Obr. č. 51: Multifokální difrakční IOL
Zdroj: CD-ROM Kuchynka, obr. 11.27
Multifokální čočka je vyrobena tak, že při průchodu rovnoběžných paprsků láme část z nich do ohniska na sítnici, kde tvoří ostrý obraz předmětu v dálce, druhou část těchto paprsků láme do jiného ohniska mimo sítnici, takže ty nejsou užity pro vy-tvoření vnímaného obrazu. Při průchodu paprsků z blízkého bodu láme zase jen ně-které z nich do ohniska na sítnici, kde vytvoří ostrý obraz blízkého předmětu, ostatní paprsky do ohniska mimo sítnici, takže ty opět nejsou užity pro vytvoření obrazu. Pro dobré vidění je při použití těchto čoček důležité zpracování informací v centrál-ním nervovém systému tak, že je vnímán pouze obraz toho předmětu, na který je za-měřena pozornost, a ostatní informace jsou potlačeny. Při vytváření ostrého a kon-trastního obrazu na sítnici je důležitá také funkce duhovky, která pokud se při vyšší intenzitě světla nadměrně zužuje, může tím eliminovat efekt multifokální refrakční čočky, jejíž zóny pro vidění na blízko jsou umístěny paracentrálně a ne centrálně.
Výhodou multifokálních čoček je to, že určitým způsobem nahrazují akomodaci. Nevýhodou je mírné snížení kontrastu obrazu na sítnici, protože není vytvářen vším světlem přicházejícím do oka. To se musí rozdělit tak, aby se současně vytvořily obrazy dva (bifokální IOL) nebo tři (multifokální IOL). Multifokální čočky mají v porovnání s běžnými monofokálními více rušivých optických jevů, které se sou-hrnně nazývají fotické (světelné) fenomény nebo pseudofakické dysfotopsie. Patří mezi ně pozitivní světelné fenomény – glare, halo (na sítnici dopadá světlo, které tam bylo nesprávným způsobem IOL přesměrováno), a negativní světelné fenomény – tmavá místa a stíny často ve tvaru oblouku v temporální části zorného pole (naopak v tomto případě na sítnici nedopadá světlo blokované IOL). Tyto fenomény, pokud vzniknou, jsou většinou přechodné, někdy ale zůstávají a snižují kvalitu vidění, ale jen výjimečně vyžadují změnu IOL 10].
Dostları ilə paylaş: |