Čestné prohlášení

IV. Právní úprava drogové kriminality v České republice
4.1 „Socialistická cesta“ - před rokem 1989
Právní úprava zákonem trestaného jednání spjatého s omamnými a psychotropními látkami prošla za poslední století výrazným vývojem. Bezpečnostní složky se s nealkoholovými závislostmi snažily bojovat ještě před obnovou samostatného českého státu. Jedním z prvních počinů v celoevropském měřítku se stala Haagská mezinárodní opiová konvence z roku 1912, která stanovila zásady spolupráce jednotlivých států při kontrole narkotik. Hlavním cílem konvence bylo zamezit obchodování s opiáty a kokainem za jinými, než výzkumnými a medicínskými účely. Nově vzniklé Československo na tyto podmínky přistoupilo v roce 1920 a ustanovení konvence následně zakotvilo ve svém právním řádu. Stejným způsobem byly do našich zákonů zapracovány rovněž závěry Mezinárodní opiové úmluvy a Úmluvy o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek z let 1925 a 1931. Zásadní závěry z těchto dokumentů byly v Československu krátce před druhou světovou válkou inkorporovány do tzv. opiového zákona č. 29/1938, který stanovoval pravidla kontroly výroby omamných látek, stejně jako jejich zpracování a následný obchod s nimi. Omamné látky byly rozděleny do čtyř základních skupin a porušení stanovených pravidel se trestalo podle zákona, nejčastěji peněžitými sankcemi nebo tresty odnětí svobody.
V poválečném období představoval průlomovou legislativní normu zejména trestní zákoník z roku 1950 (zákon č. 86/1950 Sb.), který v následujících letech prošel několika novelizacemi. V tomto předpisu byla v paragrafech 197 a 198 popsána skutková podstata trestného činu Nedovolená výroba a držení omamných prostředků a jedů. Předpis z roku 1950 se následně stal základem pro nový trestní zákoník z roku 1961 (zákon č. 140/1961 Sb.). Trestné činy spjaté s omamnými látkami byly popsány v paragrafech 187 a 188, oproti zákoníku z roku 1950 však došlo k rozšíření možností trestního postihu za protiprávní jednání. Vedle odnětí svobody se jednalo o tzv. alternativní tresty, tedy sankce nevyúsťující v pobyt v nápravných zařízeních. Jednalo se např. o tzv. nápravné opatření ve formě srážek ze mzdy. Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu nedovolená výroba a držení omamných prostředků a jedů však stanovovala relativně nízký trest v rozmezí 2 – 8 let odnětí svobody.

4.2 Současné právní aspekty drogových trestných činů

Trestní zákoník z roku 1961 platil ještě dlouhou dobu po změně politických a společenských poměrů v České republice, ačkoliv byl s ohledem na aktuální vývoj situace opakovaně novelizován. Zásadní změny přinesly zejména novelizace z let 1990 a 1998. Od roku 1990 se součástí názvosloví trestního zákoníku nově stal termín návyková látka, jíž se rozumí alkohol, omamné a psychotropní látky a také ostatní látky způsobilé ovlivnit psychiku člověka, případně jeho ovládací či rozpoznávací schopnosti. Pojem tak zahrnoval všechny druhy alkoholových i nealkoholových drog od notoricky známých, až po látky určené primárně k technickým účelům. Když se ČR nedlouho poté připojila k signatářům Konvence o psychotropních látkách, doznal trestní zákoník dalších změn. Došlo k úpravám v obsahu příslušných paragrafů stejně jako ke změně názvu konkrétního trestného činu na nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů.
V roce 1990 byl trestní zákoník rozšířen o novou skutkovou podstatu, a sice trestný čin šíření toxikomanie, který byl zařazen pod paragraf 188a. Díky tomu bylo možné trestně postihovat pachatele, který např. navádí jiného k užívání návykových látek. Uvedená novelizace rovněž přinesla zvýšení horní hranice trestní sazby, a to jak pro osoby vykonávající trestnou činnost ve prospěch organizované skupiny, tak např. pro pachatele, kteří návykové látky poskytovali nezletilým. Důležitým krokem novelizace z roku 1990 bylo rovněž zrušení dřívější trestní odpovědnosti za přechovávání návykové látky pro vlastní potřebu, které bylo dále posuzováno jako přestupek v rámci příslušného zákona. K další novelizaci trestního zákoníku došlo o osm let později zákonem č. 112/1998. Změny tehdy doznaly všechny paragrafy zabývající se trestnými činy spjatými s drogami. Došlo ke zpřesnění znění některých pasáží stejně jako ke zvýšení trestního postihu za porušení ustanovení zákona. Opětovně bylo kriminalizováno držení drogy pro vlastní potřebu, rozlišené pouze frází „množství větší než malé“. Zpřísnění doznaly rovněž trestní postihy. Podle jednotlivých skutkových podstat byly stanoveny tresty odnětí svobody na 2-8, 8-12 a 10-15 let, přičemž nejtvrdší postih byl vyhrazen pro pachatele působící v rámci mezinárodní organizované skupiny, pachatele způsobivší těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt nebo osoby, které skutkem získaly prospěch velkého rozsahu.
Od roku 2010 je platný nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb., který nahradil předešlý předpis z roku 1961. V rámci nového zákoníku došlo k zpřesnění formulací jednotlivých skutkových podstat a rovněž ke změnám v číselném označení jednotlivých paragrafů. Drogové trestné činy jsou od roku 2010 upravovány v rámci paragrafů 283 – 287. Ze zásadních změn obsažených v § 283 – nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy lze připomenout možnost vyslovení propadnutí majetku odsouzeného pachatele, zvýšení horní hranice trestní sazby z dřívějších 15 let na 18 a rovněž nový odstavec č. 5, v němž se stanovuje, že trestná je rovněž příprava trestných činů popsaných v uvedeném paragrafu. Následující paragraf specifikuje trestný čin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, kdy se jedná o množství větší než malé. Tyto látky jsou v jednotlivých odstavcích dále rozlišeny na tzv. měkké a tvrdé drogy. Paragraf 285 – Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku byl v rámci nového trestního zákoníku novinkou. Jedná se o vymezení trestní odpovědnosti osob, které v množství větším než malém pěstují takové rostliny (nejvíce konopí, příp. některé druhy hub) pro vlastní potřebu. Následující paragraf 286 – Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky řeší především problematiku prekurzorů, tedy surovin k výrobě drog. Oproti dřívější úpravě došlo k odstranění spodní hranice odnětí svobody na jeden rok. Posledním „drogovým“ paragrafem nového trestního zákoníku je §287 – šíření toxikomanie, který mírně upravuje a rozšiřuje ustanovení daná již novelou předešlého zákoníku z roku 1990.
Nakládání s omamnými a psychotropními látkami v rámci České republiky mimo rámec trestní represe upravuje několik právních předpisů. Namátkou lze připomenout zákon č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, teprve nedlouho účinný zákon č. 272/2013 Sb. o prekursorech drog, nebo zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. V rámci jednotlivých ustanovení těchto předpisů je řešena problematika legálního nakládání s těmito látkami v např. v rámci farmacie. Stát se zejména v tomto odvětví snaží vyvíjet a do praxe inkorporovat dostatek účinných kontrolních mechanismů, díky nimž je možno důsledně monitorovat pohyb kontrolovaných látek tak, aby nedocházelo k jejich nezákonnému vyvádění z farmaceutického systému a následnému zneužívání. V rámci zákona o prekursorech jsou pravidelně aktualizovány seznamy látek, jejichž dovoz a využití je přísně kontrolováno nebo zcela zakázáno. Stát se tak snaží pružně reagovat na situaci, kdy je k výrobě syntetických drog stále častěji využíváno látek dovážených s Asie, které jsou maskovány jako legální přípravky určené pro průmyslový výzkum nebo výrobu. Vzhledem k tomu, že jakmile se nějaká z těchto látek ocitne na seznamu zapovězených substancí, v řádu několika týdnů je separována nová sloučenina s jiným chemickým názvem, která je způsobilá původní, zakázanou látku zcela nahradit a zastoupit její místo při nezákonné velkovýrobě psychotropních látek.
Ve srovnání s právními úpravami drogové kriminality aplikované v jiných evropských státech nepatří Česká republika ani přes opakované novely a postupnému zvyšování trestních postihů k těm nejpřísnějším zemím. Na rozdíl od některých států (např. Nizozemsko, Velká Británie, Španělsko), kde jsou drogy pro účely trestní represe striktně rozděleny na tzv. měkké a tvrdé, jsou v rámci České republiky a většiny dalších zemí (např. Německo, Francie, Blegie, Řecko) omamné a psychotropní látky posuzovány zásadně globálně. Průlomovou trestně-právní judikaturu před nedávnem ratifikovala vláda Slovenské republiky, přičemž v jejím rámci došlo k výraznému zpřísnění trestů za nezákonnou výrobu drog a obchodování s nimi. Společným rysem legislativ většiny států však zůstává rozlišení účelu jejich držení, a tedy buď s cílem jejich prodeje, anebo pro vlastní potřebu. Úhrnně lze však konstatovat, že pro výši trestu uloženého jednotlivým pachatelům jsou rozhodujícími zejména faktory týkající se množství vyrobených, propašovaných či prodaných drog, výše finančního zisku, související trestná činnost či okolnosti týkající se jejich účasti na organizovaných zločineckých skupinách, nezřídka působících v rámci mnoha států Evropy či dokonce v celosvětovém měřítku.


V. Lovci smrti

Vedle široké škály zákonných předpisů upravujících legální a postihující nelegální nakládání s omamnými a psychotropními látkami disponuje český stát také účinnými mechanismy sloužícími ke kontrole jejich dodržování a postihu v případě jejich porušování. Za protidrogovou politiku je zodpovědná vláda České republiky, která k tomuto účelu zřídila Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky. V té vedle předsedy vlády zasedají ministři vnitra, financí, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, školství, spravedlnosti a obrany společně se zástupci dalších institucí. Klíčovým koncepčním dokumentem pro činnost rady i orgánů činných v trestním řízení je kromě právních předpisů také Národní strategie protidrogové politiky, jejíž současná verze je aktuální až do roku 2018. Protidrogová politika České republiky je zaměřena na čtyři základní oblasti, a sice primární prevenci; léčbě a sociálním začleňování; snižování rizik a snižování dostupnosti drog. Právě v rámci posledního pilíře, jímž je snižování dostupnosti drog, hrají klíčovou roli specializované orgány bezpečnostních složek státu.

5.1 Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR
Dokumentace a vyšetřování drogové kriminality je zvláštním odvětvím práce bezpečnostních složek, vykazujícím jistá specifika. Mezi klíčové úkony zpravidla patří postup před zahájením trestního stíhání, kdy jsou v rámci trestního prověřování postupně shromažďovány důkazy ohledně činnosti zájmových osob. Nedostatečná opatření a chyby v této oblasti často vedou ke zmaření důkazů, které již nelze nahradit. Dalším specifikem jsou samotné zákroky proti pachatelům této trestné činnosti. Při plánování zadržení rozpracovaných osob je třeba přihlédnout k jejich kriminální minulosti, fyzickým schopnostem a psychickým dispozicím a možné reakci na nastalou situaci. Osoby pod vlivem drog mohou mít snížený práh bolesti, změněnou schopnost vnímat a v neposlední řadě u sebe mohou mít předměty, jimž mohou zranit samy sebe, zasahující personál, případně na věci nezúčastněné osoby. Vzhledem k těmto aspektům je činnost bezpečnostních složek zabývajících se drogovou kriminalitou odvětvím vyžadujícím od jednotlivých příslušníků těchto útvarů značnou míru odborných znalostí i praktických zkušeností.
V boji proti drogové kriminalitě je v rámci bezpečnostních složek České republiky všeobecně zřejmě nejznámější Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR (dále jen NPC). Tento specializovaný útvar s celostátní působností byl zřízen v první polovině 90. let a již déle než dvě desetiletí se zabývá vyšetřováním nejzávažnějších případů spjatých s obchodem s drogami. Hlavním úkolem NPC je vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat trestnou činnost na úseku nedovolené výroby a obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jedy, zejména v jejích organizovaných a mezinárodních formách. Cílem je snížit nabídku nelegálních drog v České republice a prosazování práva v této oblasti. Vedle těchto úkolů se specialisté z NPC podílejí na tvorbě a realizaci národní strategie protidrogové politiky a v preventivní oblasti pomáhají vytvářet projekty zaměřené na vzdělávání odborné veřejnosti a nespecifickou primární prevenci. U NPC slouží policisté a policistky, kteří si svou práci vybrali jako poslání a hluboce věří v jeho smysl. Systematický a precizní personální výběr příslušníků centrály, společně s pevným vnitřním systémem etických pravidel byly a jsou zárukou, že NPC svou práci vykonává profesionálně a s maximální efektivitou²².
Kromě řídící úřadovny v hlavním městě Praze jsou síly útvaru rozmístěny také na dalších místech České republiky, přičemž jednotlivé expozitury se nacházejí ve většině krajských měst. Tyto expozitury úzce spolupracují nejen vzájemně, nýbrž také s ostatními policejními útvary, příp. dalšími bezpečnostními složkami z České republiky nebo ze zahraničí. Mezi hlavní „domácí“ partnery NPC patří Celní protidrogová jednotka, podobným způsobem specializovaný útvar Celní správy ČR. Během řady let vzájemné spolupráce v závažných trestních věcech se těmto složkám podařilo odhalit bezpočet nezákonných obchodů a jejich pachatele předat spravedlnosti. Z úspěšných realizací orgánů policie a celní správy z nedávné doby lze připomenout operaci s krycím názvem „Tat“, která vyvrcholila v polovině října 2013. Při zásazích v Praze, Jihočeském a Západočeském kraji byli zadrženi dva Češi a čtyři Vietnamci a zajištěno rekordní množství metamfetaminu v rámci jediné akce. Dalším prvenstvím bylo objevení dosud největší výrobny pervitinu na území hlavního města Prahy. Laboratoř zřízená v rodinném domě fungovala takřka nepřetržitě v rámci třísměnného provozu a za jeden den v ní bylo možné vyrobit až neuvěřitelných 15 kilogramů metamfetaminu. V průběhu akce byly zlikvidovány ještě tři další velkoobjemové výrobny, přičemž ve všech případech produkovaly vysoce kvalitní pervitin s obsahem účinné látky okolo 80 procent. Většina produkce byla určena pro německý trh, přičemž pervitin přes hranice nejčastěji putoval v osobních autech v různých skrýších. Jedním z triků, jak se při kontrole vyhnout odhalení, bylo plnění pervitinu rozpuštěného ve vodě do plechovek od piva prakticky nerozeznatelných od originálního balení. Kromě rekordního množství drogy připravené k expedici a prodeji bylo ve varnách zajištěno také zhruba sedm tun odpadních látek vzniklých při nelegální výrobě metamfetaminu, přičemž náklady na jejich ekologickou likvidaci se budou pravděpodobně pohybovat ve výši desítek milionů korun²³.

5.2 Celní protidrogová jednotka Generálního ředitelství cel

Další složkou, která se vedle Policie ČR zabývá potíráním trestné činnosti spjaté s omamnými a psychotropními látkami, je Celní správa ČR. V rámci Generálního ředitelství cel působí Celní protidrogová jednotka (dále jen CPJ), útvar s celorepublikovou působností, plnící obdobné úkoly jako NPC se zaměřením na závažnou drogovou trestnou činnost s mezinárodním prvkem. Předchůdce CPJ, zvláštní oddělení specializované na boj proti narkotikům vzniklo v rámci Celní správy již v roce 1990. Příslušníci CPJ samostatně nebo ve spolupráci s ostatními orgány šetří trestnou činnost spjatou s omamnými a psychotropními látkami a jejich dovozem, vývozem nebo tranzitem (převozem) přes území České republiky. Také CPJ v rámci těchto případů úzce spolupracuje s dalšími útvary v ČR, kromě zmiňovaných společných akcí s NPC se jedná např. o součinnost s odbory pátrání celních úřadů jednotlivých krajů ČR nebo útvary kriminální policie a vyšetřování s územně vymezenou působností. Významný podíl má rovněž spolupráce se zahraničními bezpečnostními orgány napříč Evropskou unií. Významnými partnery Celní právy ČR jsou v tomto ohledu např. Spolková republika Německo, Rakouská republika nebo Polská republika. V rámci mnoha společných akcí bylo v minulosti rozbito několik zločineckých organizací působících ve více státech, které do ČR a dále do západní Evropy pašovaly desítky kilogramů heroinu a dalších drog²⁴.
Jedním ze zatím posledních úspěchů společného úsilí policistů a celníků na území ČR byly operace s krycím názvem „Stein“ a „Chinh“, ukončené těsně před Vánoci 2013. Vzhledem k řadě společných faktorů a propojenosti zločineckých struktur při těchto akcích probíhala intenzivní spolupráce a výměna informací mezi bezpečnostními složkami v rámci ČR i ve vztahu německým partnerům. V rámci akce „Stein“ celníci zasahovali v Děčíně a Hřensku, přičemž zatknuli vietnamského překupníka drog, u kterého zajistili 4,5 kg metamfetaminu, přes 100 kusů extáze a 100 gramů marihuany. Pachatel své „zboží“ skrýval na různých místech, včetně speciálního úkrytu ve skalním útvaru v Hřensku, kde byl nalezen více než 1 kg drogy. Kromě toho, že byl dotyčný umístěn v cele vazební věznice, bylo mu rovněž zabaveno osobní motorové vozidlo a 61 tisíc Euro v hotovosti. Na úspěšné akci se podíleli rovněž němečtí kolegové, kteří na své straně hranice zadrželi dalších 16 podezřelých osob, 3 kg metamfetaminu a 7 kg marihuany. Ve stejnou dobu probíhala na Chebsku operace „Chinh“, realizovaná kriminální policií. V rámci akce byla zlikvidována organizovaná skupina šesti Vietnamců působících na Chebsku a zabývající se kromě distribuce metamfetaminu a marihuany rovněž další trestnou činností spojenou s úniky na cle a daních. Také v tomto případě se kromě českých policistů a celníků se na akci podílely také policejní orgány SRN, které v rámci vlastního šetření zadržely dalších 12 osob podezřelých z trestné činnosti na úseku nelegálního nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Dotyční Němci pravidelně jezdili do ČR, kde nakupovali pervitin a marihuanu, aby ji propašovali zpět do Německa a se ziskem distribuovali v rámci vlastní odběratelské sítě. V průběhu operace byla odhalena distribuční místnost s dávkami pervitinu připravenými k odběru a pěstírna marihuany o několika stech rostlinách. Současně bylo zajištěno několik milionů korun v české měně a Eurech, kterou vietnamští „obchodníci“ tímto způsobem v relativně krátkém časovém úseku vydělali²⁵.

5.3 „Toxi týmy“ SKPV krajských a okresních ředitelství Policie ČR

Mimo uvedených útvarů se úkony trestního řízení v souvislosti s drogovou kriminalitou zabývají rovněž další policejní orgány. Vedle specializovaných složek policie a celní správy s působností na celém území České republiky drogové trestné činy šetří rovněž útvary s omezenou územní působností, tedy okresní a krajská ředitelství Policie ČR, a okrajově rovněž příslušníci odborů pátrání celních úřadů jednotlivých krajů. V rámci policie jsou na jednotlivých ředitelstvích zřizovány tzv. „toxi týmy“ , v závislosti na aktuálních okolnostech různě silné skupiny příslušníků služby kriminální policie a vyšetřování, kteří se specializují na drogové delikty v rámci svého působiště a jsou v tomto ohledu odborně vyškoleni. Na rozdíl od „celorepublikových“ útvarů zabývajících se především nejzávažnějšími formami trestné činnosti a organizovaným zločinem v mezinárodním měřítku vyšetřují policejní orgány na krajské a okresní úrovni v porovnání s nimi zdánlivě „méně zajímavé“ případy. Přestože by se mohlo zdát, že regionální rozměr policejní práce nedosahuje takového významu jako mediálně prezentované celostátní či mezinárodní kauzy, nelze příslušníkům těchto útvarů upřít lví podíl na nekonečném boji s drogovou kriminalitou. Stejně jako potírání organizovaných skupin působících v různých státech napříč Evropou a zajišťujících dovoz a distribuci stovek kilogramů drog ročně je totiž stejně důležité potírání zdánlivě méně závažných forem trestné činnosti spjaté s omamnými a psychotropními látkami. Právě na okresní úrovni je třeba důsledně stíhat drobné „vařiče“ a příležitostné dealery, kteří si trestnou činností většinou nárazově vylepšují vlastní příjmy. Policisté z okresních a krajských ředitelství mají velkou výhodu spočívající v místní a osobní znalosti svého teritoria, a navíc mohou zpravidla často využívat poznatky poskytnuté občany nebo svými informátory. Díky dlouholetým zkušenostem v daném regionu mají často velmi dobrý přehled o situaci v místě a v případě potřeby mohou poskytnout přesné poznatky a pohotovou pomoc kolegům z útvarů pracující na republikové nebo mezinárodní úrovni.
Zejména ve velkých městech a v oblastech z hlediska výroby a konzumace drog více problematických dosahují „toxi týmy“ dlouhodobě vynikajících výsledků. Měsíc před loňskými Vánocemi byl na Blanensku severně od Brna realizován případ největšího výrobce metamfetaminu v oblasti. Teprve dvaadvacetiletý muž nebyl pro kriminalisty lehkým soustem, neboť se snažil maximálně se zabezpečit proti sledování a dalším úkonům, proto drogu „vařil“ zpravidla ve volné přírodě a navíc na místech s dobrým rozhledem. Mimo své bydliště měl uschované také náčiní potřebné k výrobě metamfetaminu. Kromě těchto opatření měl muž slušnou sbírku nožů, paralyzérů a dalších zbraní pro případ násilné konfrontace a jeden z jeho společníků choval psa bojového plemene. Nic z toho však dotyčné neuchránilo od zatčení a trestního postihu, během zásahu navíc došlo k pokousání jednoho z pachatelů jeho vlastním psem²⁶.

VI. Závěr
Problematika omamných a psychotropních látek, jejich zneužívání, stejně jako celosvětový obchod s nimi představuje globální společenské, zdravotní a bezpečnostní riziko pro nadcházející dekády. Bez nadsázky lze říci, že drogy pronikly do všech zemí a měst západní a střední Evropy a každá nastupující generace mladých lidí je tímto fenoménem do jisté míry ovlivněna. Přestože většina teenagerů zůstane „pouze“ u experimentování s marihuanou, příp. rekreační konzumace „méně návykových“ látek, která s přibývajícím věkem postupně odezní, nelze podceňovat množství jedinců, pro něž se z různých pohnutek droga stane doslova životním partnerem, jemuž jsou ochotni podřídit a obětovat naprosto všechno. Výsledky odborných studií a průzkumů zpracovávaných nejrůznějšími organizacemi potvrzují alarmující stav, kdy se počet osob starších patnácti let, které mají s drogami osobní zkušenost, neustále zvyšuje. Přes všechny edukační programy, preventivní strategie a odstrašující případy z médií i vlastního okolí jsou mladí lidé stále přitahováni těžko vysvětlitelnou silou k experimentům s drogami. Přestože jsou ve školách i v domácím prostředí náležitě poučováni, vliv jejich vrstevníků a v neposlední řadě i masové rozšíření a dostupnost drog má častokrát rozhodující vliv na jejich postoj.
Podle mnoha názorů je jediným možným východiskem ze současného stavu zpřísnění trestní represe a nemilosrdný postih pachatelů, kteří se zabývají výrobou, pašováním a distribucí drog. Tento „byznys“ se od šedesátých let dvacátého století dceňovat množství těch jedinců postupně rozrostl do gigantických rozměrů a i nyní má spirálovitě vzestupnou tendenci. Pro statisíce lidí na celém světě je totiž jednodušší stát se pomyslným kolečkem v soukolí drogového obchodu, než si na živobytí vydělávat poctivou prací. Avšak ani v případě pachatelova dopadení a pobytu v nápravném zařízení není zajištěno, že svoji činnost již nebude opakovat. Z rozjetého vlaku se vystupuje jenom těžko, navíc návyk na zahálčivý a nákladný konzumní způsob předchozího života je dostatečnou motivací pro to, aby se „resocializovaný“ pachatel znovu zapojil do nelegálních aktivit.
Obrovské usnadnění „obchodní činnosti“ zločineckých organizací operujících v mezinárodním nebo dokonce celosvětovém měřítku představuje současný trend globalizace a „otevřeného světa“. Jakkoliv to bylo dříve zcela nemyslitelné, je dnes díky vymoženosti zvané Schengenský systém volného pohybu zboží a osob možné po bezpečném překonání vnějších hranic Evropské unie např. v Polsku nebo Slovinsku v řádu několika desítek hodin přejet bez další celní či policejní kontroly prakticky celou Evropu a dopravit náklad „zboží“ z Turecka až do Španělska či Portugalska. Pašeráci neustále zdokonalují stávající a vyvíjejí nové způsoby ukrývání kontrabandů drog, aby měli kurýři v autech, autobusech, vlacích nebo letecké dopravě pořád jistý náskok, a tak i větší šanci vyhnout se odhalení. Rozvětvené organizace z různých závadových lokalit bohatě využívají napojení svých členů na rozsáhlé imigrantské komunity v celé západní Evropě, jejichž zástupci pomáhají realizovat či nezřídka sami organizují dovoz stovek kilogramů drog měsíčně do České republiky, Německa, Rakouska, Francie, Švýcarska, zemí Beneluxu, Velké Británie apod.
Proti této „armádě“ kurýrů, vymahačů, poradců a posluhů, která disponuje nepředstavitelnými finančními prostředky a zázemím ve všech zemích, kde působí, nemají za současného stavu bezpečnostní orgány jednotlivých zemí žádnou šanci na výraznější úspěch. Přestože se jim každoročně podaří zajistit tuny drog a dostat za mříže stovky pachatelů, chod léta dobře zavedených organizací se jim nevede výrazněji ochromit. Do jisté míry je boj s organizovaným drogovým zločinem podoben donquijotskému potýkání se s větrnými mlýny. O to více uznání veřejnosti a podpory vlastního státu zasluhují muži a ženy, rganizacíkteří boji s drogami a lidmi, kteří se obchodem s nimi živí, zasvětili své životy. Ne vždy tomu však bohužel tak je. Složky zabývající se odhalováním, dokumentací a vyšetřováním drogové trestné činnosti jsou často omezeny řadou faktorů, které jejich činnost ztěžují. Nedostatečné personální obsazení, technická a materiální podpora, zbytečná byrokracie nebo dokonce neochota představitelů justice adekvátně spolupracovat celý proces trestní represe podstatně ztěžuje. Zdá se, že přestože patří boj proti drogám k nejvyšším prioritám politiky státu, ať už ze zdravotního, sociálního nebo bezpečnostního hlediska, nezřídka jsou schvalována opatření, která těmto zásadám vpravdě odporují. Bez ohledu na možné budoucí fatální následky pro sociální a bezpečnostní oblast jsou ve většině států Evropy, Českou republiku nevyjímaje, neustále přijímáni imigranti a uprchlíci z problematických oblastí a dochází k posilování jejich pozic, jak dokazuje přiznání statusu národnostní menšiny Vietnamcům v nedávné době. Lze předpokládat, že pouze část z nově příchozích se v budoucnu zapojí do evropské společnosti a rozhodne se respektovat domácí kulturu. Pomineme-li bezpečnostní riziko náboženského extremismu a fundamentalismu, hrozbu představuje také zařazení části těchto osob do nezákonných aktivit spjatých s drogami. Evropský prostor je již v této době doslova rozparcelován zločineckými organizacemi z Balkánu, Asie, Afriky a Středního východu, které obratně zneužívají početních stavů jednotlivých diaspor v západních aglomeracích. Pro tyto struktury je příliv nových uprchlíků, z jejichž řad se budou rekrutovat jak jejich zákazníci, tak ochotní pomahači, vítanou posilou.
Zdá se, že jedinou možností, jak těmto závažným hrozbám efektivně čelit, jsou podstatné legislativní úpravy týkající se jak aspektů trestně-právní odpovědnosti pachatelů, tak pravomocí bezpečnostních složek. Lze se domnívat, že Listina základních práv a svobod byla primárně určena k zajištění ochrany řádných občanů před bezprávím, a nikoliv jako nástroj zvýhodňující osoby zákon chronicky porušující. Je třeba, aby si „domácí“ pachatelé i „hosté“ příchozí z jiných zemí či kontinentů, zvyklí na odlišnou kulturu a jiné mravy, rychle osvojili povědomí, že výraz demokracie není synonymem pro slovo slabost, jak se nyní často děje. Pozici a respekt bezpečnostních složek i justičních orgánů by jistě zesílila opatření jako deportace pachatelů do země původu bez ohledu na jejich politickou či náboženskou příslušnost a trestní minulost, obnovení povinnosti v rámci výkonu trestu pracovat a podílet se tak alespoň zčásti na úhradě nákladů za pobyt v nápravném zařízení, či zjednodušení mechanismu konfiskace majetku pachatelů nabytého nejen z výnosů trestné činnosti. Avšak vzhledem k tomu, že podobná opatření by zcela jistě nebyla v souladu s demokratickými principy a zásadami a hodila by se spíše pro některý z autoritativních režimů „vlády jedné strany“, patrně nelze očekávat, že budou v blízké budoucnosti inkorporována do praxe. Nezbývá tedy než věřit, že boj proti drogám bude alespoň stejně účinný, jako doposud, a že si stále více osob z ohrožených sociálních skupin vezme ponaučení z preventivních programů a po zralé úvaze dojde k závěru, že drogy nejsou potřeba ke zkvalitnění vlastního bytí ani řešení problémů, které s sebou životní pouť přináší.

1^ Kubánek, V. Omamné a psychotropní látky, prekurzory a anabolika. Praha: Generální ředitelství cel, 2012, str. 55.

2^ www.wikipedia.cz – soubor Metamfetamin

3^ Kubánek, V. Omamné a psychotropní látky, prekurzory a anabolika. Praha: Generální ředitelství cel, 2012, str. 55..

4^ www.wikipedia.cz – soubor Metamfetamin

5^ Svatoš, R. Kriminologie ve světle nového trestního zákoníku. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2010, str. 135.

6^ Temmlerovy závody poblíž Berlína vyráběly povzbuzující tablety obsahující pervitin až do 60. let. V západoněmeckých ozbrojených silách bylo jejich užívání zakázáno až v průběhu 70. let, v armádě sousední NDR se pervitin udržel až do roku 1988. soubor E15

7^ V roce 2010 bylo na území USA objeveno na jedenáct tisíc ilegálních výroben této látky. soubor E15

8^ Kolektiv autorů. Evropské drogové trhy – strategická analýza. Brusel: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti, 2013, str. 15.

9^ BMK – benzyl methyl keton, látka známá též jako P2P (1-fenyl-2-propanonoxim), původně legální substance používaná v průmyslu. Oficiální trh s touto látkou je aktuálně omezen na státy oprávněné s ní nakládat, zejm. v Číně však sílí objem nelegální výroby a snahy BMK dodávat zájemcům v Evropě a Americe za účelem výroby syntetických drog.

10^ Kubánek, V. Omamné a psychotropní látky, prekurzory a anabolika. Praha: Generální ředitelství cel, 2012, str. 14.

11^ Budka, I. Organizovaná kriminalita II. Praha: Policejní akademie ČR, 2006, str. 126.

12^ Tamtéž, str. 128.

13^ Svatoš, R. Kriminologie ve světle nového trestního zákoníku. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2010, str. 134.

14^ Svatoš, R. Kriminologie ve světle nového trestního zákoníku. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2010, str. 56.

15^ Bo Doi – vietnamský výraz označující vojáka (pěšáka), rovněž oficiální označení hodnosti vojína ve Vietnamské lidové armádě. Clark, G.R., Words of the Vietnam War. Jefferson: McFarland & company, Inc., Publishers, 1990, str. 63.

16^ Janský, S. Od teď budeme financovat i mejdany vietnamských drogových mafiánů. Parlamentní listy, 9.7.2013, dostupné na www.parlamentnilisty.cz.

17^ Jedním z „vylepšení“ pervitinu je např. jeho ředění krystalickou močovinou. http://budejovice.idnes.cz/nemecti-policiste-zprisnili-kontroly-ceskych-automobilu-p3u-/budejovice-zpravy.aspx?c=A140103_200126_budejovice-zpravy_khr

18^ http://zpravy.idnes.cz/gang-velkovyrobcu-metamfetaminu-d4l-/krimi.aspx?c=A131021_113151_krimi_klm

19^ http://usti.idnes.cz/zasah-policie-proti-drogam-v-hrensku-dvu-/usti-zpravy.aspx?c=A131218_120014_usti-zpravy_alh

20^ Národní protidrogová centrála SKPV PČR - Metamfetamin v příhraničí, www.policie.cz

21^ Kolektiv autorů. Evropské drogové trhy – strategická analýza. Brusel: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti, 2013, str. 17.

22^ Frydrych, J, plk., Mgr. O nás. Dostupné přes www.policie.cz.

23^ http://zpravy.idnes.cz/gang-velkovyrobcu-metamfetaminu-d4l-/krimi.aspx?c=A131021_113151_krimi_klm

24^ www.celnisprava.cz

25^ http://www.celnisprava.cz/cz/tiskove-zpravy/2013/Stranky/pri-operaci-stein-celnici-zajistili-4-5-kilogramu-pervitinu.aspx

26^http://brno.idnes.cz/policie-dopadla-nejvetsiho-vyrobce-drog-na-blanensku-p0j-/brno-zpravy.aspx?c=A131122_084939_brno-zpravy_Ka1