Masarykova univerzita V brně Lékařská fakulta

SCHEIMPFLUGOVA KAMERA:

Theodor Scheimpflug byl důstojníkem rakousko-uherského námořnictva a v roce 1904 sestrojil fotografický přístroj, který dnes nese jeho jméno. Princip Scheimpflu-govy kamery spočívá v tom, že snímaná plocha svírá s osou objektivu a s rovinou fotografického filmu ostrý úhel. Výhodou tohoto fotografického zobrazení je, oproti klasickému uspořádání fotografického přístroje, veliká hloubka ostrosti.

Scheimpflugův princip (též podmínka či pravidlo) je ve světě fotografie znám již od počátku 20. století. Původně byl využíván k omezení distorze obrazu při fotogra-fování země z balónů ke kartografickým účelům. Základem je protnutí 3 rovin v jedi-né ose – roviny snímání (filmu), roviny čočky a roviny fotografovaného objektu. V oftalmologii se Scheimpflugovy kamery využívá teprve několik let. Slouží k po-drobné analýze struktur předního segmentu oka. Světlo ve tvaru štěrbiny velmi ry-chle rotuje v rozsahu celých 360° a zároveň jsou pořizovány jednotlivé fotografie předního segmentu oka. Celý proces trvá asi 2 sekundy a počet snímků se pohybuje kolem 50. Následnou analýzou je možné získat řadu informací. Využívány jsou údaje o povrchu přední plochy rohovky (dokonalá topografie), o tloušťce rohovky (přístroj jako jediný analyzuje povrch zadní plochy rohovky), informace o šíři a anatomii ko-morového úhlu, o objemu či hloubce přední oční komory, o sytosti tkáně čočky a mnoho dalších údajů. Je třeba zdůraznit význam této metody pro měření optické lomivosti centra rohovky zejména po refrakčních zákrocích. Jak již bylo výše zmíně-no, keratometrie i topografie rohovky měří své hodnoty na rohovce paracentrálně, navíc měří pouze přední plochu rohovky a poté je z naměřených hodnot dopočítáno zakřivení zadní plochy rohovky (poměr zakřivení přední a zadní plochy rohovky u normálních očí je relativně stálý, avšak po refrakční operaci, která opracovává přední plochu, uvedený poměr neplatí) [http://nw.fbmi.cvut.cz].