Masarykova univerzita V brně Lékařská fakulta

5.6Topografie

Rohovkový topograf je nejvíce používán při rohovkové mikrochirurgii, dále pro aplikaci speciálních terapeutických kontaktních čoček. Jeho využití je v současné do-bě méně obvyklé při aplikaci měkkých kontaktních čoček, stejně jako se zde plně ne-využívají keratometry s možností měření mimostředových bodů většinou pod úhlem 25° nebo 30°.

Princip tohoto přístroje spočívá v zobrazení Placidova kotouče na rohovku. Tento klinický přístroj z roku 1880 je tedy základem i nejmodernějších a zejména pro re-frakční chirurgii nejpřesnějších přístrojů dnešní doby.

Různí výrobci dodávají na trh přístroje s různou přesností. Rozsah měření na rohovce je 7-9mm, je zobrazeno 12-24 placido-kroužků s počtem naměřených bodů 2 600-22 000 i více. Vyšší přesnosti je dosaženo, pokud Placidův disk leží na polo-kouli. Při zobrazení na přední plochu rohovky nastávají minimální chyby měření a rozostření z důvodu nestejné vzdálenosti testu od měřené plochy.

Obraz je snímán videokamerou a přeměněn do kvantifikovaného výsledku užitím počítačových algoritmů. Výsledný údaj získáme graficky, číselně nebo jako mapu. Je možné provést třídimenzní rekonstrukci s nebo bez načtených hodnot poloměrů kři-vosti ve změřených vzdálenostech od středu a pod určitými úhly. Při volbě červeno-zeleného zobrazení vystoupí nerovnosti v 3D pohledu. Fourierova analýza rozliší sfé-rické, tórické i prizmatické složky, pro přehledné porovnání případných progresí ke-ratokonu je možné zobrazit více snímků jednoho oka získaných za delší časové ob-dobí nebo přímo obraz změn současného a předchozího měření. Všechny údaje jsou kvantifikovány číselně a pro orientační rozlišení i barevnou škálou 13].