Tomaso Albinoni (1671–1751). Tento italský barokní skladatel byl synem bohatého benátského obchodníka a výrobce hracích karet. Zpočátku se hudbě nevěnoval profesionálně. Na titulních stranách svých prvních opusů se označoval „musico di violino dilettante veneto“ (tj. Benátský houslista a milovník hudby). Později se začal věnovat hudbě naplno a vydobyl si evropský věhlas. Jeho více než 50 oper upadlo sice v zapomnění, ale instrumentální hudba je dodnes hrána a vysoce ceněna. Velká část Albinoniho rukopisů byla bohužel zničena v Drážďanech během 2. světové války. To je také jeden z důvodů, proč je málo známo o jeho životě a díle. V roce 1700 byl pravděpodobně zaměstnán jako houslista v orchestru mantovského vévody Ferdinanda Karla, kterému věnoval sbírku instrumentálních skladeb op. 2, ze kterých pochází dnes uváděná sonáta. Neobvyklé obsazení dvou různých hlasů viol bývá označováno jako „francouzské“.
Georg Friedrich Händel (1685-1759) se narodil v německém Halle v rodině lékaře a dcery luteránského pastora. Většinu svého života však prožil v zahraničí. Slavil veliké úspěchy jak v Itálii tak i v Anglii, kterou si v roce 1712 zvolil jakou svou druhou vlast. Zemřel v Londýně a byl zde i pochován. Koncert pro harfu a orchestr op. 4 č, 6 je pravděpodobně transkripcí původně varhanního koncertu. Těch napsal Händel celkem 12. Zajímavostí je, že je skladatel vkládal mezi jednotlivé akty svých oratorií.
Luigi Boccherini (1743-1805) pocházel z hudební rodiny. Jeho otec byl zpěvák a kontrabasista v toskánském městečku Lucca poblíž Pisy. V mládí se Luigi začal učit hrát na violoncello a později založil smyčcové kvarteto, se kterým koncertoval. V té době začal i sám komponovat. Napsal mnoho skladeb pro violoncello i smyčcové kvarteto. Smyčcový kvintet však nabízí větší plnost zvuku. Boccherini jich napsal celkem 125, z toho 113 s druhým violoncellem ve vysoké poloze.
Ladislav Kajstura (1927) pochází z Ostravy. Jako chlapec se učil hře na housle a klavír. Po absolvování varhanické školy v Brně studoval soukromě harmonii, kontrapunkt a skladbu. Svá studia pak zakončil absolutoriem na Ostravské konzervatoři v oborech dirigování a skladba. Od roku 1970 dodnes působí jako pedagog na Lidové konzervatoři v Ostravě v oborech dirigování a skladba. Je autorem mnoha instruktivních skladbiček. Skicy pro smyčcový orchestr pochází z roku 1984.
Kutnohorský komorní orchestr (KKO) při ZUŠ Kutná Hora vznikl v březnu 2009 jako neprofesionální smyčcové těleso. V současnosti má 15 členů. V orchestru se setkávají pedagogové ZUŠ Kutná Hora a ZUŠ Čáslav, bývalí absolventi ZUŠ i muzikanti kutnohorska. Orchestr si klade za cíl navázat na orchestrální tradici, která byla v Kutné Hoře více než před čtvrt stoletím přerušena a vytvořit tak zázemí pro místní hudebníky. První věřejné koncerty orchestru proběhly v předvánočním čase, kdy se představili společně se sbory ZUŠ Kutná Hora v kostele sv. Jana Nepomuckého a v prostorách gymnázia Jiřího Ortena v Kutné Hoře. Uměleckými a organizačními vedoucími orchestru jsou violoncellistka Věra Bartoníčková a houslistka Lenka Drahotová.
Stania Ramešová po ukončení pražské konzervatoře pokračovala ve studiích na Čajkovského konzervatoři v Moskvě u věhlasné harfistky Olgy Erdeli. Vystupovala sólově i s předními orchestry po celé Evropě. Po návratu do Prahy založila Duo Renaissance, spolupracuje také s evropským orchestrem Concertino. Vyučuje na brněnské konzervatoři.
Koncert byl uskutečněn za finanční podpory města Kutná Hora.
MÁJOVÝ KONCERT
15. května 2010 v 18:00 KOSTEL PANNY MARIE NA NÁMĚTI