Masarykova univerzita V brně Lékařská fakulta

9.6Výsledky sledovaných měření

Na základě naměřených hodnot jsem vytvořila grafy k jednotlivým situacím, kde je možné pozorovat změny optické mohutnosti nitrooční čočky.

Tab. č. 10: Rohovka se vyklenuje (myop)

K=[D]	44,50	45,00	45,50	46,00	46,50	47,00	47,50	48,00
K=[mm]	7,42	7,50	7,58	7,67	7,75	7,83	7,92	8,00
IOL=[D]	18,50	18,00	17,50	17,00	16,50	16,00	15,50	15,00

Zdroj: vlastní měření

Graf č. 2: Vyklenující se rohovka



Zdroj: vlastní měření

V grafu č. 2 si můžeme všimnout, jak se s rostoucím zakřivením rohovky (rohov-ka se vyklenuje) zmenšuje hodnota optické mohutnosti nitrooční čočky.

Tab. č. 11: Rohovka se oplošťuje (hypermetop)

K=[D]	44,50	44,00	43,50	43,00	42,50	42,00
K=[mm]	7,42	7,33	7,25	7,17	7,08	7,00
IOL=[D]	18,50	19,00	19,50	20,00	20,50	21,00
K=[D]	41,50	41,00	40,50	40,00	39,50	39,00
K=[mm]	6,92	6,83	6,75	6,67	6,58	6,50
IOL=[D]	22,00	22,50	23,00	23,50	24,00	24,50

Zdroj: vlastní měření

Graf č. 3: Oplošťující se rohovka



Zdroj: vlastní měření

Přičemž z grafu č. 3 můžeme vyčíst, že se zmenšujícím se zakřivením rohovky (rohovka se oplošťuje) optická mohutnost nitrooční čočky stoupá.

Tab. č. 12: Axiální délka se zvětšuje (myop)

AL=[mm]	24,0	24,3	24,6	24,9	25,2	25,5	25,8	26,1
IOL=[D]	18,5	17,5	16,5	15,5	14,5	13,5	13,0	12,0
AL=[mm]	26,4	26,7	27,0	27,3	27,6	27,9	28,2	28,5
IOL=[D]	11,0	10,0	9,0	8,5	7,5	6,5	6,0	5,0

Zdroj: vlastní měření

Graf č. 4: Prodlužování axiální délky oka



Zdroj: vlastní měření

Graf č. 4 popisuje situaci, kdy se axiální délka oka prodlužuje a hodnota optické mohutnosti nitrooční čočky klesá.

Tab. č. 13: Axiální délka oka se zmenšuje (hypermetrop)

AL=mm	24,0	23,7	23,4	23,1	22,8	22,5	22,2	21,9
IOL=[D]	18,5	19,5	20,5	21,5	22,5	23,5	24,5	25,5
AL=mm	21,6	21,3	21,0	20,7	20,4	20,1	19,8	19,5
IOL=[D]	26,5	27,5	29,0	30,0	31,0	32,5	33,5	35,0

Zdroj: vlastní měření

Graf č. 5: Axiální délka oka se zkracuje



Zdroj: vlastní měření

Zatímco u zkracující se axiální délky oka je na grafu č. 5 vidět, jak se optická mo-hutnost nitrooční čočky zvětšuje.

9.7Diskuse

Ověřila jsem si předpoklady stanovené v kapitole Pracovní hypotéza, v tom smys-lu, že pokud dochází k vyklenování rohovky, stává se oko více myopickým, tedy bu-de třeba nižší optická mohutnost nitrooční čočky.

Pokud dochází k oplošťování rohovky, stává se oko více hypermetropickým, tedy bude třeba nitrooční čočka s větší optickou mohutností.

Když se axiální délka prodlužuje, stává se oko více myopickým a opět bude třeba nitrooční čočka s nižší optickou mohutností, než když se axiální délka zkracuje, oko je hypermetropické a hodnota optické mohutnosti nitrooční čočky stoupá.

Pro větší přehlednost zde uvádím již jen dva grafy, ze kterých jsou předchozí předpoklady patrné.

Graf č. 6: Změna zakřivení rohovky



Zdroj: vlastní měření

Graf č. 7: Změna axiální délky oka



Zdroj: vlastní měření

9.8Souhrn

Pokud přijde do ordinace pacient, je velice důležitý přístup. Měli bychom ho srozumitelně obeznámit s veškerými náležitostmi a precizně provést předoperační vyšetření, měření, o kterých jsem se zmiňovala výše v textu, zvolit vhodný typ nitrooční čočky, na základě co nejpřesnějších výpočtů a samozřejmě brát v potaz i eventuální přání pacienta. Například pacient myop je zvyklý nosit brýle na dálku, ale do blízka se dívá bez korekce, tudíž i po operaci chce číst bez brýlí. Naopak hypermetrop má potíže s díváním do dálky i do blízka. Výhodou implantace nitrooční čočky je, že pacienta můžeme zbavit korekce na dálku a snížit korekci do blízka.

10ZÁVĚR

V dnešní době se stává operace šedého zákalu rutinním výkonem u jinak zdravých pacientů. Časově a finančně není příliš náročná, a přesto je katarakta nejčastější příčinou slepoty ve světě.

Důsledky se dále projevují v každodenním životě, jak v oblasti osobního života. Pacient může mít problémy se sebeobsluhou a stává se tak závislým na dalších osobách. Tak z hlediska pracovního (sociálního) se dostává do situace, kdy není schopen se plnohodnotně zapojit do pracovního procesu, má problém uplatnit se v zaměstnání, a tak je odkázán na čerpání sociálních dávek.

Aby se tomuto předešlo, provádí se odstranění katarakty a následná náhrada vlastní zkalené čočky umělou nitrooční čočkou. V současnosti je na trhu nepřeberné množství nitroočních čoček. Rozdělit je můžeme například podle toho z jakého materiálu jsou vyrobené, z kolika částí se skládají, kam se umísťují a na jakém principu fungují.

Výběr nitrooční čočky spočívá na oftalmologovi/chirurgovi, který na základě vstupního vyšetření a měření vybírá nitrooční čočku individuálně pro každého pacienta, aby byl výsledný stav po implantaci co nejoptimálnější a pacient byl spokojený.

K volbě čočky slouží též výpočty optické mohutnosti nitrooční čočky. Nejčastěji používané vzorce jsem uvedla v teoretické části. K tomu je samozřejmě velice důležité znát zakřivení rohovky a axiální délku oka. Tyto hodnoty konečnou volbu nitrooční čočky zásadně ovlivňují.

Ověřila jsem si, že zvyšující se hodnoty zakřivení rohovky navozují stav myopického oka a optická mohutnost nitrooční čočky bude menší než u oka hypermetropického, tedy s rohovkou plošší. Stejně tak oko s větší axiální délkou, nebo-li myopické, potřebuje nitrooční čočku s menší optickou mohutností než oko kratší, hypermetropické.

Do diplomové práce jsem se snažila zahrnout hlavně aktuální možnosti řešení katarakty, zejména nejnovějšími typy nitroočních čoček, o kterých jsem čerpala zejména z Trendů soudobé oftalmologie. Vzhledem k tomu, že už takto je rozsah nad požadované minimum, neuváděla jsem obrázkovou dokumentaci u každé kapitoly, navíc u některých bylo obtížné materiály sehnat.

Čerpala jsem nejen z literatury tištěné, ale i ze závěrečných prací kolegů a z inter-netových stránek, zejména týkajících se oftalmologie.

11SEZNAM ZKRATEK

aACD hloubka anatomické přední komory oka

ACD anterior chamber depht (hloubka přední komory)

AC IOL předněkomorová čočka (anterior chamber)

AG průměr přední komory

AL axiální délka oka

A-scan amplitude modulated (ultrazvukové měření biometrie oka)

ECCE extrakapsulární extrakce čočky

ELP Effective Lens Position (odhadovaná poloha čočky)

IAPB Mezinárodní agentura pro prevenci slepoty

IOČ intraokulární čočka

IOL intraocular lens (nitrooční čočka)

IR infračervené záření (infrared radiation)

ITI International Trachoma Initiative

K poloměr zakřivení rohovky

K-adjust keratometrie u pacientů po laserovém refrakčním zákroku

MIOL multifokální nitrooční čočka (multifocal intraocular lens)

MR magnetická rezonance

Např. například

NOČ nitrooční čočka

PC IOL zadněkomorová čočka (posterior chamber)

PCO posterior capsule opacification (opacity zadního pouzdra čočky)

PMMA polymethylmetakrylát

R poloměr zakřivení přední plochy rohovky v mm

S  personalizovaný faktor chirurga

SF Surgeon Factor (personalizace faktoru chirurga)

SRK Sandersův-Retzlaffův-Kraffův vzorec pro výpočet optické mohutnosti NOČ (IOL)

UBM ultrazvuková biometrie

UV ultrafialový (ultra violet)

UZ ultrazvuk

VPMD věkem podmíněná makulární degenerace

WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

YAG laser yttrium-argon garnet laser (laser používany k protětí sekundární katarakty)

12LITERATURA

1. ANTON, M.: Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody, 3. vydání, NCO NZO, Brno, 2004.-96 s., ISBN 80-7013-402-X
2. AUTRATA, R., ČERNÁ, J.: Nauka o zraku. 1. vydání – dotisk, NCO NZO v Brně, 2006.-226 s., ISBN 80-7013-362-7
3. DOUGLAS, J. Rhee. and kol.: Diagnostika a léčba očních chorob v praxi. Přel. Diblík P. a kol. 1. vydání, TRITON Praha, 2004.-618 s., Přel. z: The Wills Eye Manual. ISBN 80-7254-536-1
4. FRIEDLOVÁ, R.: Spolehlivost objektivního vyšetření refrakčních vad, Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2006. 77 s. Vedoucí diplomové práce Jan Richter.
5. HŘEBCOVÁ, J.: Optimalizace stanovení optické mohutnosti nitrooční čočky při operaci katarakty: dizertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2008. 65 s. Vedoucí dizertační práce Šárka Skorkovská.
6. HYCL, J., VALEŠOVÁ, L.: Atlas oftalmologie 1. vydání, TRITON s.r.o. v Praze, 2003.-151 s., ISBN 80-7254-382-2
7. KOLÍN, J.: Oftalmologie praktického lékaře, 1. vydání, vydavatelství Karolinum, Praha, 1994.-276 s., ISBN 80-7066-861-X
8. KRAUS, H.: Kompendium očního lékařství, 1. vydání, Grada Publishing, Praha, 1997.-360 s., ISBN 80-7169-079-1
9. KRAUS, H., KAREL, I., RŮŽIČKOVÁ, E.: Oční zákaly, 1. vydání, Grada Publishing, Praha, 2001.-156s., ISBN 80-7169-967-5

10. KUCHYNKA, P.: Oční lékařství. 1. vydání, Grada Publishing, Praha, 2007.-812 s., ISBN 978-80-247-1163-8

11. KVAPILÍKOVÁ, K.: Anatomie a embryologie oka. 1. vydání, IDV PZ v Brně, 2000.-206 s., ISBN 80-7013-313-9
12. MRKVICOVÁ, A.: Topografie rohovky: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2008. 59 s. Vedoucí bakalářské práce Sylvie Petrová.
13. PETROVÁ, S., MAŠKOVÁ, Z., JUREČKA, T.: Základy aplikace kontaktních čoček, 2. vydání, NCO NZO, Brno, 2008.-219 s., ISBN 978-80-7013-470-2
14. PETROVICKÝ, P.: Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi III. svazek: Neuroanatomie, smyslová ústrojí a kůže, Vydavatelství Osveta v Martine, 2002.-542 s., ISBN 80-8063-048-8
15. PETROVICKÝ, P., DRUGA, R.: Systematická, topografická a klinická anatomie X.: Zrakové a sluchové orgány, orgány s vnitřní sekrecí, 1. vydání, Karolinum, Praha, 1996. -87 s.
16. PROCHÁZKOVÁ, S.: Korekce refrakčních vad: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2006. 63 s. Vedoucí bakalářské práce Jan Richter.
17. ROZSÍVAL, P., JANULA, J.: Moderní operace katarakty. 1. vydání, Vydavatelství MU Brno, 1995.-115 s.
18. ROZSÍVAL, P.: Oční lékařství, 1. vydání, Galén, Praha, 2006.-373 s., ISBN 80-7262-404-0
19. ROZSÍVAL, P.: Trendy soudobé oftalmologie, svazek II. 1. vydání, Galén, Praha, 2005.-286 s., ISBN 80-7262-326-5

20. ROZSÍVAL, P.: Trendy soudobé oftalmologie, svazek IV. 1. vydání, Galén, Praha, 2007.-325 s., ISBN 978-80-7262-470-6

21. ROZSÍVAL, P.: Trendy soudobé oftalmologie, svazek V. 1. vydání, Galén, Praha, 2008.-281 s., ISBN 978-80-7262-534-5
22. RUTRLE, M.: Brýlová optika, Vydavatelství IDV PZ, Brno, 1993.-144 s., ISBN 80-7013-145-4
23. RUTRLE, M.: Přístrojová optika. 1. vydání, IDV PZ v Brně, 2000.-189 s., ISBN 80-7013-301-5
24. VÍCHA, I.: Optimalizace výpočtu dioptrické hodnoty nitroočních implantátů: dizertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2007. 144 s. Vedoucí dizertační práce Eva Vlková.
Internetové stránky:

http://www.alcon.com

http://www.college-optometrists.org

http://www.epilasik.cz

http://www.erilens.cz

http://www.neomed.cz

http://www.oculus.cz

http://www.odbornecasopisy.cz

http://www.spiritmed.cz

http://www.verhaltensoptometrie.de

http://nw.fbmi.cvut.cz/e/pristroje-pro-oftalmologii-1234/1828.pdf

Brno, květen 2009