Bezpečná analgesie v přednemocniční péči Bakalářská práce Vedoucí práce: Autor práce
Yüklə 1,19 Mb.
|
3 CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKYCíl č. 1: Zmapovat nejčastější způsob hodnocení bolesti v přednemocniční péči u zdravotnických záchranářů. Očekávaný výsledek č. 1: Očekávám, že většina dotazovaných respondentů hodnotí bolest v přednemocniční péči subjektivně. Cíl č. 2: Zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů o farmakoterapii akutní bolesti. Očekávaný výsledek č. 2: Očekávám, že více než 75 % respondentů uvede správnou odpověď na otázky 8, 9, 10, 12, 13, 14. Očekávaný výsledek č. 3: Očekávám, že více než 50 % respondentů pátrá po transdermálních náplastech a žilních portech u pacientů, kteří udávají chronickou bolest.
Očekávaný výsledek č. 4: Očekávám, že většina oslovených respondentů se vysloví proti změnám v současném nastavení kompetencí při práci s analgetiky.
Očekávaný výsledek č. 5: Očekávám, že více než 75 % zdravotnických záchranářů uvede u otázky č. 11 kys. acetylasalicylovou. Očekávaný výsledek č. 6: Očekávám, že více než 50 % respondentů se ve své praxi setkalo s odmítnutím k podání opioidních analgetik po telefonické konzultaci s lékařem. 4 METODIKA PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního šetření. Toto šetření se uskutečnilo formou anonymního dotazníku (viz příloha č. 3). Dotazník se skládal z 20 otázek s volbou možnosti odpovědí (uzavřené a polouzavřené otázky) a z jedné otázky doplňující (otevřená otázka). Otázky č. 1, 2, 3 a 4 se týkaly demografických údajů zkoumaného vzorku respondentů. Respondenti byli dotazováni na pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání a na délku praxe na ZZS. Otázka č. 5 se vztahovala na aplikační cesty léků využitelné v přednemocniční péči. Otázky č. 6 a 7 se zaměřovaly na hodnocení bolesti v přednemocniční péči z pohledu zdravotnických záchranářů. Otázkou č. 11. byla zjišťována znalost vyhlášky č. 55/2011 Sb. Zdravotnický záchranář je povinen případnou medikaci konzultovat s lékařem. Zkušenosti s tímto nařízením byly zjišťovány otázkami č. 16 a 17. Otázky č. 5, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15 byly položeny s cílem zjistit hloubku znalostí respondentů v oblasti léčby bolesti v přednemocniční péči. Chronická bolest má své místo i v přednemocniční péči s ohledem na fakt, že každý pacient trpící v dané chvíli akutní bolesti může současně pociťovat i bolest chronickou. Otázka č. 18 se proto dotazovala zdravotnických záchranářů, zda – li pátrají po transdermálních náplastech a žilních portech u pacientů, kteří udávají nebo mají v anamnéze léčbu chronické bolesti. Otázkou č. 19 byli respondenti dotazováni na zkušenosti s použitím akupresury, jako léčebné metody ke zmírnění intenzity bolesti, v přednemocniční péči. V poslední uzavřené otázce č. 20 byla zjišťována zkušenost s fantómovou bolestí v přednemocniční péči. Závěrečná otázka byla položena zdravotnickým záchranářům, s cílem seznámit se s jejich názory a osobními stanovisky na problematiku aktuálních kompetencí NLZP ve vozidlech ZZS, ve vztahu k možnostem útlumu bolesti v přednemocniční péči. Otázka byla otevřená a respondenti se mohli na několika volných řádcích vyjádřit k často diskutovanému tématu, kterým je posilování kompetencí. Současná legislativa nedovoluje nelékařskému zdravotnickému personálu v přednemocniční péči podávat analgetika. Mezi povolené přípravky bez lékařské indikace lze uvést např. i.v. aplikaci glukózy ne fyziologické roztoky. Otázky byly voleny tak, aby se získala potřebná data k vyhodnocení cílů bakalářské práce. Data, která byla získána z dotazníků, byla zhodnocena a zpracována formou tabulek a grafů za pomoci programů Microsoft Excel a Microsoft Word. 4.1 Sběr dat Distribuce a sběr dat dotazníkového šetření byly realizovány v období únor 2015 – duben 2015. Celkem bylo rozdáno 90 dotazníků a vráceno bylo 57 dotazníků. Návratnost tedy činila 63 %. Z celkového počtu 57 získaných dotazníků bylo pro vyhodnocení výsledků použito 54 dotazníků. 3 dotazníky byly vyřazeny pro nesplnění náležitostí k vyhodnocení. Dotazníky byly rozeslány na různá výjezdová stanoviště interní poštou zdravotnické záchranné služby a také byly distribuovány osobní návštěvou několika vybraných výjezdových stanovišť. Část dotazníků byla získaná při plnění povinné praxe ve výjezdových skupinách ZZS. Před samotnou distribucí byla vyhotovena „Žádost o sběr dat v rámci dotazníkového šetření“ (viz příloha č. 2.) 4.2 Charakteristika zkoumaného vzorku respondentů Základním souborem pro sběr dat byli zdravotničtí záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje několika výjezdových stanic. Respondenti byli rozděleni do tří věkových kategorií. Nejvíce respondentů patřilo do věkové skupiny 20 – 29 let. Další dělení vzorku probíhalo na základě pohlaví. Drtivá většina dotazovaných respondentů byli muži. Z otázky na nejvyšší dosažené vzdělání vyplynulo, že polovina dotazovaných je absoloventy vysokých škol a polovina vyšších odborných škol. Ve zkoumaném vzorku byli nejvíce zastoupeni respondenti s délkou praxe 6 – 14 let. 5VÝSLEDKY ŠETŘENÍ 5.1 Výsledky dotazníku V této části práce jsou vyhodnoceny získané údaje a převáděny v názorné tabulky a grafy v číslech absolutních (ni) a relativních (fi). Z celkového počtu 57 obdržených dotazníků bylo uplatněno 54 dotazníků, které jako celek tvoří 100 %. Vyřazené dotazníky byly z šetření odstraněny na základě neúplných údajů. V některých otázkách bylo možné zatrhnout více odpovědí, v tom případě byla jako celek počítána celá suma získaných odpovědí. 1. Položka: Pohlaví respondentů Tab. . 5: Pohlaví respondentů
Obr. č. 2: Pohlaví respondentů Komentář: Otázkou č. 1. bylo zjišťováno dílčí zastoupení obou pohlaví dotazovaného vzorku respondentů. Z celkového počtu 54 respondentů (100 %), bylo zastoupeno 7 žen (13 %) a 47 mužů (87 %).
Obr. č. 3: Věkové kategorie respondentů Komentář: Druhou otázkou bylo zjišťováno, do jaké věkové kategorie se respondenti řadí. Na výběr byly tři možnosti s rozptylem 20 – 29 let, 30 – 44 let a 45 – 65 let. Do věkové kategorie 20 – 29 let se řadí 23 dotazovaných (43 %), do kategorie 30 – 44 let se řadí 21 dotazovaných (39 %) a v kategorii 45 – 65 let je zastoupeno 10 dotazovaných (18 %) zdravotnických záchranářů.
Obr. č. 4: Nejvyšší dosažené vzdělání Komentář: Ze získaných dat vyplynulo, že 35 dotazovaných respondentů (65 %) je absolventy Vyšší odborné školy a 14 respondentů (26 %) je absolventy Vysoké školy. 5 dotazovanými byla uvedena jako odpověď jiné vzdělání (9 %).
Obr. č. 5: Délka praxe na ZZS Komentář: Z odpovědí vyplynulo, že 14 respondentů (26 %) je zaměstnáno na Zdravotnické záchranné službě méně než 2 roky, 14 respondenty (26 %) byla uvedena délka praxe v rozmezí 3 – 5 let, 16 respodenty (30 %) byla uvedena délka praxe v rozmezí 6 – 14 let a 10 dotazovanými (18 %) byla uvedena odpověď déle než 15 let.
Obr. č. 6: Aplikační cesty léků Komentář: Otázkou č. 5 bylo zjišťováno, které aplikační cesty léků, dle názoru dotazovaných, jsou použitelné v přednemocniční péči. Respondentům byly dány na výběr čtyři možnosti a mohli zvolit více odpovědí. Všechny odpovědi se řadily mezi správné možnosti. Celkem bylo sečteno 166 odpovědí (100 %). Z hodnocení odpovědí (tab. č. 9 a obr. č. 6) vyplynulo, že 54 (100 %) dotazovaných by jako použitelný přístup do cévního řečiště volilo cestu intramuskulární, 54 (100 %) intravenózní, intradermální aplikaci jako použitelný vstup volilo 25 (46 %) a 33 (61 %) respondentů je názoru, že použitelnou cestou je aplikace subkutánní. Počet dotazovaných, kteří zvolili správnou odpověď – označili všechny odpovědi jako možné – činil 20 (37 %). 6. Položka: Hodnocení bolesti pacienta v přednemocniční péči Tab. č. 10: Hodnocení bolesti
Obr. č. 7: Hodnocení bolesti Komentář: Na tab. č. 10 a obr. č. 7 je zobrazeno, jakou formou je respondenty hodnocena bolest u pacientů v PNP. Bylo sečteno celkem 58 vyznačených odpovědí od 54 respondentů. Subjektivní hodnocení bolesti bylo označeno 45 respondenty (77 %), 11 respondenty byla zvolena škála VAS (19 %) a celkem 2 respondenty (3 %) byla jako odpověď označena škála FLACC.
Obr. č. 8: Hodnocení bolesti v bezvědomí Komentář: Subjektivní hodnocení bolesti u pacientů v bezvědomí bylo zvoleno ve 29 případech (54 %), 5 respondenty (9 %) byla zvolena FLACC škála a 20 respondentů (37 %) se vyjádřilo formou vlastní odpovědi do volné kolonky.
Obr. č. 9: Kontraindikované analgetikum u dětí Komentář: Na tab. č. 12 a obr. č. 9 jsou zobrazeny odpovědi respondentů na otázku: „Které analgetikum je kontraindikováno u dětí?“ Z celkového počtu 54 dotázaných respondentů uvedlo 12 dotazovaných (22 %) Tramadol. Dalších 6 respondentů (11 %) uvedlo Paracetamol. Nejvíce respondentů – 35 (65 %) – uvedlo kys. Acetylsalicylovou. Pouze jedinný respondent označil Ketamin (2 %).
Obr. č. 10: Účinky Paracetamolu Komentář: Správná odpověď byla: účinky analgetické a protizánětlivé. Z celkového počtu dotazovaných odpovědělo správně 50 respondentů (93 %). Odpověď analgetické a antiagregační byla zvolena 4 dotazovanými (7 %), odpovědi: antiagregační a protizánětlivé a antibiotické a parasympatické nebyly zvoleny žádným respondentem.
Obr. č. 11: Vedlejší účinky opioidních analgetik Komentář: Tab č. 14 a obrázek č. 11 mapují odpovědi respondentů na otázku: „Jaké mohou být vedlejší účinky opioidních analgetik?“ V této položce mohli respondenti zvolit více možností. Celkem bylo zatrhnuto 157 odpovědí od 54 respondentů. Obstipace jako vedlejší účinek byla zvolena celkem ve 48 případech, sedace v 39 případech, nauzea a zvracení ve 45 případech a odpověď pocení a svědění byla uvedena v 25 případech.
Yüklə 1,19 Mb. Dostları ilə paylaş:
|