Masarykova univerzita V brně Lékařská fakulta

7.6Akomodační čočky

Za impuls k rozvoji akomodačních IOL je považována práce Cumminga a spol., který pozoroval u některých pacientů s implantovanou single-piece silikonovou plate haptic IOL dobrý vízus do blízka. Vyvodil z toho závěr, že design nitrooční čočky může být důležitý faktor v pseudofakické akomodaci.

Ve snaze obnovit ztrátu akomodace u pacientů po operaci katarakty nebo z čistě refrakčních důvodů u mladších presbyopických pacientů nelze tuto významnou sku-pinu nitroočních čoček opomenout.

Akomodační čočky jsou kvalitní alternativou k multifokálním čočkám při řešení presbyopie. Pro svoje odlišné optické a funkční vlastnosti jsou plně indikovány tam, kde se nepředpokládá dobrý efekt či spokojenost pacientů s MIOL.

Principem fungování akomodační čočky je navození „pravé“ pseudofakické ako-modace. Pseudofakickou akomodaci lze definovat jako dynamickou změnu re-frakčního stavu pseudofakického oka, podmíněnou interakcí mezi kontrakcí ciliární-ho svalu a komplexu zonulární aparát – čočkový vak – nitrooční čočka. Výsledkem je změna refrakce při pohledu do blízka.

Tyto implantáty tedy napodobují fyziologický pohyb mladé lens crystalina a tím mění fokus pro vidění na různé vzdálenosti. Společným designérským prvkem ako-modačních čoček je extrémně flexibilní spojení optické části a haptik, umožňující předozadní pohyb optiky.

Výhoda akomodačních nitroočních čoček spočívá v tom, že se u nich neprojevují nežádoucí světelne fenomény (halo, glare) a pokles kontrastní citlivosti, jako je tomu u multifokálních čoček, proto je věnováno velké úsilí vývoji těchto čoček.

Mezi celosvětově nejčastěji používané typy patří například CrystaLens AT-45 (Eyeonics), její novější varianta AT-50 a 1 CU (Human Optics).

Například v Čechách bývá často implantována čočka 1 CU a Kellan TetraFlex (KH 3500, Lenstec). Oba typy mají speciální konstrukci umožňující předozadní po-hyb optické části a fungují na obecně uznáveném Helmholtzově principu akomodace.

Při pohledu do blízka mimo jiné dochází ke změnám napětí zonulárního aparátu, kontrakci ciliárního svalu a ke zvýšení tlaku ve sklivcovém prostoru. Tento mecha-nismus umožňuje posun komplexu pouzdra a čočky v předozadním směru.

Po implantci potenciální akomodační zadněkomorové čočky může být akomodace měřena pomocí několika technik, zahrnujících subjektivní a objektivní metody k roz-lišení skutečné pseudofakické akomodace od pseudoakomodace. Nejčastěji používa-né techniky zahrnují měření dynamické videorefraktometrie (PlusOptix PowerRe-fractor), subjektivní určení vzdálenosti blízkého bodu, technika defokusace, farmako-logické testy po kapání 2% Pilocarpinu (konvenční refraktometrie, sledování změny hloubky přední komory).

Spolehlivým způsobem, prokazujícím pohyb akomodační čočky, je i ultrazvuková biomikroskopie (UBM), vysoce rozlišovací magnetická rezonance (MR) a Scheim-pflugova kamera. Také dynamická wavefront analýza je objektivní metodou, která dovoluje velmi dobře pochopit funkčnost a efektivitu potenciálně akomodačních nitroočních čoček, nachází své uplatnění. Zároveň umožňuje objektivní měření fyzio-logické akomodace.

Na rozdíl od multifokálních čoček je funkce akomodačních čoček podmíněná za-chováním schopnosti nitroočních struktur podílejících se na akomodaci, a lze tyto implantáty doporučit především u hypermetropických presbyopů. U emetropů nebo myopů bývá funkce akomodace oslabena a tito pacienti nejsou ideálními kandidáty pro implantaci.

Použití akomodačních čoček v kataraktové a refrakční chirurgii významně roz-šiřuje potenciál pro obnovení akomodace. Jsou dobrou alternativou k multifokálním čočkám, bez kompromisu ve výskytu vedlejších vizuálních efektů či poklesu kon-trastní citlivosti. Efekt je individuální, nabízí dostatečný rozsah vidění [21].