Masarykova univerzita V brně Lékařská fakulta

5.3Keratoskopy

Těmito přístroji je umožněno přesněji lokalizovat změny a nepravidelnosti ro-hovky. Princip spočívá v promítání koncentrických (soustředných) kružnic na rohov-ku a posuzování jejich deformace.

Nejjednodušší je Placidův terč a Kleinův keratoskop. Novější přístroje umožňují i fotografii promítaných kružnic.

Obr. č. 36: Placidův terč (kotouč)



Zdroj: Rutrle, str. 81

5.4Topogometr

Zjednodušeně se jedná o keratometr s dalším pohyblivým kontaktním osvětlením. Posun pevně fixované značky sleduje pohledová osa oka, takže můžeme měřit s poměrně velkou přesností přesně definovatelné rozsahy rohovky až k limbu. Nevýhodou těchto přístrojů zůstává ta skutečnost, že na každé z hlavních poloos je potřeba provést 7-8 měření. Velký počet měření na každém oku je náročný nejen pro vyšetřujícího, ale i pro pacienta, který musí relativně dlouhou dobu udržet pozornost při fixaci značky. Současně s měnícími se slznými poměry na oku mohou vzniknout četné chyby měření. Objektivní nepřesnost vzniká z povahy vlastní naměřené hodnoty poloměrů křivosti, protože získáváme hodnoty, jejichž středy neleží na společné ose, ale vytvářejí spolu evolutu (typ rovinné křivky, která je tvořena středy křivosti bodů dané křivky).

Důležitá je přesnost měření. Pro poloměr křivosti je požadována co možná nejmenší bodová měřící zóna. Čím menší bude tato měřící zóna, tím lépe se přiblížíme pojmu poloměr křivosti, ale současně bude měření odpovídajícím způsobem obtížnější a tedy nepřesnější. Naopak pro poloměry na ose platí, že čím je zvolený bod měření více vzdálen od středu rohovky, tím je větší „zóna měření“ a tím je i vyšší přesnost. Dále je důležitý rozdíl v nastavení. Při měření poloměrů křivosti meridiánu svírá směr pohledu oka a optická osa přístroje určitý úhel, zatímco při měření „souosých“ poloměrů směr pohledu oka a osa přístroje splývají.

Na těchto vzájemných souvislostech spočívá princip fotokeratometrie [13].