Radiační katarakta je způsobena elektromagnetickým vlněním o různé vlnové délce. Možné příčiny radiační katarakty seřazené od vlnění s nejmenší vlnovou dél-kou až po vlnění s nejdelší vlnovou délkou jsou:
ionizující záření,
RTG paprsky,
ultrafialové světlo,
infračervené světlo,
mikrovlny.
Ionizující záření a RTG paprsky – čočka je na ionizační záření mimořádně cit-livá, ale vznik katarakty může být patrný až po mnoha letech. Tato latence je závislá na dávce záření a stáří pacienta (čím mladší jedinec, tím je jeho citlivost na ionizační záření větší). Pro představu: kataraktu může způsobit ozáření člověka RTG paprsky o síle 200 rad v jedné dávce. Rutinní snímek plic znamená dávku asi 0,1rad na hrud-ník. Jako první známka katarakty po ionizujícím a RTG záření jsou tečkovité opacity v zadním pouzdru a peříčkovité opacity v předním superficiálním kortexu (přední subkapsulární katarakta) směřující k ekvátoru čočky.
Ultrafialové záření – ultrafialové UV-B záření v oblasti 290-320nm může způ-sobit kortikální a zadní subkapsulární kataraktu. Brýlové čočky s UV filtrem a slu-neční brýle sníží intenzitu UV záření až o 80%.
Infračervené záření (IR) – dnes velmi vzácná katarakta sklářů bývá způsobena infračervenou radiací spojenou s extrémním horkem. Typicky se projevuje odlupová-ním (ve formě hoblin) částí předního pouzdra (pravá exfoliace), které bývá často spo-jeno s kortikální kataraktou.
Mikrovlnná radiace – tento typ záření způsobuje opacity v předním a zadním kortexu u laboratorních zvířat. U člověka nebyl vznik katarakty v souvislosti s tímto typem záření prokázán 10].
