Bezpečná analgesie v přednemocniční péči Bakalářská práce Vedoucí práce: Autor práce
Položka: Která analgetika máte možnost, dle současné vyhlášky 55/2011 Sb., aplikovat bez lékařského souhlasu?
Yüklə 1,19 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Aplikace analgetik bez lékařského souhlasu n i f i
- 12. Položka: Antagonista opioidních analgetik
- 13. Položka: Myslíte si, že zvracení může být součástí vedlejších účinků opioidních analgetik
- Zvracení jako vedlejší účinek n i f i
- 14. Položka: Myslíte si, že je nutná monitorace během podávání opioidních analgetik
- Monitorace n i f i
- 15. Položka: Jakou byste dali analgetickou dávku (i. v.) Ketaminu muži o hmotnosti 70 kg
- Analgetická dávka Ketaminu n i f i
- 16. Položka: Setkal jste se někdy s odmítnutím souhlasu k podání opioidních analgetik při telefonickém dovolání se lékaři
- Nesouhlas k podání OA n i f i
- 17. Položka: Pokud ano, bylo Vám řečeno z jakého důvodu
- Uveden důvod odmítnutí n i f i
- 18. Položka: Pátráte po transdermálních náplastech a žilních portech u pacientů, kteří udávají chronickou bolest
- Transdermální náplasti a žilní porty n i f i
- 19. Otázka: Byli jste někdy svědkem použití akupresury v podmínkách PNP
- Akupresura v PNP n i f i
- Nikdy jsem o tom neslyšel
- 20. Otázka: Setkal jste se někdy s fantómovou bolestí v přednemocniční péči
- Zkušenost s fantómovou bolestí n i f i
- Závěrečná otázka – Jaký je Váš subjektivní názor na posílení kompetencí v práci s analgetiky v přednemocniční péči
- 6 VYHODNOCENÍ CÍLŮ A OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ
- Cíl č. 2: Zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů o farmakoterapii akutní bolesti.
- Cíl č. 3 : Zjistit subjektivní názor zdravotnických záchranářů na aktuální kompetence při práci s analgetiky v přednemocniční péči.
- Cíl č. 4 : Zjistit rozsah znalostí vyhlášky 55/2011 Sb. , a zkušenosti s jejím uplatněním v praxi.
- 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
- 10 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK
|
11. Položka: Která analgetika máte možnost, dle současné vyhlášky 55/2011 Sb., aplikovat bez lékařského souhlasu? Tab. . 15: Aplikace analgetik bez lékařského souhlasu
Obr. č. 12: Aplikace analgetik bez lékařského souhlasu Komentář: Tab. č. 15 a obr. č. 12 informují o znalostech vyhlášky 55/2011 Sb. Průzkumná otázka se vymezovala na použití analgetik bez lékařského souhlasu. Nejvíce respondentů – 20 (57 %) -uvedlo jako odpověď kys. Acetylsalicylovou. 15 dotazovaných (43 %) uvedlo tramadol. Žádný z respondentů – 0 % - neuvedl jako odpověď morfin nebo sufentanil. Dalších 9 respondentů uvedlo, že v kompetencích nemají možnost podat žádné analgetikum bez lékařského souhlasu. Zbývající počet respondentů (10) se k otázce nevyjádřil.
Obr. č. 13: Antagonista opioidních analgetik Komentář: Otázkou č. 12 byla u respondentů ověřována znalost anatagonisty opioidních analgetik – Naloxonu (Intrenon). Z celkového počtu 54 respondentů (100 %) správně zodpovědělo 49 respondentů (91 %). Odpověď Syntostigmin byla zvolena u 5 respondentů (9 %).
Obr. č. 14: Zvracení jako vedlejší účinek Komentář: Z celkového počtu respondentů – 54 (100 %), odpovědělo 53 respondentů (98 %) správně na otázku, jestli patří zvracení do nežádoucích účinků opioidních analgetik. Pouze jedinný respondent (2 %) tvrdil, že zvracení nepatří do nežádoucích účinků opioidních analgetik.
Obr. č. 15: Monitorace Komentář: Otázkou č. 14 bylo zjišťováno, jestli jsou respondenti názoru, že je nutná monitorace během podávání opioidních analgetik. Z výsledků vyplynulo, že všech 54 respondentů (100 %) se přiklání k nutnosti monitorace během podávání opioidních analgetik.
Obr. č. 16: Analgetická dávka Ketaminu Komentář: Z hodnocení otázky č. 15 vyplynuly následující údaje. Většina dotazovaných respondentů – 38 (70 %) – by jako orientační analgetickou dávku volilo množství 50 – 120 mg Ketaminu intravenózně. Dalších 9 dotazovaných (17 %) se přiklonilo k dávce 15 – 35 mg Ketaminu i. v. a 7 dotazovaných (13 %) by volilo dávku 5 – 10 mg i. v.
Obr. č. 17: Nesouhlas k podání opioidních analgetik Komentář: Z celkového počtu 54 respondentů (100 %) bylo zjištěno, že 36 dotazovaných (67 %) se setkalo s odmítnutím lékaře k podání opioidních analgetik při telefonické konzultaci a 18 dotazovaných (33 %) se nesetkalo s odmítnutím lékaře.
Obr. č. 18: Sdělení důvodu odmítnutí k podání opioidních analgetik Komentář: Tato položka navazuje na otázku č. 16 – „Setkal jste se někdy s odmítnutím souhlasu k podání opioidních analgetik při telefonickém dovolání se lékaři?“ Bylo zjišťováno, zda – li byl, v případě odmítnutí k podání opioidních analgetik, sdělen důvod odmítnutí. Z celkového počtu 36 (100 %) respondentů, kteří v otázce č. 16 kladně odpověděli, uvedlo 33 dotazovaných (92 %), že jim byl objasněn důvod k odmítnutí podání opioidních analgetik. 3 respondentům (8 %) nebyl důvod odmítnutí objasněn. 18. Položka: Pátráte po transdermálních náplastech a žilních portech u pacientů, kteří udávají chronickou bolest? Tab. č. 21: Transdermální náplasti a žilní porty
Obr. č. 19: TD náplasti a žilní porty Komentář: Z celkového počtu odpovědí – 54 (100 %) bylo sečteno, že 41 respondentů (76 %) pátrá po transdermálních náplastech a žilních portech a 13 dotazovaných (24 %) tak nečiní.
Obr. č. 20: Akupresura v PNP Komentář: Tab. č. 22 a obr. č. 20 informují o zkušenostech respondentů s použitím akupresury v podmínkách přednemocniční péče. Z celkového počtu 54 respondentů (100 %) byli 4 respondenti (7 %) svědky použití akupresury a 42 (78 %) respondentů nemá tuto zkušenost. 8 respondentů (15 %) uvedlo jako odpověď: „Nikdy jsem o tom neslyšel“.
Obr. č. 21: Zkušenost s fantómovou bolestí Komentář: Z celkového počtu 54 dotazovaných (100 %) se 19 respondentů (35 %) setkalo s fantómovou bolestí v přednemocniční péči a 35 dotazovaných (65 %) tuto zkušenost nemá.
Z celkového počtu 54 (100 %) respondentů vyjádřilo svůj názor celkem 27 (50 %) dotazovaných. Většina zdravotnických záchranářů se vyslovila proti rozšiřování kompetencí nebo změnám ve stávající skladbě náplně práce. 6 VYHODNOCENÍ CÍLŮ A OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ V této části práce byly ověřovány a vyhodnocovány očekávané výsledky. Cíl č. 1: Zmapovat nejčastější způsob hodnocení bolesti v přednemocniční péči u zdravotnických záchranářů. Očekávaný výsledek č. 1: Očekávám, že většina dotazovaných respondentů hodnotí bolest v přednemocniční péči subjektivně.
Z otázky č. 6 vyplynulo, že subjektivní hodnocení bolesti je v přednemocniční péči nejužívanější metodou u zkoumaného vzorku respondentů. Celkový počet získaných odpovědí na otázku: „Jakým způsobem hodnotíte bolest u pacienta v přednemocniční péči?“ činil 58 (100 %). Subjektivní hodnocení bylo zvoleno ve 45 případech (78 %). Hodnocení bolesti u pacienta v bezvědomí bylo zjišťováno otázkou č. 7. Nejvíce dotazovaných – celkem 29 (54 %) – uvedlo subjektivní hodnocení bolesti. Dalších 20 respondentů (37 %) uvedlo „jiné“ hodnocení bolesti – zde byla nejčastěji zaznamenána odpověď „bolest u pacienta v bezvědomí nehodnotím“. Více než 50 % respondentů se v obou otázkách vyjádřilo pro subjektivní hodnocení bolesti. Očekávaný výsledek byl naplněn. Cíl č. 2: Zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů o farmakoterapii akutní bolesti. Očekávaný výsledek č. 2: Očekávám, že více než 75 % respondentů uvede správnou odpověď na otázky 8, 9, 10, 12, 13, 14.
Správná odpověď u otázky č. 8 („Které analgetikum je kontraindikované u dětí?“) – kys. acetylsalicylová – byla zvolena u 65 % respondentů. Očekávaný výsledek nebyl naplněn. Správná odpověď u otázky č. 9 („Jaké jsou účinky Paracetamolu?“) – analgetické a protizánětlivé – byla zvolena u 93 % respondentů. Očekávaný výsledek byl naplněn. Správná odpověď u otázky č. 10 („Jaké mohou být vedlejší účinky opioidních analgetik“), která znamenala zatrhnutí všech dostupných odpovědí, byla zvolena u 20 respondentů (37 %). Očekávaný výsledek nebyl naplněn. Správná odpověď u otázky č. 12 („Antagonistou opioidních analgetik je?“) - Naloxon – byla zvolena u 91 % respondentů. Očekávaný výsledek byl naplněn. Správná odpověď na otázku č. 13 („Myslíte si, že zvracení může být součástí vedlejších účinků opioidních analgetik?“) – zvracení patří do nežádoucích účinků opioidních analgetik – byla zvolena u 98 % respondentů. Očekávaný výsledek byl naplněn. Správná odpověď na otázku č. 14 („Myslíte si, že je nutná monitorace během podávání opioidních analgetik?“) – během podávání opioidních analgetik je nutná monitorace – byla zvolena u 100 % respondentů. Očekávaný výsledek byl naplněn. Očekávaný výsledek č. 3: Očekávám, že více než 50 % respondentů pátrá po transdermálních náplastech a žilních portech u pacientů, kteří udávají chronickou bolest.
Celkem 41 respondentů (76 %) se kladně vyjádřilo v otázce č. 18 („Pátráte po transdermálních náplastech a žilních portech u pacientů, kteří udávají chronickou bolest?“). Očekávaný výsledek č. 3. byl naplněn. Cíl č. 3: Zjistit subjektivní názor zdravotnických záchranářů na aktuální kompetence při práci s analgetiky v přednemocniční péči. Očekávaný výsledek č. 4: Očekávám, že většina oslovených respondentů se vysloví proti změnám v současném nastavení kompetencí při práci s analgetiky.
V závěrečné otázce se vyjádřilo celkem 27 respondentů (50 %). Celkem 23 dotazovaných (42 %) se jednoznačně vyslovilo proti navyšování kompetencí. Většina oslovených respondentů se k otázce nevyjádřila (58 %) a ti, kteří se vyjádřili, uvedli nesouhlas se změnami v kompetencích. Cíl č. 4: Zjistit rozsah znalostí vyhlášky 55/2011 Sb., a zkušenosti s jejím uplatněním v praxi. Očekávaný výsledek č. 5: Očekávám, že více než 75 % respondentů uvede u otázky č. 11. jako odpověď kys. acetylsalicylovou.
Kys. acetylcalicylová byla uvedena ve 20 případech (57 %). 15 respondenty byl uveden Tramadol (43 %). 19 respondentů se k otázce nevyjádřilo. Očekávaný výsledek nebyl naplněn. Očekávaný výsledek č. 6: Očekávám, že více než 50 % respondentů se ve své praxi setkalo s odmítnutím k podání opioidních analgetik po telefonické konzultaci s lékařem. Vyhodnocení: Zkušenost s nesouhlasem k podání opioidních analgetik byla uvedena u 36 respondentů (67 %). U zmíněného vzorku respondentů nebyl pouze ve 3 případech (8 %) sdělen důvod odmítnutí. Očekávaný výsledek byl naplněn. 7 Diskuze Cílem mé práce bylo zmapovat znalosti nelékařského zdravotnického personálu výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby ve vztahu k hodnocení bolesti a farmakoterapii bolesti a potvrdit, že v dané problematice se orientují. V úvodu praktické části byly vloženy výsledky dotazníku. Úvodními čtyřmi otázkami dotázníku byly mapovány základní demografické údaje šetřeného vzorku respondentů. Mezi dotazovanými byla převaha mužů (87 %). Nejvíce respondentů se řadilo do věkové kategorie 20 – 29 let. Co se týče vzdělání, je patrná převaha absoloventů vyšších odborných škol. Délka praxe na ZZS 6 – 14 let patřila mezi nejčetnější odpovědi. Z otázek č. 6 a 7 bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři nějčastěji přistupují k hodnocení bolesti na základě vlastního úsudku v konkrétních situacích nebo používají základní meřící stupnice hodnocení bolesti. Přitom zejména u pacientů v bezvědomí spoléhají na jejich celkové snížené vnímání bolesti důsledkem akutního stavu a aplikované medikace, a hodnocení bolesti se poté velké procento respondentů nevěnuje. Přesto je zřetelná převaha subjektivního posuzování intenzity bolesti. Otázkami č. 8, 9, 10, 12, 13, 14 a 15 byly potvrzeny předpokládané znalosti zdravotnických záchranářů. Většina respondentů neměla s vyplněním tohoto úseku dotazníku problém a zdárně zodpověděla všechny otázky. Největší úskalí jsem zaznamenal u otázky č. 8 zaměřené na analgetikum kontraindikované u dětí. Cílem bylo ověřit, zda – li jsou si respondenti vědomi hrozby Reyova syndomu, který se po podání kys. acetylsalicylové u dětí do 14 let věku může projevit. Toto analgetikum – antipyretikum je u dané věkové skupiny kontraindikované, neboť Reyův syndrom se projevuje encefalopatií a hepatopatií.14 Kys. acetylsalicylová byla označena celkem 35 respondenty. V otázce č. 9 se drtivá většina dotazovaných vyjádřila správně a zvolila jako účinky Paracetamolu „analgetické a protizánětlivé.“ U otázky č. 10 byly všechny možnosti zvoleny celkem 20 respondenty, což je celkem 37 % ze zkoumaného vzorku. Respondentům byly nabídnuty následující možnosti: a) obstipace, b) sedace, c) nauzea a zvracení, d) pocení a svědění. Další otázkou byla ověřována znalost antagonisty opioidních analgetik. Celkem 91 % respondentů uvedlo Naloxon, což byla správná odpověď. Odpověď Syntostigmin byla volena v 9 % případů. Otázka č. 13 byla zaměřena na jeden z nežádoucích účinků po podání opioidních analgetik. Ptal jsem se respondentů, jestli do nežádoucích účinků patří zvracení. Pouze jedinný respondent je názoru, že zvracení nepatří mezi nežádoucí účinky opioidních analgetik, zbývajících 53 respondentů bylo názoru opačného a zvolili správnou odpověď. Otázka č. 14 byla zaměřena na nutnost monitorace při podávání opioidních analgetik. Tato monitorace je zaměřena na kontrolu dechu analgetizovaných pacientů, protože mezi další nežádoucí účinek opioidních analgetik se řadí útlum dýchání projevující se jako periodické dýchání.14 Všech 54 respondentů se přiklání k nutnosti monitorace pacienta při aplikaci opioidních analgetik. Poslední otázka se zaměřením na znalost farmakoterapie se dotazovala na analgetickou dávku Ketaminu (i. v.). Respondenty byly voleny orientační dávky. Většina dotazovaných zdravotnických záchranářů (70 %) by volila pro průměrného 70kg muže analgetickou dávku Ketaminu ve výši 50 – 120 mg. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků uvádí, že bez odborného dohledu a bez indikace zdravotnický záchranář může: „přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu“ a bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře může „podávat léčivé přípravky, včetně krevních derivátů.“ Znalost této vyhlášky byla ověřována otázkou č. 11. Nejvíce dotazovanými byl u otázky č. 11 uveden tramadol nebo kys. acetylsalicylová. Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof je autorem doporučení pro nelékařský zdravotnický personál v rámci přednemocniční medicíny. Z těchto doporučení je daná možnost analgetizace tramadolem v kapkách po ověření eventuálních kontraindikací. Další medikac je možná pouze na základě indikace lékaře po technickém zajištění nahrávání hovoru vysílačkou nebo telefonem. Dané doporučení jasně říká, že pokud má NLZP důvod k medikaci jiných léků, musí si lékaře dovolat telefonem nebo vysílačkou a teprve po konzultaci může na základě indikace aplikovat zamýšlená analgetika nebo jiná léčiva. Na danou problematiku navazuji otázkou č. 16 a 17. Bylo zjišťováno, jestli se zdravotničtí záchranáři setkali s odmítnutím lékaře k podání opioidních analgetik v přednemocniční péči. Zkušenost s tímto metodickým pokynem byla potvrzena u většiny respondentů. Většině respondentů byl také sdělen důvod odmítnutí, jak vyplynulo z výsledků otázky č. 17. V závislosti na zvyšující se počet výjezdů Zdravotnické záchranné služby Jmk (viz http://www.zzsjmk.cz/vyrocni-zpravy) lze také očekávat nárust počtu pacientů trpících chronickou bolestí. Jak uvádí Hakl, tito pacienti jsou sdružováni do center pro léčbu bolesti.3 Součástí léčby chronické bolesti je například kontinuální podávání analgetik, dále transdermální náplasti, či pacientem kontrolovaná analgezie. Mnoho takových pacientů je opatřeno žilním portem zavedeným většinou v podkličkové oblasti. Otázkou č. 18 bylo zjišťováno, zda–li je zdravotnickými záchranáři pátráno po žilních portech nebo transdermálních náplastech, u pacientů sdělujících chronickou bolest. Z výsledků dotazníku je patrný aktivní přístup zdravotnických záchranářů k dané problematice. Léčba bolesti akupresurou je v přednemocniční péči zřídka kdy vidět. Její použití je většinou vázáno na ambulantní centra této alternativní odnože medicíny. Přesto, jak vyplynulo z dotazníkového šetření, byli 4 respondenti přímými svědky akupresury. S fantómovou bolestí se setkalo celkem 19 respondentů. Tato bolest se projevuje v případě stavů po amputaci končetiny. Tyto úrazové stavy jsou součástí výjezdů ZZS, a proto byla tato otázka do dotazníku zahrnuta. Podle předpokládaných očekávání se většina zdravotnických záchranářů, kteří se v závěrečné otázce vyjádřili, vyslovila proti navyšování kompetencí nebo změnám v jejich aktuálním znění. Nejvíce respondentů je názoru, že kompetence jsou dostatečné. Další respondenti by se ke změnám stavěli kladně, ale pouze po speciálním proškolení, opiátových kurzech aj. vzdělávacích akcích. Zároveň se objevily názory, že rozsah možností analgetizace by se mohl posunout pouze v oblasti neopioidních analgetik (Novalgin, paracetamol). S tímto názorem se také ztotožňuji, neboť nežádoucí účinky těchto preparátů nemají vliv na aktuální stav pacienta a přesto mohou účinně pomoci při léčbě akutní bolesti. Znalosti respondentů jsou na takové vědomostní úrovni, která by neměla být překážkou v podávání neopioidních analgetik. Rozhodně by to byl přínos nejen pro pacienty, ale také pro lékařskou část výjezdových skupin ZZS. Odpadla by nutnost dovolávání se lékaři i při banální medikaci, kterou je schopný si každý pacient aplikovat doma. Před zavedením do praxe by se ale musely vypracovat nezbytné metodické pokyny, podle kterých by se NLZP v přednemocniční péči řidili. Závěrem bych rád zmínil výsledky studie, která proběhla v roce 2009 na několika výjezdových stanovištích ZZS Středočeského kraje. Tato studie, zaměřená na podávání opioidních analgetik zdravotnickými záchranáři na základě indikace lékaře a při zajištěném nahrávání hovoru, měla za cíl zjistit, zda – li jsou NLZP, na základě interního proškolení a seznámení se s metodickými pokyny, kompetentní k rutinnímu podávání opioidních analgetik. Cílem studie bylo zjistit přínos a rizika tohoto postupu a sledovat důslednost dodržování metodických pokynů. Během podávání opioidů byly sledovány změny udávané intenzity bolesti pacientem a změny fyziologických funkcí. Autory jsou uvedeny následující závěry: „Výzkum potvrdil předpokládanou bezpečnost a prospěšnost pro snížení utrpení pacienta. Dále potvrdil i náš předpoklad, že vzhledem ke kontextu práce bez dozoru není metodický pokyn vždy důsledně dodržován.“22 8 Závěr Cílem v teoretické části práce bylo seznámit se s bolestí a shrnout dostupnou farmakoterapií pro léčbu zejména akutní bolesti v přednemocniční péči a možnostmi aplikace léčiv do lidského organismu. V praktické části byly formou kvantitativního dotazníkového šetření, ve spolupráci se ZZS Jmk, ověřovány znalosti nelékařského zdravotnického personálu různých výjezdových skupin. Otázky byly zaměřeny na metody hodnocení bolesti v přednemocniční péči, farmakoterapii akutní bolesti a znalosti legislativy vstahující se k přednemocniční péči. Respondentům byl také dán prostor k vyjádření se k současným kompetencím při práci s analgetiky. Výsledky, kterých respondenti dosáhli, byly podle mého názoru na vysoké úrovni a většina respondentů se v dané problematice velmi dobře orientuje, i když ne vždy byly dosažené cíle dosaženy. Pro práci NLZP s analgetiky ale chybí více metodických pokynů. Také by se musela uskutečnit četná interní školení k většímu prohloubení znalostí v dané oblasti. Jak ukázala studie (viz výše), tak i v případě existujících metodických pokynů může nastat problém při jejich plnění v praxi. 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
10 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK č. číslo GIT gastrointestinální trakt IASP Mezinárodní společnost pro studium bolesti i. d. intradermální i. m. intramuskulární i. v. intravenózní JMK Jihomoravský kraj KPR kardiopulmonální resuscitace max. maximálně např. například NLZP nelékařský zdravotnický pracovník OA opioidní analgetika Obr. obrázek PNP přednemocniční péče p. o. per os Sb. Sbírky s. c. subkutánní Tab. tabulka tzv. takzvaná VAS vizuální analogová škála v. s. výjezdové stanoviště WHO Světová zdravotnická organizace ZZS Zdravotnická záchranná služba 11 SEZNAM obrázků Obr. č. 1 Descartův model bolesti Obr. č. 2 Pohlaví respondentů Obr. č. 3 Věkové kategorie respondentů Obr. č. 4 Nejvyšší dosažené vzdělání Obr. č. 5 Délka praxe na ZZS Obr. č. 6 Aplikační cesty léků Obr. č. 7 Hodnocení bolesti Obr. č. 8 Hodnocení bolesti u pacientů v bezvědomí Obr. č. 9 Kontraindikované analgetikum u dětí Obr. č. 10 Účinky Paracetamolu Obr. č. 11 Vedlejší účinky opioidních analgetik Obr. č. 12 Aplikace analgetik bez lékařského souhlasu Obr. č. 13 Antagonista opioidních analgetik Obr. č. 14 Zvracení jako vedlejší účinek Obr. č. 15 Monitorace Obr. č. 16 Analgetická dávka Ketaminu Obr. č. 17 Nesouhlas k podání opioidních analgetik Obr. č. 18 Sdělení důvodu odmítnutí k podání opioidních analgetik Obr. č. 19 Transdermální náplasti a žilní porty Obr. č. 20 Akupresura v přednemocniční péči Obr. č. 21 Fantómová bolest Obr. č. 22: VAS škála hodnocení bolesti 12 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 AVPU hodnocení vědomí Tab. č. 2 Analgetický žebříček Tab. č. 3 Podíl opiodních receptorů na účincích opioidních analgetik Tab. č. 4 Selektivní působení opioidů na receptorech Tab. č. 5 Pohlaví respondentů Tab. č. 6 Věkové kategorie respondentů Tab. č. 7 Nejvyšší dosažené vzdělání Tab. č. 8 Délka praxe na ZZS Tab. č. 9 Aplikační cesty léků Tab. č. 10 Hodnocení bolesti Tab. č. 11 Hodnocení bolesti u pacientů v bezvědomí Tab. č. 12 Kontraindikované analgetikum u dětí Tab. č. 13 Účinky Paracetamolu Tab. č. 14 Vedlejší účinky opioidních analgetik Tab. č. 15 Aplikace analgetik bez lékařského souhlasu Tab. č. 16 Antagonista opioidních analgetik Tab. č. 17 Zvracení jako vedlejší účinek Tab. č. 18 Monitorace Tab. č. 19 Analgetická dávka Ketaminu Tab. č. 20 Nesouhlas k podání opioidních analgetik Tab. č. 21 Sdělení důvodu odmítnutí k podání opioidních analgetik Tab. č. 22 Transdermální náplasti a žilní porty Tab. č. 23 Akupresura v přednemocniční péči Tab. č. 24 Fantómová bolest 13 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Škály pro hodnocení bolesti Příloha č. 2 Žádost o sběr dat Příloha č. 3 Dotazník průzkumného šetření Příloha č. 4 Léky na ZZS JMK Yüklə 1,19 Mb. Dostları ilə paylaş:
|