tvorba toxinů apod. Infekce dělíme na komunitní, které se vyskytují v běžné společnosti,

a nozokomiální neboli nemocniční.

Antibiotika jsou látky používané k léčbě nebo prevenci různých infekčních onemocnění. Jsou to látky, které byly původně získány jako přírodní produkty mikroorganismů. Nyní jsou většinou připravovány chemickou syntézou nebo chemickou modifikací původních antibiotik. Ideální protiinfekční látka by měla mít vysoce selektivní účinky na infekční agens a minimálně by měla ovlivňovat makroorganismus.⁴ Od antibiotik je třeba odlišovat antiseptika a desinficiencia, která svým hrubým zásahem ničí mikroorganismy v prostředí. Jednotlivá antibiotika jsou značně odlišná ve své účinnosti na různé typy bakterií. Antibiotika se užívají orálně, injekčně nebo mohou být aplikována místně, např. jako mast nebo oční kapky. Antibakteriální látky nejsou efektivní u virových, plísňových a jiných nebakteriálních infekcí.

Bakterie na základě jejich buněčné stavby řadíme mezi prokaryocyty, mají buněčnou stěnu, jádro není od cytoplazmy odděleno jadernou membránou a také transkripce a translace mohou být částečně odlišné od těchto pochodů probíhajících v eukaryotických buňkách hostitele. To umožňuje specifický zásah antibiotik na bakterie bez ovlivnění buněk makroorganismu. Původci mykóz patří mezi eukaryocyty. Viry jsou infekční částice, které jsou mimo hostitelskou buňku zcela inertní, ale uvnitř buňky se tisícinásobně rozmnožují. Problém s antivirovou terapií je, že nelze ovlivnit replikaci virů bez ovlivnění funkce hostitelské buňky. U retrovirů není možné vyléčení, protože virus se stal součástí genetického vybavení hostitelské buňky.